Češi neutrácejí. Největší brzdou ekonomiky zůstává slabá spotřeba domácností, která meziročně klesla o 2,3 procenta. Lidé zkrátka zůstávají ve strachu z dalšího vývoje, spotřebitelská nálada je špatná a má pro to jasné důvody. Příští rok tak i vzhledem k vládní konsolidaci rozpočtu, kvůli které si většina společnosti ještě pohorší, o moc lepší časy nepřinese.
Nárůst regulované složky ceny energií v příštím roce zbrzdí pokles inflace a povede k pomalejšímu růstu reálných mezd. Ve čtvrtek se na tom shodli analytici. Mírně se podle nich také sníží růst ekonomiky. Regulovaná složka ceny energií v příštím roce výrazně vzroste. Pro domácnosti se u elektřiny, kde regulované část tvoří asi 39 procent konečné ceny, meziročně zvýší o 65,7 procenta. U plynu, kde je podíl regulované části 20 procent, bude vyšší o 38,8 procenta. Ještě výrazněji regulovaná složka stoupne u velkých odběratelů.
Česká ekonomika je na tom hůř, než se očekávalo. Největší brzdou je stále výrazně utlumená spotřeba domácností vyvolaná obavou z dalšího náročného roku. Vláda i ekonomové se upínají k tomu, že jak bude klesat inflace a reálné mzdy porostou, bude to mít i psychologický efekt na domácnosti a jejich strach z pokračujícího zdražování. Existují ale rizika, že se tento scénář nenaplní. Letos od července do září hospodářství klesalo jak v porovnání se stejným obdobím loňska, tak ve srovnání s obdobím letošního druhého čtvrtletí.
Míra inflace v Evropské unii v říjnu klesla na 3,6 procenta, uvedl statistický úřad Eurostat. V České republice inflace dosáhla 9,5 procenta a byla druhá nejvyšší ze zemí sedmadvacítky. Nejvyšší inflaci mělo s hodnotou 9,6 procenta Maďarsko. V zemích eurozóny míra inflace klesla na 2,9 procenta ze zářijové hodnoty 4,3 procenta. Za měsíc říjen tak jde o stejnou hodnotu, jakou uváděla i předběžná zpráva Eurostatu zveřejněná koncem října. Předběžná zpráva data za celou Evropskou unii neobsahovala.
Čtvrtek přinesl další důkaz o tom, že růst cen zásadně zeslábnul. Ve spotřebitelských cenách to sice ještě není tolik vidět, ale ceny na začátku výrobního řetězce (v případě cen v průmyslu) to už ukazují velmi zřetelně. A ceny v zemědělství dokonce meziročně výrazně padají – naposledy zhruba o desetinu. Konkrétně se v říjnu ceny průmyslových výrobců meziměsíčně snížily o 0,1 %. Meziročně růst cen průmyslových výrobců ve stejném období zpomalil na 0,2 % ze zářiových 0,8 %. Výrobní inflace navíc slábne rychleji, než očekával trh.
Evropská komise (EK) zhoršila výhled české ekonomiky a zatímco na jaře ještě počítala s růstem o 0,2 %, nyní jí předpovídá pokles, který odhaduje na 0,4 %. Uvedla to dnes ve své podzimní makroekonomické prognóze. K pozvolnému růstu by se česká ekonomika mohla vrátit v příštím roce, kdy EK očekává růst HDP o 1,4 %. Původně jej odhadovala na 2,6 %. Na rok 2025 odhaduje zrychlení tempa růstu HDP na tři procenta. Inflace bude v České republice podle odhadu komise i nadále klesat.
Fialova vláda je v polovině mandátu, což jsme vzali jako příležitost k udělení jakéhosi pololetního vysvědčení. Protože ty dva roky v České republice charakterizuje především inflace a markantní pokles životní úrovně, pozvali jsme si do Salonu Echa hodnotitele v jednom oboru, totiž ekonomické politiky. Hynek Fajmon byl dlouhá léta poslancem ODS v Poslanecké sněmovně i v Evropském parlamentu a byl jedním z iniciátorů vtažení Petra Fialy do celostátní politiky. Ilona Švihlíková a Miroslav Zámečník jsou ekonomové z opačných konců názorového spektra.
Nečekaně prudké zvýšení regulované složky elektřiny, které požaduje Energetický regulační úřad (ERÚ) vyvolalo nepochopení ze strany domácností, které se obávají dalšího šoku z částek na fakturách za energie. Zvýšení ceny ale bude znamenat zátěž hlavně pro velké podniky. A to může vyvolat nebezpečnou reakci v podobě dalšího zvyšování marží, růstu cen pro zákazníky a také tlaku na růst inflace.
Spotřebitelské ceny v Česku v říjnu meziročně vzrostly o 8,5 procenta, meziroční inflace se tak proti září zvýšila o 1,6 procentního bodu. Růst inflace ale ovlivnilo to, že před rokem statistici zahrnuli do výpočtu vládní úsporný tarif na energie jako zlevnění elektřiny. Bez tohoto vlivu by meziroční inflace letos v říjnu byla pod šesti procenty, uvedl dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Také Česká národní banka (ČNB) a ekonomičtí analytici se shodují, že růst inflace byl technického charakteru a inflační vlna opadává.
Ministerstvo financí zhoršilo letošní výhled ekonomiky, hrubý domácí produkt (HDP) podle něj klesne o 0,5 procenta. V srpnové prognóze předpokládalo pokles o 0,2 procenta. Důvodem zhoršení je slabší spotřeba domácností v důsledku vysoké inflace, řekl dnes novinářům ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Průměrnou inflaci letos ministerstvo očekává 10,8 procenta, proti srpnu zlepšilo odhad o 0,1 procentního bodu.
Meziroční růst spotřebitelských cen v říjnu zrychlil na 8,5 procenta ze zářijových 6,9 procenta. Stalo se tak po předchozích osmi měsících snižování tempa inflace. Údaj za říjen je ale ovlivněný tím, že před rokem statistici zahrnuli do výpočtu vládní úsporný tarif na energie jako zlevnění elektřiny. Bez tohoto vlivu by meziroční inflace letos v říjnu byla pod šesti procenty. Oznámil to Český statistický úřad (ČSÚ). V meziměsíčním srovnání spotřebitelské ceny v říjnu vzrostly o 0,1 procenta.
Nová prognóza České bankovní asociace (ČBA) předpokládá letos mírný pokles tuzemské ekonomiky o 0,4 procenta. Pro příští rok přehodnotila růst ke slabším hodnotám a očekává jej 1,8 procenta. Inflace podle ní letos dosáhne téměř 11 procent, v příštím roce klesne na 2,5 procenta. Vyplývá to z makroekonomické prognózy, kterou ČBA představila novinářům.
Životní úroveň nám vlivem propadu reálných mezd klesá už téměř dva roky. Poté, co se výdělky českých zaměstnanců propadly nejprudším tempem mezi všemi vyspělými zeměmi OECD a i letos ještě poklesnou, se ale příští rok situace konečně začne obracet. Pokud podle předpovědí inflace výrazně klesne a růst nominálních mezd ji předežene, i reálné mzdy porostou. Reálná mzda klesá už sedm čtvrtletí v kuse, což je nejdéle v historii samostatné republiky. Proto se kupní síla českých domácností vrací do předchozích let.
Jsme zemí, která se proti časům před covidovou pandemií roku 2020 zvedla nejméně z celé EU. Teprve v posledním čtvrtletí se ekonomice podařilo dosáhnout úrovně té doby. Jako úplně poslední z celé EU. Všichni se zvedli a vrátili na původní úroveň před námi. Ti výrazně bohatší i ti výrazně chudší. Prožíváme největší pád životní úrovně ze všech zemí Unie. Stále máme jednu z největších inflací. Nic z toho se nám nepřihodilo jen složitými vnějšími okolnostmi jako deglobalizace, válka na Ukrajině, energetická krize nebo evropský Green New Deal. Všechny ty složité vnější podmínky zasahují všechny evropské země.
Výrobní závody odstavuje také další přední výrobce cihel v ČR, firma Heluz. Důvodem je nižší poptávka. Dva závody Dolní Bukovsko a Hevlín 1 společnost odstavila v říjnu, v zimě se k nim pak přidá závod Libochovice a pokud se situace na trhu nezlepší, tak také Hevlín 2. Uvedl to generální ředitel skupiny Heluz Group Jan Smola. Loni v prosinci zaměstnávala firma Heluz cihlářský průmysl 343 lidí. Všechny čtyři závody společnosti byly podle Smoly mimo provoz už v první polovině letošního roku, a to na čtyři až pět měsíců.
Ceny v obchodech pomalu klesají, ale je to především zásluha zahraniční konkurence a vlastních značek jednotlivých společností. Vyplývá to z vyjádření prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáše Prouzy. Kdyby bylo na největších českých zemědělcích, byly by podle něj ceny potravin stále až o pětinu vyšší. Vzniká tak zvláštní situace, kdy ceny v prodejnách alespoň trochu padají, protože je k tomu nutí externí vlivy. Pokud by ale vše bylo jen na českých agrobaronech, ceny by zase jen rostly.
Česká ekonomika je na tom hůř, než se očekávalo. Oživení ve třetím čtvrtletí nepřišlo, především kvůli slabé spotřebě domácností zasažených vysokou inflací a propadem reálných mezd a útlumu průmyslu v důsledku slabé zahraniční poptávky. Hrubý domácí produkt za celý letošní rok vykáže pokles, česká ekonomika se tak jako jediná v EU stále nevrátí na předpandemickou úroveň. Podle údajů statistiků HDP ve třetím čtvrtletí meziročně klesl o 0,6 procenta, mezičtvrtletně o 0,3 procenta.
Názory analytiků na postoj bankovní rady České národní banky (ČNB) k nastavení úrokových sazeb se rozcházejí. Část odborníků oslovených ČTK předpokládá, že rada ve čtvrtek zahájí cyklus snižování základní úrokové sazby jejím poklesem o 0,25 procentního bodu na 6,75 procenta. Další ale upozorňuji na makroekonomická rizika a očekávají v listopadu ještě stabilitu sazeb, první krok směrem k nižším sazbám podle nich přijde později. Guvernér ČNB Aleš Michl v říjnu v debatě se studenty ve Zlíně nevyloučil žádnou možnost při rozhodování bankovní rady.
Ačkoliv růst cen u nás konečně výrazněji zpomalil a inflace již není dvouciferná, ve srovnání se zbytkem Evropské unie jsme na tom stále velmi bídně. Máme čtvrtou nejvyšší míru inflace, před námi jsou jen Maďaři, Rumuni a sousední Slováci. A k tomu největší pád životní úrovně v podobě poklesu reálných mezd. Míra inflace v Evropské unii v září klesla podle dat Eurostatu na 4,9 procenta.
Jedná se o příznivou zprávu pro Fialovu vládu. Dané ratingové hodnocení Standard & Poor’s je totiž příznakem, že se zlepšuje celkový pohled ratingových agentur na tuzemské veřejné finance. Zdají se jim nyní evidentně v udržitelnějším stavu než loni. To, že Česko již prakticky zkrotilo inflaci, potvrzují i minulý týden zveřejněná data Eurostatu. Meziročně sice inflace v září podle statistiků EU stoupala o 8,3 procenta, ale tento výsledek je dán z drtivé většiny ještě zdražováním v loňském roce a na přelomu loňska a letoška.
Chudneme už skoro dva roky v kuse a zchudli jsme nejvíce ze všech zemí vyspělých států OECD. Tato tvrzení platí, pokud sledujeme propad reálných mezd. Ten nás vrátil o více než pět let zpět. Češi tedy reálně vydělávají jako v roce 2017, přitom zboží i služby vlivem inflace někdy i několikanásobně zdražily. Nezaměstnanost máme však pořád jednu z nejnižších, nejen odbory proto obhajují tlak na růst mezd. Průměrná měsíční hrubá mzda ve druhém čtvrtletí stoupla na 43 193 korun.
Zažíváme nejtěžší období svobodné doby po roce 1989. Máme za sebou dva roky největší inflace. Ta už se pomalu stala novým normálem. Někteří ekonomové tak nad včerejší zprávou, že oproti předchozímu roku stouply ceny „jen“ o 6,9 procenta, spokojeně konstatovali, že zdražování máme za sebou. A míříme ke stabilnějším cenám. To ukazuje, jak moc jsme se se zdražováním smířili. To, co se u nás děje, přitom není na evropské poměry normální. Ceny tady rostou stále výrazně rychleji než v jiných zemích.
Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v září zpomalil na 6,9 procenta ze srpnových 8,5 procenta. Inflace zpomaluje osmý měsíc v řadě a její zářijová hodnota je nejnižší od prosince 2021. Nadále však zůstává vysoko nad dvouprocentním cílem České národní banky. V porovnání se srpnem klesly v září ceny o 0,7 procenta. Údaje v úterý zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ekonomové se shodují na tom, že se daří dostat inflaci v Česku pod kontrolu. „Celkově se daří inflaci dostávat pod kontrolu. Nyní jsme již v závěrečné fázi boje s inflací,“ uvedl hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Nový žebříček nejbohatších Čechů magazínu Forbes odhaluje jednu jasnou věc – závratně narostl majetek miliardářů, kteří těžili buď z energetické krize, anebo z inflace v obchodech. Jedničkou i nadále zůstává dědička impéria PPF Renáta Kellnerová s rodinou a majetkem 378 miliard korun. Na druhé místo se ale vyšvihl vlastník energetického Energetického a průmyslového holdingu (EPH) Daniel Křetínský, který si podle Forbesu za rok polepšil o 92 miliard korun. Ani to ale není největší nárůst.
Mezi domácnostmi v Česku zůstává mrazivá nálada. Na ekonomickou situaci v příštích měsících hledí s velkými obavami, svoji finanční situaci hodnotí negativně, bojí se dalšího růstu cen a větších výdajů. Statistikové přitom očekávali, že v této době už bude nálada společnosti nadějnější a spotřeba poroste. Ještě méně ekonomice věří tuzemští podnikatelé, kdy hlavně průmysl trpí strachem z hospodářské situace našeho německého souseda a hlavního odběratele.
Guvernér Aleš Michl prohlásil, že svou „přísnou politikou“ centrální banka srazila inflaci na současných 8,5 procenta. Velice optimisticky předpovídá, že na dvou procentech bude inflace už v první polovině příštího roku. Jak reálná Michlova slova jsou? Budou obchodníci příští rok dále zdražovat a co s inflací udělá dražší elektřina kvůli vrácení poplatků za obnovitelné zdroje zpět do faktur domácností?
Míra inflace v Evropské unii v srpnu klesla na 5,9 procenta z červencové hodnoty 6,1 procenta. Ve své zprávě to v úterý uvedl statistický úřad Eurostat. Nejvyšší inflaci mělo s hodnotou 14,2 procenta Maďarsko, druhá nejhorší byla Česká republika, kde inflace dosáhla 10,1 procenta. Tyto dvě země jsou zároveň v EU jediné, kde byla inflace v srpnu nad deseti procenty. V zemích eurozóny míra inflace klesla z 5,3 na 5,2 procenta.
Centrální banky v eurozóně i v Británii musejí pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb, aby odvrátily takzvanou stagflaci, tedy kombinaci stagnující ekonomiky a vysoké inflace. Podle agentury Bloomberg to řekl americký ekonom Nouriel Roubini, který je známý svými pesimistickými prognózami. Kvůli nim se mu občas přezdívá "Věštec krizí". Roubini se domnívá, že současný vzestup cen ropy na světových trzích bude udržovat inflaci na vysoké úrovni a že jakékoliv spekulace o uvolňování měnové politiky jsou předčasné.
Ceny pohonných hmot v České republice se v poslední době opět dostávají na nepříjemné hodnoty. Rostou už několik měsíců v kuse, přičemž hlavní skok nastal poté, co stát vrátil mimořádně sníženou spotřební daň z nafty a benzinu. Tím si sice přihrál do rozpočtu necelou miliardu korun měsíčně navíc, podle kritiků tím ale okamžitě „zařídil“ zvýšení cen, které teď jako už jeden z mála faktorů stále táhnou inflaci. Ministerstvo financí se nicméně hájí tím, že jde o nešťastnou shodu okolností.
Vláda nemá nastavovat marže nebo dodaňovat vysoce ziskové sektory, jejím úkolem je vytvářet prostředí pro vznik konkurence. Na neformálním setkání s novináři to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Právě konkurence je přitom podle expertů klíčovým důvodem vysokých cen potravin. Trh totiž v řadě odvětví ovládá pouze pár firem, které si diktují své podmínky. Ze základních potravin se podle Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže jedná o máslo, mléko, vejce, kuřecí maso a mouku.
