Před 75 lety vznikla v Němci okupovaném Polsku Zemská armáda (Armia Krajowa, AK), organizace, která spojila stovky malých odbojových skupin utvořených po německé invazi v roce 1939. Zkratka AK se brzy stala označením jedné z největších vojenských i civilních odbojových organizací v Evropě během druhé světové války a později také významným symbolem pro budoucí generace Poláků.
„V berlínské věznici Plötzensee upadla krásná hlava Fučíkova.“ Tuhle větu jsem jako pionýr pronášel ve školním recitačním pásmu. Byl konec 70. let a to pásmo byla tendenční, ideologií naprosto deformovaná propagandistická kašpařina o hrdinské roli komunistů za války a my děti v ní měly roli cvičených opic.
Blíží se start jarní školní sezony. Zápisy do prvních tříd, přijímačky na střední školy, maturity. Tentokrát poprvé s novinkou. Ve druhé polovině dubna se budou poprvé dělat jednotné přijímací zkoušky na všechny střední školy, které končí maturitou. Zkouškové týdny znovu přitáhnou pozornost k velké slabině českého školství. Matematice. Předmětu naprosto zásadnímu.
Po každých volbách američtí novináři podnikají mapování nového Bílého domu, snaží se zprostředkovat čtenářům i sobě, v jakém stylu prezidentův úřad funguje a jakými myšlenkovými schématy je jeho uvažování ovlivněné. Letos to jde špatně. Donald Trump přišel ze světa mimo profesionální politiku a pomáhali ho zvolit lidé nezúčastnění na jejím hlavním proudu.
Před dvěma roky byl v americkém Texasu popravený Lester Bower, dostal smrtící injekci. Byl odsouzen za čtyřnásobnou vraždu, v cele smrti prožil třicet let, jeho případ prošel mnoha soudními instancemi. Po jeho smrti se ale objevila nová svědectví a důkazy, z nichž vyplývá, že velice pravděpodobně zemřel nevinný člověk.
Individualismus se promítá i do vyšších komunitních a národních úrovní, takže heslo „America first!“ se dá vztáhnout i na sebe samého či místo, kde žiji. Tento trend se kříží s krátkodobostí a částečností pracovních úvazků, takže obrovské množství lidí všude na světě žije v něčem, co se eufemisticky nazývá „nestandardní pracovní zařazení“.
Čekal jsem, že včera napíšeš, že to rušíš, řekl řidič, když jsme vyjížděli z Prahy a u Cukráku vjeli do mlhy. - Já čekal, že ty napíšeš, že ty to rušíš, řekl jsem já, ale už jsme sjížděli ledovkou k Mníšku a oba byli myslím rádi, že jedeme. Tím řidičem bílého volkswagenu byl bojovný profesor Martin C. Putna, který mě před chvíli vyzvedl před domem a za chvíli jsme směřovali na jih, kam ho to vždycky táhlo. Nejeli jsme však do Řecka či do Říma, ale do Zalužan, vesnice na dvou třetinách cesty do Písku, odkud Martin pochází a kde jsem o něm kdysi také poprvé slyšel.
Do německé politiky vletěla kometa a nad pokračováním kariéry Merkelové se rázem objevil otazník. Martin Schulz byl do konce loňského roku předsedou Evropského parlamentu, teď se po letech vrací na domácí půdu – a hned jeho sociálnědemokratická strana v některých průzkumech dramaticky vylétla, z úrovně mezi 20 a 22 procenty na 28–30, v jednom průzkumu na 31 bodů.
Vždy na přelomu starého a nového roku se objevují prognózy, a to z různých úhlů pohledu, například cen mléka, jaký bude ten následující rok. Té části čtenářů, kterou zajímá, zda se budou mít „dobře, nebo špatně“, je možné na místě odpovědět, že prakticky všichni analytici se shodují v jednom: rok 2016 byl neklidný, ale rok 2017 jej ještě překoná.
Jak to často bývá, člověk, který žije dlouhou dobu v Praze, třeba se tady i narodil, to město miluje i nenávidí. To není úplně samozřejmost, neslyšel jsem třeba Pařížany, že by o svém „městě světel“ uvažovali takto. Nenávidět Paříž, i když je na mnoha místech strašná a špinavá, to by bylo absurdní a svatokrádežné, olalá.
Andrej Babiš se stále víc zaplétal do svých vysvětlení, kde přišel k nově ohlášené miliardě nezdanitelných příjmů, která mu měla zajistit dost legálních osobních příjmů, aby si mohl v roce 2013 koupit nezdaněné dluhopisy od Agrofertu, jež mu až do roku 2022 vynášejí od všech daní a pojistného osvobozených 90 milionů korun ročně.
Vesnice má šest set obyvatel, jeden obchod a jednu kavárnu, u dálnice stojí supermarket. Každých deset let ubývá pětina obyvatel a ubývat bude dál, protože polovině místních je přes 65 let a dětí do patnácti tu žije padesát. „Byl to dobrý kraj,“ vzpomíná osmdesátiletý stařec. „Možná tu byla těžká a špatně placená práce, ale lidé přinejmenším koncem týdne nějaký plat dostali.
Černošská hudba do Evropy nepřišla z míst, kde jsou její kořeny, tedy z Afriky (zde představuje jistou výjimku Francie: kankán má údajně kořeny ve francouzských koloniích), ale z Ameriky, ze Spojených států. Tam se po zrušení otroctví v polovině 19. století může více černých muzikantů a tanečníků věnovat tomu, co umí nejlépe.
Technologický pokrok si klestí cestu neodvolatelně a neslitovně. Nevím, jestli se mám těšit na svět, kterému už teď rychle přestávám rozumět, a jsem zvědav, jestli mu budou rozumět umělé robotické supermozky, které nás co nevidět údajně nahradí. Stále více věcí a vztahů se propadá do kondicionálu, do jakoby reality.
Někde se stala chyba. Sociální demokraté byli ještě před dvěma lety nejsilnější politickou silou v Evropě. Následovalo období, v němž evropská ekonomika zvyšovala výkon, sociální demokraté z toho však netěží. Právě naopak. Rok 2017 pro ně může zčistajasna být rokem konečného úpadku. Hnutí, které vzniklo před 150 lety, může napsat své poslední kapitoly také v Česku.
Andrej Babiš se při pokusech vysvětlit původ peněz na dluhopisy Agrofertu stále hlouběji zamotává do vlastních výroků a zpochybňuje původ svého majetku. Každý další mediální výrok pochybnosti spíš prohlubuje, než by je vyvracel. Babiš tak čím dál víc připomíná svého přítele, zesnulého premiéra Stanislava Grosse.
Školství je stále na okraji společenského a politického zájmu, přestože všichni deklarují opak. Když už se stane součástí veřejné debaty, jde nejčastěji o platy učitelů, jejichž podstatné zvýšení má vyřešit všechny bolesti českého školství. Platy se v minulých šesti letech nezanedbatelně zvýšily, aniž by se spolu s tím nějaké problémy řešily.
Protikorupční tažení elitních policistů a státních žalobců je rizikem pro Českou republiku a její politický systém. K takovému závěru se blíží sněmovní komise, která vyšetřuje policejní reorganizaci a konflikt kolem ní. Není jenom jisté, jestli své závěry předloží takto doslova. Skupina sedmi poslanců – po jednom z každé parlamentní strany – začala případ zkoumat loni v červenci.
Tento díl věnuji lyžování. Po dobrém čtvrtstoletí jsem stál minulý týden na sjezdových lyžích, byl to zvláštní pocit a přežil jsem to. Všechno vybavení jsem měl samozřejmě půjčené a tedy trpěl jsem těch pár hodin v lyžácích, tedy přezkáčích, které vypadaly impozantně jako obuv vesmírného kyborga, jež mi kotníky drtily jak španělská bota. Moje lyžařská repríza se odehrála poblíž Liberce, což ale není důležité, uvádím to jen z formálních důvodů. Hlavně chci napsat pár sentimentálních vzpomínek na lyžování před pětatřiceti lety. Je to taková záminka.
Brexit a zvolení Donalda Trumpa byly dva různé projevy nespokojenosti s tím, kam obě země posouvaly jejich elity. Motivace na obou březích Atlantiku byly různé. Syndromy ale hodně podobné. Podstatná část lidí v obou zemích měla dojem, že nejdou správným směrem a kurz je potřeba razantně otočit.
Donald Trump měl inaugurační projev, v němž bylo střízlivě vzato dost znepokojivého. Pro zahraniční pozorovatele na prvním místě hrozba protekcionismu. Díky nám jiné země zbohatly, zatímco bohatství, síla a sebedůvěra naší země zmizela za obzorem.
„Proč ty vlastně píšeš?“ – „Forma úniku.“ – „A baví to pak někoho po tobě číst?“ – „Já vím jenom o těch, co jsou nějakým způsobem svázaný s literárním provozem. A ty to bavit nemůže, poněvadž jsou smrtelně uštvaný…“
Sedmnáctého listopadu 1989 jsme vybojovali svobodu, čtvrtstoletí jsme ji hájili. Pak ale sněmovna schválila novelu zákona o Vojenském zpravodajství a byl konec. Tak se možná bude po desetiletích vzpomínat na další neúspěšný pokus, jak v Česku zavést liberální demokracii.
Chystají se americké zpravodajské služby ke střetu s nastupujícím prezidentem? Jaká je vlastně jejich role v politice? Z ustavičného potýkání rozvědčíků a politiků vystupuje z posledních několika desítek let pár epizod, jež jsou pro tuto chvíli relevantní.
Prvního prosince začal platit zákon o prokazování původu majetku, jeden z vládních trháků proti okrádání státu na daních. Jedním z prvních adeptů na prověření berními úředníky a policií by mohl být jeho hlavní prosazovatel – ministr financí Andrej Babiš.
Předem není jisté, jak vysoko se v žebříčku nejnebezpečnějších silnic světa může dostat šestnáctikilometrový úsek dálnice D8 přes České středohoří. Přesto jde o první případ, kdy připadá v úvahu, že tuzemská komunikace bude konkurovat „silnici smrti“ v bolivijské provincii Yungas, „dračímu ocasu“ na americké federální silnici 129.
Miloš Zeman obstaral dvacítce úředníků na českém ministerstvu vnitra nevídanou publicitu.
Minulý rok byl jedno velké překvapení, co událost, to dechberoucí rána na solár. Jinak, než předpovídaly průzkumy, dopadly všechny projevy lidové vůle: brexit, Trumpovo zjevení, ústavní referendum v Itálii, ba i rakouské prezidentské volby.
Sovy nejsou tím, čím se zdají být. Slavný výrok ze známého seriálu Davida Lynche Městečko Twin Peaks přesně vystihuje stav, do nějž se v poslední době stále silněji dostává veřejná debata o zásadních společenských tématech.
Povolební chování Donalda Trumpa působí jako kaleidoskop. Na každý bláznivý tweet, na každou nominovanou obskurní či neseriózní osobu připadá nějaký konvenční republikán či nějaká velmi zajímavá a respektabilní osobnost.
