Tag: pravice

Články k tagu

Boje o volebních plakáty ve Francii. „Pobudové nesnášejí demokracii,“ řekl Bardella

Druhému kolu předčasných parlamentních voleb ve Francii předcházejí četné útoky na politiky, jejich spolupracovníky i na úředníky. Rány do obličeje dostal 77letý muž, který vylepoval plakáty vládního tábora v Isère, zatímco příznivec pravice ve čtvrtek ráno ve Val-d'Oise napadl šéfku kabinetu krajně levicové strany Nepodrobená Francie (LFI). Šéf nacionalistického Národního sdružení (RN) Jordan Bardella oponoval, že za nenávistnou atmosféru ve společnosti nemohou jeho stoupenci, informovala agentura AFP.

Velká akce proti Le Penové. Přes 200 kandidátů odstoupilo z voleb ve snaze zabránit vítězství RN

Koalice proti Marine Le Penové do druhého kola francouzských parlamentních voleb nabírá konkrétní rysy. V úterý končí lhůta pro kandidáty, kteří postoupili do druhého kola voleb, aby se rozhodli, zda se ho zúčastní. Na 200 kandidátů, kteří se kvalifikovali do druhého kola, téměř všichni levicoví nebo Macronisté, již v úterý odpoledne odstoupilo. Ve většině případů, aby zabránili "trojúhelníku" a postavili se proti Národnímu sdružení (RN).

Vzpoura proti Le Penové. Levice se před druhým kolem voleb spojuje s Macronem

Nejméně 165 kandidátů převážně z řad levice či z bloku prezidenta Emmanuela Macrona se v pondělí již předběžně vzdalo účasti ve druhém kole francouzských parlamentních voleb, do nějž po prvním kole postoupili většinou až ze třetího místa. Učinili tak ve snaze spojit síly a netříštit hlasy voličů v boji proti pravicovému Národnímu sdružení (RN), které první kolo voleb jasně ovládlo. Ukázal to odhad deníku Le Monde.

O patologii naší mysli

Vychyluje se Evropa doprava? Dokonce se stává konzervativní? Takto laděné otázky lze zaznamenat stále častěji. Dosud směřovala starost především do Polska či Maďarska, po evropských volbách ovládla mnohé veřejné debaty i jinde. Má jednu chybu: podsouvá, že být pravicový nebo konzervativní je společensky nebezpečné, případně charakterové selhání. Problém, kterému čelíme spíš než nástupu nebezpečných ideologií, je zvláštní patologie naší mysli: jednotlivé světonázory, ať liberalismus, konzervativismus, nebo socialismus, identifikujeme s jejich krajnostmi. Kdyby člověk soudil jen podle médií, asi by seznal, že už se může bavit jen se svými.

Macron se hrozí „občanské války“. Bardella: Jsme „připraveni“ vládnout

Programy "dvou extrémů" vedou "k občanské válce," prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron před nadcházejícími parlamentními volbami ve snaze zaútočit na své soupeře, tedy na široké levicové uskupení Nová lidová fronta a Národní sdružení (RN) spolu s republikánskými odpadlíky. Obě opoziční uskupení jsou v průzkumech daleko vpředu před Macronisty. Favorit voleb a lídr RN Jordan Bardella řekl, že je připraven převzít ve Francii vládu.

„ODS už není Václav Klaus, to je pryč,“ říká Fiala. Strana se prý nikam neposunula a je pravicová

Už není žádná ODS blízká Václavu Klausovi. To je věta, kterou teď opakuje premiér a předseda občanských demokratů Petr Fiala. ODS se prý nikam neposunula, posunuli se „někteří jiní“. Nejsilnější vládní strana přitom ztrácí na preferencích, je kritizována za opuštění pravicové politiky a přílišný posun do středu. Podle některých sociologů by ODS v příštím volebním období měla raději odejít do opozice a pokusit se opět stát hegemonem na pravici místo pokračování v koalici Spolu.

Pravicová koalice je v europarlamentu „absolutně vyloučena“. Hraje se o významné posty

Pravicové strany ve volbách do Evropského parlamentu posílily, ale pravděpodobnost, že by se podílely na vzniku koalice, se rovná prakticky nule. Evropští lidovci (EPP) totiž jednají se sociálními demokraty a liberální frakcí Renew, s nimiž mají většinu, což naopak o potenciální pravicové koalici neplatí. Postoj EPP ostře kritizuje například maďarský premiér Viktor Orbán.

Pravicový protest a komunistický radikalismus

Volby do Evropského parlamentu měly zcela odlišný ráz od všech dosavadních voleb, počínaje rokem 1979. Poprvé hrály téměř ve všech zemích hlavní roli postoje k tématům nastoleným Evropskou komisí v posledních letech, jako je Green Deal, migrace nebo personální obsazení špiček bruselských institucí. V tomto smyslu to byly zatím ty nejevropštější volby. Doteď se vždycky jednostranně hlasovalo buďto proti stávajícím národním vládám, nebo podle toho, k jakému proudu voliči ideově tíhli. Prostě jste svým hlasem dávali vysvědčení vlastní vládě nebo větší či menší míře integrace. Tentokrát se poprvé ozval silný hlas proti samotné bruselské mocenské centrále.

Až ODS přejde k eurolidovcům

S těmito volbami do Evropského parlamentu byla spjata téměř nepřirozená očekávání, ve stejném duchu se pokračuje i po volbách analýzami, že Evropa jde doprava. Proč je tento dojem přehnaný? A jaký budou mít posuny v EP zpětný vliv na naši domácí politiku? O tom jsme si povídali s Ondřejem Dostálem, kdysi stínovým ministrem zdravotnictví za Piráty, nově europoslancem za koalici Stačilo!, Luďkem Niedermayerem, dříve viceguvernérem ČNB a dnes staronovým poslancem za TOP 09 na kandidátce koalice Spolu, a Janem Zahradilem (ODS). Ten je po dvaceti letech na odchodu z europarlamentu.

Mladí se naráz stočili doprava? Evropa a Turek ukazují na posun v politickém smýšlení

Nedávné výsledky voleb do Evropského parlamentu podle všeho ukázaly významný posun v politických preferencích mladých voličů, kteří se čím dál častěji odklánějí od tradičních levicových stran směrem k pravicovým alternativám. Zatímco zahraniční média píší o změnách v Německu, Itálii nebo Portugalsku, v České republice zase u mladé generace zaznamenal úspěch lídr koalice Přísahy s Motoristy Filip Turek.

Migrace podle Evropské komise v deseti krocích. Státy se jim do dvou let mají podvolit

Evropská komise ve středu zveřejnila harmonogram, který má zajistit, aby v jednotlivých členských státech EU začal do poloviny roku 2026 platit nedávno přijatý migrační balíček. Takzvaný společný prováděcí plán k paktu o migraci a azylu, který EK přijala, stanovuje milníky pro všech 27 států a ukazuje cestu, jak normy z migračního balíčku, kterých je deset, v příštích dvou letech uvést do praxe. Každá ze zemí by nyní měla připravit vnitrostátní prováděcí plán, který do konce letošního roku předá Evropské komisi.

Když muslimové hlasují pro francouzskou pravici

Pohledem na mapu francouzských departementů lze konstatovat, že Francie změnila barvu. Národní sdružení, vedené do evropských voleb mladíkem Jordanem Bardellou (není mu ještě ani třicet), získalo téměř třetinu všech hlasů, a stalo se tak nejsilnější stranou skoro všude kromě největších francouzských měst. K Francii dodnes patří i několik zámořských území, na kterých se do Evropského parlamentu volí také. Jedním z nich je Nová Kaledonie, která se v posledních dobách dostala do světových titulků kvůli nepokojům hojně podporovaným Čínou a Ázerbájdžánem.

Paralelní svět si řekl o slovo

Vyrovnaný souboj ve volbách do Evropského parlamentu mezi dvěma nejsilnějšími uskupeními na české scéně se nakonec nekonal. Příznivci koalice Spolu a někteří její představitelé věřili pod vlivem posledních předvolebních průzkumů, že svedou s ANO těsný souboj, mnozí dokonce mysleli i na vítězství. O vítězství se nakonec báli i u Andreje Babiše a neskrývaná radost v sídle ANO bezprostředně po oznámení výsledků byla skutečně autentickým projevem uvolněného napětí z nenaplněné předtuchy. Andrej Babiš porazil Spolu reprezentované premiérem Petrem Fialou o 115 tisíc hlasů. Koalice Spolu jednoznačně prohrála, ale výprask to také není.

V Česku vyhrál protest, v Evropě pravice

Volby do Evropského parlamentu skončily, podívejme se na jejich hlavní trendy v Česku i Evropě. V České republice tentokrát rozhodla volební účast. Předchozí evropské volby se pohybovaly mezi 18 a 28 procenty, tentokrát to bylo 36,5 procenta. Oproti posledním průzkumům se účast zvedla o několik procent. Vyplývá z toho, že koncovka volební kampaně spojená s prognózou STEM, velmi nakloněnou vládní koalici, zvedla ze židlí voliče ANO, a především neparlamentních formací Stačilo! a seskupení kolem Filipa Turka. Ještě při 32procentní účasti by SPOLU vyhrálo, při účasti 36,5 procenta už dominoval Babiš a především dvě neparlamentní strany Přísaha / Motoristé sobě a Stačilo!

Čeká se vzestup pravice napříč Evropou, nejvíce si pohorší frakce Zelených

Pravice v Evropském parlamentu výrazně posílí, největší lidovecká frakce EPP zůstává zhruba na stejné podpoře a nejvíce si pohoršila frakce Zelených, vyplývá z odhadů po uzavření volebních místností a z částečných výsledků eurovoleb. Velkého úspěchu dosáhla pravice zejména ve Francii, kde prezident Emmanuel Macron již oznámil rozpuštění parlamentu a vypsání nových voleb.

Praskne obruč vlády socialistů a lidovců?

Letošní volební kampaň do Evropského parlamentu byla absolutně fragmentovaná. Připomínala puzzle rozhozené do malých obrázků, takže šlo jen obtížně složit celkový obraz. Jaké byly příčiny? Poprvé převzaly hlavní slovo ve volební kampani sociální sítě se svými dosahy. Klasická média typu novin, časopisů nebo televizí aspoň pět dní před volbami, kdy vznikají tyto řádky, nepřinesla nic, co by obrátilo tok volební kampaně. Tradiční tištěná média mají stále menší čtenost, takže už ani neovlivňují výstupy kolegů z jiných médií jako v minulosti.

Mezi mladými v Evropě sílí podpora antiimigrační pravice, tvrdí průzkum

Mezi mladými evropskými voliči sílí příklon k pravicovým stranám, které byly dosud dominantou především střední generace a takzvaných „boomerů“. Podle nejnovějšího průzkumu bruselského deníku Politico by zástupci generace Z a mileniálů měli v blížících se eurovolbách dát přednost spíše pravicovým uskupením, než Zeleným a levicově orientovaným stranám. Mladým voličům z Belgie, Francie, Portugalska, Německa či Finska imponují programy s antiimigračními hesly, což potvrzuje i vítězství Georgie Melaniové v Itálii.

Seznam po srážce s Voráčkem přejmenoval blogerskou stránku. Pak se „nakolejí“ zpět doprava

Internetová společnost Seznam.cz prochází velkými změnami. Tento týden se po nedorozumění s hokejistou a televizním komentátorem Jakubem Voráčkem rozhodla náhle změnit jméno platformy pro blogery Seznam Médium – stránka nově nese zkrácený název Médium. Lidé si totiž články a názory blogerů často pletli s obsahem zpravodajského serveru Seznam Zprávy, podobně jako naposledy Voráček. A další změny zřejmě přijdou vzápětí, jak naznačil zakladatel a majitel společnosti Ivo Lukačovič.

„Cizinci ven! Německo Němcům!“ Oktoberfest zakáže zpívat novou hymnu pravicové mládeže

V sousedním Německu se množí případy, které okamžitě našly odsouzení u tamních politiků, včetně kancléře Olafa Scholze. Část mladé generace totiž začala hlasitě vyjadřovat svou nespokojenost s německou přistěhovaleckou politikou. Jako podklad jim k tomu slouží známý a jinak nevinný taneční hit „L’amour toujours“ od italského DJ Gigiho D‘Agostina, kterému však mládež dodala nová slova. Tím se okamžitě dostal na černou listinu a z „preventivních důvodů“ se nebude hrát ani na mnichovském Oktoberfestu.

Pravice se sjednocuje. Le Penová vyzvala Meloniovou k vytvoření superskupiny v EP

Vůdkyně francouzské pravice Marine Le Penová navrhla italské premiérce Giorgie Meloniové, aby s ní spojila síly v nové alianci v Evropském parlamentu. "Nyní je čas se sjednotit, bylo by to opravdu užitečné," řekla Le Penová deníku Corriere della Sera. "Myslím, že bychom takovou příležitost neměli promarnit," dodala. Pozvání přišlo poté, co francouzské Národní sdružení (RN) prohlásilo, že již nebude v parlamentu zasedat s Alternativou pro Německo (AfD),

Meloniová a Le Penová sjednocují evropskou pravici. V Česku se to týká ODS a SPD

Na pozadí evropské politiky se rýsuje velké stmelování a sbližování pravicových stran napříč unií. Italská premiérka Giorgia Meloniová prohlásila, že se pokusí sjednotit evropské pravicové strany a chce, aby si Evropa „vzala zpět“ kontrolu nad svým osudem. Rostoucí sbližování naznačují také smířlivá slova šéfky francouzského pravicového Národního sdružení Marine Le Penové vůči italské pravici Bratři Itálie, píše zpravodajský Euractiv. Obě strany si ne vždy rozuměly, ale poslední kroky mohou znamenat obrat ke zlepšujícím se vztahům.

Německo nedělá chyby

Oblíbeným odlehčením hodin chemie na našem gymnáziu bylo těsně předtím, než člověk přelil zkoumanou kapalinu z jedné zkumavky do druhé, dramaticky zvolat na celou třídu: „Copak z toho asi bude? Ví Bůh!“, kterého jsem tenkrát ještě psala s malým b. Ale takový výbuch, jaký na chemii zažili šestnáctiletí gymnazisté z městečka Ribnitz-Damgarten kousek od Rostocku, bychom nezažili, ani kdyby nám chemikářka dala klíč od skladu exploziv. Přímo do vyučování totiž vtrhli tři policisté a odvedli k výslechu jejich spolužačku, podezřelou z pravicového extremismu.

Pravicový aktivista Sellner nesmí do Německa. Rakušan se bude bránit u soudu

Německo zakázalo vstup do země rakouskému pravicovému aktivistovi Martinu Sellnerovi, který byl před zhruba dvěma měsíci jedním z nejvíce medializovaných účastníků kontroverzního srazu pravicových radikálů v Postupimi. Zákaz si vymohlo toto hlavní město spolkové země Braniborsko, uvedla agentura DPA. Sellner, bývalý šéf rakouské odnože pravicového Identitárního hnutí, informaci o zákazu cest do Německa sám zveřejnil na platformě X. Proti opatření se chce bránit u soudu, ale do té doby ho hodlá dodržovat.

Rakousku je ouzko

Nenápadně vyhlížející zpráva, že ve Vídni byl odsouzen k podmíněnému trestu bývalý kancléř Sebastian Kurz, je už na druhý pohled docela dramatická. Je to nejnovější příklad zneužití justice v politickém boji. Jsme zvyklí na něco takového, zhruba řečeno, na východ od nás. Ale množí se případy i v německy mluvícím světě, tedy v tom, co je pro nás nejbezprostřednější „Západ“. Kurz byl v minulém desetiletí politickou hvězdou středoevropského významu. Předseda Rakouské lidové strany (ÖVP) se skutečně pravicovým programem, nejen proti masovému přistěhovalectví, ministr zahraničí a posléze předseda vlády.

Přes 900 tisíc lidí v Německu protestovalo proti extremismu

Víkendových demonstrací proti pravicovému extremismu a na ochranu demokracie se v asi 83milionovém Německu zúčastnilo více než 900.000 lidí. V pondělí o tom podle agentury DPA informovalo spolkové ministerstvo vnitra. "Podle toho, co sečetla spolková policie, se demonstrací o víkendu zúčastnilo asi 910.600 lidí," řekl mluvčí ministerstva vnitra Maximilian Kall. V sobotu se svůj odpor vůči pravicovému extremismu do ulic různých německých měst vydalo dát najevo okolo 360.000 lidí, v neděli demonstrace přitáhly 550.000 účastníků.

Jedou dál, dokud nenarazí

Tisíce účastníků se tento týden vracely domů z klimatické konference v Dubaji, která se přihlásila ke znásobení kapacity obnovitelných zdrojů. Do závěrečné rezoluce prý jen o vlásek neprošel totální odvrat od fosilních paliv (byť by stejně nebyl vymahatelný), proti se o víkendu postavily těžařské země jako třeba Saúdská Arábie. Evropská unie jako celek definitivní stopku pro fosilní paliva požadovala. U někoho je to ideologické odhodlání, u někoho setrvačnost a nedostatek představivosti, že věci se mohou vyvinout jinak. Kola klimatické politiky na našem kontinentu se tedy točí dál bez ohledu na to, co se děje v zemích, jež politiku Evropské unie určují. A není to jen úspěch Geerta Wilderse v Nizozemsku, který před volbami slíbil strčit klimatickou legislativu „do skartovačky“.

ODS hrozí, že bude předjeta zprava

Florencie je kolébkou renesance a jako taková byla pro renesanci evropské pravice vybrána italským místopředsedou vlády. Matteo Salvini pozval politiky evropských národněkonzervativních stran, kterým se dnes všem mechanicky říká „populistické“. Byla to dosti velká událost s dvěma tisícovkami hostí, devět ze zúčastněných stran už je se Salviniho Ligou v jedné frakci Evropského parlamentu.

Rušení mešit a noční můra EU. Proč se část Evropy obává nástupu Wilderse

Za politické zemětřesení a nejhorší noční můru pro Evropskou unii označují média v západní Evropě jasné vítězství nacionálně pravicové Strany pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse ve středečních nizozemských parlamentních volbách. Pokud by se kritik islámu a zastánce vystoupení své země z Evropské unie stal premiérem, zásadně by to změnilo evropskou pozici Nizozemska, soudí deníky a zpravodajské weby. Složit většinovou vládu ale nebude pro Wilderse podle médií jednoduché.

Česko, evropský šampion v tvrdé regulaci práce

V debatách, jak příliš vysoké daně a příliš mnoho regulace ničí prosperitu, obhájci silného státu a vysokého přerozdělování velmi často vytáhnou skandinávské země. A argument zní nějak takto: Podívejte se, mají jedny z nejvyšších daní v Evropě, a přesto patří k nejbohatším a nejvíc prosperujícím. Státům, které jsou schopny jako jedny z mála v Evropě velmi dobře uspět v ostré světové konkurenci. Na rozdíl od nás, kteří jsme v tomto měřítku třetí nejhorší z celé EE, dokážou vytvořit nejvyšší přidanou hodnotu. To prakticky znamená, že to, co za hodinu vyprodukují, je někdo ochoten koupit za nejvyšší cenu.

Pravice by v europarlamentu výrazně posílila. Zelení mohou počítat ztráty, ukázal průzkum Politica

V nastávajících volbách do europarlamentu by pravice měla posílit. Zelení naopak o desítky křesel přijdou. Posílit by měla jak frakce Evropských konzervativců a reformistů, tak frakce Identity a demokracie. Takové výsledky průzkumu před eurovolbami zveřejnil server Politico. Podle něj výzkum reflektuje vzestup pravicových stran napříč Evropou.