Povinná vojenská služba není pro Českou republiku a její armádu řešením. Pro Echo24 to řekl ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) s tím, že se dosud nevyčerpal potenciál profesionální armády. Podle jeho slov je třeba se věnovat intenzivnímu náboru do armády, ale také do aktivních záloh. Jedním z kroků ke zefektivnění výcviku mají být společná náborová a výcviková centra pro armádu a například policii. Záměr potvrdil také ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO), podle něhož bude nejprve nutné provést analýzu stávajících výcvikové kapacity a následně zhodnotit přínosy a limity takových středisek.

Ministr obrany Jaromír Zůna pro Echo24 řekl, že oblasti řešení nedostatku personálu se věnuje dlouhodobě. „A mohu konstatovat, že zavedení povinné vojenské služby není pro naši armádu řešením. Nemá smysl se zabývat touto otázkou, protože ještě stále nebyl vyčerpán potenciál profesionální armády,“ uvedl Zůna s tím, že je třeba se spíše soustředit na posilování aktivních záloh.

„Česká republika jde cestou profesionální armády, která slouží vlasti na základě svého rozhodnutí, nikoli na základě povinných odvodů. Musíme se však kromě intenzivního náboru do profesionální armády věnovat také aktivním zálohám a hledat cesty k tomu, aby kdokoliv, kdo bude mít zájem se aktivně zapojit, měl tuto možnost,“ řekl Zůna.

„Chci ale hledat i nové cesty k zefektivnění celého procesu, jako příklad mohu uvést společná výcviková střediska například s Policií ČR, kde bychom mohli efektivně využít společné know-how a rozložit náklady nejen na daný výcvik, ale na zabezpečení celého procesu,“ dodal ministr pro Echo24.

Jeho slova pro Echo24 potvrdil také ministr vnitra Lubomír Metnar. „Ano, rádi bychom připravili projekt sítě jednotných náborových a výcvikových center za nezbytné podpory ministerstva obrany. Předem je však nutné provést základní analýzu, která by zmapovala stávající výcvikové kapacity, možné organizační a personální dopady, finanční náročnost a případné legislativní souvislosti. Teprve na základě takového posouzení by bylo možné vyhodnotit přínosy i limity tohoto konceptu a rozhodnout o jeho případném dalším rozpracování,“ uvedl Metnar.

Před Vánoci proběhlo mezi vedením SPD a ministrem Zůnou ujasňování pozic v některých tématech, především týkajících se války na Ukrajině a české podpory napadenému státu. Tématem rozporu bylo především to, zda bude pokračovat muniční iniciativa a jakým způsobem bude ČR Ukrajinu finančně podporovat. SPD prosazuje, aby už Kyjevu nešly žádné peníze ze státní kasy. V tématu posílení personálních kapacit armády a vytvoření společných výcvikových středisek se nicméně hnutí SPD s ministrem, kterého do vlády Andreje Babiše (ANO) vyslalo, shoduje. „Zástupci i vedení SPD souhlasí s výrokem a postojem pana ministra Zůny k tomuto tématu,“ uvedla pro Echo24 mluvčí SPD Lenka Čejková.

Černochová: Tam, kde společný výcvik dává smysl, už dávno probíhá

Zůnova předchůdkyně v pozici ministryně obrany Jana Černochová (ODS) pro Echo24 řekla, že tento bod programového prohlášení vlády, který v souvislosti se společnými výcvikovými středisky spojuje také budování startovacích bytů, škol, školek a sportovišť pro příslušníky bezpečnostních sborů, ozbrojených sil a jejich rodin, je pro všechny jakoby „zahalen v mlze“.

„Neznáme žádné další podrobnosti. Těžko tedy tento záměr hodnotit nebo komentovat. Dojde k budování celých nových homogenních měst a čtvrtí jen pro tyto povolání a jejich rodiny a zároveň s tím dojde k vybudování i kompletní přidružené infrastruktury a služeb? Netuším. Nevidím to jako uskutečnitelné a ekonomicky velmi náročné. Když ponechám stranou asi pokus o sociální inženýrství, tak nejen že je charakter a náplň služby v těchto složkách diametrálně odlišná, což se projevuje právě i ve výcviku, ale již dnes je zapotřebí investovat nemalé prostředky do stávající infrastruktury a nová by se měla budovat promyšleně. Na vše jednoduše není a nebude. Navíc tam, kde společný výcvik například vojáků a policistů dává smysl, tam už dávno probíhá,“ uvedla Černochová.

Deník Echo24 již v souvislosti s tématem posilování armády informoval o změnách, které nachystalo sousední Německo. Odvody tam budou plošné a zákon stanoví i cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou „povinnou vojenskou službu z potřeby“. Místopředseda obranného výboru sněmovny Jindřich Rajchl (PRO, zvolen za SPD) k tomu tehdy pro Echo24 řekl, že povinná vojenská služba podle německého modelu není pro české potřeby správnou cestou. „Osobně tento model rozhodně nebudu podporovat,“ uvedl Rajchl a popsal také, jak lze podle něj k dobrovolnému výcviku přivést více lidí.

„Zatraktivnit dobrovolný výcvik lze různými způsoby. Například možnosti získání zbrojního pasu nebo řidičského průkazu pro různé skupiny motorových vozidel. A v úvahu mohou připadat i další motivace,“ dodal Rajchl.

Na potřebu navýšit personální kapacity armády upozorňoval už v lednu v souvislosti se současnou bezpečnostní situaci náčelník Generálního štábu Armády ČR Karel Řehka. „Budeme muset požadavky obrany zabezpečit jinak, třeba nějakou novou formou vojenské služby. Může být povinná, může být třeba dobrovolná,“ naznačil možné scénáře. Současný model malé profesionální armády a omezených aktivních záloh podle něj nemusí být v budoucnu dostatečný.