Komentáře - 11. července

Musíme mluvit o povolenkách

Včera zase jednou nastal okamžik pravdy pro klimatickou politiku EU. Poprvé se na Lipské burze prodávaly povolenky, které budou v lednu 2027 uvaleny na domácnosti za silniční dopravu a vytápění, takzvané ETS 2. Když si povolenky představíme jako daň, dosud má tato daň nulovou sazbu. Evropská komise předpokládá cenu 45 eur za tunu emisí. V Lipsku – úplně stejně jako nedávno na burze ICE – tržní cena vystřelila na 81 eur, což je také o 80 procent víc, než s kolika počítá Komise. Podle konzervativního odhadu každých deset eur za tuto povolenku zdraží litr benzinu či nafty o 75 haléřů, pesimističtější rovnice počítá u každých deseti eur s jednou korunou.

10. července

Zašifrovaný komunista

V New Yorku se bude volit starosta a v demokratických primárkách, které často prakticky rozhodují o výsledku, zvítězil Zohran Mamdani, jehož lze klidně označit za komunistu. U člověka, který používá fráze jako „zmocnit se výrobních prostředků“, to není přehnané. V minulosti chválil Hamás a Hizballáh a chtěl zrušit policii a „globalizovat intifádu“ a prosazuje řadu prověřených destruktivních politik, z nichž ta nejlegračnější jsou státní supermarkety s potravinami. Vedle toho je příznačné, že je to syn dobře situovaných imigrantů a ve volbách měl vyšší podporu mezi vzdělanými bělochy než mezi příslušníky rasových menšin.

09. července

Filip Turek jako oběť MeToo? To snad ne

Prázdninový program na českých hradech a zámcích, v kulturácích a pohostinských zařízeních by měla nově obohatit dost prapodivná položka. Poslanec Evropského parlamentu a kandidát Motoristů do sněmovních voleb Filip Turek totiž chce uspořádat turné, během nějž by lidem vysvětloval, jak a za jakým účelem se organizují kampaně MeToo. Cítí se k tomu být povolán, terčem jedné takové kampaně se prý stal sám. Web Page Not Found zveřejnil text Apoleny Rychlíkové, podle nějž na poslance podala trestní oznámení bývalá partnerka, kterou měl před lety bít a jinými způsoby fyzicky i psychicky týrat.

08. července

Konec lidského faktoru v éře umělé inteligence

Kdysi jsem přišel s velmi vážně míněným návrhem, že by bylo dobré ke každému článku, který člověk vypotí, napsat kurzivou poznámku, jak se autor při psaní cítil a v jakém stavu ho psal. Jestli den předtím pil, a má tedy kocovinu, jestli ho bolí zuby, jestli se právě doma nepohádali... a tak dále. Dobré by byly také poznámky, jak dlouho článek psal, kolik mu věnoval příprav, zda si něco načetl, zda o tom, o čem píše, něco ví, nebo vaří z jedné vody načisto, což je, mezi námi, většinou ku prospěchu věci. A když by byl fér, jestli ho třeba opsal. Nebo aspoň kus.

07. července

Německá policie varuje před běloškami, které sexuálně napadají imigranty s protézou

Německými koupališti obchází strašidlo. Umí měnit podobu, z očí mu kouká chtíč a napadá bezbranné plavce. Je sexuálně agresivní. Ještěže německé úřady bdí nad bezpečím svého občanstva! Aby předešly nepříjemnostem, zveřejnily na velice pěkných barevných plakátcích čtyři podoby, v nichž se démon po letním návštěvnictvu vrhá nejčastěji. Plakátky se okamžitě staly virálním hitem počátku letošního léta, byť jinak, než úřady zamýšlely.

06. července

Andrzej Duda – prezident Polska jagellonského a atlantického

Polský prezident Andrzej Duda přijíždí do Prahy na rozlučkovou návštěvu jen měsíc před koncem svého desetiletého působení v roli hlavy státu. Když se k jeho prezidentství vyjádřil před pár týdny český týdeník Respekt, dozvěděli jsme se už z titulku, že „Dudova ostuda konečně skončí“. Poslední roky, hlavně doba od zahájení ruské invaze na Ukrajinu, znamenají pro evropský liberální mediální mainstream výrazné přehodnocení řady základních postojů – vůči Rusku, bezpečnosti, geopolitice.

05. července

Máme blackout

O příčině včerejšího výpadku elektřiny ve velké části Čech nebylo v pátek večer jasno. Porucha fázového vodiče, fakt, že drát vysokého napětí spadl na zem, otevírá otázku, proč spadl. A v tom je třeba udělat jasno.

04. července

Formanova a Keseyho „problematická“ klasika

Mezi nejvýznamnější – alespoň ze společenského hlediska – události letošního filmového festivalu v Karlových Varech patří uvedení restaurované verze snímku Přelet nad kukaččím hnízdem, při té příležitosti do Varů přijede jeho producent a známý herec Michael Douglas (víc k tomu v textu Veroniky Bednářové v tomto vydání, str. 38). Pro české publikum mají 50. výročí i obnovená premiéra tohoto snímku zvláštní váhu, Přelet nad kukaččím hnízdem tu je vnímaný jako něco víc než „jen“ jedno z velmi významných děl filmové historie. Je to taky „náš“ film.

03. července

Musk versus Trump. „Nerd“ proti bavičovi nemá šanci

A takové to bylo krásné přátelství, chtělo by se říct. Inu, už není. Velmi veřejná roztržka mezi Donaldem Trumpem a Elonem Muskem jistě má i nějaké politické příčiny a možné následky. Dá se vykládat jako projev inherentní tenze v prezidentově nesourodé koalici, v tomto případě mezi spíš libertariánsky orientovanými magnáty ze Silicon Valley, pro něž je zmenšování rozpočtových výdajů zásadní, a zbytkem MAGA hnutí.

02. července

Mysleme na sestřičku z NHS

Dvanáctidenní válka mezi Izraelem a Íránem nejen změnila situaci na Blízkém východě, ale měla i dopady v místech, kde by to člověka hned nenapadlo. Skupina výzkumníků na americké Clemson University loni v září popsala síť asi 80 botů Twitteru, nyní X, která se zaměřovala na podporu skotské nezávislosti a byla podle nich řízena z Íránu. Účty měly zpravidla profilové fotografie vytvořené umělou inteligencí a informace v profilu, jež měly být typickému příznivci skotské nezávislosti blízké – naší favoritkou je „Bývalá zdravotní sestra v NHS.

01. července

Kdo zůstane normální, skončí s hlavou v polštáři

S počínajícím létem ustupují, aspoň načas, nezáživná a často únavná politická témata. Všichni chtějí mít trochu klid a směřovat své kroky a myšlenky jinam, každý podle tužeb nebo naturelu. Většina národa vcelku pochopitelně míří na jadranské pobřeží či do podobných destinací, ta kulturněji naladěná pak třeba na tradiční filmový festival v Karlových Varech. Ten se za ta léta stal největší kulturní a společenskou událostí v zemi. Letos poprvé bude chybět duchovní otec festivalu Jiří Bartoška, který odešel z našeho pozemského světa.

30. června

Špatné rande, nebo sexuální napadení?

Ne „proč“, ale „proč teď“? není mizogynní, ale naopak racionální reakce na obvinění Filipa Turka za sexuální agresi. Násilí na bývalé partnerce, kterého se měl europoslanec dopouštět před „patnácti až dvaceti lety“, se vhodně objevilo před volbami. Jako by sám sebe netorpédoval už epizodou s tachometrem. S kauzou přišla Apolena Rychlíková. Šéfredaktorka Page Not Found stojí hodnotově nalevo od Lenina, Turka má v žaludku už dlouho.

29. června

Hra na oliheň potřetí – a snad naposledy

Po půlroce čekání vypustil stream Netflix v pátek do světa třetí – a zatím prý skutečně poslední – řadu svého historicky největšího seriálového šlágru Hra na oliheň. O první sérii jihokorejského seriálu psal před čtyřmi lety kolega Ondřej Štindl v Týdeníku Echo, že je vlastně infantilní, o druhé řadě jsem psal já tamtéž letos v lednu naopak pochvalně, že se z románu stává esej. Co konstatovat o sérii třetí? (Pro zájemce o zhlédnutí novinky na tomto místě podotýkám, že se v textu nevyhýbám částečnému prozrazování jejích dějových zákrut.)

28. června

Padesát let v Čelistech

Koncem června uplynulo půl století od premiéry filmu Čelisti režiséra Stevena Spielberga, díla, které v mnohém změnilo svět filmu jako umění i jako průmyslového odvětví. Vrcholného prázdninového a plážového filmu, jenž změnil vztah širokých mas k parybám, inspiroval mnoho a mnoho starostlivých pohledů propátrávajících hladinu moře, jestli se nad ní nemihl zlověstný trojúhelník žraločí ploutve. Čas Čelistem, myslím, neubral na síle, měl jsem v životě příležitost ověřit si, že působí i na generace narozené dlouho po jejich vzniku. Je to film s jasně vymezenou ambicí, kterou ale naplňuje bezezbytku.