Na zažívání potrápené nestřídmou konzumací vánočních dobrot radí lékárníci živočišné uhlí a léky na pálení žáhy. Jako prevenci doporučují každodenní pohyb. Při kocovině z alkoholu varují před léky na bolest s paracetamolem, mohou mít nežádoucí účinky jako zvracení či zimnice. Bolesti hlavy zabrání dostatek vody před spaním. V tiskové zprávě o tom informovala Česká lékárnická komora (ČLnK).
V úterý je Boží hod vánoční, první a pro křesťany nejdůležitější vánoční den. Připomínají si narození Ježíše Krista. V kostelích se stavějí betlémy, tradiční jsou i vánoční hry, připravované většinou jako pásmo scén z příběhu o Ježíšově narození a koled. Boží hod vánoční je vedle Božího hodu velikonočního neboli Zmrtvýchvstání Páně největším křesťanským svátkem v roce.
Prý je to Olivier, ale kdoví, jak se to s tou legendou ve skutečnosti má. Možná za bramborovým salátem žádná ušlechtilost a noblesa není a je to zkrátka jen salát. Vánoční čas však přeje romantickým příběhům, tak proč si nedopřát i ten bramborový. To prý jistý francouzský kuchař, usazený v carském Rusku, připravoval z pokrájených vařených brambor, zeleniny a majonézy salát pro moskevskou smetánku. Pojmenoval ho Olivier a pod tímto názvem si ho Rusové dopřávají dodnes. Jeho variace se pak rozšířily po celé Evropě, tedy prý.
Těžební společnost OKD začne 27. prosince vyplácet peníze určené na podporu rodinám horníků, kteří zemřeli při čtvrtečním důlním neštěstí. Nejprve půjde o okamžitou sociální výpomoc ve výši několika desítek tisíc korun. ČTK to řekl mluvčí společnosti Ivo Čelechovský. Další peníze ve výši až 240 000 na osobu žijící ve společné domácnosti se budou vyplácet později. V podzemí Dolu ČSM ve čtvrtek při výbuchu metanu a následném požáru zemřelo 13 horníků, dalších deset utrpělo zranění. Mezi mrtvými je 12 Poláků a jeden Čech.
Protestní hnutí francouzských žlutých vest získalo v Česku i jinde v Evropě nemálo sympatizantů, vidí v něm „autentický“ protest proti odcizeným evropským elitám a vůbec krizi evropské politiky. Hlas lidu, který si uchoval zdravý rozum a bouří se proti shora naordinovanému šílenství. Někteří z těch fanoušků jsou u nových oblíbenců ochotni přehlížet pouliční excesy, které by u politických protivníků považovali za důvod reakce ve stylu generála Pinocheta. Může za tím být uvažování ve stylu „nepřítel mého nepřítele je můj přítel“, přičemž tím nepřítelem je v dané situaci vágně definovaný evropský politický establishment. Může za tím taky být zaměňování symptomu choroby za její léčbu.
Trump, brexit, italská Liga Mattea Salviniho. Teď divoké hnutí žlutých vest ve Francii. Stejný trend, stejné kořeny, jen různé projevy. To, co sledujeme napříč vyspělým Západem, je tvrdá revolta širokých společenských vrstev proti elitám, které uvízly ve svých umělých, ideologických, progresivistických světech. Ztratily schopnost vnímat zájmy a problémy širokých společenských vrstev. Ztratily schopnost vést. Elita, která nemá důvěru širokých společenských vrstev, přestává být elitou. Stává se zdegenerovanou pseudoelitou, proti níž se společnost dříve či později vzbouří. Ta revolta má různé projevy.
Již čtvrtou sobotu v řadě protestovali lidé po celé Francii proti rostoucím životním nákladům i prezidentovi Emmanuelu Macronovi. Účast na sobotních demonstracích byla sice nižší než dříve, i tak ale vyšlo ve žlutých vestách do ulic 125.000 lidí, z toho 10.000 jen v Paříži. V hlavním městě celý den panovala přísná bezpečnostní opatření. V ulicích hlídkovalo 8000 policistů, kteří během několika potyček s demonstranty použili slzný plyn a vodní děla. Zranění při střetech po celé zemi utrpělo 135 lidí, 1385 osob bylo zadrženo.
Šest lidí zahynulo a asi 120 dalších utrpělo podle italského deníku Corriere della Sera zranění v davové panice, která v noci na sobotu vypukla mezi návštěvníky nočního klubu u italského přístavního města Ancona. Mezi oběťmi jsou tři dívky a dva chlapci mladší 18 let a 40letá žena, která do klubu doprovázela svoji dceru.
Přežily zatím všechno, a že těch útoků už bylo požehnaně. Děda Mráz i Santa Claus, SMS zprávy i nástup internetu, chytré telefony, sociální sítě i posunutý kalendář supermarketů, který blížící se advent ohlašuje v době, kdy ze stromů ještě ani nezačalo padat listí. České Vánoce už více než sto let vždy v prosinci odtroubí ponocný v huňatém kožichu na návsi pod kostelem Hrusicích.
Protesty takzvaného hnutí žlutých vest proti vládním reformám těžce zasáhly francouzskou ekonomiku. Výrazný útlum v jejich důsledku zaznamenali například maloobchodníci, hotely či restaurace. Uvedl to v pondělí francouzský ministr financí Bruno Le Maire po setkání s podnikatelskými sdruženími. Značné jsou také materiální škody, především v Paříži.
Charles de Gaulle, jak známo, pravil, že ve Francii se nedá skoro vládnout, neboť jak vládnout zemi, která má 350 druhů sýra? Francie je zvláštní země nejen počtem sýrů, ale i mentalitou svých obyvatel. Na jedné straně k dokonalosti vypěstované umění žít (savoir vivre) je na straně druhé doplňováno záchvaty touhy všechno to rozbít, dekonstruovat, rozmlátit, počmárat, roztlouct, třeba lebku policajtovi nebo buržoustovi.
Správce facebookového profilu na policejním prezidiu napsal, že v České republice máme „svobodu projevu, ale nikoliv svobodu po projevu“. Policie se brání, že jen preventivně upozorňuje, že i na webu je možné dopustit se verbálních trestných činů. Prý i ona na webu komunikuje jinak, rozuměj: s větší nadsázkou.
Zpráva o tom, že čínský vědec vytvořil pomocí technologie CRISPR dvě embrya odolná vůči viru HIV, vzbudila velké etické rozhořčení. Je to opravdu namístě? Za prvé si musíme uvědomit, že v tomto případě nešlo o hraní si na pánaboha, ale o děti otce, který je sám HIV pozitivní. Můžeme samozřejmě prohlásit, že tím, že se někdo nakazil, ztratil navěky právo se rozmnožovat a má pouze hezky sloužit jako odstrašující případ pro ostatní.
Česko bude v tomto století dál stárnout. Od 60. let by měl být každý třetí člověk v zemi senior. Lidí v aktivním věku naopak do roku 2100 milion ubude, počet může klesnout na 5,9 milionu.
Polovina Čechů hodnotí současnou ekonomickou situaci ČR jako dobrou. Je to nejvíce od začátku měření. Opačný názor má 14 procent lidí, což je vyrovnané minimum. Třetina dotázaných zvolila možnost "ani dobrá, ani špatná". Životní úroveň své domácnosti pak pozitivně vnímá 54 procent Čechů, za špatnou ji považuje deset procent lidí. Vyplývá to z říjnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).
Spotřebitelský optimismus zřetelně poklesl. Přes sliby o dalším zvýšení platů se vyhlídky domácností zhoršily varováním, že ceny energií porostou nejvíc za posledních deset let. Lepší už to nebude, uvědomují si mnozí.
Andreje Babiše chce za premiéra devadesát poslanců a dalších osmnáct ho ve funkci dokáže minimálně strpět. Takový je výsledek pátečního hlasování o nedůvěře menšinové vládě ANO a ČSSD. Zřejmě ještě důležitější jsou výsledky průzkumu, podle kterého Babišovi věří 37 procent voličů. Pocházejí převážně z jeho vlastního hnutí, jsou tam i příznivci komunistů a v menší míře také sociálních demokratů a SPD, informovala agentura TNS Kantar. Znamená to, že nejméně třetina občanů Andreji Babišovi věří, ať udělá, co udělá, a nic na tom nezměnil ani další skandál napojený na Čapí hnízdo, tedy dosud nevysvětlený případ zavlečení Babišova syna na Krym.
Konstantinopolský patriarcha Bartoloměj a patriarcha rumunské pravoslavné církve Daniel v neděli požehnali nové katedrále v Bukurešti, označované za nejvyšší pravoslavný chrám na světě. Desítky tisíc věřících stály před katedrálou Spasení lidu, zatímco oba patriarchové sloužili bohoslužbu. Radost z nové sakrální stavby ale podle serveru Balkan Insight kalí sporné využití veřejných peněz na tento obří projekt.
Davu je nutné dát ty nejfantastičtější sliby. Aby protikandidát propadl, je nutné jej představit jako padoucha. Není k tomu zapotřebí žádných důkazů. Pokud bude protivník racionálně vysvětlovat, že to není pravda, místo toho, aby na pomluvu odpověděl ještě horší pomluvou, nemá šanci na úspěch.
Vánoční trhy na náměstích mnoha německých měst začínají příliš brzy. Myslí si to alespoň někteří představitelé německé katolické a evangelické církve, informovala agentura DPA. V honu za ziskem podle nich stále častěji zaniká pravý smysl Vánoc, tedy oslava narození Ježíše Krista. „Pro nás věřící křesťany je důležité poukázat při všem tom shonu na trzích na to, že Vánoce nejsou nějakým kulturním svátkem světel na závěr roku, ale oslavou narození Ježíše,“ řekl mluvčí katolického biskupství v Essenu Ulrich Lota.
Nestává se často, aby v americkém mainstreamovém časopise vyšel článek s titulkem Američané silně nesnášejí kulturu politické korektnosti. Právě takový článek se v minulých dnech objevil v časopise The Atlantic – v tom, kde vyšla i u nás široce sdílená esej Anne Applebaumové Varování nejen pro Evropu. Články mají společné to, že jde o pohledy zvenčí – i když Applebaumová, Američanka a naturalizovaná Britka, píše o střední Evropě, kdežto Mounk, narozený v Německu, píše o zemi, jejímž je dnes občanem.
Češi vnímají 17. listopad podle své dnešní situace. Nespokojení a zklamaní lidé často považují revoluci za naplánované spiknutí mocných, pro jiné jsou osobnosti listopadu naopak hrdinové. Myslí si to ředitel Ústavu pro soudobé dějiny Miroslav Vaněk. Historik v rozhovoru pro Echo24 objasnil, že pád režimu byl nevyhnutelný. Důvodem byla mezinárodní situace a vnitřní ekonomické a ekologické problémy. „Byla to jen otázka času a vhodné konstelace,“ řekl. Vaněk byl v roce 1989 jedním z účastníků ekologických demonstrací v Teplicích, které předcházely Sametové revoluci, o nichž deník Echo24 již dříve psal. „V Praze Teplice podcenili,“ upozornil Vaněk.
Máme před sebou další 17. listopad a vypadá to, že bude ještě trochu vzrušenější, než jsme si v posledních letech zvykli. Předehrou může být už dnešní demonstrace svolaná na Václavské náměstí. Kdo tam přijde, dostaví se jistě i v sobotu na Národní, kdy svůj anitibabišovský protest spojí s protestem antizemanovským. 17. listopad se tak z památečního dne „boje za svobodu a demokracii“ stal dnem znechucení ze dvou reprezentantů lidu, zvolených přitom svobodně a demokraticky.
Američtí republikáni přišli ve volbách do Sněmovny reprezentantů o většinu a ztratili 32 křesel. To je prohra. Jak je možné ji považovat za úspěch? Jednoduše. Strana prezidenta v „midterms“ zpravidla ztrácí křesla (část Kongresu se obměňuje každé dva roky, proto se volby do něj konají jednak spolu s prezidentskými volbami a jednak uprostřed trvání prezidentova čtyřletého mandátu; to jsou „midterms“). Je to za léta trvání americké demokracie jasná empirická zákonitost.
V roce 1991 proběhly v severoafrickém Alžírsku volby, které vyhrála radikální Fronta islámské spásy, podporovaná Saúdskou Arábií. Moci se však vítězné hnutí neujalo, místo toho proběhl v zemi vojenský puč. Radikálové to vzali jako vyhlášení války a válka také začala. Trvala deset let a připravila o život zhruba sto tisíc lidí. Co se brutality týče, místy překonala alžírská občanská válka i dost nízké standardy současně probíhající občanské války v Jugoslávii. Součástí taktiky islámských vzbouřenců byly bezdůvodné masakry celých vesnic, čistě kvůli nahnání hrůzy.
Životní osudy, postoje a názory mnoha klíčových postav listopadu 1989 se za uplynulých téměř třicet let dramaticky proměnily. Z některých stávkujících studentů či disidentů se stali zklamaní a zahořklí kritici polistopadových poměrů, z mnoha předních kádrů minulého režimu, bývalých aktivních členů KSČ a SSM se naopak stali úspěšní byznysmeni, kterým demokracie přinesla bohatství a často i nezanedbatelný politický vliv. Dokázali využít své znalosti, kontakty, v mnoha případech ale i kapitál z pochybných zdrojů. Vasil Mohorita měl veškeré předpoklady být jedním z nich.
Anglického filozofa Rogera Scrutona není potřeba čtenářům Týdeníku Echo dlouze představovat. Má tu z dob podzemní univerzity v první polovině 80. let dodnes žáky (například předsedu ODS Petra Fialu), česky vycházejí jeho knihy a vyhledává je ne úplně zanedbatelná čtenářská obec. Když jsme téměř na den před čtyřmi lety začali Echo vydávat i na papíře, byla volba pro rozhovor do prvního čísla jasná. Scruton v rozhovoru mluvil jak o cestování za železnou oponu a za lidmi lačnými po svobodném vzdělání, tak o zužujícím se prostoru pro svobodnou diskusi na Západě dnes: „Podle mě je povinností intelektuála čelit politické korektnosti, která je dnes velkou hrozbou pro svobodu. Musíte při tom pozurážet tolik lidí, kolik to jen jde.“
Pokud by měli propagandisté v britských levicových médiích prosadit svou, byl by filozof Roger Scruton osobou nepřijatelnou v britském veřejném životě. To by se muselo dotknout i nás.
Zatím pět španělských univerzit se chystá 4. prosince uspořádat referendum o zrušení monarchie a jejím nahrazení republikou. Připojí se tak k iniciativě několika okrsků v madridském regionu, které podobné lidové hlasování pořádají o dva dny dříve. Cílem obou iniciativ je otevřít ve španělské společnosti debatu o změně ústavy, která v prosinci slaví 40 let. Informoval server eldiario.es.
Veřejnou debatu v těchto dnech ovládají dvě mezinárodní smlouvy, jedna z dílny OSN a druhá od Rady Evropy. Dva dokumenty, pakt o migraci a Istanbulská úmluva, se staly horkým bramborem pro vládu, kterou táhne ideologicky bezbarvý projekt ANO. Nedostatek vlastního přesvědčení na druhou stranu vytváří velký manévrovací prostor a možnost pružně se přizpůsobit náladám ve společnosti. Ty jsou v případě migračního paktu negativní, u Istanbulu to tak jednoznačné není.
