Prázdninový program na českých hradech a zámcích, v kulturácích a pohostinských zařízeních by měla nově obohatit dost prapodivná položka. Poslanec Evropského parlamentu a kandidát Motoristů do sněmovních voleb Filip Turek totiž chce uspořádat turné, během nějž by lidem vysvětloval, jak a za jakým účelem se organizují kampaně MeToo. Cítí se k tomu být povolán, terčem jedné takové kampaně se prý stal sám. Web Page Not Found zveřejnil text Apoleny Rychlíkové, podle nějž na poslance podala trestní oznámení bývalá partnerka, kterou měl před lety bít a jinými způsoby fyzicky i psychicky týrat. Turek obvinění popřel, o několik dní později ale web zveřejnil citace z mailů, jejichž autorem má Turek být a které násilí ve vztahu potvrzují. Filip Turek je známá tvář, zvlášť na českém internetu. Intenzita a místy taky sprostota a agresivita následné debaty tomu odpovídaly.

Řešilo se v ní ledacos: proč byly texty o Turkovi publikovány zrovna před volbami, samotná osoba Apoleny Rychlíkové a tak dále a tak podobně. Tou nejdůležitější otázkou ale podle mě zůstává, jestli se to obvinění zakládá na pravdě, jestli poslanec svou partnerku skutečně týral. To, co je o věci známo, možná nestačí, aby případný soud shledal poslance vinným. V politice ale platí jiný dokazovací standard než nade vši pochybnost. Citáty z publikovaných mailů jsou značně inkriminující, je prý doložitelné, že přišly z Turkovy mailové adresy v době, kdy k násilí mělo docházet, a z níž někdejší partnerce přicházely i zprávy týkající se běžných věcí. Jistě, maily jsem neviděl, do schránky ženy, která měla být obětí, jsem nenahlížel. Vědomě publikovat nějaké falzum by ale od Page Not Found bylo sebevražedné, web by si tím koledoval o prohru v osobnostním sporu, v němž by v takovém případě bylo namístě enormní odškodnění. To, že maily přišly z Turkovy adresy, stoprocentně nedokazuje, že je psal Filip Turek. Ale představa, že v roce 2012 se někdo podloudně dostal do schránky tehdy ještě mimo politiku stojícího Filipa Turka, aby z ní rozesílal inkriminující korespondenci, je dost přitažená za vlasy. Nejvýmluvnější je v tom ohledu nakonec sama reakce obviněného poslance. Ze strany Filipa Turka a představitelů jeho strany toho sice v posledních dnech zaznělo hodně, věta „ty maily jsem nepsal“ ale mezi těmi vyjádřeními nebyla.

Jako možná obhajoba by se mohlo nabízet tvrzení, že citované věty byly nějakým způsobem vytržené z kontextu (jakého?). Bylo by ale potřeba ji podepřít zveřejněním celých mailů, pokud je Turek má, a jestli ne, tak tlačit na druhou stranu, aby to udělala sama. Nic takového se neděje, což považuji za docela výmluvné. Místo toho Filip Turek a představitelé Motoristů zmateně pálí na všechny strany. Jistého vrcholu to dosáhlo ve slovech předsedy Motoristů Petra Macinky, podle nějž je odhalení související s Turkem příkladem „kriminalizace jakéhokoli mužského chování u vybraných osob, které z pohledu levicových aktivistů zastávají nepohodlné názory a postoje“. Zahrnout týrání partnerky do kategorie „jakékoli mužské chování“ je docela silná káva. Muži, kteří svoje partnerky netýrají, by tím mohli být udiveni a uraženi. Možná ale Turek a Motoristé nějakou věrohodnější obhajobu nepotřebují, stačí jim udržet již přesvědčené, neztratit své příznivce, kteří prizmatem kulturních válek vnímají úplně všechno a jsou přesvědčeni, že ve střetu s druhou stranou nesmí ustoupit nikdy a v ničem, ať už by podstata sporu byla jakákoli.

Filip Turek se ze sebe snaží udělat oběť MeToo. Přiřadit se k lidem, kteří v době vlny „cancel culture“ byli různými způsoby, často i vážně, postihovaní na základě obvinění, jež někdy důkazně stála na vodě nebo se týkala prkotin či vycházela ze zkreslující a manipulativní interpretace událostí. V Česku ta tendence nikdy nezískala velkou sílu. Pokud by se tváří odporu proti ní měl stát Filip Turek, nemohli by si stoupenci „kultury rušení“ přát nic lepšího. Dostali by těžko vyvratitelný argument pro svou tezi, že kritika excesů soudobého aktivismu je ve skutečnosti jenom chabě zakamuflované křupanství nebo – ještě hůře – je motivovaná touhou násilníků udržet si šanci na beztrestnost.