Varšava chce vyčlenit 117 milionů zlotých (přibližně 690 milionů korun) na vybudování krytů a realizaci dalších bezpečnostních opatření v příštích dvou až třech letech. Oznámil to ve středu starosta polské metropole Rafal Trzaskowski, který podle polských médií řekl, že cílem programu nazvaného "Varšava chrání" je připravit se na každou eventualitu. Sousední Ukrajina se už déle než dva roky brání ruské vojenské agresi.
Zástupci členských zemí Evropské unie se ve středu dohodli na pokračování společného financování vojenského vybavení pro Ukrajinu. Díky reorganizaci takzvaného Evropského mírového nástroje dostane Kyjev pět miliard eur (126 miliard Kč) na zbraně, munici a další zboží, uvedlo na síti X belgické předsednictví. Shoda se hledala několik měsíců, ještě ji musí schválit členské státy.
Česká vláda se nově nekamarádí s vládou Slovenska, je na ni bohovsky naštvaná. Potřebu sdělit to světu měla minulý týden, když oznámila, že společné, symbolické zasedání obou vlád na začátku května se odkládá na neurčito. Vygradovalo to oficiózním přijetím, jehož se dostalo lídrovi slovenské opozice Michalu Šimečkovi. Předseda Progresívného Slovenska šel v Praze doslova z ruky do ruky, po termínech u ministrů vnitra, zahraničí a předsedkyně sněmovny o den později čekal Šimečku v Kramářově vile sám předseda vlády Petr Fiala.
Ukrajinská armáda má začít brzy dostávat dělostřeleckou munici nakoupenou prostřednictvím takzvané české iniciativy. V Kyjevě to ve středu podle listu Ukrajinska pravda řekl tamní ministr zahraničí Dmytro Kuleba. S českými kolegy se chce Kuleba spojit ještě tento týden, kdy mají podle něj nastínit plán dodávek munice. Podle dřívějších informací deníku Echo24 ze dvou na sobě nezávislých zdrojů má část munice pocházet z Maroka a Indonésie.
V Berlíně se v pátek uskuteční summit mezi Polskem, Německem a Francií, oznámil podle agentury AFP polský premiér Donald Tusk po úterní návštěvě Spojených států. Hlavním tématem jednání bude podle něj podpora bránící se Ukrajiny v souvislosti s tím, že v americkém Kongresu je zatím blokována další pomoc USA této zemi.
Rusko rozmístí u hranic s Finskem vojáky, oznámil ruský prezident Vladimir Putin v rozhovoru s agenturou RIA Novosti a televizí Rossija-1 v reakci na vstup Finska a Švédska do NATO. „Neměli jsme tam (na hranici s Finskem) vojáky, teď tam budou. Nebyly tam systémy ničení, teď se tam objeví,“ prohlásil Putin v posledním velkém rozhovoru, jen dva dny před začátkem ruských prezidentských voleb a zároveň nedlouho po vstupu Švédska a také Finska do Severoatlantické aliance.
Redakční polemiky jsou dvojsečný žánr. Mohou být důkazem otevřenosti nebo hašteřivosti, na jaké není pro kohokoli mimo redakce celkem nic zajímavého. Kolega Ondřej Štindl tu v sobotu polemizoval s mým komentářem do Týdeníku Echo a já se v této odpovědi pokusím o otevřenou diskusi.
Papež František řekl, že prezident Zelenskyj by měl najít odvahu vyvěsit bílou vlajku. Vyvolal tím vlnu údivu, znechucení i odporu, zvláště u těch, kteří tak moc doufají ve vítězství Ukrajiny, že by byli ochotni za ni bojovat ještě léta. U počítačů a zdálky. Papež, který obvykle získává sympatie vstřícnými výroky a gesty vůči slabým, vyloučeným, pokořeným, se tady prý postavil za agresora, začal hrát, jak se říká, podle not Kremlu, stal se pomalu Putinovým agentem.
Vláda Spojených států poprvé od prosince oznámila novou zásilku vojenské pomoci Ukrajině, zatímco dál čeká na rozhodnutí Kongresu, které by uvolnilo na tento účel dodatečné prostředky. Pro zemi bránící se ruské agresi Washington nyní připravil dodávku v hodnotě 300 milionů dolarů (skoro sedm miliard Kč), která je podle médií financovaná z peněz ušetřených při nedávných nákupech Pentagonu.
V ruské Ivanovské oblasti východně od Moskvy se dnes zřítilo vojenské dopravní letadlo Iljušin Il-76 s 15 lidmi na palubě. Informovala o tom agentura TASS s odkazem na prohlášení ministerstva obrany. Podle starosty města Orenburg nehodu nikdo na palubě nepřežil a oblastní správa už nabídla pomoc rodinám obětí. Ministerstvo obrany se ale k osudu lidí přepravovaných havarovaným letounem zatím nevyjádřilo.
Den vstupu do Severoatlantické aliance (NATO) byl jedním z nejdůležitějších dnů českých moderních dějin, řekl na Pražském hradě v úvodu dnešní konference Naše bezpečnost není samozřejmost premiér Petr Fiala (ODS). Vstup do NATO z 12. března 1999 znamenal historický přelom pro naše bezpečí, zdůraznil Fiala v úvodu konference, která čtvrtstoletí od českého vstupu do aliance připomíná. Fiala uvedl, že kromě nákupu 300 tisíc granátů pro Ukrajinu se podařilo zajistit dalších 200 tisíc. Odmítl, že by pomoc napadenému státu znamenala prodlužování konfliktu.
Kauza zablokování takzvaných dezinformačních webů na počátku války na Ukrajině se po několika letech pohnula. Městský soud v Praze totiž na konci letošního února poprvé konstatoval, že pozastavení webů v roce 2022 ze strany poskytovatelů internetu bylo nezákonné. Ti, kteří blokování provedli, totiž neměli vyslechnout špatně formulované výzvy státu. Důvodem zablokování, které trvalo čtvrt roku, byla obava vlády Petra Fialy z šíření dezinformací.
Ruská agrese nepřestává vyvolávat vypjaté emoce, které jsou nakonec největší překážkou racionální debaty. Zvláště u nás jsou silné, jednak pro kolektivní pocit poroby za sovětské okupace symbolizované Moskvou. Nemalou roli pro udržení této paměti hrálo pro významnou část společnosti hradní úřadování Miloše Zemana, jenž své odpůrce cíleně dráždil politickými i společenskými vazbami na Moskvu (samozřejmě také na Peking). Činil tak i po protiprávním obsazení Krymu a ruských válečných operacích na Kavkaze. Ruský režim navíc představuje, stejně jako Čína, autoritářsky řízenou společnost.
Ruští vojáci v neděli zveřejnili fotografie poškozeného tanku Leopard 2A6. Jedná se o první z 18 tanků Leopard 2, dodaných Německem, které se Rusku podařilo získat pod svou kontrolu. Podle deníku Bild je fotografie autentická a byla pořízena na severu města Avdijivka. Deník očekává, že válečné kořisti využije moskevská propaganda. Záběry mezi prvními sdílel kanál její přední tváře - Vladimira Solovjova. Tank měl být do boje ukrajinskými jednotkami vyslán 30. října 2023.
Bývalý americký prezident Donald Trump, který už nemá v primárkách protikandidáta a pravděpodobně se opět stane kandidátem amerických republikánů na prezidenta, nehodlá finančně podporovat Ukrajinu. Je přesvědčen, že tak ukončí válku Ruska proti této zemi. Po návratu z návštěvy Spojených států, kde se sešel s Trumpem, to v rozhovoru pro televizi M1 řekl maďarský premiér Viktor Orbán. Trump má podle Orbána ohledně konfliktu na Ukrajině "velmi jasnou vizi, se kterou je těžké nesouhlasit"
Do léta se podaří vycvičit pro používání bojových letounů F-16 jen menší počet ukrajinských pilotů. Psal to v pondělí deník The New York Times s odkazem na své zdroje. Stále se nepodařilo spustit hlavní výcvikové centrum v Rumunsku. Do léta by tak mělo být připraveno 12 pilotů, což je méně než úplná letka. Prvních šest letounů F-16 by měla Ukrajina dostat z Dánska na konci jara. Výcvik ukrajinských pilotů na bojové letouny se měl soustředit na rumunské letecké základně Fetešti.
Rusko podle všeho ve srovnání se Spojenými státy a Evropou vyrábí skoro trojnásobné množství dělostřelecké munice, což pro něho ve válce proti Ukrajině znamená zásadní výhodu před další ofenzivou očekávanou během letošního roku. Na svých internetových stránkách na to upozorňuje americká televize CNN. Rusko vyrábí měsíčně 250.000 kusů dělostřelecké munice nebo asi tři miliony za rok, odhadují zpravodajské služby NATO a zdroje blízké západním iniciativám na vojenskou podporu Ukrajiny.
Do debaty o možném vyslání vojáků západních států na Ukrajinu, kterou v minulých týdnech rozproudil francouzský prezident Emmanuel Macron, se zapojil polský ministr zahraničí Radosław Sikorski. „Už tam jsou,“ řekl v neděli na akci k 25. výročí polského vstupu do Aliance. Na výroky ministra upozornil deník Bild a například i nezávislá televize Nexta. Debatu o západních vojácích na Ukrajině přiostřil polský ministr zahraničí Radosław Sikorski při diskuzi na akci připomínající 25 let od vstupu Polska do NATO.
Moskva odvolala vrchního velitele ruského námořnictva Nikolaje Jevmenova, uvádí ruské servery Izvestija a Fontanka s odvoláním na své zdroje. Na jeho místo podle nich už nastoupil admirál Alexandr Moisejev, který velel Severní flotile a nyní má titul prozatímního vrchního velitele. Ruská armáda se ke změnám ve velení zatím oficiálně nevyjádřila. Ačkoliv je Jevmenov na webu ruského ministerstva obrany stále veden jako vrchní velitel námořních sil, na svůj post se už nevrátí, píše Fontanka.
Rusko na Ukrajině začalo používat drtivé letecké bomby, proti kterým se ukrajinská obrana jen těžko chrání. Klouzavá puma FAB-1500 zdecimovala ukrajinské síly a vychýlila rovnováhu na stovky kilometrů dlouhé frontové linii, která se táhne od jihu na severovýchod Ukrajiny, píše server CNN. Klouzavé pumy FAB-1500 mají naváděcí systém a výsuvná křídla, která jim umožňují plachtit k cíli. Dokáží způsobit až 15metrový kráter.
Jaký má Donald Trump mírový plán pro Ukrajinu? Poté, co minulý týden deník Wall Street Journal publikoval dohodu, kterou Rusové podmiňovali stažení vojsk z Ukrajiny na jaře 2022, se opět do popředí dostává představa Donalda Trumpa a jeho styl řešení konfliktu. V minulosti se chvástal, že by konflikt vyřešil do 24 hodin. Německý deník Bild uvádí, že Trump může stále vidět řešení konfliktu v dohodě z roku 2022, kterou jak Ukrajina, tak západní státy odmítají.
Ruský raketový systém Iskander zničil v Doněcké oblasti systémy ukrajinské protivzdušné obrany Patriot, informovala v sobotu ruská státní agentura TASS. Ruské ministerstvo obrany na sociální síti Telegram uvedlo, že Iskander zasáhl systémy S-300, podle vojenských analytiků a zdrojů TASS se ale skutečně jednalo o americké systémy Patriot a jejich první potvrzenou ztrátu na Ukrajině. Při útoku údajně zemřela i posádka. Ukrajinská strana zprávu nekomentovala.
Ruský postup u Avdijivky na východě Ukrajiny ztrácí nyní po rychlých územních ziscích na dynamice, uvedl americký list The New York Times (NYT). Ukrajina podle něj vyslala do oblasti značné množství vojáků a Rusové jsou kromě toho nuceni útočit na otevřeném prostranství, kde je nic nekryje. Když před třemi týdny Rusko ovládlo Avdijivku, Kyjev a jeho spojenci se obávali, že ruským silám se podaří udržet dynamiku a posunout se směrem k centrům vojenského významu nebo k dalším ukrajinským městům.
Ukrajina by měla mít podle papeže Františka odvahu k vyvěšení bílé vlajky a jednání o ukončení války s Ruskem. Řekl to v rozhovoru pro švýcarský veřejnoprávní kanál RSI. Papež naznačil, že konflikt se pro Ukrajinu nevyvíjí dobře a hovořil v té souvislosti o porážce. Papež byl v rozhovoru tázán na svůj postoj v debatě mezi těmi, kteří říkají, že by se Ukrajina měla vzdát, protože není schopna vypudit ruské síly, a těmi, kteří tvrdí, že by to legitimizovalo počínání silnějšího. Tazatel v rozhovoru použil termín "bílá vlajka".
USA se připravovaly na reálnou možnost, že Rusko provede na konci roku 2022 jaderný útok na Ukrajinu, tvrdí americká stanice CNN, která se odvolává na dva nejmenované vysoce postavené představitele americké prezidentské administrativy. Obavy z rizika jaderného útoku se podle těchto zdrojů nezakládaly pouze na hypotetických scénářích, ale vznikly na základě souboru několika událostí, analýz a poznatků rozvědek.
Ukrajinci začali hromadně vybírat peníze ze svých bankovních účtů. Děje se tak v době, kdy je v parlamentu projednáván nový zákon o mobilizaci, který má umožnit úřadům zablokovat účty těm, kteří se budou bránit odvedení do války. Upozornil na to podle agentury Unian v Ukrainian News tento týden náměstek předsedy Rady pro otázky národní bezpečnosti Jehor Černěv s tím, že místo efektivního mechanismu toto opatření může vytvořit problémy pro ekonomiku.
Ruské síly v noci na dnešek podle oznámení ruského ministerstva obrany sestřelily 47 dronů vyslaných Ukrajinou. Intenzivním náletům čelilo podle informací na sociálních sítích město Taganrog v Rostovské oblasti sousedící s Ukrajinou. Cílem mohla být letecká továrna Berijev. Odražení dronů ministerstvo ohlásilo také ve vedlejší Volgogradské oblasti a nad belgorodským a kurským regionem, které oba sousedí s Ukrajinou. Dronovým náletům čelila i Ukrajina; ukrajinské letectvo uvedlo, že 12 z 15 těchto dronů se podařilo sestřelit.
Francouzský prezident Emmanuel Macron pokračuje ve svých vyjádřeních ohledně možnosti vyslání francouzských vojáků na Ukrajinu. Ve čtvrtek si dokonce do Elysejského paláce pozval šéfy jednotlivých parlamentních frakcí, aby s nimi téma prodiskutoval. Většina pozvaných setkání nehodnotila pozitivně a prezidenta od jeho nápadů odrazovala. Podle účastníků však Macron kreslil na mapu Ukrajiny červené čáry, při jejichž překročení nesmí Francie zůstat netečná a vojensky zareagovat.
Válka na Ukrajině mohla být dávno skončená, kdyby Západ v dubnu 2022 nezabránil uzavření mírové dohody mezi Kyjevem a Moskvou. Takový je jeden z klíčových argumentů stoupenců tvrzení, že na Ukrajině de facto válčí Západ zastoupený umírajícími Ukrajinci, kteří jím do boje byli dotlačeni. Tu tezi mají potvrzovat i zjištění amerického deníku The Wall Street Journal, který prvního března publikoval obsah dokumentů, o nichž se na těch mírových rozhovorech jednalo. „Wall Street Journal svou autoritou potvrdil, že Rusko a Ukrajina před dvěma lety, takřka vzápětí po invazi ruské armády, byly krok od smírného řešení,“ píše například v Týdeníku Echo kolega Daniel Kaiser.
Negativní dopad války na Ukrajině na okolní region a svět dále sílí. Po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským řekl podle agentury Reuters turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Dodal, že Turecko je ochotné uspořádat mírový summit za účasti Ruska. Podle Zelenského je však nejdříve nutné vypracovat mírový plán a až pak začít jednání s Moskvou. Erdogan se Zelenským mluvil o průběhu války, o bezpečnosti plavby po Černém moři či o obchodě mezi oběma zeměmi.
