Ačkoliv růst cen u nás konečně výrazněji zpomalil a inflace již není dvouciferná, ve srovnání se zbytkem Evropské unie jsme na tom stále velmi bídně. Máme čtvrtou nejvyšší míru inflace, před námi jsou jen Maďaři, Rumuni a sousední Slováci. A k tomu největší pád životní úrovně v podobě poklesu reálných mezd. Míra inflace v Evropské unii v září klesla podle dat Eurostatu na 4,9 procenta.
Chudneme už skoro dva roky v kuse a zchudli jsme nejvíce ze všech zemí vyspělých států OECD. Tato tvrzení platí, pokud sledujeme propad reálných mezd. Ten nás vrátil o více než pět let zpět. Češi tedy reálně vydělávají jako v roce 2017, přitom zboží i služby vlivem inflace někdy i několikanásobně zdražily. Nezaměstnanost máme však pořád jednu z nejnižších, nejen odbory proto obhajují tlak na růst mezd. Průměrná měsíční hrubá mzda ve druhém čtvrtletí stoupla na 43 193 korun.
Zažíváme nejtěžší období svobodné doby po roce 1989. Máme za sebou dva roky největší inflace. Ta už se pomalu stala novým normálem. Někteří ekonomové tak nad včerejší zprávou, že oproti předchozímu roku stouply ceny „jen“ o 6,9 procenta, spokojeně konstatovali, že zdražování máme za sebou. A míříme ke stabilnějším cenám. To ukazuje, jak moc jsme se se zdražováním smířili. To, co se u nás děje, přitom není na evropské poměry normální. Ceny tady rostou stále výrazně rychleji než v jiných zemích.
Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v září zpomalil na 6,9 procenta ze srpnových 8,5 procenta. Inflace zpomaluje osmý měsíc v řadě a její zářijová hodnota je nejnižší od prosince 2021. Nadále však zůstává vysoko nad dvouprocentním cílem České národní banky. V porovnání se srpnem klesly v září ceny o 0,7 procenta. Údaje v úterý zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ekonomové se shodují na tom, že se daří dostat inflaci v Česku pod kontrolu. „Celkově se daří inflaci dostávat pod kontrolu. Nyní jsme již v závěrečné fázi boje s inflací,“ uvedl hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Nový žebříček nejbohatších Čechů magazínu Forbes odhaluje jednu jasnou věc – závratně narostl majetek miliardářů, kteří těžili buď z energetické krize, anebo z inflace v obchodech. Jedničkou i nadále zůstává dědička impéria PPF Renáta Kellnerová s rodinou a majetkem 378 miliard korun. Na druhé místo se ale vyšvihl vlastník energetického Energetického a průmyslového holdingu (EPH) Daniel Křetínský, který si podle Forbesu za rok polepšil o 92 miliard korun. Ani to ale není největší nárůst.
Mezi domácnostmi v Česku zůstává mrazivá nálada. Na ekonomickou situaci v příštích měsících hledí s velkými obavami, svoji finanční situaci hodnotí negativně, bojí se dalšího růstu cen a větších výdajů. Statistikové přitom očekávali, že v této době už bude nálada společnosti nadějnější a spotřeba poroste. Ještě méně ekonomice věří tuzemští podnikatelé, kdy hlavně průmysl trpí strachem z hospodářské situace našeho německého souseda a hlavního odběratele.
Guvernér Aleš Michl prohlásil, že svou „přísnou politikou“ centrální banka srazila inflaci na současných 8,5 procenta. Velice optimisticky předpovídá, že na dvou procentech bude inflace už v první polovině příštího roku. Jak reálná Michlova slova jsou? Budou obchodníci příští rok dále zdražovat a co s inflací udělá dražší elektřina kvůli vrácení poplatků za obnovitelné zdroje zpět do faktur domácností?
Míra inflace v Evropské unii v srpnu klesla na 5,9 procenta z červencové hodnoty 6,1 procenta. Ve své zprávě to v úterý uvedl statistický úřad Eurostat. Nejvyšší inflaci mělo s hodnotou 14,2 procenta Maďarsko, druhá nejhorší byla Česká republika, kde inflace dosáhla 10,1 procenta. Tyto dvě země jsou zároveň v EU jediné, kde byla inflace v srpnu nad deseti procenty. V zemích eurozóny míra inflace klesla z 5,3 na 5,2 procenta.
Centrální banky v eurozóně i v Británii musejí pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb, aby odvrátily takzvanou stagflaci, tedy kombinaci stagnující ekonomiky a vysoké inflace. Podle agentury Bloomberg to řekl americký ekonom Nouriel Roubini, který je známý svými pesimistickými prognózami. Kvůli nim se mu občas přezdívá "Věštec krizí". Roubini se domnívá, že současný vzestup cen ropy na světových trzích bude udržovat inflaci na vysoké úrovni a že jakékoliv spekulace o uvolňování měnové politiky jsou předčasné.
Ceny pohonných hmot v České republice se v poslední době opět dostávají na nepříjemné hodnoty. Rostou už několik měsíců v kuse, přičemž hlavní skok nastal poté, co stát vrátil mimořádně sníženou spotřební daň z nafty a benzinu. Tím si sice přihrál do rozpočtu necelou miliardu korun měsíčně navíc, podle kritiků tím ale okamžitě „zařídil“ zvýšení cen, které teď jako už jeden z mála faktorů stále táhnou inflaci. Ministerstvo financí se nicméně hájí tím, že jde o nešťastnou shodu okolností.
Vláda nemá nastavovat marže nebo dodaňovat vysoce ziskové sektory, jejím úkolem je vytvářet prostředí pro vznik konkurence. Na neformálním setkání s novináři to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Právě konkurence je přitom podle expertů klíčovým důvodem vysokých cen potravin. Trh totiž v řadě odvětví ovládá pouze pár firem, které si diktují své podmínky. Ze základních potravin se podle Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže jedná o máslo, mléko, vejce, kuřecí maso a mouku.
Maďaři nevěří, že se ekonomická situace v zemi zlepší a že spotřebitelské ceny půjdou dolů. Kvůli inflaci, která je teď nejvyšší v Evropské unii, masově vybírají úspory z bank. Nakupují za ně vládní dluhopisy, neboť předpokládají, že stát nezkrachuje. S odkazem na údaje maďarské centrální banky o tom píše agentura Bloomberg a další média. Banky v Maďarsku aktuálně nabízejí úrokovou sazbu 12,5 procenta. Míra inflace v zemi v červenci činila 17,5 procenta.
Rusko spěje k situaci, kdy se bude roční inflace v zemi pohybovat od 20 do 100 procent, tvrdí ruský profesor ekonomie Igor Lipsic. V rozhovoru se stanicí Nastojaščeje vremja také řekl, že v Rusku si oficiální představitelé nemůžou dovolit vysvětlit současný prudký pád rublu ruskou invazí na Ukrajinu a s ní spojenými omezeními zahraničního obchodu, a proto z něj viní centrální banku. Nyní se inflace v Rusku pohybuje kolem čtyř procent.
Další pokles inflace v červenci táhly především potraviny a energie, lidé totiž podle analytiků snížili svůj životní standard už natolik, že obchodníci museli ubrat se zdražováním. Jedinou výjimkou zůstávají vysoké sezónní investice do dovolených a kultury, které si Češi podle všeho nechtějí odpustit. Tempo meziroční inflace opět zpomalilo, spotřebitelské ceny v červenci stouply o 8,8 procenta, v červnu byly meziročně vyšší o 9,7 procenta. Zajímavé je, že v meziměsíčním srovnání spotřebitelské ceny stouply o 0,5 procenta.
Tempo meziroční inflace opět zpomalilo, spotřebitelské ceny v červenci stouply o 8,8 procenta, v červnu byly meziročně vyšší o 9,7 procenta. Kladný vliv na zpomalení inflace měly zejména potraviny, informoval dnes na webu Český statistický úřad (ČSÚ). V meziměsíčním srovnání spotřebitelské ceny stouply o 0,5 procenta. Podle statistiků mezi potravinami a nealkoholickými nápoji zaznamenala mírnější růst cen většina sledovaného zboží.
Na nákupy do zahraničí jezdí pravidelně více než čtvrtina Čechů. V prvním čtvrtletí letošního roku tam utratili 21,1 miliardy korun, meziročně o 39,4 procenta více. Podle Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (ASMP) takto český státní rozpočet přichází o miliardy na DPH a spotřební dani. Podle ministerstva financí ale výdaje domácnosti v zahraničí mimořádné nejsou. Podle ekonoma Pavla Peterky se Česko nemá vydávat polskou cestou nulové DPH.
Šoky v podobě nemyslitelně vysokých cen elektřiny a plynu, vysoká inflace a obavy z propadu poptávky vedly mnoho podniků k tomu, aby se zajistily na „horší“ časy. Zvýšily si proto marže nad rámec vzrostlých nákladů a zkoušely, jak moc mohou zdražit výrobky či služby, aby je zákazníci tolerovali. Právě ziskové marže velkých firem ale způsobily tak citelnou inflaci, kterou stále zažíváme. Mezinárodní měnový fond (MMF) upozorňuje, že k tomu docházelo v celé Evropě. Proti zdražování ovšem v mnoha zemích zasahovaly centrální banky vyššími úrokovými sazbami. To nelze říct o České národní bance, která od nástupu nové rady s úroky nehýbala, a zároveň pravidelně varuje lidi před tím, aby si neříkali o vyšší mzdy.
Česká národní banka (ČNB) ponechala podle očekávání úrokové sazby na sedmi procentech. Diskontní sazba zůstává na 6 % a lombardní sazba na 8 %. Podle analytiků je důležitější, že ČNB má zároveň představit novou makroekonomickou prognózu. Podle odhadů dojde ke zhoršení výhledu vývoje tuzemské ekonomiky. Kurz koruny ihned po zveřejnění rozhodnutí o ukončení intervencí prudce oslabil. ČNB již od října 2022 neintervenuje na devizovém trhu proti oslabování koruny.
Drahé energie, vysoká inflace, nejistota, to vše nutilo podniky zdražovat nad rámec zvýšených nákladů a vytvářet si zisky do budoucna. Dobře je to vidět na výsledcích hospodaření za loňský rok. Největšímu výrobci hnojiv Lovochemii z koncernu Agrofert vyskočil meziročně zisk o více než tisíc procent, čerstvá data teď ukazují také například téměř 300procentní růst zisků společnosti Lactalis CZ, která vlastní mlékárny Kunín a Klatovy. O obřích ziscích firem a zdražování nejen potravin jsme psali nedávno zde. Podstatnou roli sehrály také státní dotace, které velké podniky čerpaly.
Ceny obědů v ČR po celé první pololetí letošního roku a i v červenci rostly jen o halíře. Výrazně se tak lepší situace z loňska, kdy ceny obědů překotně vzrostly o 19 procent. Letos to zatím byla jen necelá 2 procenta. Nejvyšší průměrná cena za oběd je v Praze, kde ale zároveň roste nyní nejpomaleji. V tiskové zprávě o tom informuje společnost Sodexo Benefity.
Vysoká inflace s sebou přinesla daň v podobě obrovského propadu reálných příjmů. Mzdy nemohly předehnat patnáctiprocentní růst cen předehnat, padaly ve všech oborech. Někdo se však měl přeci jen lépe a na vlně zdražování a energetické krize se svezl. Byli to právě pracovníci v energetice. Těm průměrná mzda vyskočila v nominálním vyjádření o více než 23 procent a měli dokonce vyšší příjem než zaměstnanci v IT sektoru nebo finančnictví.
Míra inflace v eurozóně v červenci klesla o dvě desetiny bodu na 5,3 procenta, uvedl v rychlém odhadu Eurostat. Pomohl tomu další pokles cen energií. V květnu činila míra inflace 6,1 procenta. Inflace zůstává výrazně nad dvouprocentním cílem stanoveným Evropskou centrální bankou (ECB).
V příštích měsících uslyšíme mnoho o tom, že inflace se snižuje i díky zásahům vlády. Tak si to „i“ vyčísleme. Do jaké míry může vláda za snížení inflace? Počítejme. Loni byla celoroční inflace 15,1 %. V příštím roce má podle prognózy Komerční banky činit 1,3 %. To znamená, že se inflace letos a příští rok postupně sníží o 13,8 procentního bodu. Hlavním protiinflačním opatřením vlády v této době, letos a příští rok, je konsolidační balíček. Ten podle výpočtu opět KB banky sníží v příštím roce inflaci až o 0,4 p.b.
Debata o neopodstatněném masivním nárůstu cen se vede především kvůli drahým potravinám. Data Českého statistického úřadu už ukázala, že nejvíc zdražili především zemědělci a výrobci. Jednalo se o velké zdražení, které šlo nad rámec zvýšených nákladů, a dopouštěly se ho firmy napříč obory. Zřetelně je to vidět také na nedávno zveřejněných výsledcích největšího výrobce hnojiv Lovochemie z holdingu Agrofert ze svěřenských fondů Andreje Babiše. Chemičce meziročně vzrostl zisk o více než tisíc procent.
Tuzemský růst cen sice zpomalil pod deset procent, ale inflace je přesto stále vysoká, a neumožňuje České národní bance snížit úrokové sazby. Senátorům to řekl guvernér ČNB Aleš Michl při představování Zprávy ČNB o výkonu dohledu nad finančním trhem. Červnová meziroční inflace zpomalila na 9,7 procenta, byla o 0,4 procentního budu nižší, než očekávala ČNB ve své květnové prognóze. Základní úroková sazba ČNB je už od loňského června na sedmi procentech.
Z čerstvých dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) vyplývá, že zdražování v tuzemských obchodech už neprobíhá celoplošně a spíš jde cestou výkyvů u některých položek. Ceny mnohých potravin z května na červen klesly, nebo alespoň zůstaly přibližně na stejné výši. Překvapivě nejvíce ale podražily sezónní položky, jako jsou brambory a další ovoce a zelenina.
Inflace v Maďarsku nejpozději do prosince sestoupí pod deset procent, což podpoří oživení maďarské ekonomiky. V rozhovoru s agenturou Reuters to řekl maďarský ministr financí Mihály Varga. Prohlásil také, že středoevropské země by se po překonání energetické krize a vysoké inflace mohly opět stát nejrychleji rostoucími ekonomikami v Evropské unii.
Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v červnu zpomalil na 9,7 procenta z květnových 11,1 procenta. Nižší byla inflace naposledy v prosinci 2021. Pod deset procent se dostala poprvé od loňského ledna. Před tím se ale pod deseti procenty držela nepřetržitě od července roku 1998, a to většinou výrazně. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ve srovnání s letošním květnem spotřebitelské ceny vzrostly o 0,3 procenta.
Nevíme, co bude letos, ale začínáme řešit, co bude příští rok. Poslanecká sněmovna startuje projednávání zásahů do daní, důchodů a sociálních dávek, které před dvěma měsíci poprvé představila koaliční vláda Petra Fialy. Ty by spolu se škrty dotací a peněz na platy zaměstnanců státu měly snížit očekávaný schodek státního rozpočtu na příští rok o 84 miliard a na rok 2025 o 150 miliard korun. To má být výsledek všech těchto zásahů, kterým se ve veřejné debatě říká „konsolidační balíček“.
Tempo růstu spotřebitelských cen zvolňovalo i v červnu a inflace se poprvé od ledna 2022 dostala pod deset procent. Shodují se na tom oslovení analytici. Na snižování inflace podle nich působí srovnávací základna loňského roku, projevuje se ale i silná koruna a nižší poptávka. V květnu byla inflace 11,1 procenta. Údaje o červnové inflaci zveřejní Český statistický úřad (ČSÚ) ve čtvrtek.
