Vystudoval literární vědu na FPF Slezské univerzity v Opavě a masovou komunikaci na FSV UK v Praze. Začínal v regionálním tisku jako kulturní redaktor, od začátku studií v Praze (1994) pracoval jako redaktor Lidových novin. Na jaře roku 1996 nastoupil jako politický reportér do televize Nova. Po dvou letech z televize odchází do vydavatelství Stratosféra, aby založil a vedl svůj první časopisecký projekt, titul Spy. Časopis, který byl koncipován jako politický tabloid, opouští po necelém roce. Pracuje opět pro televizi Nova a v polovině roku 1999 je jmenován ředitelem tisku a PR TV Nova. V červnu 2000 se stává šéfredaktorem časopisu Týden. Za jeho působení se zvedl prodaný náklad časopisu Týden trojnásobně (z 16 200 v roce 2000 na 57 800 v roce 2003), Týden získává ocenění Časopis roku. V roce 2002 zakládá časopis Instinkt a stává se mediálním ředitelem vydavatelství Mediacop. Časopis Instinkt po roce úspěšného vydávání získává ocenění Hvězda roku. Z vydavatelství Mediacop odchází v lednu 2009 do představenstva mediální skupiny MAFRA, kde byl tři roky zodpovědný internetové aktivity skupiny a deník Lidové noviny, jehož byl zároveň šéfredaktorem. V polovině listopadu 2013 z Mafry odchází. Počátkem roku 2014 zakládá vydavatelství Echo Media a.s., která vydává internetový deník Echo24.cz.
Žádný předseda ODS nebyl zvolen všemi odevzdanými hlasy členů strany, dokonce to není obvyklé ani u jiných politických stran, ani u těch autoritativních, ale zároveň není pochyb, že v sobotu na kongresu ODS šlo o volbu demokratickou. Petr Fiala jen ukázal, jak silnou pozici ve straně, kterou vede od roku 2014, má a už ani teoreticky nemůže dosáhnout lepšího výsledku.
Volby v Maďarsku dopadly překvapivě jasným vítězstvím pro Viktora Orbána a jeho Fidesz. O vnitřnostech maďarské politiky a volební kampaně včera na tomto místě zasvěceně psala Lucie Sulovská. Ještě úplně jiná otázka, než jak mohla jedna strana počtvrté v řadě vyhrát, je ta, proč Orbán vyvolává tolik nepřátelství v západní Evropě, a dokonce ve Spojených státech.Moc leží na ulici nejen pro prezidentské volby, ale hlavně pro ty příští parlamentní. Petru Fialovi se otvírá perspektiva dlouhého vládnutí, které mu může zkazit jen výsledek voleb prezidentských.
Válka, kterou proti Ukrajině rozpoutal Vladimir Putin, bude mít největší ekonomické a společenské dopady od roku 1989, kdy se začal rozpadat bipolární svět. Ruský útok přišel ve chvíli, kdy nejen Evropa byla zkoušená dopady čínského viru. Jen na českém státním rozpočtu se podepsaly loni dluhem 420 miliard korun a letos byl plánován ve výši téměř 300 miliard. To bylo bez dopadů války na Ukrajině. A to jsou jen škody číselné, ekonomické, společenské se v plném rozsahu projeví později.
Lze do nekonečna opakovat, že Putinovo Rusko rozpoutalo válku, která bude mít největší vliv na uspořádání světa od druhé světové války. Je v rovině dohadů a především zbožných přání, jak může intervence Ruska na Ukrajině nakonec dopadnout: zda Ukrajině zůstane její uzemní celistvost, čeho by se případně měla vzdát, respektive co si Putinovo Rusko vezme a co mu dovolí Západ a čeho se Ukrajinci nikdy nezřeknou. Jsme v informační válce. Nelze cokoli tvrdit o záměrech Rusů, o reálné situaci Ruska a podpoře současného putinovského režimu ani v co celá Ruskem rozpoutaná válka vyústí
Frustrace z rozpadu impéria sovětského Ruska se proměnila v ničím neospravedlnitelnou válku proti Ukrajině. Ruský prezident Vladimír Putin se rozhodl změnit vývoj dějin v Evropě a jeho armáda zaútočila na Ukrajinu, která se tak stává Blízkým východem Evropy. Revanšistické ambice Ruska se proměnily ve válku, jakou Evropa nezažila od porážky Německa ve druhé světové válce.
Vývoj na Ukrajině, tedy zda a v jaké míře se stane cílem agrese Ruska, je nepředvídatelný. Americkými tajnými službami ohlášený termín invaze z minulého týdne se nepotvrdil, nyní mluví o tom, že může nastat kdykoli. Zatím je jisté, že začala informační válka, jejímž smyslem je zaměnit příčinu s následkem. Je také zřejmé, že Rusko k útoku na území svrchované Ukrajiny využije jakoukoli záminku, i kdyby měla být vymyšlená. Záminkou nebude mít smysl se zabývat.
Obavy z válečného konfliktu, kterým hrozí Rusko na Ukrajině, dosahují v posledních dnech vrcholu z jejich naplnění. Objevují se tzv. úniky z amerických zpravodajských služeb s datem ruské invaze, naposledy prostřednictvím internetového deníku Politico a zpravodajství německého týdeníku Der Spiegel se uvádělo datum středa 16. února.
Začíná se pomalu stříbřit. Vrcholem letošní politické sezony bude prezidentská kampaň, která už začíná dostávat obrysy. Někteří se začínají oficiálně hlásit do hry, jiní odstupují. Objevují se různé průzkumy, které si zadávají adepti s největším kapitálovým zázemím, interní průzkumy si provádějí některé agentury samy. Zatím se ale jen rýsuje hřiště. Kandidáti s největším potenciálem na zisk hlasů svůj záměr dosud oficiálně neoznámili.
Teď někdy to budou dva roky, co i k nám přišlo strašidlo čínského viru. Pro mnohé to začíná být úmorné, nesnesitelné a nechtějí ve svém životě atmosféru, kterou virus přináší. Virus děsil globálně. Strach, který vyvolával, byl pochopitelný, protože virus zabíjel. Nikoli masivně, ale někdy nevypočitatelně. Po dvou letech víme o čínském viru mnohem víc, hlavně to, že tak snadno nikdy nevymizí a že ani tak vyspělá civilizace, jakou jsme ve 21. století, neumí něco vymazat a zničit jako zmáčknutím tlačítka enter.
Po necelých třech měsících od voleb získala nová vláda Petra Fialy důvěru Poslanecké sněmovny. Nový premiér si vysloužil uznání, jak zvládl nástrahy formování nové vládní koalice, a hlavně za vyjednávání s prezidentem, který sice byl zdravotně indisponován, ale to mu nebránilo prosazovat vlastní představy.
Řízený únik informací z útrob Evropské komise, který, jak už to bývá u klíčových ekonomických otázek, se provedl přes stránky The Financial Times, přinesl naději, že dopady největšího ideologického experimentu od dob druhé světové války Green New Dealu by nemusely být děsivé, jak se to jevilo podle původních plánů Bruselu.
Je to už druhý předvánoční čas ve znamení chmury z čínského viru. Teď přichází omikron, některé západní země se zase začínají zavírat a do českých zemí přijde o pár týdnů později; čert ví, jaká omezení přijdou u nás. Nová vláda Petra Fialy přichází se strategií důvěry, bez vyvolávání strachu a omezení. Proti tomu se hned ozvala stará známá média, která straší a děsí a volají po opatřeních, jako kdyby teror a represe byl nejlepší lék.
Vše nasvědčuje tomu, že vládní předehra dopadla, jak nejlépe mohla. Designovaný premiér Petr Fiala sdělil po pondělní schůzce s prezidentem Milošem Zemanem, že dospěli k dohodě: prezident jmenuje vládu, jak ji šéf vítězné koalice navrhl. Pokud se tak skutečně stane, Petr Fiala zvládl po hladkém sestavení koalice další, nejtěžší překážku na cestě do Strakovy akademie. Snad to v pátek Hrad potvrdí.
Konceptuální umění se v neděli na lánském zámku dotklo jednoho ze svých vrcholů. Damien Hirst, který se proslavil vystavováním různých živočichů naložených v akváriu naplněném formaldehydem, se dočkal nečekaných epigonů v aparátu prezidenta ČR. Jmenování nového premiéra Petra Fialy se odehrávalo v kulisách, které aranžují opatření proti rejdům čínského viru. Fotografie z aktu jmenování se stane ikonickým obrazem doby covidové, a proto jsme si ji ve snaze o zachycení tohoto historického aktu jako dokumentu dali na titulní stranu.
K převzetí moci v zemi formací sestavenou Petrem Fialou chybí relativně málo. Je zřejmé, že vítězné koalice mají dostatečnou většinu pro získání důvěry v Poslanecké sněmovně, uzavřely koaliční smlouvy, mají své kandidáty na ministry.
Radikalizují se části zastánců očkování, stejně jako jeho odpůrců. Některé evropské země přistupují k naprosto bezprecedentním krokům. Lotyši zakázali neočkovaným poslancům vykonávat demokraticky získaný mandát, protože jako neočkovaní byli identifikováni coby nebezpečí pro společnost. Sousední stát, člen Evropské unie Rakousko přistoupilo k otevřené diskriminaci určité části občanů a omezilo některá práva všech neočkovaných obyvatel země starších 15 let.
První dvě dekády 21. století přinesly světu nové problémy a otázky, kterým čelí především euroamerický svět a křesťansko-židovská civilizace. Tento týden k nám z tiskárny dorazil unikátní knižní soubor Týdeníku Echo, na kterém jsme pracovali celé léto. Ze 700 rozsáhlých rozhovorů, jež jsme za sedm let existence připravili, jsme vybrali 50. Kniha je zároveň reprezentativní publikací ukazující rozsah práce, kterou čtenářům nabízíme. Nese název Proměny světa a má 600 stran.
Už podruhé jsme uspořádali veřejný Salon Týdeníku Echo v Knihovně Václava Havla. Tentokrát jsme za téma vybrali střet vrcholných evropských institucí s Polskem, které je postihováno za justiční reformu, za to, že polský ústavní soud konstatoval, že polská ústava stojí nad evropskou jurisdikcí. Přestože Poláci neřekli nic jiného než to, co konstatoval již dřív německý ústavní soud, dočkali se výhrůžek ze strany předsedkyně EK Ursuly von der Leyenové. Dokonce dostali pokutu milion eur denně, pokud nevyhoví námitkám Evropského soudního dvora k polské reformě soudnictví.
Nezdravý je nejen prezident, ale i atmosféra spojená se snahou zbavit Miloše Zemana pravomocí, i když, jak se teď hodně zdůrazňuje, jen dočasně.
Následující týdny mohou ukázat, že i politický boj může být tvrdý, ale zatím se otočil do věcné, relativně kultivované roviny, kterou odmítá přijmout jen aparát hradní kanceláře. Jako by jim tam stále nedošlo, že výsledek sněmovních voleb změnil poměr sil, který zemi může vrátit do normálních poměrů demokracie bez despotických odznaků moci. Prezident Miloš Zeman je nemocný. To se může přihodit kdykoli komukoli z nás, i prezident je nakonec jenom člověk se vším, co k tomu patří.
Druhý dech Petra Fialy, o kterém jsme na tomto místě psali před dvěma týdny po první velké televizní debatě na Primě, byl mocný. Překonal nasazení nezničitelného mezka Andreje Babiše a přivedl koalici K3, tedy ODS, lidovce a TOP 09, k vítězství. K2, Piráti se Starosty, naopak zůstala za očekáváním volebních předpovědí, ale dostala dost, aby K3 a K2 měly pohodlnou většinu v Poslanecké sněmovně.
Snad ke každým volbám patří nějaký zádrhel v podobě aféry. Před čtyřmi lety to bylo lithium. Pseudoaférka přeceňovaná některými komentátory především v reálném dopadu na rozhodování voličů. Marginální záležitost, která se hodila jen pro nějaké zkoumavé analýzy šíření tzv. dezinformačního toku. Nová vlna Panama Papers, které se nejnověji řítí mediální prostorem pod názvem Pandora Papers, je ale výrazně jiný případ.
Bude to vyrovnané, s velkou dramatickou zápletkou až do konce. Nejnovější data agentury Kantar potvrdila, na co jsme minulý týden upozorňovali v našem internetovém deníku Echo24, tedy že síly mezi hnutím ANO a koalicí Spolu (K3) se začínají vyrovnávat.
„Stejně nemáte koho volit, tak co řešíte, že nemáme program,“ odpovídá svým přátelům známý ostřílený matador sněmovní politiky ODS na otázku, proč strana v koalici Spolu nemá srozumitelnou zprávu pro voliče kromě proklamované „změny“. V té odpovědi je skryto mnohé. Jednak pragmatické konstatování, že vzdělaná střední třída nemá na výběr. Pokud chce dosáhnout změny a ukončit mocenské spojení premiéra Andreje Babiše a prezidenta Miloše Zemana, musí volit Spolu, od středu doleva pak koalici Piráti/STAN.
Naskakovat na módní vlny a nechat se jimi unášet je výhodnější než se proti nim stavět. Varovat před riziky, která se skrývají za domnělým pokrokem v kostýmu dobra, nepřináší slávu ani peníze. Člověk se tak nestane hvězdou davů, protože dav žije z okamžiků a emocí, jimiž je ovládán. Ti, kteří varují, nestojí uprostřed davu, natož v jeho čele. Jsou na okraji. Dav jejich hlas nechce slyšet, protože touží jít kupředu.
V nadcházejících týdnech se i nadále budeme věnovat volbám a snaze politických stran oslovit občany, aby volili a vyjádřili svou vůli. Pokud ovšem budou mít dostatečně zajímavý výběr. Názory exprezidenta Václava Klause narážejí na apriorní odpor u části elit a veřejnosti vůči jeho samotné existenci ve veřejném prostoru, nicméně představil publikaci, která za trochu pozornosti stojí. Formuluje zásadní témata, jež by se měla stát tématy letošních voleb.
Vždy je lepší volit pro něco než jen proti někomu. Když volíme pro něco, chceme prosadit nějaký záměr nebo vizi, víme, co bychom chtěli změnit, ideálně k lepšímu. Stát před volbou a volit jen proto, že někoho odmítáme, je nejen pasivní, ale především neproduktivní.
Do voleb zbývá něco kolem čtyřiceti dnů a naplňuje se scénář, na který jsme na stránkách Echa upozorňovali už na jaře. Když ustoupí čínský virus, vládě Andreje Babiše se podaří rozjet očkování populace a opozice zůstane jen u programu Antibabiš, dlouhodobý pokles voličských preferencí hnutí ANO, který začal na přelomu roku, se zastaví. Poslední dva průzkumy veřejného mínění reflektující nálady voličů ze srpna dokonce ukazují, že Andrej Babiš dohnal ztrátu a míří ke 30 procentům. Je to neuvěřitelné nebo nepochopitelné?
Nepochybně v amerických tajných službách a ve vedení armády byli lidé, kteří věděli, jaký může být nejhorší scénář vývoje v Afghánistánu. Nebyli slyšet, možná nebyli dost hlasití, aby mu zabránili, anebo je někdo slyšet nechtěl. Nová administrativa má svou představu o světě, kdy podobně jako v jiných tématech se rozchází s realitou a vychází z popisu světa elitářské bubliny.
Letošní olympiáda v politických disciplínách měla v srpnu zajímavou soutěž, kdy se hrálo o šéfa tajné služby BIS. Do boje svedla dva soupeře zcela odlišných váhových kategorií, prezidenta Miloše Zemana a dosavadního ředitele Michala Koudelku. Zásadním problémem tohoto duelu jsou sami aktéři. Problém není ve váze, ale v rolích, které jim patří. Válka ústavního činitele s vysokým státním úředníkem totiž nemůže mít dobrý konec, zvlášť pokud trvá delší dobu.
