V nejbližších letech bude Česká republika zatížena novými či dodatečnými daněmi, které na něj budou uvaleny ze strany Bruselu. Kromě emisních povolenek či uhlíkového cla se má podle návrhu dlouhodobého rozpočtu Evropské unie jednat o daně zaměřené na tabákové výrobky, elektroodpad a velké společnosti. Cílem rozpočtu je mimo jiné splácet covidové dluhy. Ekonomové se shodují, že tyto dluhy zaplatí především obyvatelé EU.
Spojení SOCDEM s hnutím Stačilo! je zatím posledním krokem ve snaze sjednotit opoziční síly pro letošní sněmovní volby. Poslední relevantní neznámou je tak staronové spojení Motoristů sobě s hnutím Přísaha. Jejich šéfové, tedy Petr Macinka a Róbert Šlachta by měli o této možnosti jednat. V kuloárech se hovoří o tom, že v obou spojeních má prsty šéf hnutí ANO Andrej Babiš, který chce, aby se tyto subjekty do sněmovny dostaly. Na odevzdání kandidátek mají strany ještě týden.
Bydlení zůstává i po tomto volebním období tématem, které nejen mladí považují za absolutní volební prioritu. Tomu odpovídají i programy jednotlivých politických stran a hnutí, které se jednomyslně shodují na tom, že chtějí lidem zajistit dostupné bydlení. Vláda Petra Fialy (ODS) přitom čelí kritice, že k žádným větším změnám nepřistoupila, míří tím především na nepovedenou digitalizaci stavebního řízení, která podle expertů způsobila vážné problémy. Deník Echo24 přináší argumenty stran, proč jim mají lidé věřit, že bude něco jinak.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová je pod větším tlakem než její předchůdci, návrh dlouhodobého rozpočtu je ale krokem špatným směrem jak pro členské státy, tak i pro občany. Pro Echo24 se na tom shodli představitelé frakce Patrioti pro Evropu. Europoslanec Filip Turek (Přísaha & Motoristé sobě) poukázal na kritiku, která zaznívá i od partnerů von der Leyenové, například socialistů, Klára Dostálová (ANO) pak varuje, že by Brusel získal páku, jak státy tlačit ke zdi.
Do Česká dorazí v příštím roce výbor evropských kontrolorů MONEYVAL, který zde bude testovat, zda je Česko odolné proti praní špinavých peněz. Při poslední kontrole dostalo Česko řadu doporučení a bylo hodnoceno jako „částečně vyhovující“. Stát od té doby podle ministerstva financí usilovně pracoval na nápravě. Je však otázkou, jakou roli sehrají v kontrole kauzy spojené s motolskou nemocnicí a především pak nedávná kauza bitcoin, která se týkala ministerstev spravedlnosti a financí.
Evropskou unii čeká na v příštích dvou letech zásadní debata, která do velké míry ovlivní také odkaz současné předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové. Návrh sedmiletého rozpočtu zatím sklízí kritiku ze všech stran a oslovení bývalí eurokomisaři a experti se shodují, že ještě bude muset doznat zásadních změn, aby dostatečně reagoval na současný vývoj ve světě. Von der Leyenová navíc čelí institucionálně i mezinárodně rozdrobenému politickému tlaku.
Národní ekonomická rada vlády (NERV) opakovaně doporučuje vládě sloučení obcí pod 1000 obyvatel, kterých je v ČR kolem 4700, a vyčísluje úsporu až deset miliard korun. K této výzvě se přidávají i další ekonomové, včetně Národní rozpočtové rady (NRR). Všechny relevantní politické strany povinné slučování obcí odmítají, hovoří ale o motivaci k dobrovolnému slučování.
Ursula von der Leyenová i její současná Evropská komise jsou v sevření různých krizí a obrovských politických tlaků, při jednání o dlouhodobém rozpočtu Evropské unie ale nejde vyhovět všem. V rozhovoru pro Echo24 to řekla bývalá dlouholetá eurokomisařka Věra Jourová, která má zkušenosti s vyjednáváním o aktuálně platném rozpočtu na roky 2021 až 2027. Dodala, že von der Leyenová si už nemůže dovolit, aby byl finální rozpočet, o kterém se teprve začíná jednat, podobně neflexibilní jako ty předchozí.
Navrhovaný dlouhodobý rozpočet EU schytává kritiku jak ze strany odpůrců šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové, tak třeba i od členů její vlastní politické frakce, Evropské lidové strany (EPP). Kritikům vadí, že nereaguje dostatečně na nové skutečnosti, snaží se zalíbit všem, škrtá peníze v klíčových oblastech jako je zemědělství a navrhuje nové daně. Von der Leyenová čelí tlaku jak od socialistických a liberálních partnerů, tak z pravé části politického spektra.
Český boj proti emisním povolenkám pokračuje i na úrovni Evropského parlamentu. Europoslanec Ondřej Krutílek sesbíral podpisy pro iniciativu vlády Petra Fialy (oba ODS) na zmírnění dopadů systému ETS 2. Snaze však podle Krutílka uškodili rumunští europoslanci, kteří jsou v ODS v jedné frakci a vyvolali neúspěšné hlasování o nedůvěře šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové. Krutílkův kolega o nich už dříve řekl, že mají „IQ tykve“.
Lídr hnutí ANO Andrej Babiš by byl blázen, kdyby splnil své výhrůžky a zrušil penzijní reformu, kterou jsme v tomto volebním období připravili. V rozhovoru pro Echo24 v rámci seriálu Hlasy nové generace to řekl hlavní analytik MPSV a dvojka na kandidátce Spolu na Vysočině Benjamin Činčila (KDU-ČSL). Stát se podle něj má zaměřit na to, jakým domácnostem i firmám dává peníze. Dále hovořil třeba o možném zvyšování daně z nemovitosti či dilematu mezi obranou a Green Dealem .
Premiér Petr Fiala (ODS) odmítl návrh svého slovenského protějšku – Roberta Fica – obnovit mezivládní jednání, která byla před více než rokem přerušena. Šéf slovenské vlády jej k tomu vyzval v reakci na dopis, kterým ho Fiala o víkendu požádal, aby Bratislava neblokovala nový soubor sankcí EU vůči Moskvě za její pokračující agresi na Ukrajině. Bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) a lídři dalších opozičních stran Fialu ostře kritizují a pokud uspějí ve volbách, obnovení vztahů se Slovenskem a celkově ve V4 pro ně bude diplomatickou prioritou.
Evropská komise vedená Ursulou von der Leyenovou ve středu představí návrh víceletého finančního rámce (MFF) pro období 2028–2034. Klíčový rozpočtový dokument určí, kolik peněz bude mít EU k dispozici na zvládání geopolitických krizí, obranu, klimatické změny i podporu konkurenceschopnosti. Jedná se o klíčový moment pro von der Leyenovou v tomto funkčním období, nad návrhem proběhne ještě velmi komplikovaná debata.
Průzkum agentury Median jako jediný z nedávných průzkumů zaznamenal určitý propad u koalice Spolu po začátku kauzy bitcoin, která stála místo exministra spravedlnosti Pavla Blažka. Konkrétně šlo o dva procentní body mezi květnem a červnem. Podle šéfa Medianu Přemysla Čecha to, že kauza obecně nemá takový dopad, je dáno její neuchopitelností a nepochopitelností. Pro Echo24 řekl, že vnímá určitou podobnost mezi kauzami Čapí hnízdo a bitcoin.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ustupuje ze škrtů přímých dotací pro chudé evropské regiony ve víceletém finančním rámci EU, který představí ve středu. Hrozí ji totiž interní revolta uvnitř Komise a to z obou stran politického spektra, tedy jak od socialistů, tak od konzervativců. Podle dokumentu, který má k dispozici server Politico, učinila von der Leyenová na poslední chvíli řadu ústupků ve snaze uklidnit dva členy svého týmu z opačných konců politického spektra
Kauza okolo přijetí bitcoinů ministerstvem spravedlnosti pod vedením exministra Pavla Blažka se v průzkumech nijak drtivě neprojevila. Největší propad, tedy dvou procentních bodů, zaznamenal model agentury Median, který ale vznikal „v době, kdy kauza vypukla“. V ostatních modelech od začátku kauzy koalice Spolu stagnuje. Ani na voliče hnutí ANO pokračování kauzy Čapí hnízdo vliv nemá. Experti se shodují, že vládní i opoziční strany mají pevné jádro podporovatelů, které externí vlivy nerozhodí.
Příští rok se deficit státního rozpočtu po několika letech mírného snižování vrátí k růstu. Avizoval to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Do dalších let se navíc čekají další nárůsty výdajů, především těch spojených s obranou. Představitelé všech stran se pro Echo24 shodují, že nechtějí zvyšovat celkovou daňovou zátěž občanů, o zvyšování hovoří část stran u některých konkrétních daní, jako je ta z nemovitosti.
Obrana a konkurenceschopnost Evropské unie mají patřit mezi základní priority příštího dlouhodobého rozpočtu evropského bloku po roce 2027. Informoval o tom eurokomisař odpovědný za rozpočet Piotr Serafin minulý týden v Evropském parlamentu. Rozpočet má Komise představit v týdnu a z pohledu České republiky jde o zcela zásadní dokument s ohledem na financování klíčových projektů, ale také v oblasti koheze, zemědělství či obrany.
Zajíci se počítají a medvědi porcují až po honu. Tuto otřepanou frázi opakovaně uvádí lídři všech relevantních politických stran s ohledem na podzimní volby a následné jednání o vládní koalici. Andrej Babiš (ANO) Echu řekl, že dál sní o jednobarevné vládě, byť menšinové, v tuto chvíli, tedy necelé tři měsíce před volbami, se ale zdá, že příští vláda bude stejně jako v tomto období složena z několika subjektů. Deník Echo24 přináší vyjádření všech lídrů k tomu, s kým jsou ochotni jednat.
Ministři už dostali od ministerstva financí návrh rozpočtů svých jednotlivých kapitol na příští rok. Průběh jednání komentovat nechtějí, vláda totiž stejně jako loni bude pracovní verzi rozpočtu tajit až do nejzazšího možného termínu, tedy do konce srpna. Politická debata podle MF bude probíhat od poloviny srpna do konce září, rozpočty mají reflektovat priority spojené s obranou či dostavbou Dukovan. Avizovaný deficit 280 miliard je podle resortu Zbyňka Stanjury (ODS) horní hranicí.
Uskupení okolo SPD, které se v posledních průzkumech už několik týdnů umisťuje na třetím místě, začíná mít první závažnější problémy. Především strana PRO Jindřicha Rajchla totiž kritizuje SPD za to, jaká místa na kandidátkách jejich kandidáti dostali. Hovořilo se také o tom, že by se mohlo PRO od svých partnerů odtrhnout a přejít k hnutí Stačilo!. Šéf hnutí Daniel Sterzik pro Echo24 řekl, že Stačilo! nebude pro Rajchla zadními vrátky. V tuto chvíli podle něj žádné vyjednávání neprobíhá.
Představitelé ODS v Evropském parlamentu nehlasovali pro nedůvěru předsedkyni Evropské komisi Ursule von der Leyenové a označují jednaní vyvolané jejich partnery z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) za politické divadlo. Podle ODS je hlasování více než netaktické a levice odmítnutí návrhu bude považovat za potvrzení dosavadní politiky „nesmyslných zelených iniciativ“. Návrh podpořili čeští europoslanci Patriotů pro Evropu a ti, kteří byli zvoleni za hnutí Stačilo!.
Evropská komise se rozhodla ukončit spolupráci s externím tlumočníkem, který se účastnil prosincového summitu Evropské rady s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Muž měl podle Bruselu porušit pravidla tím, že si během důvěrného jednání pořizoval písemné poznámky. To je podle interních předpisů zakázané. Incident vyvolal podezření z možné špionáže a upozornil na rostoucí bezpečnostní rizika spojená s působením cizích agentů v evropských institucích.
Green Deal se teď bude muset upozadit, protože nemůžeme zároveň financovat obranu, která je naléhavější prioritou. V rozhovoru v rámci seriálu deníku Echo24 Hlasy nové generace to řekla Kateřina Pastorková z TOP 09, která je na 8. místě kandidátky Spolu v Jihočeském kraji a v tomto volebním období je asistentkou šéfky sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09). Dále hovořila o svých prioritách v oblasti bydlení a duševního zdraví či o změnách jednacího řádu dolní komory.
Detailnější program bychom chtěli mít hotový na konci dubna. Tak reagoval ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na dotaz deníku Echo24 na březnovém podpisu koaliční smlouvy mezi stranami v koalici Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09). Program však dosud zveřejněn nebyl a voliči se jeho znění dozví až v „následujících týdnech“, jak Echu řekl mluvčí ODS Jakub Skyva. Koalice Spolu tedy podobně jako hnutí ANO nechává představení programu na poslední chvíli.
Nic z toho, co bylo řečeno ve volební kampani, nebude zapomenuto a bude započteno. Shodují se na tom představitelé koalice Spolu v reakci na ostrou a často až osobní kritiku ze strany Pirátů na adresu vlády, které jednak byli ještě před rokem její součástí a jednak se zbylými vládními stranami mohou potenciálně skládat vládu znovu. Kritizují především osobní útoky, představitelé ODS kritizují i práci Pirátů ve vedení Prahy, připomínají jim také nepovedenou digitalizaci stavebního řízení.
Evropský parlament bude ve čtvrtek hlasovat o nedůvěře předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové. Ačkoliv nemají odpůrci von der Leyenové dostatečnou podporu, může mít jednání zásadní dopad do unijní politiky. Především představitelé ODS, kteří mají podle svých slov k šéfce EK vážné výhrady, se obávají, že hlasování obnoví narušené vztahy mezi evropskými lidovci (EPP), socialisty a liberály a bude tedy zcela kontraproduktivní.
Deficit rozpočtu v příštím roce může být až 280 miliard korun, tedy o skoro 40 miliard více, než je plánováno v letošním roce. Informoval o tom ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). To však jde podle expertů i opozice proti slibům vlády, která avizovala, že se bude snažit dostat veřejné finance pod kontrolu. Piráti, kteří byli ještě nedávno součástí vlády, Stanjuru označují za hospodářského diletanta. Naopak poradce premiéra Petra Fialy (ODS) Štěpán Křeček konsolidační úsilí vlády obhajuje.
Nedojde-li v příštím roce k dodatečným úsporným opatřením či zvýšení daní, dojde v roce 2027 k porušení zákona o rozpočtové odpovědnosti. Upozorňuje na to Národní rozpočtová rada. Problém navíc budou mít podle exministra financí Miroslava Kalouska i zdravotní pojišťovny. Představitelé vlády i opozice pro Echo24 řekli, co chtějí případně po volbách s rozpočtem dělat.
Slevy, vyšší rodičovský příspěvek či zajištěná místa ve školkách či dětských skupinách. To všechno nabízí politické strany v rámci předvolebního boje, aby se zvýšila porodnost, která v Česku klesá, loni se porodnost dostala na historické minimum. Vrátit zpět zrušené školkovné chtějí ANO, SPD i hnutí Stačilo!, současné vládní strany chtějí navázat na práci v tomto volebním období.
