Ministerstvo financí zveřejnilo v úterý výsledky hospodaření státu v roce 2025. Deficit překonal skoro 50 miliard schválenou výši 241 miliard, nicméně drtivou většinu tohoto navýšení podle expertů způsobily evropské prostředky, po jejichž očištění je deficit necelých 250 miliard. Nepokryté výdaje z loňského rozpočtu se budou muset pokrýt emisí dodatečných státních dluhopisů. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) uvedla, že věří, že deficit se letos nedostane na hranici 350 miliard korun, považovala by to za hrozivé.

Státní rozpočet loni skončil schodkem 290,7 miliardy korun, který přesáhl plánovaných 241 miliard korun. Novinářům to v úterý řekla ministryně Schillerová. Deficit byl čtvrtý nejhlubší od vzniku Česka a zároveň třetí nejnižší od pandemie covidu-19. V roce 2024 skončilo hospodaření státu deficitem 271,4 miliardy korun.

Podle Schillerové stojí za nedodržením plánovaného salda zejména podhodnocení výdajů na obnovitelné zdroje energie ve schváleném rozpočtu, nadhodnocení příjmů z prodeje emisních povolenek a vyšší výdaje za regionální školství. Za OZE stát zaplatil o 17,4 miliardy korun více, na povolenkách vybral o 16,3 miliardy korun méně, na platy nepedagogů vydal o 9,2 miliardy korun více. V samotném prosinci se rozpočtový deficit prohloubil o 58,3 miliardy korun. Takové prosincové saldo bylo v posledních letech nezvyklé, schodek se zpravidla prohluboval zhruba o 20 miliard korun. Vyšší prosincový deficit vykázalo Česko jen v letech 2006 a 2007.

Ministryně Schillerová na dotaz deníku Echo24 řekla, že nepokryté výdaje se budou muset pokrýt dluhopisy, které se budou muset emitovat ve vyšší výši. Vláda podle ní mohla lépe čerpat evropské prostředky, ale také třeba více bojovat se šedou ekonomikou. Na dotaz České televize, zda tedy lze očekávat rozpočet ve výši zhruba 350 miliard, pak ministryně řekla, že takový schodek rozpočtu by byl hrozivý a nerada by se na tuto úroveň dostala. Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda hovoří dokonce o možných 400 miliardách deficitu.

Vláda bude schvalovat návrh státního rozpočtu na letošní rok 26. ledna, čeká na zpracování nové ekonomické predikce. Dodala, že cítí vůli jednotlivých resortů provádět úspory. Bude se podle svých slov snažit, aby byl rozpočet ve sněmovně projednán co nejrychleji. „Měla jsem představu, že by rozpočtové provizorium bylo jen do konce února,“ podotkla.

„Dárek“ v podobě evropských peněz

Analytik České spořitelny a šéf výboru pro rozpočtové prognózy Michal Skořepa pro Echo24 řekl, že hlavním důvodem pro nečekaně vysoký deficit rozpočtu za rok 2024 bylo výrazně nižší než očekávané čerpání peněz z Evropské unie. „U části příjmů z EU ale není vyloučeno, že jde jen o problém načasování, a že až tyto zpožděné příjmy dorazí během nejbližších týdnů nebo měsíců, naopak vylepší obraz hospodaření letošního,“ uvedl Skořepa.

S tím souhlasí také bývalý ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), podle kterého je po očištění o evropské peníze deficit necelých 250 miliard. „A těch 40 miliard, to nejsou peníze, které by někde zmizely, ty peníze Česká republika dostane, o to se vylepší letošní rozpočet. Bude to takový dárek pro Babišovu vládu,“ uvedl Stanjura s tím, že právě evropské peníze jsou klíčovým důvodem, proč opticky působí schodek rozpočtu o tolik vyšší, než jak byl schválen. O dárku pro budoucí vládu v podobě evropských peněz „navíc“ hovořil pro Echo24 také šéf lidovců Marek Výborný s tím, že Schillerová tento aspekt záměrně zamlčela, stejně jako rekordní investice ve výši 262 miliard. Podobně si však „čísla“ podle ekonomů vylepšovala i minulá vláda (více jsme psali zde).

Podle Michala Skořepy je částečně za nenaplněním příjmů zmíněné nadhodnocení prognózy příjmů z prodeje povolenek, na které upozornil i Výbor pro rozpočtové prognózy. „Přečerpání výdajů souvisí do značné míry s nechvalně známým podhodnocením plateb na POZE. Celkově je pravděpodobné, že ministr Stanjura při tvorbě rozpočtu na rok 2025 spoléhal na to, že jiné části rozpočtu se budou vyvíjet oproti očekávání lépe, ale toto očekávání se zřejmě naplnilo jen málo. V první polovině roku se rozpočet vyvíjel vcelku uspokojivě, ale v posledních měsících začal jevit známky rozklížení,“ uvedl Skořepa.

Soulad rozpočtu s příslušnou legislativou se může podle něj posuzovat už předem. „Rozpočet musí být připraven realisticky, tedy tak, aby v něm nebyly žádné položky, které by byly zřetelně mimo rozumné očekávání. V rozpočtu na rok 2025 bylo hned několik položek, které realisticky nastaveny nebyly. V tomto smyslu bylo možno už před začátkem roku 2025 mluvit o tom, že schválený návrh rozpočtu nebyl v souladu s pravidly správného rozpočtového plánování,“ míní Skořepa.

„Skutečný výsledek rozpočtu známý po skončení roku už na tomto hodnocení nic nemění, protože je už jen směsí jednak oněch chyb v návrhu, za které vláda odpovědná je, a jednak jiného než očekávaného skutečného vývoje vnějších okolností během daného roku, za což vláda samozřejmě odpovědná není,“ dodal Skořepa.

Exministr Stanjura Echu řekl, že to, jak Schillerová rozpočet v úterý prezentovala, zapadá do strategie vlády Andreje Babiše (ANO), která si podle něj již připravuje prostor na to, aby schválila rozpočet s výrazně vyšším než zákonem povoleným deficitem. „Vidíme to celou dobu po volbách, marketingově si připravují prostor pro zvyšování schodku rozpočtu. Od trapných tanečků, jestli jim rozpočet pošleme, nebo ne až k tomu, že tam chybí nějaké peníze. Žádné peníze tam samozřejmě nechybí, jde jenom o to, jak vysoký chtějí mít deficit. Podle mě to zapadá do jejich strategie,“ řekl Stanjura s tím, že se v příštích týdnech uvidí, o jak vysoký deficit půjde. „Nechci teď říkat, jestli bude schodek 330, 340, 350 miliard, ale ten trend konsolidace veřejných financí končí,“ míní Stanjura.