Konec neefektivních lékařských pohotovostí, vznik nových u urgentních příjmů v nemocnicích. To je možný scénář, který může nastat už v příštím roce. Senát posvětil novelu, která přiřkla odpovědnost za zřizování lékařských pohotovostí zdravotním pojišťovnám. To tak otevírá dveře k možnosti, že dojde ke zrušení klidně i nemalé části méně využívaných pohotovostí. Zatímco pro pacienty by to v některých případech znamenalo dojíždění na větší vzdálenosti, pro pojišťovny způsob, jak optimalizovat výdaje za péči. Kvůli rozdílům v jednotlivých krajích by však mohlo dojít i k tomu, že někde pohotovostí přibude.

Vládní novela především předpokládá převedení odpovědnosti za zřizování lékařských pohotovostí z krajů na zdravotní pojišťovny. Pohotovosti pro dospělé by měly být ze zákona v nemocnicích s urgentními příjmy a pro děti u poskytovatelů akutní lůžkové pediatrické péče. Ministerstvo zdravotnictví bude moci vydat podle úpravy vyhlášku s požadavky na vybavení pohotovostí a na jejich personální zajištění. Bude také moci určit minimální časový rozsah poskytování pohotovostních služeb. Změny v minulém týdnu schválil Senát v novele zákona o zdravotních službách, kterou nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel.

V praxi se tak zřejmě otevře cesta k rušení části nynějších pohotovostí a teoreticky jich nemusí být málo. Nyní chybí zhruba u 12 z 90 nemocničních urgentních příjmů v republice. Pohotovostí je však celkem v zemi přes 120 a jejich síť se v jednotlivých krajích i výrazně liší. Někde tak pohotovosti obsluhují v porovnání i násobně nižší počty pacientů.

Návrh už v počátcích našel řadu odpůrců zejména mezi krajskými politiky, ale třeba i Českou lékařskou komorou. Zatímco politici se obávají „hněvu“ voličů za to, že se jim po možném konci pohotovostních služeb kupříkladu na některých poliklinikách prodlouží cesta za péčí, lékařská komora argumentovala proti návrhu tím, že může dojít k přetížení pohotovostních služeb.

„Bez dalšího se ruší povinnost krajů zajišťovat pohotovostní služby pro občany v kraji. Pokud to znamená zánik pohotovostních služeb v České republice a každý pacient, který bude potřebovat zdravotní pomoc nebo bude mít pocit, že tuto pomoc potřebuje, bude muset jít buď do nemocnice, nebo si zavolat zdravotnickou záchrannou službu, pak v praxi zrušení povinnosti krajů zajišťovat pohotovostní lékařské služby bude znamenat enormní zatížení již v současné době velmi zatížených ústavních pohotovostních služeb v nemocnicích, jakož i zatížení zdravotnické záchranné služby,“ kritizovala návrh lékařská komora v připomínkovém řízení s tím, že trvá na zachování současného systému.

Podle ministerstva zdravotnictví se jen povinnost přenáší z krajů na pojišťovny a návrh tak sám o sobě neznamená, že musí dojít k rušení pohotovostních služeb. Návrh konkrétně říká, že pohotovosti mají být u každého urgentního příjmu v nemocnici, ty pak pro ně musí zajistit prostory.

Pojišťovny mají podle představ ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) zajistit dostatečný počet sloužících lékařů. Jenže zůstává otázkou, zda k tomu budou mít lepší „páky“, než předtím samotné kraje. Podle Válka mají ale pojišťovny finanční nástroje, které mohou lékaře dostatečně motivovat. Nemocnice dlouhodobě volají po tom, aby se služeb začali účastnit praktičtí lékaři, ti naopak v minulosti kvitovali to, že pohotovostní služby vedle urgentních příjmů poskytnou k takovým krokům mnohem lepší zázemí i podmínky.

S tím souhlasí i někteří odborníci. „Zřizování pohotovostí u tzv. urgentních příjmů nemocnic je v současných podmínkách ČR zřejmě nejlepším – ne-li jediným možným – způsobem, jak zajistit dostupnost této péče. Nevím, zda to povede k rušení jiných pohotovostí, faktem ale je, že pohotovost bez zázemí laboratorních a dalších vyšetřovacích metod, jako je RTG, CT, sono a podobně, nedává v dnešní době medicínsky smysl,“ řekl dříve k návrhu deníku Echo24 expert na zdravotnické systémy a člen NERV Pavel Hroboň.