Když se teď zase řeší Česká televize, postavení generálního ředitele a kvalita zpravodajství (nechme teď stranou, že složení redakce zpravodajství a publicistiky Jana Součka předchází a taky ho přežije), máme tu pěkný nový příklad tendenčnosti ČT. V pondělí po poledni Španělsko postihl naprostý, Portugalsko a přilehlé oblasti jižní Francie pak částečný blackout.
Španělsko a Portugalsko se zotavují z pondělního plošného výpadku elektrické sítě. Dodávky jsou obnoveny z 99 %, avšak problémy v železniční dopravě v úterý ráno stále přetrvávají. Příčina náhlého výpadku je podle předsedy vlády Pedra Sáncheze v současnosti předmětem vyšetřování. Britský list Daily Mail upozornil na možnou souvislost plošného výpadku s obnovitelnými zdroji.
Sasko jako první spolková země v Německu zvažuje zrušení závazného cíle pro výstavbu větrných elektráren, který měl do roku 2032 vyhradit dvě procenta plochy pro nové větrné turbíny. Vláda se odvolává na husté osídlení, nepříznivou topografii i odpor obyvatel venkova, kteří si stěžují na hluk, stínění a pokles hodnoty nemovitostí. Ministři CDU navrhují, aby se rozhodnutí o využití obnovitelných zdrojů energie nechalo na jednotlivých spolkových zemích.
Od února se výrazně promění pravidla dotací na fotovoltaiku. Podmínky upraveného programu Nová zelená úsporám (NZÚ) podle expertů ze sdružení iKomunita povedou ke snížení zájmu o tyto elektrárny, podle dalších představitelů oboru jsou podmínky pro domácnosti diskriminační a nevyvážené. Stát letos sníží podporu pro domácnosti na pořízení solárních elektráren. Nově budou dotace určeny na fotovoltaické elektrárny (FVE) s výkonem maximálně do pěti kilowattů (kW)
Elektřina bude drahá, protože nebude. Její výroba se propadne a hlad po ní bude velký. To jsou slova vládního zmocněnce pro energetickou bezpečnost Václava Bartušky. Je docela osvěžující slyšet to konečně takto polopaticky a hlavně bez příkras. Že to říká člověk z Bartuškovy pozice, je dobře.
V minulých týdnech mělo na evropské scéně slušný ohlas vystoupení švédské ministryně energetiky Ebby Buschové po Evropské radě. Reagovala na vystřelení cen elektřiny, jež postihlo půlku Evropy následkem Dunkelflaute. Na rozdíl od Zeitenweide, předchozího výrazu, kterým němčina obohatila mezinárodní slovník, tu Dunkelflaute podle klimatologů zřejmě nějaký čas s námi zůstane. Buschová ve zjevné narážce na eurokomisaře Jørgensena poznamenala, že podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny se dá opticky zvýšit i vypnutím jaderných elektráren, ale toto „manipulování statistik“ nám bezpečné dodávky nezajistí. Ale pak už nebyla slušná a řekla jména.
Německý solární sektor, dlouhodobě největší trh s fotovoltaikou v Evropě, se potýká s vážnými problémy. Pokles poptávky po solárních panelech způsobil vlnu bankrotů, propouštění a změn strategií mezi firmami zabývajícími se distribucí a instalací střešních panelů, píší Financial Times. Po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 došlo k prudkému nárůstu poptávky po solárních panelech. Spotřebitelé, kteří čelili rostoucím cenám energií, začali masivně investovat do obnovitelných zdrojů.
Sněmovna nestihla v pátek závěrečné schvalování energetické novely, která by po poslaneckých úpravách mohla omezit peníze ze státního rozpočtu vyplácené na podporované zdroje energie. Podle expertů hrozí Česku nejen arbitráže, ale také miliardová pokuta od Evropské komise. Česko je poslední stát, který novelu nepřijal. Návrhy na snížení podpory pro obnovitelné zdroje energie vyvolávají nesouhlas zástupců průmyslu i provozovatelů fotovoltaik.
Nějak to nevychází. To lze konstatovat po přečtení nové zprávy provozovatele přenosové soustavy ČEPS, respektive jejího každoročního Hodnocení zdrojové přiměřenosti do roku 2040. A to ještě musíme brát na zřetel, že ČEPS není příliš konzervativní. Tedy že nevychází z těch nejpesimističtějších scénářů, což by se vzhledem k nutnosti zajištění dostupného výkonu pro pokrytí spotřeby dít mělo. Sdělení, že po roce 2025 se z nás dobrovolně stanou dovozci elektřiny, tedy přijdeme o svou stávající pozici vývozce a přestaneme být soběstační, by však nemělo být tím jediným, co si ze zprávy odnést. Když mluvíme o vývozu vyrobené elektřiny, vzpomeňme, co se dělo například 6. listopadu.
Kontroverzní novela energetického zákona může ohrozit budoucnost obnovitelných zdrojů v České republice, varuje výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář, který byl hostem podcastu Hrot Pavla Štrunce.
Výkon větrných elektráren v České republice by do roku 2030 mohl vzrůst z nynějších 330 megawattů až na 1,5 gigawattu, což si vyžádá instalaci zhruba 240 větrníků. Celkový výkon nově instalovaných větrných elektráren by činil 1,2 gigawattu a předčil by dva bloky Jaderné elektrárny Dukovany. Výstavbu větrných elektráren i solárních parků mají v příštích letech urychlit chystané akcelerační zóny. Na konferenci Obnovitelně.cz to dnes v Olomouci řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Sněmovní hospodářský výbor nepřijal žádné doporučení ohledně čtyř pozměňovacích návrhů k novele energetického zákona, které mají pomoci omezit peníze ze státního rozpočtu vyplácené na podporované zdroje energie (POZE). Vláda na ně pro příští rok vyčlenila 8,5 miliardy korun. Pozměňovací návrhy z dílny ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) čelí ostré kritice mimo jiné z řad solárníků, ale také třeba od Hospodářské komory ČR.
Hospodářský výbor sněmovny dostane znovu na stůl vládní novelu energetického zákona, která má vládě umožnit snížit objem peněz ze státního rozpočtu na podporu obnovitelných zdrojů energie. Vláda chce svůj záměr ohledně omezení podpory vložit prostřednictvím pozměňovacích návrhů včetně těch z dílny ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS). Ty však vyvolávají ostrý odpor, firmy už hrozí i žalobami.
Solárníci v minulém týdnu ostře kritizovali návrh ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) na změnu systému podpory obnovitelných zdrojů je fakticky chybná a ohrozí existenci desítek subjektů. Dodávali k tomu, že je zvláštní, že energetickou politiku dělá právě Stanjura a ne ministerstvo průmyslu a obchodu. Šéf MPO Lukáš Vlček pro Echo24 řekl, že nemá důvod nevěřit právníkům MF, kteří změny připravili.
Snaha státu změnit systém podpory obnovitelných zdrojů je fakticky chybná a ohrozí existenci desítek subjektů. Myslí si to výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář. Ve středu o záměru snížit náklady státu na obnovitelné zdroje mluvil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Pozměňovací návrh navrhl vložit do novely energetického zákona poslanec ODS a předseda sněmovního hospodářského výboru Ivan Adamec.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) s novým ministrem průmyslu Lukášem Vlčkem (STAN) konečně prozradili, co chtějí dělat s chybějícími více než deseti miliardami na dotace na zelené zdroje. V návrhu rozpočtu na příští rok opravdu zůstane Stanjurova částka pouze osm a půl miliardy. Když to nebude stačit, prý se peníze v rozpočtu najdou v rámci jiných výdajů a schodek se nenavýší.
Pořád nevíme, jak chce stát vyřešit chybějící desítky miliard na povinné dotace na zelené zdroje. Najde je v rozpočtu, zdraží kvůli nim ještě více elektřinu firmám, nebo opravdu budou platit slova ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS), že to vyřeší a objem dotací sníží? To už zkoušel loni a nevyšlo to. Není moc jasné, proč to celé vláda nechala na poslední chvíli, kdy se má začít návrh státního rozpočtu na příští rok schvalovat, a když věděla, že peníze jí chybí. Ministerstvo deníku Echo24 potvrdilo, že intenzivně jedná o několika variantách, a že konkrétní plán zveřejní do několika týdnů.
V návrhu rozpočtu na příští rok chybí 20 miliard na podporu obnovitelných zdrojů energie. Ministerstvo financí uvedlo, že ještě zjišťuje, zda dotace neomezit, nicméně stejný návrh vloni nevyšel. Podle opozice jsou v tuto chvíli dvě možnosti: buď to zaplatí průmysl, nebo stát sáhne po další mimorozpočtové půjčce. Na případ upozornil server Seznam Zprávy. V návrhu rozpočtu na rok 2025 chybí 20 miliard korun, které by stát měl podle zákona solárních a jiných dotovaných elektráren.
Zprávy o středečním krachu jednání vlády s odbory státních zaměstnanců mají schopnost vzbudit v lidech, kteří mají takové nastavení, řekněme pravicovou nostalgii. Ano, tak se chová rozpočtově zodpovědná vláda: rok před volbami vláda neváhá směrem k odborářům, zastupujícím více než 300 tisíc voličů, konstatovat, že pro ně nemá peníze. Už vyjednávací protinávrh pětikoalice byl rozpočtově šetrný: místo původně požadovaných 15 a pak 10 procent a nakonec 7 procent pro všechny je to jen 5 procent pro ty nejhůř placené a 3 procenta pro ty odměňované „středně“.
Od energetiky a investic do ní dávaly téměř všechny vlády ruce pryč. Dostali jsme se do situace, kdy nás mnoho neřešených problémů dohnalo a je třeba jednat. Manévrovací prostor je ale docela úzký, protože energetika je v soukolí různých regulací a průtahů. Například provoz uhelných elektráren je neperspektivní, investovat do nich bude velice riskantní, takže začnou být odstavovány dřív, než bylo původně plánováno. Naprosto nezbytné je především postavit postupně čtyři nové jaderné bloky, říká Jiří Plešek, bývalý ředitel Ústavu termomechaniky Akademie věd, dnes jeho zástupce.
První německé město vyhlašuje stav nouze pro tepelná čerpadla a nabíjecí stanice na elektromobily. Důvodem jsou obavy před kolapsem sítě, město Oranienburg se proto uchýlilo k záávažným opatřením v oblasti dodávek elektřiny. Město informovalo Spolkovou síťovou agenturu, že „ve vysokonapěťové elektrické síti již není k dispozici dostatek energie pro zásobování dalších domácností nebo dokonce společností“, cituje ho list Bild.
Do Česka se v loňském roce po energetické krizi ve zvýšené míře vrátily takzvané záporné ceny elektřiny, kdy výrobci platí za odběr nadbytečné elektřiny. Podle statistik se loni jednalo o 134 hodin se zápornou cenou elektřiny, což je meziročně o 126 hodin více a zároveň nejvíce za posledních minimálně devět let.
Buďme s naší klimatickou politikou ještě ambicioznější, doporučuje Evropská komise. Navrhuje radikálnější snižování emisí tak, aby se splnil cíl stát se v roce 2050 uhlíkově neutrální. Podle eurokomisařů tak dosáhneme „prosperující, konkurenceschopné a spravedlivé společnosti“. Právě konkurenceschopnost Evropy je přitom alespoň v současné době silně ohrožena regulacemi a vysokými cenami energií.
Zelená vodítka pro investory, takzvaná ESG kritéria, kterými už nyní firmy musejí prokazovat svou udržitelnost, jsou pro byznysové prostředí už skoro normálem. Plněním povinností týkajících se snižování emisí může být i to, jak moc zelenou energii firmy odebírají. Mohou si proto za pevnou cenu domluvit dlouhodobou dodávku elektřiny z obnovitelného zdroje.
Podstatnou část regulované složky za elektřinu tvoří poplatky za tzv. podporované zdroje energie. Tuto daň lidé odvádějí státu a ten ji zase platí tzv. solárním baronům, kterým slíbil dvacetiletou podporu, a tedy proplacení investice. Vzhledem k požadavkům na energetické úspory a přechod na čisté zdroje existuje politický tlak na pořizování obnovitelných zdrojů energie do domácností. Nabízí se proto otázka, proč mají lidé, kteří investovali například do solárních panelů, státu odvádět ještě speciální daň.
Stát se zelenými dotacemi snaží přesvědčovat domácnosti k pořízení tepelného čerpadla. Zájem o ně byl především předloni velký, protože i podpora je poměrně štědrá. Pořizovací ceny jsou však pořád vysoké. To, že vláda prostřednictvím energetického regulátora rozhodla o masivním navýšení regulované složky elektřiny, způsobilo nechtěný efekt. Náklady na provoz čerpadla výrazně vzrostou a v mnoha případech tak vychází lépe zůstat u plynového kotle.
Když čtete zprávy o českém klimatickém plánu, který minulý měsíc schválila Fialova vláda a který obsahuje pětkrát větší instalovanou kapacitu solárních a větrných elektráren v zemi, a současně něco od spisovatele a umírněného ekoaktivisty Michaela Shellenbergera, snadno dospějete k názoru, že buď české vládě, nebo proslulému Američanovi muselo přeskočit. S Shellenbergerem jsme mluvili v Londýně na první konferenci Asociace pro zodpovědné občanství (ARC), kterou zakládá slavný kanadský psycholog Jordan Peterson s několika dalšími nonkonformisty naší doby.
Strmý nárůst regulované složky elektřiny, ke kterému velmi pravděpodobně od ledna dojde, je způsoben mimo jiné povinným dotováním obnovitelných zdrojů. To budou opět v plné výši platit občané, vláda na ně platby přenesla. Vyvstala logická otázka, proč nemůžeme podporu zelených zdrojů pokrýt z výnosů z prodeje emisních povolenek, což navrhoval i ministr průmyslu Jozef Síkela.
O osudu zadluženého energetického holdingu Malina mají na úterní schůzi rozhodnout jeho věřitelé. Firma buď může projít reorganizací s tím, že se pokusí dokončit rozdělané zakázky, za které od lidí inkasovala zálohy, nebo bude rozprodána v konkurzu. Vedení Maliny, za kterou stojí tisíce nespokojených klientů, podalo v květnu návrh na insolvenci, v němž uvedlo závazky za zhruba 1,4 miliardy korun.
Domácnosti a firmy budou od příštího roku opět platit poplatky za obnovitelné zdroje energie (OZE) jako před loňským říjnem. Stát už je plně hradit nebude, oznámili ministři financí Zbyněk Stanjura (ODS) a průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). Za každou spotřebovanou megawatthodinu elektřiny tak budou odběratelé opět hradit poplatek 599 korun. Podle kabinetu šlo o plošné opatření, které v době příznivějších cen energií není nutné. Podle návrhu, o němž vláda jednala, měl stát nadále hradit čtvrtinu poplatku OZE.
