Italsko-americký výrobce automobilů Fiat Chrysler Automobiles (FCA) uvedl, že odstupuje od plánované fúze s francouzskou automobilkou Renault. Jako důvod svého rozhodnutí firma označila současné politické podmínky ve Francii.
Celá řada dojatých režisérů, mnoho vojáků a policistů, silnice, domy a hotely v opravě, plné restaurace, chladno a málo azurovo na poměry Azurového pobřeží. Filmy o chaosu v duši, o sexu, o rozvodech, exkluzivní lokality. Návraty do starých, klidnějších časů. Migrace. A hlavně mnoho filmů o bojích, zápasech, vrazích. O chudých lidech. V souvislosti s tím, jak film ztrácí diváky, se snaží na jedné straně přijít s něčím novým, šokovat, na druhé straně navázat na staré, osvědčené recepty.
Francouzská policie pátrá po podezřelém jako pravděpodobném strůjci páteční exploze zřejmě podomácku vyrobené výbušniny v centru francouzského města Lyon, při které utrpělo lehká zranění 13 lidí. Policie zatím nedává přednost žádné hypotéze ohledně profilu a motivů pravděpodobného pachatele, uvedla v sobotu agentura AFP. Podezřelý je podle stanice BFMTV stále na útěku.
V centru francouzského města Lyon explodoval podezřelý balíček. Při explozi bylo zraněno nejméně osm lidí. Podle agentury AFP o tom informovala francouzská prokuratura s tím, že šlo zřejmě o nastraženou bombu. Prezident Emmanuel Macron označil incident za útok bez obětí na životech. Podle francouzského ministerstva vnitra nejsou zranění vážná. Případ začalo vyšetřovat protiteroristické oddělení prokuratury.
Francouzští lékaři v pondělí po šestileté rodinné soudní při odpojili od přístrojů muže ochrnutého po motocyklové nehodě. Případ dvaačtyřicetiletého Vincenta Lamberta, který je od roku 2008 ve vegetativním stavu, názorově rozdělil jeho rodinu i celou zemi a řešil jej i Evropský soud pro lidská práva.
Francií už téměř dva týdny hýbe aféra kolem muslimského řidiče pařížského autobusu, který podle tvrzení jedné ze stran nevpustil kvůli svému náboženskému přesvědčení do vozu dívku v příliš krátké sukni. Šofér to popřel.
Šéf společnosti Facebook Mark Zuckerberg přijal s optimismem plány francouzské vlády podrobit sociální sítě přísnějšímu dohledu a posílit jejich odpovědnost v souvislosti s nenávistnými projevy uživatelů těchto sítí. Po pátečním jednání s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem Zuckergerg uvedl, že chystaná opatření by mohla posloužit jako model pro celou Evropskou unii. Informovala agentura AFP.
Přes 1400 francouzských kulturních osobností vyjádřilo podporu a solidaritu s takzvanými žlutými vestami, mezi nimi třeba herečky Juliette Binocheová a Emmanuelle Béartová, spisovatelé Édouard Louis či Annie Ernauxová. V článku, který vyšel v deníku Libération pod titulkem Žluté vesty: Nejsme naivní, se tvrdí, že mocenský systém se „snaží hnutí žlutých vest zdiskreditovat a potlačit, zatímco největší hrozba je ekonomická a sociální“.
Světové výdaje na zbrojení již druhým rokem rostou. Loni stouply o 2,6 procenta na odhadem 1,82 bilionu dolarů (necelých 42 bilionů Kč), zjistila studie Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI). Vojenské výdaje tak jsou nejvýše od roku 1988, kdy je SIPRI začal sledovat. Investice do armádního vybavení zvýšily Spojené státy a Čína, které zůstávají v čele žebříčku, z jehož první pětky vypadlo Rusko. Výrazně více zbrojí i střední Evropa.
Dva dny poté, co prezident Emmanuel Macron slíbil Francouzům nižší daň z příjmu a některá sociální opatření, vyrazily tisíce lidí do ulic k dalším protestům takzvaného hnutí žlutých vest. Největší davy se během už 24. protestní soboty sešly ve Štrasburku a Paříži, policisté proti agresivnímu davu použili slzný plyn. Některé demonstranty k účasti na sobotním pochodu přiměl přímo Macronův čtvrteční projev. Podle ministerstva vnitra přesto přišlo méně lidí než minulý týden.
Francouzský prezident Emmanuel Macron svým čtvrtečním projevem nepřesvědčil 63 procent Francouzů, vyplynulo podle deníku Le Figaro z průzkumu institutu Harris Interactive a agentury Epoka. Pouze 30 procent respondentů shledalo šéfa Elysejského paláce přesvědčivým a sedm procent velmi přesvědčivým. Macron představil odpověď vlády na protesty „žlutých vest“ a poznatky z dvouměsíční celonárodní debaty o směřování země.
Výrazné snížení daně z příjmu, navázání nejnižších důchodů na vývoj inflace či zastavení rušení nemocnic a škol až do roku 2022. Taková opatření dnes navrhl francouzský prezident Emmanuel Macron při mimořádném vystoupení, které je reakcí na protestní hnutí tzv. žlutých vest a následnou "velkou národní debatu". Šéf Elysejského paláce také řekl, že při setkáních s občany zaznamenal jejich nespokojenost a obavy, kurz nastolený jeho reformní politikou ale považuje za správný.
V Paříži minulý týden hořela katedrála, pokud jste to náhodou nepostřehli. Souběžně se střechou Notre-Dame vzplanuly i sociální sítě, požár na nich dohoříval ještě několik dní. Teď už je možné provést jakousi rekapitulaci toho ohně, je v tom dost výrazně vidět vzorec, podle nějž bubliny zpracovávají události podobného typu. Prakticky okamžitě po prvních zprávách o požáru se objevují buď velice stručně, nebo vůbec nekomentované fotografie z místa požáru.
Většinu částí pařížské katedrály Notre-Dame, u kterých po požáru z počátku tohoto týdne hrozilo zřícení, se podařilo zabezpečit, a chrám je tak téměř zachráněn. V sobotu večer to řekl francouzský ministr kultury Franck Riester. Podle ministryně pro evropské záležitosti Amélie de Montchalinové hodlá prezident Emmanuel Macron členských zemím Evropské unie navrhnout vytvoření mechanismu spolupráce při záchraně evropského kulturního dědictví v ohrožení.
Vyšetřování požáru pařížské katedrály Notre-Damese podle všeho nejvíce soustředí na možnost, že příčinou byla závada na elektrickém zařízení. Píše to web vysílací společnosti France Info. Pomoci odhalit odkud přesně se plameny po střeše gotické památky šířily by mohly záběry z kamery, která byla na jednu z věží namontována jen několik hodin před vypuknutím požáru.
Předsedu ČSSD Jana Hamáčka překvapilo dnes ohlášené rozhodnutí ministra spravedlnosti Jana Kněžínka (za ANO) odejít z vlády. Neměl prý žádné signály, které by tomu nasvědčovaly. Předseda KSČM Vojtěch Filip novinářům řekl, že výměna ministrů je v pravomoci premiéra. Komunistům, kteří tolerují vládu ANO a ČSSD, vadili jiní ministři, dodal. Opoziční politici jsou ke změně kritičtí, dávají ji často do souvislosti se středečním rozhodnutím policie navrhnout obžalovat premiéra Andreje Babiše (ANO) a ostatní obviněné v kauze Farmy Čapí hnízdo.
V české sněmovně byl podán návrh na změnu ústavy, který by upřesnil pojem manželství jako svazek muže a ženy. Navrhovatelé (Marek Výborný, Marek Benda a další) k návrhu spolu s Aliancí pro rodinu organizovali ve sněmovně konferenci. Její hvězdou byla Ludovine de la Rochère, předsedkyně francouzského hnutí La Manif pour Tous. Toto hnutí dokázalo v Paříži a dalších francouzských městech na protest proti zákonu o manželství pro homosexuální páry a jejich právu adoptovat děti dostat do ulic statisíce až miliony lidí. I když zablokovat přijetí zákona se tehdy nepodařilo, pro de la Rochère válka s pokrokáři neskončila.
Požár katedrály Notre Dame šokoval celý svět. V jednu chvíli byl v sázce nejen pozoruhodný kus historie, ale přímo jedno z vláken, jež po tisíc let držely naši kulturu pohromadě. Není divu, že to mnoho lidí vnímá jako symptomatické. Ve svém nitru tuší, co britský spisovatel Douglas Murray vystihl slovy: „I pokud dnešní katastrofu způsobila kuriózní nehoda, naše éra vejde do dějin jako ta, v níž jsme ztratili Notre Dame.“
Jak je možné, že na jedné z největších a nejznámějších staveb v Paříži nepřijali opatření, která by takové situaci předešla? To jsou otázky, které si klade i historik architektury, profesor na katedře architektury ČVUT Pavel Kalina. „K čemu nám jsou veškeré výdobytky techniky a pracovních technologií? Máme tisíce norem na všechno možné a jak je vidět, ve výsledku jsou k ničemu,“ konstatuje po požáru pařížské katedrály Notre-Dame profesor Kalina, který je autorem knih Dějiny středověké architektury (2005), Praha 1437-1610. Kapitoly o pozdně gotické a renesanční architektuře (2011) nebo Umění a mystika. Od Hildegardy z Bingen k abstraktnímu expresionismu (2013).
Statečný čin kaplana pařížských hasičů, otce Fourniera vyvolal velký ohlas nejen v médiích. Duchovní totiž neohroženě vběhl do plamenů, aby zachránil některé cenné artefakty z katedrály včetně trnové koruny. To se mu nakonec povedlo. Členové pohotovostních jednotek ho označili za „absolutního hrdinu“.
Už během požáru ikonické pařížské katedrály Notre-Dame slíbila řada politiků i běžných lidí finanční pomoc na obnovu slavné francouzské památky. Pozadu nezůstali ani nejbohatší Francouzi. Pomocnou ruku v podobě několika milionů eur slíbil třeba miliardář François-Henri Pinault, šéf skupiny Kering vlastnící značky jako Gucci a Yves Saint Laurent, nebo také rodina Arnaultových, stojící v čele značek Louis Vuitton a koňaku Hennessy.
V pařížské katedrále Notre-Dame vypukl v pondělí v podvečer rozsáhlý požár, ze slavné stavby začaly záhy šlehat plameny a stoupat mohutný dým. Oheň rychle postupoval a hasiči se snažili z chrámu zachránit umělecká díla. Náměstek ministra vnitra Laurent Nuňez večer varoval, že se hasičům proslulý chrám možná nepodaří zachránit. Později ale přišla optimističtější prohlášení. Velitel hasičů oznámil, že konstrukce zůstane uchráněna od celkové zkázy. Při hašení požáru se vážně zranil jeden hasič.
Bývá označována za poslední genocidu ve 20. století, nejrychlejší genocidu vůbec či za nejhrůznější násilný čin co do počtu mrtvých po dnech. Při genocidě ve Rwandě, která vypukla z 6. na 7. dubna 1994 a skončila 18. července 1994, zmasakrovali hutuští extremisté za 100 dní na 800 000 menšinových Tutsiů a umírněných Hutuů a asi 2,7 milionu lidí muselo uprchnout ze svých domovů.
Navzdory mohutnému nasazení pořádkových sil a zákazům demonstrací na mnoha místech Francie se v sobotu opět shromáždily tisíce stoupenců takzvaného hnutí žlutých vest, aby protestovaly proti reformní politice prezidenta Emmanuela Macrona. V Paříži policisté během již dvacáté protestní soboty uzavřeli okolí bulváru Champs-Elysées a zkontrolovali na 8000 lidí. K prvním násilnostem došlo v Bordeaux, kde skupina výtržníků rozbila výlohu obchodu, informovala televize BFM-TV.
Ve francouzské vyšetřovací vazbě jsou dva Češi. Policie je podezírá z pašování drog. Informaci deníku Echo24 potvrdilo české ministerstvo zahraničí. Jde o další případ zadržení Čecha ve Francii, známé jsou ale hlavně případy řidičů, v jejichž voze se našli migranti. „Na základě informací Velvyslanectví ČR ve Francii můžeme potvrdit zadržení dvou českých občanů, kteří se dle našich informací nacházejí ve vyšetřovací vazbě,“ uvedl pro Echo24 mluvčí Černínského paláce Michal Bucháček.
Francouzská Ústavní rada, která má v zemi pravomoci ústavního soudu, rozhodla, že pořizování rentgenových snímků za účelem určení stáří mladých migrantů není protiústavní. Informovala o tom agentura AFP. Určení stáří na základě snímků kostí lze ovšem provést jen v případě, že nemá migrant u sebe platný dokument totožnosti a věk, který udává, není pravděpodobný.
Německý Bundestag po vzoru Francie schválil vznik společného sněmu, který vychází francouzsko-německé smlouvy o kooperaci z Cách podepsané v lednu a jež má prohloubit vazby mezi zeměmi. Zasedání se bude účastnit celkem stovka poslanců, po padesáti z každé země. Na prvním zasedání budou poslanci řešit například myšlenku evropské armády, píše německý server Deutsche Welle.
Úřední budovy a další místa po celé Francii budou tuto sobotu strážit vojáci z protiteroristické operace Sentinelle. Oznámila to ve středu francouzská vláda. Kabinet tak reaguje na násilnosti a rabování při demonstracích příznivců hnutí žlutých vest uplynulou sobotu v Paříži. Francouzská vláda operaci Sentinelle spustila po teroristických útocích v Paříži z ledna 2015. Vojáci od té doby hlídkovali v ulicích a střežili náboženské stavby a místa, dopravní uzly a další místa s velkým výskytem lidí.
Ve francouzské vazbě se pro podezření z pašeráctví ocitl další český řidič kamionu. Nyní je na svobodě, ale bude vyšetřován. V jeho voze totiž policejní hlídka objevila černého pasažéra. V případě intervenoval ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) a europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).
V pařížském sídle listu Le Monde se snaží novináři zabránit českému podnikateli Danielu Křetínskému v získání kontrolního podílu ve věhlasných pařížských novinách. Dohoda, jejímž cílem je zablokovat snahy Křetínského, je v závěrečné fázi jednání a předcházely jí měsíce diskuzí mezi akcionáři, vydavatelem a redakčními představiteli, píše na svých internetových stránkách Financial Times s odvoláním na zástupce Le Monde.
