EDITORIAL DALIBORA BALŠÍNKA

Rozdíl mezi dezinformací a faktem je často jen v čase

EDITORIAL DALIBORA BALŠÍNKA
Rozdíl mezi dezinformací a faktem je často jen v čase

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Válečná fronta na Ukrajině, kterou svou agresí otevřelo Putinovo Rusko, přináší mnoho dalších bojových linií, ekonomickou, ale i společenskou. Ruská válka na Ukrajině akceleruje ekonomické problémy, které přineslo potýkání se s pandemií čínského viru. U nás mnohem více než v okolních zemích rekordně roste inflace, která je s 12,7 procenta dvojnásobná ve srovnání třeba s Německem a Francií, a také máme větší drahotu. V plné nahotě se také ukázala naše více než 90procentní závislost na levném ruském plynu, které se podle hodně optimistických prohlášení vlády můžeme zbavit nejdříve za pět let. Zda je to reálné a jak bychom se mohli zbavit ruského plynu, je námětem Tématu Echa.

Společenský dopad války naplno otevřel otázku „boje o pravdu“, který reprezentuje především potírání dezinformací, vymýcení fake news a ruské propagandy. Není pochyb o tom, že tyto jevy existují a s digitálním šířením informací se znásobují, ostatně jako jakékoli informace, ale nejsou v životě ničím novým. Dříve se tomu říkalo jen propaganda, pomluvy nebo fámy. Byly součástí ideologického a mocenského boje od nepaměti. Za dob studené války Sovětský svaz skrze zdroje KGB financoval v Británii deník Morning Star, který se stále definuje jako jediný anglicky psaný socialistický deník na světě, nebo francouzský deník L’Humanité, který byl oficiálním orgánem francouzské komunistické strany. Deníky sice neměly ve svých zemích valnou odezvu, a proto také musely být subvencovány sovětskými finančními injekcemi, ale byly hojně citovány v tisku sovětských satelitů. Svobodný západní svět na komunistickou propagandu reagoval vysíláním Rádia Svobodná Evropa nebo Hlasu Ameriky.

Můžeme jít i dále do minulosti, kdy příklady budou prokazovat, jak je vyhrávání v informační bitvě důležité pro celkové vítězství ve válce. Otázka ale je, zda v tomto boji je nejlepší zbraní zakazování a restrikce z moci úřední. I z doby nedávné najdeme totiž mnoho příkladů, kdy některé informace byly označovány jako dezinformace, ale nakonec se ukázaly jako fakticky správné, nebo naopak zdánlivě fakticky správné informace byly nepravdivé. Často je totiž rozdíl mezi faktem a dezinformací jen v čase. Uvádím to proto, že by se s tím zakazováním a šermováním jedinou pravdou mělo zacházet velmi opatrně, ale o tom někdy jindy.

Titulní stranou se vracíme k čínskému viru, který sice vymizel z titulních stran evropských médií, ale v pravděpodobně zemi svého původu děsí natolik, že čínská vláda se rozhodla zavést různě tvrdá restriktivní opatření pro téměř 380 milionů svých obyvatel. Čínská moc se totiž drží politiky zero covid a neváhala do tvrdého lockdownu zavřít obyvatele svého ekonomického a finanční centra, 24milionové Šanghaje. Tam se s informačním bojem vůbec nepářou, vyřešili to tak, že téměř žádné informace o tom, proč a co se tam děje, nejsou, nebo se získávají velmi komplikovaně.