Soudní dvůr Evropské unie ve čtvrtek rozhodl, že jakékoli rozhodování, které využívá ratingové systémy s použitím osobních údajů, je nezákonné. Toto rozhodnutí, které se týkalo kauzy německé úvěrové společnosti Schufa, by mohlo mít významné důsledky pro fondy sociálního zabezpečení a úvěrové instituce nebo pojišťovny. Píše o tom server euractiv.fr.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) v pondělí projedná s řediteli zdravotních pojišťoven kroky k růstu mezd a platů ve zdravotnictví. Uvedl to v neděli v pořadu Za pět minut dvanáct televize Nova. Po jednání s pojišťovnami se ministr odpoledne sejde se zástupci lékařů, se kterými se chce definitivně dohodnout na navýšení peněz na odměny lékařských i nelékařských pracovníků nemocnic. S těmi se premiér Petr Fiala Část (ODS) ve čtvrtek dohodl na růstu mezd a platů v nemocnicích.
Povinné ručení bude zřejmě nutné platit za víc druhů vozidel. Nově se má vztahovat třeba na některé elektrické koloběžky, segwaye, sněžné skútry či motorová golfová vozítka. Počítá s tím návrh nového zákona, který dnes schválila Sněmovna. Zákon ještě musí schválit Senát a podepsat prezident. Zákon má nabýt účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce po zveřejnění ve sbírce. Zákon zvyšuje také minimální limity pojistného plnění v případě újmy na zdraví, smrti nebo majetkové škody.
Případ vražedkyně Lucy Letbyové šokoval celou Británii. Soud třiatřicetiletou zdravotní sestru působící na novorozeneckém oddělení uznal vinnou z vraždy sedmi dětí a z pokusu o vraždu dalších šesti. Odsouzena byla na doživotí bez možnosti propuštění na podmínku. Za smrt nemluvňat je přímo zodpovědná pouze Letbyová. Během soudu však vyšlo najevo, že lékaři varovali vedení nemocnice před Letbyovou dávno předtím, než ji začala vyšetřovat policie. Vedení však odmítalo jednat a považovalo větší úmrtnost novorozenců v době, kdy měla službu Letbyová, pouze za náhodu.
Získat životní pojištění nemusí být vždy snadné. Pojišťovny v posledních letech rozšiřují sledované parametry, z nichž vypočítávají ceny i individuální přístupy k zákazníkům. A jedním z „ostře“ sledovaných parametrů je i ukazatel BMI (Body Mass Index), který určuje tělesnou konstituci na poměru váhy a výšky. Na některé uchazeče o pojištění tak čeká nepříjemné překvapení, pojišťovna je totiž může kvůli přílišné obezitě odmítnout.
Pojištění storna cesty lze uplatnit jen na ta místa, kde už hoří, tedy pouze do oblastí, které jsou přímo uvedeny na stránkách ministerstva zahraničí (MZV). Nyní jde tedy o oblasti na řeckých ostrovech Rhodos, Korfu, Euboia či na poloostrově Peloponés. Vyplývá to z vyjádření tuzemských pojišťoven. Některé z nich však pojištění storna uplatňují i na místa, kde požáry teprve hrozí.MZV určuje, do kterých míst cestování nedoporučuje.
Dětská primární péče je v krizi, alespoň podle dat a názorů odborných společností. S řešením je to horší. Z ministerstva zaznívá, že jde o problém zejména regionálního rozložení, lékaři zase poukazují na stárnutí dětských praktiků, jichž může brzy skoro tisíc odejít do důchodu. Zatímco rodiče už musí v některých případech jezdit desítky kilometrů daleko za praktickým lékařem a v budoucnu hrozí mnohem větší výpadek, odborníci se zatím spíše neshodnou ani na tom, zda je samotný obor praktika potřeba oddělovat od pediatrie.
Systém důchodového pojištění skončil v prvním čtvrtletí se schodkem 25,7 miliardy korun. Je to zatím nejhorší výsledek za první čtvrtletí. Za celý loňský rok příjmy převýšily výdaje na penze o 21,5 miliardy korun. Vyplývá to z aktuálních údajů ministerstva financí o hospodaření systému důchodového pojištění. Důchody se zvedly naposledy v lednu. Znovu se kvůli inflaci navýší od června. Celkem se pak pro letošek v důchodovém pojištění počítá s propadem zhruba 80 miliard korun.
Německé pojišťovny Allianz a Munich Re obnovily krytí poškozeného plynovodu Nord Stream 1. Agentuře Reuters to v minulých dnech potvrdilo pět zdrojů obeznámených se skutečností. To by mohlo naznačovat, že obnova strategického plynovodu z Ruska do Německa a tudíž i dodávky ruského plynu nejsou do budoucna znovu vyloučeny. Pojištění dvou největších německých pojišťovacích společností je rozhodující pro jakoukoli dlouhodobou budoucnost plynovodu
Na dlouhodobou a nelegální praxi některých lékařů reagují odpovědné orgány dlouhodobě stejně: řešit ji musí prvotně pacienti. Ti se setkávají často s tím, že si musí připlácet i tisíce za péči, kterou jim přitom ze zákona zaručuje pojištění. K tomu se přidal i ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Ten vidí možné kroky v budoucnu, podle kritiků však už nejen ministerstvo roky opomíjí možnosti, jak zasáhnout.
Mezi možnými návrhy na ošetření rozpočtu se objevil i takový, který míří k „výchově“ lidí za nezdravé či nevhodné chování. Kdo by neplnil určené parametry zdravého chování, měl by si připlatit na zdravotním pojištění. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), jehož resort se návrhem zabývá, tvrdí, že zatím probíhá debata na odborné úrovni. Deník Echo24 se tedy na další detaily zeptal jeho poradce pro otázky zdravotnictví Martina Šamaje.
Zdravotní pojišťovny zaplatí za testování na covid-19 za letošní leden a část února téměř 3,5 miliardy korun. To je 38 procent toho, co činily náklady na testování za celý loňský rok. Pojišťovny jsou pro to, aby se s výjimkou testů nařízených lékařem testování z veřejného zdravotního pojištění neproplácelo. Tyto vysoké výdaje si kvůli úsporným opatřením nemohou dovolit. V tiskové zprávě to uvedl Svaz zdravotních pojišťoven ČR, který se stará o 4,7 milionu pojištěnců.
Vést pacienty jako nemocné s covidem-19 se nemocnicím vyplácelo. Za člověka s pozitivním testem totiž inkasovaly od zdravotních pojišťoven několikanásobné částky. A to i za bezpříznakové. Pro příklad: za péči o nemocného, který leží na JIP a je zároveň pozitivní na koronavirus, dostávala vloni nemocnice týdně skoro o 300 tisíc korun navíc. Pokud šlo o pacienta napojeného na mimotělní oběh (ECMO), dostala nemocnice z veřejných peněz o 400 tisíc korun víc než za běžného pacienta.
Šéf pařížských nemocnic vyvolal ve Francii vášnivou debatu svým výrokem, v němž zpochybnil nárok neočkovaných na nemocniční léčbu covidu-19 hrazenou z veřejného zdravotního pojištění. Informovala o tom agentura Reuters. V rámci francouzského systému všeobecné zdravotní péče je všem pacientům s covidem-19, kteří skončí na jednotce intenzivní péče, hrazena v plné výši léčba, která stojí přibližně 3000 eur (73 300 korun) denně a která obvykle trvá týden až 10 dní.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) chce do správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) nominovat bývalého ministra financí a předsedu TOP 09 Miroslava Kalouska. Měl by se stát místopředsedou rady. V radě by podle Válka měl být také místopředseda Sněmovny Jan Skopeček (ODS). Zpráva se setkala s odporem opozičních i mimosněmovních stran, které hovoří o „trafice“ pro bývalého politika.
Dva zachránění čeští horolezci zůstávají v Pákistánu. Úřady je budou zadržovat Gilgitu, dokud nezaplatí náklady za záchrannou operaci, při které bylo nutné využít helikoptéru, řekl místnímu listu Dawn ministr turistiky pákistánské kašmírské oblasti Gilgit-Baltistán Rádža Násir. Mluvčí českého ministerstva zahraničí dnes ČTK sdělila, že velvyslanectví České republiky v Islámabádu je s oběma muži v kontaktu.
Testování na koronavirus čím dál více finančně zatěžuje české zdravotní pojišťovny. Ty za něj od začátku pandemie zaplatily již několik miliard a některé z nich upozorňují, že plošné hrazení koronavirových testů je dlouhodobě neudržitelné. Za letošní rok, kdy vláda rozhodla o tom, že pojišťovny budou testy hradit, mají testy vyjít na 11 miliard korun. Stát tak již několikrát musel pojišťovnám zvýšit úhrady za státní pojištěnce.
Kdo se neohradí, může si za testy „zdarma“ hrazené pojišťovnou připlatit. Laboratoře se po snížení ceny PCR testů stále pokouší účtovat zákazníkům provozní či administrativní poplatky, což je však v rozporu s nařízením. Zdravotní zařízení sice mohou nabízet za příplatek služby navíc, ovšem pouze se souhlasem zákazníka, který o ně stojí. Stále se však objevují případy, kdy si laboratoře účtují k uhrazenému testu „zdarma“ automaticky poplatky navíc, které musí uhradit zákazník.
Plošné testy na koronavirus zdarma, které vláda těsně před volbami prodloužila, stály jen za první pololetí tohoto roku zdravotní pojišťovny několik miliard. Kabinet sice jejich hrazení od září zrušil, po týdnu však náhle otočil a rozhodl se je hradit i v dalších týdnech. Zatímco politická opozice hovoří o předvolebním populismu, některé pojišťovny upozorňují, že dlouhodobě není udržitelné testy plošně hradit.
Ministerstvo práce hledá experty, kteří by mu zhruba do roka připravili návrh systému financování sociálních služeb. Propočítat mají hlavně možnosti zavedení nových odvodů na dlouhodobou péči, které by se podobaly zdravotnímu pojištění. Jedna z variant by měla obsahovat plné hrazení potřebné péče o seniory právě z tohoto nového pojistného. Výdaje na sociální služby a příspěvky na péči každoročně rostou. Potřeba pomoci a opatrování se stárnutím společnosti bude dál narůstat.
Ničivé tornádo, které čtyřiadvacátého června večer zdevastovalo několik vesnic na jihu Moravy, vyžádalo si šest obětí na životech a mnoha lidem sebralo domovy, vyvolalo okamžitě obrovskou vlnu solidarity. Jen na finančních darech se na účtech sbírek sešla v rekordně krátké době miliarda korun. Kromě toho mířila k obětem spousta konkrétní materiální pomoci. Lidé přijížděli pracovat a pomáhat. Velmi funkční se jako už poněkolikáté ukázal integrovaný záchranný systém. Dobře fungoval kraj v čele s hejtmanem Grolichem i místní samosprávy.
Místo jasné a rychlé pomoci poškozeným lidem po ničivém tornádu se vláda Andreje Babiše vrhla tím nejhorším možným směrem. Státní pomoc totiž trestá zodpovědné občany, kteří si své nemovitosti pojistili. Těm se totiž budou krátit peníze, přičemž nepojištění dostanou finanční sumu v plné výši. Ekonom Petr Bartoň pro Echo24 uvedl, že chování státu může mít negativní důsledky do budoucna. Lidé totiž jsou motivováni k rušení pojistek a místo toho se spoléhají na stát.
Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (ANO) stát přestane proplácet preventivní testy ve chvíli, kdy v Česku bude očkování proti koronaviru rychle dostupné. S tím, jak poroste proočkovanost obyvatel, by měla klesat potřeba preventivních testů, míní Vojtěch v rozhovoru pro Seznam Zprávy. Život neočkovaných lidí by se tak ze strany státu dál komplikoval a prodražil. Ministr otevřeně přiznal, že jde o nátlak na lidi. ,,To, co hradíme, jsou vlastně testy pro běžný život, aby člověk šel do restaurace, za kulturou, sportoval. To není standard. To je dočasná věc,“ tvrdí nyní Vojtěch.
Generali Česká pojišťovna od roku 2022 nebude pokračovat v pojišťování konvenčních uhelných elektráren skupiny ČEZ. Rozhodla tak po jednání, na němž se zástupci největší české pojišťovny a skupiny ČEZ shodli na ukončení spolupráce v této oblasti ještě v tomto roce. Ve čtvrtek podobné rozhodnutí oznámila Kooperativa. Mluvčí ČEZ Ladislav Kříž dnes zopakoval, že v roce 2030 plánuje ČEZ vyrábět z uhlí 12,5 procenta veškeré produkce elektřiny, loni to byla zhruba třetina.
Firmy mohou podle ministerstva zdravotnictví začít testovat zaměstnance na náklady pojišťoven. Ministerstvo vyjasnilo podmínky, za kterých mohou firmy vycházet z již přes dva měsíce platného mimořádného opatření, které upravuje antigenní testování občanů „zdarma“. Podle zástupců zaměstnavatelů je však problémem například nejistota plynoucí ze spojení s opatřením, které může kdykoliv nečekaně skončit.
Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) několikrát odmítla nákladnou léčbu 31leté Anežce Táborské, která po porodu skončila s roztroušenou sklerózou a výrazně zhoršeným zdravotním stavem na vozíku. Její manžel Pavel se ve spolupráci s charitou proto obrátil na veřejnost a uspořádal sbírku na drahý lék Lemtrada. Stačil pouhý den a na transparentním účtu přistálo přes 4,7 milionů korun.
Pojišťovny využívají v turistických destinacích pro ošetření klientů čím dál častěji prověřené kliniky, což znamená až pětinovou úsporu nákladů pro ně i pro turisty. Ti tak nemusejí hradit léčbu na místě, navíc mají garantovanou kvalitnější péči. Úspory jsou v řádech milionů korun, vyplývá z ankety mezi pojišťovnami.
Úterní verdikt Ústavního soudu žádá první zásadní změnu zdravotnického systému od roku 1992. Požadavek, ať se správní a dozorčí rady zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven vybírají jinak, nevypadá při pohledu zvenku dramaticky. Rozjíždí však dominový efekt, po kterém ve zdravotnictví nezůstane kámen na kameni.
Způsob volby členů správních a dozorčích rad zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven se musí změnit. Ústavní soud (ÚS) zrušil část zákona o resortních, oborových a podnikových zdravotních pojišťovnách a celou související vyhlášku. Svůj zásah však časově odložil přibližně o rok. Norma i vyhláška tak zůstane v aktuálním znění v platnosti ještě do 30. září 2019. Pak budou moci do volby zasahovat i pojištěnci a hlasovat tak pro své kandidáty.
Nizozemská pojišťovna Aegon prodá své společnosti v Česku a na Slovensku nizozemské skupině NN. Informovala o tom na své webové stránce. Hodnota transakce podle firmy činí 155 milionů eur (zhruba čtyři miliardy korun). „Tato dohoda je dalším krokem k racionalizaci naší geografické stopy a k soustředění našich zdrojů na naše klíčové trhy,“ uvedl generální ředitel skupiny Aegon Alex Wynaendts. „Transakce zaručuje pokračování péče o zákazníky, nabízí nové příležitosti pro zaměstnance a je v nejlepším zájmu našich akcionářů,“ dodal.
