Centrální banky v eurozóně i v Británii musejí pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb, aby odvrátily takzvanou stagflaci, tedy kombinaci stagnující ekonomiky a vysoké inflace. Podle agentury Bloomberg to řekl americký ekonom Nouriel Roubini, který je známý svými pesimistickými prognózami. Kvůli nim se mu občas přezdívá "Věštec krizí".

Roubini se domnívá, že současný vzestup cen ropy na světových trzích bude udržovat inflaci na vysoké úrovni a že jakékoliv spekulace o uvolňování měnové politiky jsou předčasné. Evropská centrální banka (ECB) i Bank of England (BoE) se podle něj nacházejí ve složitější situaci než americká centrální banka (Fed), protože ceny v Evropě jsou zatím stále na vzestupu, zatímco hospodářský růst zpomaluje.

At the @ecb, our mission is price stability.

Our fight is against inflation.

Our key tool is interest rates.

We decided to raise interest rates again to reinforce progress and win the battle against inflation.#Eurogroup pic.twitter.com/IhPoVnQ5Y5

— Christine Lagarde (@Lagarde) September 15, 2023

Zvyšování nákladů na úvěry obvykle pomáhá snížit inflaci, zároveň má však negativní dopady na hospodářský růst. "To představuje dilema pro ECB i pro BoE," uvedl Roubini. Spojené státy jsou podle něj v lepší situaci díky příznivým hospodářským údajům, které naznačují, že americkou ekonomiku nečeká takzvané tvrdé přistání.

Ekonom nicméně varoval finanční trhy, že je chybou očekávat snižování úroků v USA už začátkem příštího roku. Nevyloučil naopak, že Fed bude muset úroky ještě zvýšit. První snížení úroků v USA by podle něj mohlo nastat zhruba v polovině příštího roku. Všeobecně se předpokládá, že Fed tento týden ponechá hlavní úrokovou sazbu v rozmezí 5,25 až 5,50 procenta. "Nemohou říci, že jsou hotovi. Inflace se zvyšuje, ceny ropy se zvyšují, je tu prostor pro další zvýšení (úrokových sazeb)," uvedl Roubini.

Inflaci podle něj budou tlačit vzhůru mimo jiné strukturální změny ve světové ekonomice, například stárnutí populace. Roubini proto očekává, že centrální banky budou muset časem zvýšit své inflační cíle ze dvou na tři až čtyři procenta. "Na straně nabídky i poptávky existují faktory, které naznačují, že dvouprocentní inflace představuje neuskutečnitelnou misi. Nový normál se bude pro vyspělé ekonomiky časem nacházet mezi třemi a čtyřmi procenty," uvedl.

ECB zahájila zvyšování úrokových sazeb loni v červenci. Tehdy základní sazbu zvýšila na 0,50 procenta z rekordního minima nula procent, na kterém ji držela od roku 2016. Minulý týden ECB základní úrok zvýšila o čtvrt procentního bodu na 4,50 procenta, ke zvýšení úroků přikročila už podesáté za sebou. Naznačila však, že toto zvýšení by mohlo být poslední.

Britská centrální banka naposledy zvýšila základní úrokovou sazbu začátkem srpna, a to o čtvrt procentního bodu na 5,25 procenta. Ke zvýšení úroků tak přikročila počtrnácté za sebou. Předpokládá se, že tento týden úroky zvýší o další čtvrtinu procentního bodu, tedy na 5,50 procenta. Podle Roubiniho by měla základní sazbu zvýšit až na 5,75 procenta.

Roubini si už dříve za své pesimistické, ale poměrně přesné předpovědi vysloužil přezdívku Dr. Doom (Doktor Zkáza). Předpověděl například krach na americkém realitním trhu z let 2007 a 2008, po němž přišla světová finanční krize. Dnes Roubini doporučil sázet ve zbytku letošního roku na pokles cen amerických akcií. Varoval, že americké akcie mohou vzhledem ke stavu světové ekonomiky klesnout o deset procent a že akciové trhy v jiných zemích by si mohly vést ještě hůře. Uvedl také, že investoři jsou příliš velcí optimisté, co se týče situace na úvěrových a dluhopisových trzích.