Tag: inflace

Články k tagu

Zdražoval každý, kdo mohl. Inflaci táhly nahoru tučné marže velkých podniků

Šoky v podobě nemyslitelně vysokých cen elektřiny a plynu, vysoká inflace a obavy z propadu poptávky vedly mnoho podniků k tomu, aby se zajistily na „horší“ časy. Zvýšily si proto marže nad rámec vzrostlých nákladů a zkoušely, jak moc mohou zdražit výrobky či služby, aby je zákazníci tolerovali. Právě ziskové marže velkých firem ale způsobily tak citelnou inflaci, kterou stále zažíváme. Mezinárodní měnový fond (MMF) upozorňuje, že k tomu docházelo v celé Evropě. Proti zdražování ovšem v mnoha zemích zasahovaly centrální banky vyššími úrokovými sazbami. To nelze říct o České národní bance, která od nástupu nové rady s úroky nehýbala, a zároveň pravidelně varuje lidi před tím, aby si neříkali o vyšší mzdy.

Úrokové sazby zůstaly na sedmi procentech, ČNB ukončila intervenční režim

Česká národní banka (ČNB) ponechala podle očekávání úrokové sazby na sedmi procentech. Diskontní sazba zůstává na 6 % a lombardní sazba na 8 %. Podle analytiků je důležitější, že ČNB má zároveň představit novou makroekonomickou prognózu. Podle odhadů dojde ke zhoršení výhledu vývoje tuzemské ekonomiky. Kurz koruny ihned po zveřejnění rozhodnutí o ukončení intervencí prudce oslabil. ČNB již od října 2022 neintervenuje na devizovém trhu proti oslabování koruny.

Další vítěz inflace a dotačního byznysu: majiteli mlékárny Kunín vzrostl zisk o stovky procent

Drahé energie, vysoká inflace, nejistota, to vše nutilo podniky zdražovat nad rámec zvýšených nákladů a vytvářet si zisky do budoucna. Dobře je to vidět na výsledcích hospodaření za loňský rok. Největšímu výrobci hnojiv Lovochemii z koncernu Agrofert vyskočil meziročně zisk o více než tisíc procent, čerstvá data teď ukazují také například téměř 300procentní růst zisků společnosti Lactalis CZ, která vlastní mlékárny Kunín a Klatovy. O obřích ziscích firem a zdražování nejen potravin jsme psali nedávno zde. Podstatnou roli sehrály také státní dotace, které velké podniky čerpaly.

Průměrný oběd v Praze už překročil 200 korun. Ale zdražování zpomalilo

Ceny obědů v ČR po celé první pololetí letošního roku a i v červenci rostly jen o halíře. Výrazně se tak lepší situace z loňska, kdy ceny obědů překotně vzrostly o 19 procent. Letos to zatím byla jen necelá 2 procenta. Nejvyšší průměrná cena za oběd je v Praze, kde ale zároveň roste nyní nejpomaleji. V tiskové zprávě o tom informuje společnost Sodexo Benefity.

Vítězové a poražení inflace a drahoty: kde se nejvíc přidávalo

Vysoká inflace s sebou přinesla daň v podobě obrovského propadu reálných příjmů. Mzdy nemohly předehnat patnáctiprocentní růst cen předehnat, padaly ve všech oborech. Někdo se však měl přeci jen lépe a na vlně zdražování a energetické krize se svezl. Byli to právě pracovníci v energetice. Těm průměrná mzda vyskočila v nominálním vyjádření o více než 23 procent a měli dokonce vyšší příjem než zaměstnanci v IT sektoru nebo finančnictví.

Fialova vláda sníží inflaci jen o čtyři desetinky, tedy ze tří procent, a to ovšem za cenu 82 miliard

V příštích měsících uslyšíme mnoho o tom, že inflace se snižuje i díky zásahům vlády. Tak si to „i“ vyčísleme. Do jaké míry může vláda za snížení inflace? Počítejme. Loni byla celoroční inflace 15,1 %. V příštím roce má podle prognózy Komerční banky činit 1,3 %. To znamená, že se inflace letos a příští rok postupně sníží o 13,8 procentního bodu. Hlavním protiinflačním opatřením vlády v této době, letos a příští rok, je konsolidační balíček. Ten podle výpočtu opět KB banky sníží v příštím roce inflaci až o 0,4 p.b.

Za polovinu vysoké inflace může Babišův Agrofert a další koncerny

Debata o neopodstatněném masivním nárůstu cen se vede především kvůli drahým potravinám. Data Českého statistického úřadu už ukázala, že nejvíc zdražili především zemědělci a výrobci. Jednalo se o velké zdražení, které šlo nad rámec zvýšených nákladů, a dopouštěly se ho firmy napříč obory. Zřetelně je to vidět také na nedávno zveřejněných výsledcích největšího výrobce hnojiv Lovochemie z holdingu Agrofert ze svěřenských fondů Andreje Babiše. Chemičce meziročně vzrostl zisk o více než tisíc procent.

Inflace sice klesá, ale je stále vysoká a neumožňuje ČNB snížit sazby, říká guvernér Michl

Tuzemský růst cen sice zpomalil pod deset procent, ale inflace je přesto stále vysoká, a neumožňuje České národní bance snížit úrokové sazby. Senátorům to řekl guvernér ČNB Aleš Michl při představování Zprávy ČNB o výkonu dohledu nad finančním trhem. Červnová meziroční inflace zpomalila na 9,7 procenta, byla o 0,4 procentního budu nižší, než očekávala ČNB ve své květnové prognóze. Základní úroková sazba ČNB je už od loňského června na sedmi procentech.

Místo celkového zdražování náhodné skoky. V obchodech teď jdou nahoru brambory a víno

Z čerstvých dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) vyplývá, že zdražování v tuzemských obchodech už neprobíhá celoplošně a spíš jde cestou výkyvů u některých položek. Ceny mnohých potravin z května na červen klesly, nebo alespoň zůstaly přibližně na stejné výši. Překvapivě nejvíce ale podražily sezónní položky, jako jsou brambory a další ovoce a zelenina.

Dvacetiprocentní inflace v Maďarsku bude letos určitě poloviční, řekl ministr

Inflace v Maďarsku nejpozději do prosince sestoupí pod deset procent, což podpoří oživení maďarské ekonomiky. V rozhovoru s agenturou Reuters to řekl maďarský ministr financí Mihály Varga. Prohlásil také, že středoevropské země by se po překonání energetické krize a vysoké inflace mohly opět stát nejrychleji rostoucími ekonomikami v Evropské unii.

Meziroční inflace v červnu klesla na 9,7 procenta. Byla nejnižší od prosince 2021

Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v červnu zpomalil na 9,7 procenta z květnových 11,1 procenta. Nižší byla inflace naposledy v prosinci 2021. Pod deset procent se dostala poprvé od loňského ledna. Před tím se ale pod deseti procenty držela nepřetržitě od července roku 1998, a to většinou výrazně. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ve srovnání s letošním květnem spotřebitelské ceny vzrostly o 0,3 procenta.

Nárok a návyk na stovky miliard státních dluhů

Nevíme, co bude letos, ale začínáme řešit, co bude příští rok. Poslanecká sněmovna startuje projednávání zásahů do daní, důchodů a sociálních dávek, které před dvěma měsíci poprvé představila koaliční vláda Petra Fialy. Ty by spolu se škrty dotací a peněz na platy zaměstnanců státu měly snížit očekávaný schodek státního rozpočtu na příští rok o 84 miliard a na rok 2025 o 150 miliard korun. To má být výsledek všech těchto zásahů, kterým se ve veřejné debatě říká „konsolidační balíček“.

Inflace v červnu poprvé klesla pod 10 %, tvrdí analytici. Čeká se na čtvrtek

Tempo růstu spotřebitelských cen zvolňovalo i v červnu a inflace se poprvé od ledna 2022 dostala pod deset procent. Shodují se na tom oslovení analytici. Na snižování inflace podle nich působí srovnávací základna loňského roku, projevuje se ale i silná koruna a nižší poptávka. V květnu byla inflace 11,1 procenta. Údaje o červnové inflaci zveřejní Český statistický úřad (ČSÚ) ve čtvrtek.

Konec zdražování potravin podle Výborného. Způsobí ho dobrá úroda a nižší inflace

Snižování cen potravin nahrává nižší inflace, pomoci by mohla i letošní úroda, která by podle dosavadních vyhlídek mohla být v Česku nadstandardní, řekl dnes ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) na farmářských trzích v Muzeu lesnictví, myslivosti a rybářství na zámku Ohrada u Hluboké nad Vltavou. Ministerstvo zemědělství může podle ministra ovlivňovat trh s potravinami jen nepřímo.

Čekání na rozpočtový zázrak

Státní rozpočet se propadá do čím dál vyšších schodků. A s každým dalším měsícem a dalším zveřejněným výsledkem reálného stavu výdajů a příjmů státu se propadá i důvěra. Koaličních stran vůči sobě navzájem. Ekonomů a dalších pozorovatelů stavu státních financí k tomu, že ministr financí Zbyněk Stanjura ještě vůbec sedí za volantem a je schopen vývoj státních financí řídit. A navrhnout vládě zákroky, na nichž by se realisticky byla schopna dohodnout, aby dostala výdaje státu pod kontrolu. To, co stát stahuje do hlubokých dluhů, totiž nejsou chybějící příjmy. Ty v zásadě kopírují vývoj ekonomiky i inflace.

Slováci mají nižší inflaci i úroky. Máme chtít euro?

Inflační vlna, která se právě prohání Evropou, je mnohým stoupencům eura argumentem pro co nejrychlejší vstup do eurozóny. Upozorňují, že Česko vykazuje vyšší inflaci než většina zemí eurozóny, přestože muselo jít s úrokovými sazbami znatelně výše než právě eurozóna. Vždyť základní úroková sazba eurozóny nyní činí čtyři procenta, zatímco ta česká je už rok na úrovni sedmi procent. Inflace v ČR v květnu činila podle ČSÚ 11,1 procenta, kdežto v eurozóně jen 6,1 procenta.

Ceny zemědělských produktů poklesly. Potraviny zlevní, ale na úroveň před pandemii se nevrátí

Meziroční pokles cen v zemědělství by měl být impulzem pro postupný pokles cen pro spotřebitele, uvedl analytik Komerční banky Martin Gürtler. Podle předsedy Zemědělského svazu ČR Martina Pýchy klesají ceny od počátku roku, ale v cenách pro spotřebitele se to neprojevuje. V zemědělství se v květnu ceny výrobců oproti loňsku snížily o 10,2 procenta, oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). Ukazatel naznačuje budoucí vývoj cen pro spotřebitele.

Inflace v EU výrazně klesla, dostala se na 7,1 %

Míra inflace v Evropské unii v květnu výrazně klesla a dostala se na 7,1 procenta, což je o procentní bod méně než v dubnu. Oznámil to dnes evropský statistický úřad Eurostat. Ceny v sedmadvacítce unijních zemí rostou nejpomaleji od loňského února, kdy Rusko zahájilo invazi na Ukrajině. Inflace klesla i v České republice, která ale i tak zůstává s hodnotou 12,5 procenta mezi zeměmi s nejrychlejším růstem spotřebitelských cen.

Švýcaři nám na příští rok předpovídají inflaci 1 %. Fialovi to může vyhrát volby, říká ekonom

Druhá největší švýcarská bankovní skupina Julius Baer přišla s poměrně odvážnou prognózou, podle které by inflace v České republice měla příští rok činit už jen 1 procento. Jinak stále vysoké ceny by měly dolů táhnout především zlevňující energie a paliva. Podobně ambiciózní výhled má i Česká národní banka (ČNB) pod vedením Aleše Michla, ta předpovídá, že v druhé polovině roku 2024 by mělo tempo růstu cen dosahovat ideálních 2 procent.

Češi mohutně převedli peníze na spořicí účty. Ani rekordní úroky však neporazí inflaci

Vysoká inflace ukrajuje už více než rok podstatnou část z úspor domácností. Úroková sazba centrální banky se stále drží na sedmi procentech, úročení vkladů zvyšovaly i komerční banky a spořicí účty tím mnoha střadatelům zatraktivnily. Češi, v investování stále konzervativní, tak více než kdy dřív přelévali peníze z běžných na spořicí účty. Úročení u některých bank dosahuje šesti procent.

Drahé potraviny dál devastují trh. Mrkev za měsíc vystřelila o 30 procent, brokolice o 70

nflace sice poslední dobou zpomaluje, stále se však drží dost vysoko. V květnu meziroční růst spotřebitelských cen činil 11,1 procenta, jeho dalšímu snižování teď brání především vysoké ceny energií a dále také potravin, především zeleniny. Oproti loňsku jejich cena mnohdy vyšplhala o desítky procent. Najdou se navíc i úplné meziměsíční extrémy – kupříkladu mrkev podle ČSÚ oproti dubnu podražila asi o 30 procent, brokolice pak dokonce o více než 70 procent.

Rekordní propad životní úrovně inflaci nemusí zastavit. Rozhodne chování firem

Prudký pokles reálných mezd, které jsou nyní na úrovni roku 2017, trhy nemile překvapil. Ve vztahu k úsilí snížit stále dvoucifernou inflaci, je to však příznivá zpráva. Zaměstnancům rostly výdělky, nominálně průměrná mzda narostla o téměř devět procent, jejich kupní síla je ale oslabená. Tlak na zvyšování mezd ovšem roste dál a hrozí nebezpečí, že firmy si budou tyto zvýšené náklady opakovaně přenášet do cen a zdražování se bude dál roztáčet. Riziko mzdově-inflační spirály proto určitě nezmizelo.

Poznej svého nepřítele a hlavně jej nepodceň

Veřejným prostorem se občas šíří závan nálady, že Rusko už je vlastně poražené. A pokud ne poražené, alespoň na kolenou. Ekonomicky i geopoliticky. Přes všechnu propagandu – jež je pochopitelně oboustranná, náleží ke každé válce – bychom neměli přestat vidět pravdu zcela. To by nám v ničem nepomohlo. Tak snad jen dva střípky z poslední doby, které zřejmě triumfalistickou náladu zaženou. K čemu by ale byl falešný či předčasný triumfalismus, neopřený o realitu. Začněme ekonomikou. Rusko, zdá se, na tom není špatně, alespoň co se inflace týče.

Babiš s Fiala se střetli na Primě o odpovědnost za inflaci

Opoziční hnutí ANO by podle květnového modelu agentury STEM pro televizi CNN Prima News nyní vyhrálo volby s 33,5 procenta hlasů. Druhá by byla vládní ODS s 14,6 procenta, třetí Piráti s 10,8 procenta. Pod pětiprocentní hranicí pro vstup do Sněmovny byly TOP 09, ČSSD, KSČM i KDU-ČSL. Televize dnes model představila v pořadu Partie Terezie Tománkové, kde se diskuse zúčastnili předseda vlády Petr Fiala (ODS) a expremiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš.

Inflace už nebude taková, jakou jsme ji znali

Z různých míst světa přicházejí v posledních dnech celkem uspokojivé signály, že vzedmutá inflace je již globálně za svým vrcholem a nyní bude zpomalovat. Když se začtete do titulků světových tiskových agentur, snadno získáte dojem, že jsme již prakticky z inflačních lapálií venku. Chci ovšem tenhle dojem zbavit emocí, vrátit k pragmatismu a uvést na pravou míru.

ČNB selhala. Ze zdražování se stal nový normál

JJsou dvě věci, kterých se ekonomové skutečně obávají. Úzce spolu souvisí a jsou brzdou bohatství a prosperity. První se jmenuje inflační očekávání. Je to stav, kdy lidé nevěří, že ceny budou stabilní. Na to, že se zdražuje, si zvykli jako na nový normál a přizpůsobili tomu své chování. Takže všichni zdražují. A ceny nezvedají zdaleka jen o to, o co jim vzrostly náklady. Zvedají je podstatně víc. Jednak proto, že si to můžou v celkové atmosféře zdražování dovolit. Snadno ze sebe před svými zákazníky udělají oběti a řeknou: Za to my nemůžeme, nám zdražili dodavatelé.

Nápor na platy už rozjíždí inflaci, bouří se Michlovi člen ČNB

Česká republika se podle jednoho z členů bankovní rady ČNB Tomáše Holuba už částečně propadla do takzvané mzdově-inflační spirály, kdy stoupající ceny vyvolávají požadavky na vyšší výdělky, což znovu roztáčí zdražování. Holub před tím varoval ve své úterní prognóze pro letošní jaro. Jen v poslední době se vedly diskuze o úpravě platů učitelů, ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka zase oznámil, že připravuje změny platových tabulek, kde by měly zmizet odměny pod minimální mzdou a navýšit se platy mladých, nastupujících zaměstnanců.

Za inflaci odpovídá ČNB, ne vláda. Má dost síly ji přetlačit, říká bývalý viceguvernér

Z logických, ekonomických i ústavou daných hledisek za inflaci vždy odpovídá Česká národní banka, nikoliv vláda. Pro deník Echo24 to řekl bývalý viceguvernér ČNB Mojmír Hampl. Reagoval tak na dotaz ohledně sporu, v němž se střetli guvernér ČNB Aleš Michl a premiér Petr Fiala (ODS) začátkem května právě ohledně toho, kdo je největším viníkem vysoké inflace. Tento spor zdá se být ukončen, Fiala se totiž ve čtvrtek po společné schůzce s Michlem shodl na tom, že je v boji proti inflaci je třeba pokračovat.

Boj s inflací musí pokračovat, už vidíme snižující se ceny, řekl Fiala po jednání s ČNB

Premiér Petr Fiala (ODS) po jednání s guvernérem České národní banky Alešem Michlem prohlásil, že je třeba pokračovat v boji s inflací. „Bavili jsme se o krocích, které děláme, jak vláda, tak Česká národní banka v boji s inflací. Shodli jsme se na tom, že je potřeba v těch krocích pokračovat, že inflace sice klesá, ale je potřeba v tom úsilí nepolevovat, abychom dosáhli dalšího poklesu,“ řekl. V dubnu spotřebitelské ceny v Česku meziročně vzrostly o 12,7 procenta, tempo růstu ale zvolnilo z březnových 15 procent.