Tag: společnost

Články k tagu

Romové se ohradili proti Zemanovým slovům o nepřizpůsobivých

Romští členové Rady vlády pro záležitosti romské menšiny se ohradili proti slovům prezidenta Miloše Zeman o tom, že mezi nepřizpůsobivými občany nejspíš je 90 procent Romů. Prezident si nemůže dovolit podobná veřejná prohlášení bez podložených dat, uvedli v otevřeném dopise, který zveřejnili na serveru Romea.cz. Zároveň vyzvali spoluobčany, aby Zemana nepodpořili v nadcházejících prezidentských volbách.

Německý ústavní soud žádá zavedení třetího pohlaví v dokumentech

Německý ústavní soud vyzval, aby zákonodárci umožnili zavedení třetího pohlaví v úředních dokumentech. V současnosti je v Německu možné zaznamenat při narození dítěte jako pohlaví buď mužské, ženské, nebo kolonku nechat nevyplněnou. Ve zveřejněném rozhodnutí ústavní soudci požadují, aby mohly údaj o pohlaví vyplnit i intersexuální osoby, jejichž orgány nejsou typicky mužské, ani typicky ženské.

Sexuální kontrarevoluce?

Evropou a anglosaským světem, zdá se, prochází strašidlo nového puritanismu, tentokrát ovšem zbaveného náboženského základu. Jejím momentálně nejsilnějším projevem je kampaň proti sexuálnímu obtěžování, která se během necelého měsíce dostala od upozorňování na hnusné a vyděračské praktiky hollywoodského magnáta k nimrání se v tom, zda britský ministr před několika lety náhodou nesáhl novinářce nevyžádaně na koleno a zda člověk s takovou skvrnou na „cévéčku“ může stát v čele resortu obrany jaderné mocnosti (zjevně nemůže).

Lid: neuchopitelný a nepřítomný

Lid promluvil, píše a říká se po volbách. Někdy bych si po nich s tím lidem rád promluvil já (text vznikal ještě před sněmovními volbami). Ale vím, že to asi nepůjde. Ten lid je totiž dosti neuchopitelná postava. Lidé mojí a starších generací toho o něm vyslechli hodně, slovo lid jim mohlo znít docela hrozivě. V časech dětství jsem například věděl, že v zemi tomu lidu patří hodně, vlastně všechno.

Ztracený svět barvité špíny

O pornografii se v posledních měsících píše jako o vážné hrozbě – závislost budícímu požeráku času, jenž mění lidi (především muže), kteří jejímu sledování propadnou, činí je neschopnými prožívat normální vztah, dokonce snad i působí změny v jejich mozcích. I nikterak alarmističtí autoři v souvislosti s ní používají termín krize, některé státy Unie ji označily za hrozbu pro veřejné zdraví.

Konec starých časů, také v Rakousku

S tímto sousedem si opravdu přes plot nekoukáme. V Rakousku nemají ponětí o tom, že české parlamentní volby mohou 21. října fatálně změnit demokratické poměry, ovšem ani Češi netuší, že výsledky rakouských voleb příští neděli nejspíš zařídí největší převrat od druhé světové války. Jediný rozdíl je v tom, že každý informovaný tuzemec volební krizi čeká už dlouhé měsíce, u jižních sousedů to začalo nečekaně.

Digitální díra do paměti

Nakladatelství Torst vydalo první díl obsáhlého Deníku režiséra a scenáristy Pavla Juráčka. První svazek z let 1948 až 1956 nabízí pohled na formující se osobnost muže, který následně výrazně ovlivnil československou novou vlnu, na jeho odmítavý postoj ke komunistickému režimu, artikulovaný už od studentských let, ale i celkový světonázor, vždy založený na kritickém myšlení světa.

Budu se na vás dívat...

Již v okamžiku, kdy začaly telegrafy onoho „kalného rána“ 14. září 1937 vyklepávat zprávu o smrti T. G. Masaryka, stala se z bývalého prvního občana legenda. Gloriola však postavu „otce zakladatele“ československého státu obestírala již dávno předtím. Peripetie „druhého života“ TGM vypovídají mnohé o něm, ale hlavně o české společnosti a jejích proměnách v uplynulých desetiletích.

Množství sebevražd je v ČR nad světovým průměrem, denně zemřou asi 4 Češi

Sebevražednost v České republice je nad průměrem EU i světa, zemřou tak čtyři Češi denně, přibližně 1500 ročně. U mladých lidí mezi 15 a 29 lety je sebevražda druhou nejčastější příčinou smrti. Riziko sebevraždy zvyšuje duševní onemocnění. Podle vědců z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) chybí ČR národní strategie prevence sebevražd nebo jiný program komplexní prevence.

Proč jsme přestali chtít naše děti

Západní společnost se potýká se závažnou demografickou krizí. Podle oficiálních statistik EU třetina všech německých žen zůstává bezdětných. Mezi absolventkami vysokých škol je číslo ještě vyšší. V naprosté většině případů se jedná o bezdětnost dobrovolnou. Státy si hledí ekonomických aspektů a dopadů na důchody, ale stárnutí populace a její úbytek o nás něco vypovídá.

Proč radši prostě neumřít?

Nechci dosáhnout nesmrtelnosti svou prací, chci dosáhnout nesmrtelnosti tím, že neumřu. Nechci žít dál v srdcích svých bližních, chci žít dál ve svém bytě. Známý fórek Woodyho Allena se v hyperbole dotýká něčeho velmi skutečného. Působí jako absurdní i pravdivý. Absurdní proto, že umřít se musí, to přece každý ví.