UTRÁCENÍ V ZAHRANIČÍ

Češi v zahraničí utrácí miliardy, ty chybí v rozpočtu. Polské řešení není pro nás, říká expert

UTRÁCENÍ V ZAHRANIČÍ
Češi v zahraničí utrácí miliardy, ty chybí v rozpočtu. Polské řešení není pro nás, říká expert

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Na nákupy do zahraničí jezdí pravidelně více než čtvrtina Čechů. V prvním čtvrtletí letošního roku tam utratili 21,1 miliardy korun, meziročně o 39,4 procenta více. Podle Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (ASMP) takto český státní rozpočet přichází o miliardy na DPH a spotřební dani. Podle ministerstva financí ale výdaje domácnosti v zahraničí mimořádné nejsou. Podle ekonoma Pavla Peterky se Česko nemá vydávat polskou cestou nulové DPH.

Na základě dat ČSÚ v 1. čtvrtletí 2023 utratily české domácnosti v zahraničí celkem 21,1 miliardy, meziročně více o 39,4 %, k čemuž významně přispělo zvýšení spotřebitelských cen. „K tomu samozřejmě nedochází jen v ČR. Po očištění o inflaci dosáhly zahraniční útraty Čechů v 1. čtvrtletí celkem 16,6 miliard korun a stále tak zaostávaly za vrcholem z let 2018–19. V reálném vyjádření tak současné výdaje domácností v zahraničí nijak mimořádné nejsou. Je nutné říci, že se nejedná pouze o spotřebu při nákupech, ale i o další náklady při cestování, dovolených a tak dále,“ uvedlo pro Echo24 ministerstvo financí.

Z pohledu daňových příjmů je podle ministerstva financí zásadní spotřeba zboží, které podléhá spotřební dani a DPH, například pohonné hmoty, alkohol a cigarety. „V rámci EU dochází k daňové konkurenci i v rámci harmonizovaných daní (spotřební daně a DPH), kdy jednotlivé státy uplatňují různé sazby v rozmezí minimální a maximální sazby,“ uvádí MF. „V loňském roce jsme z toho důvodu snížili spotřební daň na motorovou naftu a benzín jako pomoc českým autodopravcům, aby byli zejména v příhraničních oblastech více konkurenceschopní. Většina okolních zemí totiž aplikovala minimální sazbu spotřební daně,“ dodal resort pro Echo24.

Podle průzkumu, který pro AMSP ČR provedla agentura Ipsos, se alespoň někdy uchyluje k nákupům v některé ze sousedních zemí polovina českých domácností. Celých 27 % tak činí pravidelně. Za přeshraniční nákupy Češi ročně utratí 55 miliard korun, čímž podle asociace stát přichází o miliardy na daních.

Naprostou většinu nákupů podle průzkumu tvoří potraviny, menší část i paliva, drogerie, tabák nebo alkohol. Stát tím přichází jen na DPH a spotřební dani o více než 10 miliard korun ročně. Reálný dopad do státního rozpočtu je ale výrazně vyšší vzhledem k nižšímu výběru korporátní daně, ale i odvodů a daní českých zaměstnanců. „Ve chvíli, kdy stát hledá každou miliardu do rozpočtu by se měl tímto fenoménem zabývat,“ uvedl k závěrům průzkumu předseda představenstva ASMP ČR Josef Jaroš.

„Omezovat nákupy v zahraničí samozřejmě nelze. Nicméně vláda by měla kvůli cenám tlačit na velké hráče, aby nezneužívaly své postavení, zvážit správné nastavení daně z přidané hodnoty a rovněž například podporu stravování. Ta byla zavedením tzv. stravovacího paušálu významně narušena. Zatímco příspěvky na obědy a stravenky končily v domácích kantýnách, restauracích a obchodech, peníze z paušálu už mohou končit kdekoliv,“ dodává.

Nejčastěji Češi jezdí z pohraničí nakupovat za hranice do Polska, oblíbený je například jeden z nejlevnějších polských řetězců Biedronka. V červnu mimo jiné Polsko prodloužilo u některých základních potravin do konce letošního roku nulovou sazbu DPH. „Je potřeba to dát do souvislosti. Nemluví se totiž o tom, že existují i lidé z ciziny, kteří jezdí nakupovat do Čech, i to se v pohraničních oblastech děje. Hodně se mluví o Polsku, určitě tam je faktor, že je jiná cena vstupu, jiná politika vlády a podpora zemědělců a také do toho samozřejmě vstupuje výše DPH,“ uvedl v České televizi viceprezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Patrik Dojčinovič. Druhé nejpopulárnější je v tomto ohledu Německo. Průměrná hodnota jednoho přeshraničního nákupu činí 2 829 korun.

Expert: Ztráty mohou být na úrovni miliard, ale DPH nesnižujme

Trend, kdy Češi více utrácí v zahraničí, je podle hlavního ekonoma společnosti Roklen citelný delší dobu a bude pokračovat. „Více cestujeme, lépe komunikujeme v cizích jazycích, poznáváme nové příležitosti, podniky i běžní lidé z různých zemí jsou více propojení, lépe spolupracují – samozřejmě s výjimkou deglobalizačních trendů v Rusku, Číně a v dalších zemí s demokratickým deficitem,“ uvedl pro Echo24 Peterka. „Významně pomáhají i moderní technologie a rostoucí dostupnost informací. Lidé si o výhodných nabídkách v zahraničí prostě řeknou,“ dodal.

Skok v objemech utracených peněz Čechy v zahraničí z prvního čtvrtletí podle něj výrazně umocnila inflace, která vedle ČR přišla i do okolních zemí. „Při srovnání nominálních hodnot, tedy hodnot neočištěných o inflaci, vidíme vysoký růst. Ten do jisté míry přetrvá i po samotném očištění. Češi v inflačních měsících vedle vcelku běžných dovolených jezdili do zahraničí i nakupovat. Primárně kvůli nižším cenám vybraného sortimentu v sousedních zemích. Trhy v Polsku a Německu jsou větší a podléhají vyšší míře konkurence, což tlačí na snížení cen maloobchodního sortimentu,“ řekl Peterka s tím, že se nejedná ani zdaleka jen o potraviny. Díky prodloužení nulové DPH podle něj budou levné nákupy v Polsku pokračovat nejméně do konce roku.

Současný rozdíl cen láká i podle Peterky kromě obyvatel pohraničí také lidi z měst uprostřed republiky, kteří to mají na hranice podstatně dál. „Například z Prahy lze po dálnici směrem na Liberec autem dojet do prodejen v Polsku za hodinu a půl. Při mírném víkendovém provozu i rychleji. U velkých nákupů se to může vyplatit, a to navzdory nákladům na pohonné hmoty, amortizaci vozidla, ceně volného času a dalším nákladovým položkám,“ míní Peterka.

Státní rozpočet přichází vlivem nákupů Čechů v zahraničí o daňové inkaso. Ztráty mohou být podle Peterky na úrovni miliard. „Z pohledu celého státního rozpočtu se nejedná o zásadní ztrátu, přestože se nyní na úsporách hledá každá miliarda. Ceny a cenotvorba v maloobchodě nepodléhá centrálnímu dohledu vlády, což je samozřejmě správně. Vliv vlády na ceny je tak značně omezený. Nehledě na to, kdo ve vládě zrovna sedí a co který politik v rámci boje o voliče slibuje,“ poukazuje Peterka s tím, že cena je závislá primárně na nabídce, poptávce a dalších pro trhy klíčových faktorech.

„Ano. Ceny zboží a služeb může vláda ovlivnit skrze nastavení daňového systému. Kopii polského řešení, které stojí na razantním snížení DPH, nedoporučuji. Výpadky příjmů z DPH převýší případné příjmy z návratu části spotřeby Čechů do tuzemských obchodů. Podobný krok by navíc šel proti snaze o potřebnou konsolidaci veřejných financí,“ uzavřel Peterka.

Jan Křovák