V pondělí proběhne mimořádné jednání Rady hlavního města Prahy, na kterém se znovu otevře téma úprav tarifů Pražské integrované dopravy (PID), tedy podstatné zdražování.
Více než rok po nepovedené digitalizaci stavebního řízení se objevují problémy a debata, co s tím, nekončí. Opozice z ní dál viní Piráty a slibuje návrat k původní verzi stavebního zákona z dílny bývalé ministryně Kláry Dostálové (ANO). Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) ale varuje, že podobné politické zásahy by mohly stávající chaos ještě prohloubit.
Další důsledek evropské ekologické politiky. Unie se po nedávných sporech o obalový zákon připravuje na další zásadní změnu, která může výrazně dopadnout na peněženky českých spotřebitelů i na fungování dovozců. Od 30. prosince 2025 má začít platit směrnice o odlesňování (EUDR), jejímž cílem je zamezit dovozu a prodeji vybraných komodit pocházejících z půdy, která byla odlesněna po 31. prosinci 2020. Novinka se dotkne nejen potravin, ale také výrobků z kaučuku, dřeva a dalších surovin.
Předsedkyně poslaneckého klubu ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová v rozhovoru pro Echo24 komentuje vývoj v kauze Čapí hnízdo, vymezuje se proti Pirátům a představuje volební priority hnutí. Trvá na tom, že v případu Andreje Babiše má rozhodnout soud „po právu“, ať už do voleb padne verdikt, nebo ne. ANO podle ní usiluje o vítězství, které znemožní sestavení vlády bez jeho účasti, a plánuje návrat EET, zrušení zbytečných ministerstev i daňové úlevy.
Plýtvání potravinami se v Česku i v celé Evropské unii stává v posledních letech čím dál větším tématem. Jen české domácnosti podle ministerstva životního prostředí (MŽP) vyhodí ročně v průměru 65 kilogramů potravinového odpadu na osobu. To pro ně mimo jiné znamená i výraznou finanční ztrátu – podle nedávného průzkumu jde průměrně o 4636 korun na člověka ročně. „Plýtvání potravinami je v České republice zásadním problémem,“ uvedla mluvčí MŽP Veronika Krejčí.
Praha v létě čelí rozsáhlým dopravním omezením, která komplikují život řidičům i cestujícím v MHD. Nejeden na pohyb v rozkopaném městě nadává. Náměstek primátora pro dopravu Zdeněk Hřib (Piráti) ale kritiku odmítá a tvrdí, že město dohání dlouhodobý dluh v infrastruktuře. „Každý rozvoj sebou přináší určité dočasné nepohodlí,“ říká s tím, že výluky a uzavírky jsou pečlivě koordinované a mnohé opravy nelze dále odkládat.
Ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) se ocitá pod silným tlakem. Kromě pokračující kritiky kvůli neprůhledné bitcoinové kauze, která již stála křeslo jejího předchůdce Pavla Blažka, se na ni nyní snáší i vlna nevole kvůli kontroverzní reformě trestního práva. Tu její úřad prosadil s cílem omezit vězeňskou populaci a zvýšit využívání alternativních trestů. Kritici ale varují, že změny mohou ohrozit důvěru v právní stát.
V politickém zákulisí se v posledních dnech množí spekulace o možné povolební spolupráci hnutí ANO Andreje Babiše s hnutím STAN. Podle některých pozorovatelů by se jednalo o cestu, jak by si ANO mohlo po říjnových volbách pomoci k většině ve sněmovně. V samotném hnutí Starostové a nezávislí ale tyto úvahy alespoň prozatím naráží na jasný odpor. Jejich představitelé vylučují jakoukoliv spolupráci a zdůrazňují hluboké programové rozpory.
České obce a kraje hospodaří s rekordními přebytky a na účtech drží stovky miliard korun, které se nedaří dostatečně rychle investovat. Podle hnutí ANO, které vede předvolební průzkumy, jde o promarněnou příležitost k řešení krize dostupného bydlení. Strana proto slibuje vytvoření stabilních podmínek pro samosprávy a výrazné zrychlení povolování staveb, aby se do oběhu dostaly peníze určené na investice.
Vlastně nikudy se nedá projet bez problémů – tak by se dala popsat situace, na kterou si během léta stěžují mnozí obyvatelé Prahy a okolí. Letní doprava v metropoli zažívá jednu z největších krizí za poslední roky. Silnice jsou rozkopané na řadě míst současně, tramvaje stojí kvůli výlukám, metro má opakované uzavírky a náhradní autobusy se zasekávají v kolonách. Kritika míří především na primátorova radního pro dopravu Zdeňka Hřiba (Piráti), který se k situaci do doby vydání této zprávy nevyjádřil.
Kontroverze kolem miliardového daru ministerstvu spravedlnosti v podobě bitcoinů od odsouzeného obchodníka s drogami dál vyvolává ostré politické reakce. Opoziční lídr Andrej Babiš (ANO) tvrdě kritizuje nejen ministryni spravedlnosti Evu Decroix (ODS), ale i koaliční hnutí STAN. Podle něj vláda kauzu účelově zakrývá. Koaliční partneři z hnutí STAN vyjádřili rozčarování nad nejasným postupem ministerstva.
Kauza sporného daru ministerstvu spravedlnosti v podobě bitcoinů za téměř miliardu korun dál víří českou politiku. Po prohlášení bývalého koordinátora Davida Uhlíře, že ministerstvo nemělo dar od odsouzeného obchodníka s drogami přijímat, se ozývají první výzvy k rezignaci ministryně spravedlnosti Evy Decroix (ODS). Přesto většina členů vládní koalice odmítá situaci komentovat. Ministr pro legislativu Lukáš Vlček (STAN) pouze vzkázal: Omlouvám se, jsem s rodinou na dovolené.
Lidé studující v posledních patnácti letech často netuší, že se jim doba studia v žádném rozsahu nezapočítává „do důchodu“. Roky strávené studiem tedy znamenají z pohledu penzí totéž, jako by nedělali nic. To se má od příštího roku změnit, ovšem jen pro malou část studujících. Původně vláda Petra Fialy slibovala návrat započítávání studia do doby důchodového pojištění. Realita je však nakonec jiná, zmínka vypadla už z aktualizovaného programového prohlášení a nakonec i z důchodové reformy, v té se přitom objevila úplně jiná novinka.
Obce a kraje i letos hospodaří s výraznými přebytky a na svých účtech kumulují stovky miliard korun. Podle nejnovější zprávy ministerstva financí o vývoji rozpočtového hospodaření dosáhly územní samosprávy ke konci května přebytku 19,3 miliardy korun – třetího nejvyššího výsledku za posledních deset let. Potvrzuje se tím dlouhodobý trend: samosprávy spoří více, než investují, a zatímco stát čelí rekordním schodkům, obce a kraje drží velké objemy peněz na účtech.
Plán Evropské unie zavést od roku 2027 emisní povolenky pro domácnosti (tzv. EU ETS 2) vyvolává v Česku divoké reakce. Nová studie hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy tvrdí, že běžné české domácnosti mohou kvůli systému do roku 2030 přijít až o 83 000 korun ročně. Podle Kovandy se tím dramaticky zvýší náklady na pohonné hmoty, vytápění a zdraží i další služby v důsledku inflace. Případné zdražení se snaží odvrátit i politici, podle jiných ekonomů situace tak extrémní nebude.
Souběžně s letošním festivalem Prague Pride se znovu otevřela politická debata o zrovnoprávnění stejnopohlavních párů. Hnutí STAN oznámilo, že má připravený návrh zákona, který by umožnil homosexuálním dvojicím uzavírat plnohodnotné manželství a získat stejná práva jako heterosexuální páry včetně adopcí dětí. Podporu iniciativě vyjádřil i předseda hnutí a ministr vnitra Vít Rakušan.
Nová celní dohoda mezi EU a USA, která zavádí 15procentní cla, bude mít na českou ekonomiku vyšší dopad, než se na první pohled zdá. Zpomalí totiž růst HDP a přinese výpadek příjmů do státního rozpočtu. Ekonomové varují, že tento deficit bude třeba nějak kompenzovat, ale politické strany se diskuzím o zvyšování daní před volbami vyhýbají, jak to jen jde. Nová celní opatření budou mít dopad především na exportně orientované sektory české ekonomiky. Zpomalí růst HDP, přičemž výpadek příjmů do státního rozpočtu se může pohybovat v řádech miliard korun.
Takřka dva měsíce měsíce před sněmovními volbami velká část politických stran stále nemá hotové předvolební programy, případně zveřejňuje jen velmi obecné teze. Trend, který by byl v minulosti považován za politické selhání, dnes záměrně využívají i největší favorité. Zatímco vládní koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) svůj program představí až v polovině srpna, hnutí ANO ho plánuje zveřejnit až 4. září. Jiné strany mají sice priority připravené, ale ve zjednodušené podobě, případně jde jen o politické deklarace bez konkrétních kroků.
Spojené státy a Evropská unie se po intenzivních jednáních dohodly na nové podobě obchodních vztahů, které po měsících napětí přinášejí jistotu – ale také vyšší náklady. Americký prezident Donald Trump a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v neděli oznámili, že na většinu dovozu z EU do USA bude nově platit patnáctiprocentní clo. To je výrazně více než průměrných 4,8 % před nástupem Trumpovy administrativy, ale méně než dříve hrozících 30 %.
Česká debata o přístupu k návykovým látkám je dlouhá a nekončící. Už dnes platí, že pro vlastní potřebu lze pěstovat tři rostliny konopí a držet až 200 gramů sušiny. Schválila to vláda v rámci širší reformy trestního zákoníku, která podle jejího předsedy Petra Fialy (ODS) reaguje na dlouhodobé volání po změně. Dají se po volbách očekávat další? „Zbytečná kriminalizace zatěžuje justiční systém a nevede k efektivnímu řešení problémů spojených s užíváním konopí,“ říká Fiala.
Slovensko se od příštího roku zařadí mezi země, kde budou mít zákazníci jistotu, že zaplatí bezhotovostně všude. Nový zákon o evidenci tržeb, který předložilo slovenské ministerstvo financí, ukládá všem obchodníkům povinnost umožnit platbu kartou, QR kódem či online převodem u nákupů nad jedno euro. Návrh je součástí širší modernizace elektronické evidence prodeje a boje proti daňovým únikům. Bratislava tak míří jiným směrem než Česko.
Česká republika zaznamenala v první polovině roku 2025 druhý nejvyšší růst registrací elektromobilů v celé Evropské unii – meziročně o 67 procent. Přesto jejich podíl na tuzemském trhu zůstává hluboko pod evropským průměrem. Jak upozorňují odborníci, za prudkým růstem stojí především jednorázové dotační programy a nízký srovnávací základ, nikoli trvalý trend.
Statisíce lidí v Česku žijí mimo digitální prostor. A přestože moderní technologie mají zjednodušovat život, pro tuto část společnosti – často seniory, osoby se zdravotním postižením nebo nízkopříjmové skupiny – představují spíš novou formu diskriminace. Kvůli absenci chytrého telefonu, přístupu k internetu či digitální gramotnosti tak přicházejí o slevy, benefity, přístup ke zdravotní péči, bankovním účtům i veřejným službám.
Spojení sociální demokracie s hnutím Stačilo! mělo podle představ obou vedení zachránit hlasy levicových voličů a zvýšit šanci na návrat do Poslanecké sněmovny. Průzkumy a hodnocení agentur však ukazují, že spojovací efekt je zatím minimální a voliči obou formací si zůstávají vzájemně spíše cizí. Z jejich taktického spojenectví mohou nakonec profitovat i jiné strany – zejména hnutí ANO.
Češi milují slevy, ale často se stávají obětmi pochybných praktik. Obchody v Česku jsou i letos zaplavené falešnými slevami, nepravdivými informacemi o původních cenách či dvojími cenovkami pro různé skupiny zákazníků. Česká obchodní inspekce (ČOI) přitom odhaluje porušování zákona stále častěji a rozdává rekordní pokuty. Největší sankce letos zatím padly na řetězec Penny Market.
Česká republika se před letošními říjnovými sněmovními volbami seznamuje s novým jevem: systematickému zpochybňování férovosti voleb. Nedůvěra ve volební proces sílí nejen mezi lidmi, ale zejména mezi některými opozičními či mimoparlamentními politiky. Koaliční představitelé varují, že podobná rétorika může vážně poškodit důvěru ve volby a ohrozit samotné demokratické základy země. Více jsme psali zde.
Česká politická scéna zůstává v otázce budoucího členství Ukrajiny v Evropské unii a Severoatlantické alianci silně rozdělená. Zatímco vláda Petra Fialy (ODS), Piráti nebo prezident Petr Pavel podporují spíš tu euroatlantickou perspektivu Kyjeva a vnímají ji jako zásadní pro bezpečnost Evropy, část opozice, zejména hnutí ANO Andreje Babiše, SPD Tomia Okamury či menší politická uskupení, považují myšlenku ukrajinského členství za nereálnou, ba dokonce nebezpečnou.
Česká republika se v příštích letech s velkou pravděpodobností k přijetí eura nepřiblíží. Pokud by po volbách vznikla vláda vedená hnutím ANO, které zřejmě bude potřebovat koaliční partnery typu hnutí STAČILO!, Motoristé či SPD, euro by prozatím zůstalo mimo hru. Všechny tyto strany zavedení společné evropské měny jednoznačně odmítají – a většina veřejnosti je na stejné vlně.
Pokud by po říjnových volbách vznikla vláda vedená hnutím ANO Andreje Babiše, mohla by českou státní správu čekat zásadní přestavba. ANO totiž již dříve naznačovalo, že chce počet ministerstev a úřadů výrazně zredukovat, a stejné nebo ještě radikálnější plány mají i jeho potenciální koaliční partneři – SPD, Motoristé sobě či hnutí Stačilo!. V mnoha ohledech se jejich představy shodují, především pokud jde o rušení nově vzniklých postů ve vládě Petra Fialy, ale liší se v detailech.
Tři měsíce před sněmovními volbami zůstává hnutí ANO Andreje Babiše v čele volebních modelů, nicméně některé průzkumy naznačují, že jeho náskok přestává růst a v některých šetřeních dokonce mírně klesá. Naopak koalice Spolu nezažívá univerzální propad, jak by se po bitcoinové kauze čekalo. Posilují Piráti, které táhne vzhůru nově oznámená spolupráce se Zelenými. Stagnace nebo pokles naopak nastává u dříve černých koní STAN a SPD.
