Zdravotní pojišťovny mají získat výrazně větší prostor pro odměňování pacientů za „vzorné“ chování, tedy zejména navštěvování preventivních prohlídek. Nový zákon si ale klade podmínky, které pojišťovny jen těžko překonají. Předlohu bude finálně projednávat v tomto týdnu Senát. Změna má umožnit pojišťovnám přelít násobně větší množství peněz ze zdravotního pojištění do fondů prevence.
Někteří pacienti si budou muset brzy zvykat, že uvidí zubaře častěji. S koncem amalgámových plomb totiž podle stomatologů zdravotní pojištění uhradí pouze provizorní výplně, které na rozdíl od pevného amalgámu vydrží jen zhruba od dvou do pěti let. Na druhou stranu by měla novela, kterou pravděpodobně v týdnu schválí Senát, zlevnit pacientům využívání bílých plomb. Změny v reakci na zákaz amalgámu napříč Evropskou unií zavádí novela o veřejném zdravotním pojištění.
Napjatá geopolitická situace, kdy se vojenských střetů účastní jak Rusko a Severní Korea, tak Indie s Pákistánem, vedou k napětí po celém světě. Tyto země, ať už ve válce na Ukrajině či v konfliktu v Kašmíru totiž mají jaderné zbraně. A stoupající riziko jaderného konfliktu začínají řešit i pojišťovny. Nukleární výbuch je totiž jednou z mála situací, které nepokrývá pojištění leteckých společností. To by se však mohlo změnit. Některé největší pojišťovny v oblasti letectví však o současné situaci jednají, informuje například The Telegraph.
Pacienti si do budoucna budou zřejmě zvykat na několik změn, které dopadnou prakticky na všechny. Nejvýraznější z nich se týká konce amalgámových plomb, pacientům má však zůstat jiná varianta zdarma, kvalitnější bílou plombu si budou moci doplatit. Změnit by se pak měl i přístup k prevenci a benefitům od zdravotních pojišťoven. Ty mají mít možnost pacienty motivovat mnohem větším balíkem peněz. Otázkou však je, zda to může v realitě fungovat.
Pojišťovny varují před řízením pod vlivem alkoholu v průběhu Velikonoc. Svátky s sebou tradičně přináší četné oslavy spojené s pitím alkoholu a zároveň zvýšený počet dopravních nehod. Některé pojišťovny upozorňují, že nehody s alkoholem nebudou hradit, respektive peníze budou vymáhat na viníkovi. V období Velikonoc má alkohol výrazný podíl na dopravních nehodách. Zatímco v běžném období představuje podíl alkoholu zhruba kolem 5 %, o Velikonocích se tato čísla často zdvojnásobí, uvedla ČSOB Pojišťovna.
Odběry zájemců o zápis do registru dárců kostní dřeně a krvetvorných buněk by nově mohly hradit zdravotní pojišťovny. Změna je součástí novely zákona o veřejném zdravotním pojištění, kterou projednává Parlament. Novinářům to dnes na tiskové konferenci v pražského porodnici u Apolináře řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Za vhodnější považuje jeden registr místo současných dvou.
Česko potřebuje reagovat na neudržitelný rozpočet zdravotnictví i blížící se proměnu stárnoucí populace. Ale i snahy o rozhodně ne revoluční změny stále naráží. Poukázala na to i snaha VZP z minulého roku. Pojišťovna si vytyčila „ambicióznější“ plán proměnit zhruba 5 000 lůžek akutní péče, které mají v některých krajích třeba i méně než poloviční obsazenost a vážou na sebe značné náklady. Po ročním tlaku na nemocnice a zřizovatele se jim podařilo splnit cíl zhruba ze třetiny.
Pojišťovny v těchto dnech horlivě bojují o klienty, kteří mají už jen pár dní na přestup. Dochází k tomu na pozadí rychle se blížící krize. Pojišťovnám dochází peníze, menším pojišťovnám pomalu ubývají rezervy a na zdravotnictví se řítí postrach dalšího zvyšování nákladů za péči kvůli stárnutí populace či zdražování péče. Opět tak bují debata, jak do systému dostat více peněz, o které si říká jak blížící demografická křivka, tak třeba zdravotnické odbory. Mluví se i o možném slučování menších pojišťoven.
Pacienti možná získají právo připlatit si za lepší péči a zdravotnické pomůcky, nově by je částečně hradila zdravotní pojišťovna. Zavedení principu známého z minulosti jako nadstandardy chce skupina poslanců ODS a TOP 09 včetně ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) vložit do vládní novely o veřejném zdravotním pojištění, která zejména umožní pojišťovnám použít více peněz na podporu prevence různých onemocnění.
Páteční kybernetický útok na největší zdravotní pojišťovnu na Slovensku VšZP se podařilo odrazit, řekl v sobotu novinářům ministr zdravotnictví Kamil Šaško. Ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok útok označil za součást snah o destabilizaci země. Premiér Robert Fico už v pátek, před mohutnými protivládními demonstracemi, z útoku obviňoval Ukrajinu a spojoval ho s představiteli slovenské opozice, nevládních organizací či s protivládními médii.
V České republice se v posledních letech znatelně zvýšil zájem o havarijní pojištění pro elektromobily. Trend souvisí s rozvojem elektromobility, kdy – i když pomalu – stále více lidí volí elektrická vozidla. Zároveň rostoucí ceny vozidel, drahé náhradní díly a specifická rizika těchto automobilů přispívají k vyšší ceně pojištění a zvyšující se poptávce po komplexní pojistné ochraně.
Prožívání vraždy šéfa největší americké zdravotní pojišťovny Briana Thompsona se odehrávalo ve dvou dějstvích. Obě jsou zajímavější než vražda samotná. Ne že by to, že někdo chladnokrevně na ulici zastřelí šéfa velké firmy, již nenávidí, nebyla otřesná událost. Nicméně z toho, co zatím víme – a je třeba zdůraznit, že jde o poznatky velmi provizorní –, vrah nereprezentoval nějaký politický proud ani nebyl v kontaktu s nějakou organizací podobně naladěných radikálů. Jako nejpravděpodobnější se zatím jeví, že to byl normální člověk, kterému se zatemnil mozek poté, co absolvoval operaci zad, jež nedopadla dobře.
V New Yorku byl na ulici nedaleko hotelu Hilton zastřelen šéf zdravotní pojišťovny UnitedHealthcare Brian Thompson. Ta vražda byla podobná těm, jež je člověk zvyklý vídat ve filmových thrillerech. Chladnokrevný zabiják střílí na rušném místě, rychle zmizí a ztratí se v chaosu velkoměsta plného kamer (jeho totožnost doposud není známa, na veřejnost se ale dostala vrahova fotka pořízená v okamžiku, kdy střelcova bdělost na okamžik polevila a dovolil si flirtovat s recepční v hostelu, kde přespával).
„Motivovat“ lidi k tomu, aby podstupovali takzvané preventivní prohlídky, se v posledních, aspoň kalendářně, Otázkách Václava Moravce vehementně dožadoval sociolog a člen NERVu Daniel Prokop. Problémy s tím jsou následující. Zaprvé, o žádnou prevenci ve skutečnosti nejde. Prevence nemocí znamená něco úplně jiného než povinné absolvování vyšetření, o které nestojíte, protože to tak vyšlo v tabulkách úředníků, kteří o vás vůbec nic nevědí. Zadruhé, byl by to další klacek k buzeraci obyvatelstva. A zatřetí, ošklivá sestra „motivace“ je „sankce“. Neposlechneš, nedostaneš, nebo dokonce zaplatíš.
Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) by se v roce 2027 mohla dostat do problémů, pokud nedojde ke změně na příjmové i výdajové straně a dále bude pokračovat růst výdajů na straně zdravotních služeb. V diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce to dnes řekl její ředitel Zdeněk Kabátek.
Do debaty o budoucí podobě zdravotnictví se zapojily organizace zastupující pacienty. V příštích deseti letech by chtěly reálnější konkurenci mezi zdravotními pojišťovnami, definovaný standard a z toho plynoucí možnost využívat nadstandardní péči i otevřenost dat o kvalitě péče v jednotlivých zdravotnických zařízeních.
Lidé u některých zdravotních pojišťoven nebudou muset dokládat například to, že jsou nově zapsaní na úřadu práce, že budou studovat na vysoké škole či že začali pobírat starobní důchod. Pojišťovna si tyto informace sama zjistí u České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Umožní jí to projekt, který zavedla Vojenská zdravotní pojišťovna (VoZP), která má asi 700 000 pojištěnců, řekl ekonomický ředitel VoZP Pavel Kolář. Řešení podle Koláře převzaly i pojišťovny RBP a ČPZP.
Dlouho neřešený problém dostal v Česku poměrně silný impulz kvůli lékařským protestům v minulém roce. Ty z počátku vypukly kvůli nevoli mladých lékařů trávit nekonečné přesčasy v nemocnicích. Neschopnost systému fungovat jiným způsobem tak opět vrhla světlo na základní problém: zdravotníků není nedostatek, příliš štědrá síť nemocniční péče ale zkrátka nejde v běžných podmínkách pokrýt.
Pojišťovny vyplatily za povodně, které zasáhly ČR v polovině září, přes dvě miliardy korun. Klienti jim nahlásili 66 300 pojistných událostí za 14,9 miliardy korun. Odhad pojištěných škod zvýšily na 17,9 miliardy korun, sdělila Česká asociace pojišťoven. Úřady práce zatím vyplatily přes 330 milionů korun v rámci mimořádné okamžité pomoci. Generali Česká pojišťovna má nahlášeno k dnešnímu dni 29 784 pojistných událostí za 4,5 miliardy korun
Kdo spáchá byť jen přestupek a způsobí si u něj zdravotní újmu, uhradí si lékařskou péči. Taková byla teze návrhu, který ministerstvo zdravotnictví pod vedením Vlastimila Válka (TOP 09) prosazovalo v rámci novely o veřejném zdravotním pojištění. Po tvrdé kritice od řady institucí se však resort rozhodl ustoupit a návrh z verze pro jednání vlády vypadl. Ministerstvo se námitky ani nepokoušelo vyvracet.
Se začátkem nového školního roku se objevují i praktické otázky studentů, jako je například zdravotní pojištění. Většina studentů si neplatí zdravotní pojištění, jelikož jsou navázáni na sociální podporu a platí to za ně stát. Pojistku si musí platit hlavně ti studenti, kteří dovršili 26 let, vydělávají více než 10 tisíc korun měsíčně nebo přerušili studium. Školy většinou ohlašují své studenty na pojišťovny, ale vždy je lepší si tuto informaci ověřit.
Po pátečním celosvětovém výpadku IT systémů, který byl bezpochyby nejhorší, jaký svět zažil, se začínají objevovat otázky, kdo zaplatí účet za škody, které během něj vznikly. Postiženo bylo velké množství odvětví, od leteckých společností po finanční služby, napsal server Sky News. Poněkud překvapivě klesly akcie společnosti CrowdStrike, která je v centru výpadku, pouze o 11 procent, zatímco během předobchodní fáze se propadly dvakrát tolik.
Zatímco na skutečný důvod původního protestu mladých lékařů už se prakticky zapomnělo, „Fialovo“ memorandum mezi vládou, lékařskými odbory a profesní komorou stále straší český zdravotnický rozpočet. Vyostřená debata o neefektivitě českého zdravotnictví se tak opět dostala do bodu, kdy mu má „pomoci“ nalití desítek miliard navíc – ty však nemají mířit ke zefektivnění systému, ale jako nástroj, který má nařídit vyšší platy a mzdy napříč nemocnicemi od státních po soukromé.
Výborná zpráva. Češi jsou nejméně ohroženi chudobou z celé Evropské unie. Jsou na tom dokonce lépe než Němci či třeba Dánové. Takovou informaci bez dalšího komentáře sdílela nedávno na sociálních sítích vládní ODS. Zřejmě s očekáváním, že voliči pochválí kabinet, jak to dělá dobře. Tvrzení ale, mírně řečeno, pokulhává.
Nemyslíš, zaplatíš pojišťovně. Tak by se dala shrnout novinka, kterou se pokouší prosadit ministerstvo zdravotnictví. Myšlenka je jednoduchá, kdo si při páchání trestného činu či pouhého přestupku způsobí zranění a tím i výdaje zdravotnickému systému, zaplatí si nakonec péči z vlastní kapsy. Modelově se to tak může týkat třeba bouraček, úrazů na kole či opileckých rvaček. A také značně vysokých dlužných částek.
Po dvou letech konečně reálně vzrostla hrubá měsíční mzda. To je dobrá zpráva od Českého statistického úřadu. Za zmíněné poslední dva roky se totiž reálné mzdy snížily o skoro dvanáct procent a životní úroveň v Česku se tím razantně propadla, dokonce nejprudším tempem mezi zeměmi OECD. Inflace teď velmi klesla, proto ji mzdy konečně předehnaly. Nesmí se ovšem zapomínat na to, že domácnosti si od letošního roku po vládním zásahu v podobě konsolidačního balíčku o dost pohoršily. Všem se totiž zvedly daně a vzrostly životní náklady.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09), potažmo jeho resort, ještě v minulém roce odmítali možnost trestat pojištěnce za nedodržování prevence či nezdravé chování. Nyní už ministr Válek mluví o diskuzi nad zavedením vyšších odvodů a de facto navrhuje, aby si část lidí za nedodržování správných pravidel připlácela i tisíce navíc už nyní. Alespoň podle stomatologů, kteří předlohu tvrdě kritizují. Někteří odborníci přitom upozorňují, že jde o věštění a nelze s jistotou říct, zda podobný přístup nepovede jen k vyhazování peněz pojištěnců.
Mezi zubaři a ministerstvem zdravotnictví se odehrává tradiční boj o peníze ze zdravotního pojištění. Ve hře je však nyní poměrně revoluční změna, dosud plně hrazené zubní amalgámové výplně mají skončit a nemalému počtu pacientů podle stomatologů hrozí, že skončí doslova bez zubů. Zatímco resort ministra Vlastimila Válka (TOP 09) za tím vidí příležitost motivovat pacienty k větší prevenci, za kterou si mají „vysloužit“ uhrazení dražších plomb, podle prezidenta stomatologické komory Romana Šmuclera je to lež.
Pojišťovny odmítají vyplatit Nord Stream pojistky pro pokrytí poškozených podmořských plynovodů z roku 2022. Podle nich se jedná o válečné škody, které pojistka nekryje. Rovněž se odvolávají na to, že nekryjí incidenty, které vznikly "na příkaz jakékoliv vlády". Společnost Nord Stream podala u londýnského Nejvyššího soudu žalobu a požaduje od svých pojistitelů přes 400 milionů. V roce 2022 exploze protrhly potrubí, které přepravovalo ruský zemní plyn, v prvé řadě do Německa.
Řidiči si v pátek měli dávat pozor na silnicích, jelikož se do terénu vydalo sedm stovek policistů. Hlídkovali na více než čtyř tisících místech v Česku. Od brzkého rána měřili rychlost, kontrolovali řidičské průkazy, telefonování za volantem, správné připoutání či technický stav vozidla. Policisté v rámci rozsáhlé celoevropské akce Speed Marathon 2024 dohlíží na dodržování předepsané rychlosti ve vybraných úsecích a na nebezpečných místech, které vybrali jak strážci zákona, tak samotní občané. Kde policisté s radary hlídkují, se můžete podívat zde.
