Tag: důchod

Články k tagu

Penzijní spoření prošlo řadou změn. S koncem roku lze využít daňových slev

Potřeba spořit si vlastní prostředky na stáří začíná být s demografickým vývojem v populaci stále naléhavější a jedním z nejpopulárnějších způsobů stále zůstává penzijní spoření v tzv. třetím pilíři. Peníze si tímto způsobem na stáří ukládají miliony lidí, značná část jich také zůstává v nepříliš výkonném starém penzijním připojištění, do kterého se už přes dekádu nedá vstoupit. V případě všech produktů pro spoření na stáří však došlo v posledních dvou letech k řadě změn.

Velké změny v penzích 2026: výhoda pro ročníky 60. let, matky půjdou do důchodu poprvé jako muži

V příštím roce čekají na žadatele o penze některé poměrně výrazné změny. Už od ledna si bude moct část lidí v předdůchodovém věku zažádat o zvýhodněný vstup do předčasného důchodu, mezi prvními některé ročníky ze šedesátých let. Čeká na ně ale také poprvé o něco snížený výpočet nových penzí, poprvé pak během příštího roku začnou vstupovat do důchodu matky ve stejném věku, jako muži. Konkrétně půjde o ženy s jedním dítětem.

Jak změní nová vláda důchodovou reformu. Jurečka vs. Juchelka. O diplomacii s Janem Zahradilem v Echo Prime Time

Nová vládní koalice hlásí: zrušíme důchodovou reformu, odcházející kabinet zase říká, že je to nezodpovědné. A s pravděpodobným budoucím ministrem už chce prezident mluvit. Hosty Pavla Štrunce byly ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka z KDU-ČSL a Aleš Juchelka, jeho pravděpodobný nástupce z hnutí ANO. Podle Jurečky změna důchodové reformy, kterou prosazuje hnutí ANO, způsobí problémy až budoucím vládám.

Výrazně narostl počet zamítnutých žádostí o důchod. Co je třeba nově splnit pro jeho získání

V posledních letech roste počet případů, kdy sociální správa odmítne přiznat lidem nárok na starobní penzi. Nejčastějším důvodem je to, že lidé nesplní potřebnou dobu pojištění, tedy lidově řečeno, nemají dost „odpracovaných“ let. Právě roky, za které mají lidé započítané důchodové pojištění, jsou přitom se změnami v posledních letech ještě důležitější. Kamenem úrazu přitom může být často i to, že lidem zkrátka v evidenci nějaká doba pojištění chybí. Zapomenout na ně mohla škola i zaměstnavatel.

Na ročníky 60. let čeká první zpomalení růstu nových penzí. Nezmění to zřejmě ani příští vláda

Hnutí ANO slibovalo i v programu zrušit prakticky jen ty části penzijní reformy, které nebudou mít v tomto volebním období dopad (psali jsme o tom například zde). To nyní v rozhovoru s deníkem Echo24 nepřímo potvrdil i místopředseda hnutí Karel Havlíček. Naopak zůstává výrazné opatření, které začne platit už od ledna příštího roku. Jako první tak pocítí dopady hlavního balíku penzijní reformy lidé, kteří si budou zanedlouho žádat o důchod. V následující dekádě se totiž má každý rok mírně snižovat růst nově přiznaných penzí. Jde o jedno z trojice opatření, které mají do budoucna výrazně šetřit nebezpečně bující výdaje penzijního systému.

Konec německých důchodců. Kolabující Německo chce donutit obyvatele pracovat do 73 let

Německá ministryně hospodářství Katherina Reicheová (CDU) způsobila rozruch svými výzvami k tomu, aby Němci pracovali až do 70 let. Nyní však její nově jmenovaná „vědecká poradní skupina“ jde ještě o krok dál, píše dnes deník Bild. Poradci ministryně požadují, aby lidé pracovali do 73 let, jinak Německo zkolabuje. Přitom průměrná délka života je v Německu 81,2 let. "Abychom systém zachránili před kolapsem, měli bychom dlouhodobě pracovat do 73 let," uvádí podle Bildu zpráva ekonomů.

Starobní důchod se zvýší o 668 korun, zavedou se také minimální důchody, oznámil Jurečka

Starobní, invalidní a pozůstalostní penze se od ledna zvýší o 240 korun a k tomu se u většiny zvedne i zásluhová procentní část ještě o 2,6 procenta. Průměrný starobní důchod tak vzroste o 668 korun na 21.786 korun. Zavedou se také minimální důchody. Ten starobní nesmí být nižší než 9800 korun. Nařízení o valorizaci důchodů schválila ve středu vláda. Na tiskové konferenci po jejím jednání to oznámil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Nově se zavádí minimální důchod 9 800. Lidé si polepší i o tisíce korun

Několik desítek tisíc lidí se starobní, invalidní a pozůstalostní penzí, kteří pobírají velmi malé částky, si od ledna po zavedení minimálního důchodu polepší. Někteří začnou dostávat i o pár tisícikorun víc. Starobní důchodci nebudou mít méně než 9800 korun. Invalidům bude sociální správa posílat měsíčně podle jejich stavu a schopnosti pracovat od 6534 korun, 7350 korun nebo 9800 korun. Vdovy a vdovci by měli mít aspoň 7350 korun a sirotci 6860 korun.

Máme se ještě snažit?

Zprávy datového analytika Financial Times Johna Burn-Murdocha jsou zpravidla jobovky. Umějí vyhmátnout trendy, které narušují představu světa, na niž jsme zvyklí. Jeho grafy nejsou nijak „hacknuté“ pro větší atraktivitu, nebývají po týdnu vyvráceny a dává si pozor, aby je nevysvětloval nějakou jednou módní příčinou (nemůže za to, že to za něj dělají mnozí jiní). Po velkém rozchodu politických preferencí mladých mužů a žen nebo změně osobnostních charakteristik mladých lidí (směrem k lemplovství) obletěla internet jeho čísla o rostoucím břemenu důchodů v západních společnostech.

Systém penzí považuje za nespravedlivý 56 % Čechů, méně než loni, uvádí STEM

Mezi českou veřejností dál převládá názor, že současný důchodový systém není spravedlivý, přesto takto smýšlejících ubylo na 56 procent. Před rokem tvrdilo, že je systém penzí nespravedlivý, 60 procent Čechů. Spolu s tím se o tři body na 29 procent zvýšil počet občanů, podle nichž důchody zajistí lidem důstojné stáří. Vyplynulo to z průzkumu agentury STEM, která jeho výsledky v úterý poskytla ČTK.

Konec papírových evidenčních listů. Budoucí důchodci je musí hledat jinde

Zásadní dokument, který lidé potřebují pro výpočet své budoucí penze, se dočká výrazné změny. Jde o evidenční listy, které dosud zaměstnavatelé každoročně předávají zaměstnancům, a jejichž výpadek může při vstupu do penze způsobit lidem nepříjemné potíže. Nezřídka se totiž stává, že po desítkách let už evidenční listy lidé nemají a zjistí, že je z rozličných důvodů nemá ani sociální správa. I v takových případech však lze situaci ještě řešit.

Podmínky pro desítky tisíc pracujících důchodců se mohou opět změnit

Populace v Česku stárne a politici se snaží přijít na způsob, jak udržet část penzistů nadále aktivní na pracovním trhu. V rámci penzijní reformy tak přišla po dlouhé době zásadní změna, která dala pracujícím důchodcům možnost požádat o slevu na odvody na sociálním pojištění. O novinku je zájem, brzy slevu začalo využívat přes 130 tisíc lidí a v průměru jim tak měsíčně zůstávalo přes 2 500 korun navíc. Po volbách by však systém odměn za práci v důchodovém věku mohly potkat další změny.

Lidem by se dál snižovaly nové penze i za Babiše, ukazuje program ANO

Hnutí ANO dlouhodobě slibuje z většiny zrušit vládní důchodovou reformu, tedy úpravy některých parametrů současného systému, které mají v budoucnu výrazně snížit jeho výdaje. Ve volebním programu tak slibují zastropovat opět růst penzijního věku na 65 letech i návrat započítávání poloviny růstu reálných mezd do pravidelných valorizací penzí. Tato opatření mají společné dvě věci: jde o dvě ze tří nejúspornějších opatření reformy a také se začnou projevovat až prakticky po skončení příštího volebního období.

Povinný rok práce seniorů v sociálních službách by se „hodil” i v Česku. Švýcaři to řeší „časovou bankou“

V Německu vzbudil bouřlivou diskuzi návrh, aby lidé po vstupu do důchodu strávili povinně rok pomocí v sociálních službách či jiných veřejně prospěšných odvětvích. S nadsázkou lze říci, že podobná povinnost by se „hodila“ i v Česku. I zde totiž hrozí stejné problémy kvůli stárnutí populace a potížím s personálním zajištěním sociálních služeb. I zde však myšlenka vyvolává spíše kritiku. V Evropě se však objevují i jiné „recepty“.

Průměrný starobní důchod vzroste od ledna o 668 Korun. Dosáhne 21 839 Kč, oznámil Jurečka

Průměrný starobní důchod od ledna vzroste o 668 korun. Dostat by se tak měl na 21.839 korun. Všechny starobní, invalidní a pozůstalostní penze se zvýší o 240 korun a k tomu se zvedne jejich zásluhový procentní díl ještě o 2,6 procenta. Dnes ráno to na briefingu oznámil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle navrhovaného rozpočtu má mít ministerstvo práce příští rok na důchody 722,2 miliardy korun, tedy o téměř 22,5 miliardy korun víc než letos.

PTÁME SE PŘEDSEDŮ: Jak zajistíte důstojné stáří? Je hranice odchodu do penze 67 let optimální?

Do sněmovních voleb zbývá měsíc a deník Echo24 bude postupně přinášet názory předsedů a lídrů jednotlivých stran a hnutí k zásadním ekonomickým, sociálním či bezpečnostním otázkám, které Českou republiku trápí. Jako první lídři odpovídali na otázku, která v tomto období vyvolávala bouři emocí a nekonečné opoziční obstrukce: Jak zajistíte seniorům důstojné stáří? Je hranice odchodu do penze 67 let optimální? Lídři jsou řazeni podle preferencí v průzkumech.

Poslední záhada kampaně: program ANO. Odhalené pilíře slibují daňové tornádo

Opoziční hnutí ANO jako poslední z velkých hráčů dosud nepředstavilo kompletní volební program. Oznámilo, že ho zveřejní 4. září při startu kampaně v ostravských Vítkovicích. Mezitím však zveřejnilo sadu tematických „pilířů“ a hlavních priorit – a jde o mix rozsáhlých slev, dotací a nových výdajů na jedné straně a nižších daní či rušení poplatků na straně druhé. Pokud by se vše naplnilo, znamenalo by to pro státní rozpočet mimořádně náročné období.

Důchodová reforma: největší změny přijdou v polovině ročníků šedesátých a sedmdesátých let

Vládní úpravy penzijního systému se mají projevovat v horizontu dlouhých let, to také znamená, že ne všechna opatření se stejně dotknou všech generací, které budou postupně dospívat do důchodového věku. Jak ukazují propočty Národní rozpočtové rady, rozdíl je i v tom, které generace reformu nejvíce „zaplatí“. K zásadním zlomům bude docházet u generací z poloviny šedesátých a sedmdesátých let, na ty pozdější pak má zase v největší míře dopadnout opatření, které z úprav vyvolalo největší kontroverze.

Češi už tráví v penzi v průměru téměř 25 let, doba pobírání starobního důchodu se opět prodloužila

Doba, kterou lidé tráví ve starobním důchodu, se loni zase prodloužila. V průměru trvala 24,74 roku, tedy skoro o 44 dnů déle než v roce 2023. U žen se v minulém roce penze meziročně protáhla průměrně téměř o 55 dnů, u mužů asi o 25,5 dne. Vyplývá to z nové důchodové ročenky České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Podle údajů se za posledního půl století čas v důchodu víc než zdvojnásobil. Od začátku tisíciletí je delší o pět let.

Evropa má problém: populace stárne, stále více lidí čelí riziku chudoby ve stáří

Chudoba ve stáří bude normou pro velkou část evropské populace, pokud nedojde k rozsáhlé reformě současné důchodové politiky, varuje evropský regulátor zaměstnaneckých důchodů. A protože evropská populace rychle stárne a porodnost klesá, náklady na financování důchodových systémů prudce stoupají, píše list Politico. „Každý pátý Evropan již nyní čelí riziku chudoby ve stáří,“ uvedla pro list Politico Petra Hielkema, šéfka Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké důchody (EIOPA).

Zájem o předčasné důchody opadá. Ročníky šedesátých let však už brzy získají výhodné podmínky

Po přitvrzení podmínek předčasných penzí o ně očekávaně poklesl zájem. To by se však mohlo částečně změnit už v lednu. Ročníky šedesátých let budou první, které dostanou možnost vstoupit do předčasného důchodu za výrazně výhodnějších podmínek. Týkat se to však bude lidí, kteří splní poměrně přísná kritéria. Novinka má ocenit zejména ty, kteří odpracovali značnou porci let, v nichž odváděli sociální pojištění. Předčasné důchody zažily nejdramatičtější vlnu zájmu v letech inflační krize.

PŘEHLEDNĚ: Lidé půjdou do penze dřív. Pokud si budou šetřit dvacet let

Zhruba stovka tisíc zaměstnanců z rizikových profesí zůstala mimo penzijní reformu. Dostanou sice povinné příspěvky zaměstnavatelů, dřívější penzi si však budou muset případně zaplatit ze svého spoření. Rozhodnutí padlo po zmatečném rozbroji uvnitř koalice Spolu, od té doby probíhá hádka, jestli vláda vyvolala přehnaná očekávání u části zaměstnanců, nebo naopak splnila slib. Realita je ale poměrně jednoduchá. Kdo je pár let před důchodem a nešetřil si sám či už nyní s přispěním zaměstnavatele, do důchodu dříve zkrátka nepůjde.

Senioři by měli rok povinně pomáhat v sociálních službách, navrhuje ekonom

Němečtí důchodci by měli povinně jeden rok pomáhat v sociálních službách či jiných veřejně prospěšných odvětvích. V rozhovoru s časopisem Der Spiegel to navrhl předseda Německého institutu pro hospodářský výzkum (DIW) Marcel Fratzscher. Starší generace by podle něj měla prokázat více solidarity s mladými. Rok prací v sociálních službách či jiných veřejně prospěšných odvětvích v současnosti tráví řada mladých lidí. Takzvaný sociální rok je ale dobrovolný.

Manželé si budou dělit důchody. Komu se to má vyplatit a co když se rozhádají

Důchodová reforma přináší i několik změn, které mají zejména ženám „dorovnat“ nižší důchody například kvůli výpadkům za dobu péče o děti. Jednou z takových změn je i novinka, která má manželům dobrovolně umožnit – zjednodušeně řečeno –podělit se spolu o část penze tak, aby tomu méně vydělávajícímu trvale vzrostla. Ačkoliv zní změna v zásadě pozitivně, lidé by si měli takové rozhodnutí dobře spočítat. V praxi totiž existují i některá úskalí. Vyplatit se tak podobný krok rozhodně nemusí všem.

Vybraným zaměstnancům budou firmy povinně přispívat na penzi. Zákon podepsal Pavel

Zaměstnavatelé budou od ledna příštího roku povinně přispívat do spoření na stáří pracovníkům v části náročných profesí z takzvané třetí kategorie rizika. Návrh zákona ve čtvrtek podepsal prezident Petr Pavel. O jeho podpisu informoval Hrad. Na příspěvek budou mít nárok pracovníci, kteří při schvalování vládní důchodové reformy vypadli z okruhu zaměstnanců s nárokem na dřívější odchod do penze bez krácení její výše.

Rodiče se u soudů perou o vyšší důchody. V centru sporu je výchova dětí

Kdo vychovával v rodině děti víc a kdo na tom vlastně tratil? To rozhodně nemusí být vždy jednoduchá otázka. O tom se už nějakou dobu přesvědčuje jak sociální správa, tak i české soudy. Tzv. výchovné, které teprve od roku 2023 navyšuje penze zejména ženám, které kvůli péči často pobírají nižší důchody, vedlo poměrně rychle od zavedení ke stovkám stížností na sociální správu. A řada z nich už doputovala k soudnímu řešení. Rodiče se tak se sociální správou u soudů „perou“ o to, zda jim úředníci neodmítli navýšit důchody neprávem.

Češi žijí kratší život než další Evropané. Slováci ještě hůř, ukazují data Eurostatu

Naděje na dožití obyvatel Evropské unie se v roce 2023 po pandemickém propadu opět zvýšila, avšak Česko i Slovensko zůstávají pod průměrem. Vyplývá to z aktuálních statistik Eurostatu zveřejněných v publikaci Key figures on Europe 2025. Nejvyšší naději na dožití vykazují tradičně státy jižní a západní Evropy. Průměrná délka života v EU činila v roce 2023 podle Eurostatu 78,7 roku u mužů a 84,0 roku u žen. V Česku je to méně – novorozený chlapec má naději dožít se 76,9 roku a dívka 82,8 roku.

Spoříte si na důchod? Na miliardy ve fondech si myslí stát. Chce je na strategické investice

Na peníze, které si lidé odkládají bokem na důchod, by si mohl sáhnout stát. Využívání miliard z penzijních fondů podporují nejen vládní strany, ale také hnutí ANO či Piráti. Peníze by se pak mohly využít například na stavbu vysokorychlostních tratí nebo energetické infrastruktury. Vyřešit by se podle nich musela likvidita a to, aby se peníze investovaly do projektů, které mají vysokou perspektivu návratnosti.

„Do penze v 65 letech, k Vánocům 13. důchod.“ Reformu důchodů chystají i odbory a opozice

Zatímco se poslední roky se značnými obtížemi a kompromisy rodila vládní důchodová reforma, s blížícími se volbami se zdá, že jich bude najednou na stole hned několik. Vládní změny parametrů současného systému chce rušit opozice a přichází se zatím nepříliš konkrétními návrhy či přáními, jak se má situace vyřešit. U opozice ale situace nekončí, nedávno oznámili práci na vlastní důchodové „reformě“ i odboráři.

Započítávání studia do důchodů se změní. Situace se zlepší jen pro malou část

Lidé studující v posledních patnácti letech často netuší, že se jim doba studia v žádném rozsahu nezapočítává „do důchodu“. Roky strávené studiem tedy znamenají z pohledu penzí totéž, jako by nedělali nic. To se má od příštího roku změnit, ovšem jen pro malou část studujících. Původně vláda Petra Fialy slibovala návrat započítávání studia do doby důchodového pojištění. Realita je však nakonec jiná, zmínka vypadla už z aktualizovaného programového prohlášení a nakonec i z důchodové reformy.