Tag: EU

Články k tagu

Boj proti klimatu se moc nedaří, tak EU bude zvažovat odklánění slunečních paprsků od Země

Odklánět sluneční paprsky od Země v rámci boje proti globálnímu oteplování? Tato myšlenka se může zdát absurdní, ale nyní si ji vzal za své Brusel. Evropská unie minulý týden oznámila, že se připojuje k mezinárodnímu výzkumu, který má posoudit, zda obrovské zásahy do zemského klimatu, jako je přesměrování slunečních paprsků například pomocí rozstřikování aerosolu do atmosféry nebo řízené změny počasí, jsou životaschopnou možností a jaká rizika by s tím byla spojená.

Brusel hodnotí Česko: Vázne vyšetřování korupce

Česká republika v posledním roce zavedla některé přínosné reformy v justici, nadále má však nedostatky ve vyšetřování korupce, zejména u případů týkajících se vysokých míst. V každoročním hodnocení stavu právního státu v členských zemích Evropské unie to uvedla Evropská komise (EK). Přes pokrok v dalších otázkách podle komise zůstávají v Česku problémy například v podmínkách práce organizací hájících sexuální menšiny či nejasnosti kolem etických pravidel pro zákonodárce.

Kde ty léky jsou?

Na první pohled působí trh s léky poněkud chaoticky. Čeští pacienti se už měsíce musejí potýkat s výpadky, které byly obzvlášť závažné během zimy a stále pokračují. Zprvu tomu příliš nepomáhala ani komunikace ministerstva zdravotnictví, která slibovala později nenaplněné odhady či přinesla „slavný“ výrok ministra Vlastimila Válka (TOP 09), že přece stačí obvolat stovku lékáren a lék se vždycky najde. Místo toho se pomalu blíží další podzim a obavy z výpadků zůstávají. K zpřehlednění situace bohužel příliš nepomůže ani druhý pohled. Umožní však pochopit, že ministerstvo zdravotnictví a v lecčem i samo Česko je minimálně na část problému krátké.

Španělsko chce dotáhnout migrační reformu. Odpor Polska a Maďarska není prý překážkou

EU by během španělského předsednictví měla dokončit migrační a azylovou reformu, i když nemá podporu Polska a Maďarska. Shodli se na tom dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a španělský premiér Pedro Sánchez během návštěvy členů unijní exekutivy v Madridu. Prioritami budou podle španělského lídra také další podpora Ukrajiny či konkurenceschopnosti evropské ekonomiky. Španělsko přebralo tento týden vedení evropské sedmadvacítky od Švédska.

V uprchlických kvótách jsme podrazili Visegrád

Otázka přistěhovalectví, tzv. uprchlických kvót, zaujme v české politice větší prostor než dosud. Andrej Babiš si pro první zahraničněpolitický střet s vládou nevybral česko-americkou smlouvu o vojenské spolupráci, ale souhlas Fialovy vlády s  přerozdělováním azylantů napříč EU. Petr Fiala se kritice svého předchůdce brání argumentem, že Babiš buď lže, nebo nerozumí materii, neboť žádné přerozdělování fyzických osob dohodnuto nebylo. Implicitně samozřejmě bylo, jen se z povinnosti odebírat lidi bude možné vykoupit.

EK se připravuje na pandemii. Uzavřela kontrakt na výrobní kapacity pro stamiliony vakcín

Evropská komise podepsala kontrakt se čtyřmi velkými farmaceutickými firmami a zarezervovala si tak výrobní kapacity pro případ budoucí pandemie. Díky dohodě by Evropská unie měla přístup k 325 milionům dávkám vakcíny ročně za celkovou cenu 160 milionů eur. Za výrobní kapacity bude platit i pokud k pandemii nedojde. Smlouvu komise uzavřela s americkou korporací Pfizer, španělskými výrobci vakcín HIPRA a CZ vaccines a s nizozemskou společností Bilthoven Biologicals.

Státy na východě EU ignorují její klimatické cíle. Česko boduje jen díky Zelené úsporám

Členské státy střední a východní Evropy nesplňují očekávání EU pro národní energetické a klimatické plány, uvádí nová zpráva CEE Bankwatch Network. S vypuknutím války na Ukrajině se mnozí vrátili ke starým zvykům tím, že místo obnovitelných zdrojů podporovali spotřebu plynu a uhlí, píše se například ve zprávě. Zpráva NECP se poukazuje i na povedené projekty ve střední a východní Evropě. Za Česko zmiňuje jen Novou zelenou úsporám, která dotuje domácnostem a firmám nákup fotovoltaiky.

Polsko požaduje rozmístit jaderné hlavice na svém území. Prohlásil to Morawiecki v Bruselu

Polský premiér Mateusz Morawiecki na summitu v Bruselu o migraci šokoval prohlášením o jaderných zbraních. V reakci na ruské jaderné zbraně v Bělorusku uvedl, že by se Polsko rádo zapojilo do programu sdílení jaderných zbraní NATO a mělo tak na svém území jaderné hlavice. Informuje například polský server Do Rzeczy. Morawiecki zdůraznil, že by to mělo být rozhodnutí americké strany a partnerů NATO. „Nechceme nečinně přihlížet,“ řekl šéf polské vlády.

Paříž hořela, Macron se díval na Eltona Johna. Teď kvůli nepokojům opustil summit EU

Francouzský prezident Emmanuel Macron v pátek předčasně opustil zasedání Evropské rady v Bruselu, aby se doma zapojil do reakce vlády na nepokoje vyvolané smrtícím zákrokem policie proti mladíkovi na pařížském předměstí. Kolem 13:00 se má v Paříži zúčastnit krizového jednání, informovala agentura AFP. Média si také všimla toho, že druhou noc protestů ze středy na čtvrtek trávil Macron na koncertu Eltona Johna v Paříži.

Morawiecki a Orbán vzdorují na summitu EU migrační dohodě. „Je to nešťastné,“ řekl Fiala

Česká republika do závěrů nynějšího summitu Evropské unie prosadila formulaci o finanční podpoře zemí přijímajících uprchlíky z Ukrajiny, ale kvůli postoji Polska a Maďarska jsou tyto závěry v ohrožení. Před začátkem druhého dne jednání Evropské rady to v Bruselu řekl český premiér Petr Fiala. Polsko a Maďarsko tak podle něj jdou proti českým zájmům. Vyjádření šéfa české vlády přišlo poté, co lídři sedmadvacítky dnes kolem 01:00 přerušili debatu o migrační politice, aniž by přijali společné stanovisko.

V rozpočtu EU chybí 66 miliard eur. „Kde jsou ty peníze?“ ptá se Orbán v Bruselu

Dalším ze série ostrých výpadů proti Evropské unii dnes předznamenal maďarský premiér Viktor Orbán své vystoupení na summitu unijních lídrů v Bruselu. Ve videu podkresleném dramatickou hudbou se na svém twitterovém účtu ptá Evropské komise, kde jsou peníze evropských daňových poplatníků a kdo přivedl EU na hranu bankrotu. Někteří bruselští novináři mu vzápětí připomněli, že evropské peníze končí i v kapsách lidí politicky spojených s Orbánem.

Vláda naplánovala nová místa na úřadech za desítky milionů. Jde to z EU, hájí se

Vláda ve středu vedle legislativní podoby úsporného balíčku poněkud nenápadně schválila i návrh úpravy počtu pracovních míst ve státní správě. Kabinet v něm navzdory někdejším slibům o snižování stavů plánuje navýšit celkový počet pozic asi o 160. Někde sice míst ubude, na naprosté většině úřadů se ale má nabírat a náklady na platy tam mají vzrůst i o desítky milionů korun. Změny by měly platit už od července, vyplývá to z návrhu, který má deník Echo24 k dispozici.

Pilíř Green Dealu se otřásl. Může definitivně skončit

Myšlenka sice hezká, ale provedení zásadně špatné. Jeden z pilířů evropského Green Dealu, směrnice o obnově přírodních ekosystémů, odmítl podpořit i evropský výbor pro životní prostředí a na plénum parlamentu tak zamíří se značně negativním doporučením. Kritici neshazují myšlenku obnovit strádající evropskou přírodu, odmítají však podle nich příliš tvrdá či nedomyšlená řešení, která mohou poškodit evropské zemědělství, lesnictví či obecně přidat k přeregulované ekonomice.

Státy EU přidají 3,5 miliardy eur do fondu na zbraně pro Ukrajinu. Maďarsko blokuje platby

Státy EUpřidají další 3,5 miliardy eur (83 mld. Kč) do fondu, z něhož financují nákupy zbraní pro Ukrajinu. Shodli se na tom v pondělí ministři zahraničí členských zemí na jednání věnovaném aktuální situaci v Rusku a další podpoře Kyjeva. Celkový objem Evropského mírového nástroje (EPF) nezávislého na unijním rozpočtu by měl stoupnout na přibližně 12 miliard eur. Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella by peníze v souladu s původním účelem fondu měly putovat i na nákup vojenského materiálu pro další partnerské země.

„Státy, které nás roky mistrovaly, se teď diví.“ Pilíř Green Dealu v EU naráží na nečekaný odpor

Mluví se o něm jako o jednom z pilířů Green Dealu, návrh nařízení o obnově přírodních ekosystémů však vyvolává ostrý odpor. A to i ze strany možná nečekaných států. Návrh, který má bojovat s úbytkem populace rostlin a živočichů či ochrana půdy, už odmítly dva výbory v Evropském parlamentu. Zásadní, opakované hlasování však normu čeká ve výboru pro životní prostředí. Podle kritiků jde o hrozbu pro evropské zemědělství i další odvětví. Naopak ministři životního prostředí unijních zemí záměr posvětili i přes odpor některých států.

„EU otevřela Pandořinu skříňku.“ Od migračních poplatků za desítky miliard nás zatím chrání Ukrajinci

Českou politikou poslední dny hýbe reforma migračních pravidel Evropské unie, kterou za tuzemsko dohodl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Vášně vzbuzuje především prinicp takzvané povinné solidarity, podle něhož by se běženci mířící do prostoru EU přerozdělovali mezi členské státy. Kdyby některá ze zemí nechtěla, musela by se namísto přijímání migrantů finančně podílet na jejich přemisťování.

Francie a Německo důvěrně jednají, jak obejít Smlouvy a zrušit jednomyslnost hlasování v EU

Berlín a Paříž věří v částečné reformy EU už v letošním roce, a to tak, že by se obešly zakládající Smlouvy Evropské unie, protože především malé země se reformě, zvláště způsobu hlasování, dlouhodobě brání. Francie a Německo o tom vedou důvěrná jednání, zjistil server Euroactiv z rozhovorů s Francouzkou Laurence Booneovou a Němkou Annou Lührmannovou, státními tajemnicemi pro Evropu, které rozhovory vedou.

Zřizuje česká vláda další penězovod pro neziskovky?

Jsou v Evropě volení politici v parlamentech členských zemích a pak je Evropská unie, která národní politické reprezentace trvale oslabuje, například posilováním tzv. neziskového sektoru. Volební politici tomu často nejsou schopni nebo ochotni zabránit. Exemplárním a odstrašujícím příkladem budiž český zákon o hromadném řízení, rozuměj o hromadných žalobách. Už brzy by o něm měla jednat vláda. Institut hromadných žalob po nás chce Evropská unie, příslušná směrnice Evropského parlamentu a Rady EU (2020/1828) se týká zástupných žalob na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů.

Přítel nebyl na telefonu

Vláda navzdory kritice Národní rozpočtové rady, ale dokonce i navzdory ministru financí schválila obří půjčku 140 miliard korun od EU. Půjde mimo jiné na stavbu větrníků, jež, jak Echo informovalo, minulý týden promoval ministr průmyslu Síkela. Měl argumenty. Jedním z nich bylo, že v Evropě činí elektřina z větru v průměru 17 procent spotřeby, u nás jen jedno. Dalším bylo, že v sousedním Rakousku je instalovaná kapacita desetkrát větší než u nás.

Ukrajina splnila dvě podmínky pro zahájení jednání o členství v EU

Ukrajina splnila dvě ze sedmi podmínek pro zahájení rozhovorů o o jejím vstupu do Evropské unie. Podle dvou zdrojů agentury Reuters tento závěr obsahuje chystaná hodnotící zpráva Evropské komise, která zároveň vyzdvihuje pokrok Kyjeva v reformách navzdory pokračující válce. EU udělila Ukrajině status kandidátské země před rokem – čtyři měsíce poté, co na zemi Rusko vojensky zaútočilo.

A vy jste pro bití žen?

Vláda pětikoalice tento týden odesílá do parlamentu k ratifikaci Istanbulskou úmluvu (IÚ), oficiálně Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí. Roku 2011, kdy úmluva vznikla, se ještě vážně vedla přístupová jednání Turecka s Evropskou unií (byť úmluva vznikla v rámci Rady Evropy, která s EU nemá nic společného). Muslimské společnosti se vyznačovaly a dosud vyznačují ultrapatriarchálním modelem rodiny, podřízeností ženy a fyzickým násilím, jaké jsme na Západě vesměs dávno opustili.

Charanzová nebude kandidovat za ANO do europarlamentu. „Směřují k národovcům“

Jedna z nejvlivnějších Češek v europarlamentu Dita Charanzová už nebude kandidovat za hnutí ANO v blížících se evropských volbách. Charanzová byla místopředsedkyní liberální frakce ALDE a je místopředsedkyní Evropského parlamentu. Server Politico ji označil za šestou nejvlivnější členku europarlamentu. Nyní v rozhovoru pro Hospodářské noviny potvrdila, že nebude kandidovat v následujících eurovolbách v dresu ANO. Současný vývoj strany označila za národovecký a konzervativní a uvedla, že se s ním neztotožňuje.

Obnova přírody, nebo zničení průmyslu v EU? Návrh Evropské komise čelí ostré kritice

Deindustrializace, nereálné požadavky, hrozba pro zemědělství či rybáře. Zelená legislativa v Evropské unii čelí ostré kritice a s ní i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Evropský výbor pro životní prostředí je zcela rozpolcený v hlasování o nařízení o obnově přírodních ekosystémů, na předsedkyni Leyenovou zase míří ostrá kritika z „domovské“ CDU/CSU, a to i kvůli požadavkům na utažení směrnice o průmyslových emisích.

Polsko trvá na uhlí, Němci jsou proti. EU se pře o reformu trhu s elektřinou

Rozdílné přístupy k podpoře uhelných elektráren či k možnosti regulovat ceny v pondělí zkomplikovaly členským státům Evropské unie schvalování reformy trhu s elektřinou. Ministři energetiky členských států se zatím nedohodli na nových pravidlech, jejichž cílem je předejít opakování loňského rekordního zdražování elektřiny. Pokud se státům podaří shodnout na společném přístupu, budou ve druhé polovině roku o konečné podobě pravidel vyjednávat s poslanci Evropského parlamentu.

Po solární ofenzivě nám ještě chyběla větrníková ofenziva

Některé zásadní věci, které se promítnou do našeho každodenního života, se jak známo rozhodují na půdě evropských institucí. Předmětem veřejného zájmu se častou stanou, až když už je pozdě. S chystanou expanzí větrníků do české krajiny tak daleko ještě nejsme, příslušná směrnice EU má být definitivně schválena zhruba za rok. A ministerstvo životního prostředí pod vedením lidovce Petra Hladíka se plánem osázet větrníky českou krajinu nijak netají.

Uprchlické kvóty podruhé

Takzvané uprchlické kvóty před sedmi lety byly pokusem německé vlády utéct před vlastní neschopností. Angela Merkelová nakonec odmítla zavřít německé hranice před stovkami tisíc migrantů, kteří k ní proudili přes Maďarsko a Rakousko. U nás by bez tehdejšího pokusu Berlína prosadit kvóty silou na radě ministrů vnitra (kde proti tomu český ministr Milan Chovanec marně hlasoval) zřejmě ze sněmovny vypadl Tomio Okamura. Spolková kancléřka mu kvótami nevědomky připravila podmínky pro comeback. V odporu proti prvním kvótám se také restituovala visegrádská čtyřka,

Střet o dluhy v EU. Německo chce pevná pravidla, Francie hlavně prosperitu

Neshody Francie a Německa blokují aktualizaci výdajových pravidel Evropské unie. Německo chce pravidla jednotná, Francie naopak, jednotná pravidla prý EU již vyzkoušela a vedlo to k hospodářským potížím. Informuje o tom web EUobserver. Ministři financí zemí EU se v pátek sešli v Lucembursku, aby projednali navrhovanou aktualizaci výdajových pravidel bloku. Kvůli Nehodám Francie a Německa ale k žádnému pokroku nedošly.

Zelená dohoda pro Ukrajinu. Brusel ji chce po válce přeměnit na bezuhlíkový sociální stát

Europoslanci tento týden schválili usnesení o udržitelné obnově Ukrajiny a její poválečné integraci do Severoatlantické aliance. V rezoluci, kterou s přehledem schválila drtivá většina poslanců Evropského parlamentu, rovněž apelovali na to, aby Unie už tento rok zahájila s Ukrajinou jednání o vstupu do EU. Ukrajina podala oficiálně žádost o členství v EU loni v únoru a od loňského června má status kandidáta. Podle europoslanců učinila už hmatatelný pokrok při prosazování zásadních reforem.

Spor o ,,šílený návrh EU“. Německé pivovary bijí na poplach, české nesouhlasí

Návrh z Evropské unie o nových pravidlech pro zálohové systémy vyvolal paniku u německých pivovarníků. Podle nich hrozí v případě schválení nutnost zničit miliardy pivních láhví, které jsou nyní v oběhu. Spor panuje i kvůli výkladu jediného slova. Jak ale sdělila deníku Echo24 ředitelka českého pivovarnického svazu Martina Ferencová, Češi v tomto obavy svých kolegů nesdílí.

„Podrývá naší suverenitu.“ Migrační reforma EU se stává volebním tématem v Polsku. Kaczyński ohlásil referendum

O nové migrační reformě EU, která se v Česku dočkala tvrdé kritiky z řad opozice, bude v Polsku rozhodovat referendum. V Česku za její schválení schytal ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) kritiku. Sám Rakušan odmítl, že by se jednalo o systém kvót. Premiér Petr Fiala (ODS) se za něj postavil a uvedl, že je reforma o povinné solidaritě v zájmu České republiky. Podle kritiků však podkopává suverenitu České republiky rozhodovat o tom, kdo se na území státu bude nacházet.