Návrh nové hygienické vyhlášky budí značnou kritiku ze strany některých školských spolků, ministerstvo se ho však rozhodlo „prohnat“ zkráceným připomínkovým řízením. To tak opět čelí kritice za to, že na připomínkování takto zásadních změn nabídlo uprostřed letních dovolených jen desetidenní lhůtu. Tu může povolit předseda Legislativní rady vlády. Resort v tom ale problém nevidí.
Školní záchodky jsou téma, které cca do roku 2017 nikoho nenapadlo řešit na celospolečenské úrovni, až náhle s příchodem trans hnutí prorazilo na scénu; v Americe nebo tady, předmět kulturní války je to tím zavilejší a agresivnější, že vlastně zas o tolik nejde. Od každého se čeká, že zaujme jeden ze dvou postojů. I proto je zajímavé, když Ondřej Šteffl, zakladatel nadace Scio, učinil v rozhovoru pro Echo24 něco netypického: totiž nadhodil myšlenku, že taková pitomina by se vlastně vůbec regulovat neměla a že by se v této věci měla nechat zřizovatelům škol naprostá volnost.
Studium s sebou nese roky úsilí i nemalé náklady. Jak se ukazuje v datech, v některých případech je to všechno takřka k ničemu. A dopady se v praxi projevují přímo před očima, jak ukázal letošní šok z přeplněných kapacit v některých krajích. Šlo totiž i o manifestaci toho, o jaké obory mají rodiče a jejich děti skutečně zájem a jak se míjí se současnou nabídkou středních škol. Podle expertů pak nejde jen o očividné dopady, v některých regionech zůstávají děti prakticky bez šance. Systém pak produkuje řadu lidí, kteří se nedokáží či nemohou uplatnit.
Potřebují děti školy budované podle striktních minimálních standardů, nebo je čas na poměrně radikální rozvolnění? Navrhované změny hygienických standardů pro školská zařízení probudily ostrou debatu, kritici mluví o návratu do 19. století, zastánci zase o nutnosti změny. „Ono to nějaká rizika přináší a některá z těch rizik se naplní. Ale na jedné straně jsou desetitisíce matek, které nemohou dát děti do školky a chtěly by jít pracovat, na druhé obavy s naprosto mizivou pravděpodobností,“ říká pro Echo24 Jan Kaczor.
Učitelka základní školy v americké Georgii byla začátkem tohoto roku propuštěna za to, že nechala žáky páté třídy číst knihu o genderové identitě "My Shadow Is Purple" (Můj stín je fialový). Kniha je totiž podle státního zákona zakázána ve výuce číst, aby se zachovala neutralita na půdě školy. Učitelka vlastním jménem Katie Rinderleová se však nevzdává a pokouší se zachránit si práci ve slyšení ohledně ukončení pracovního poměru. O případu informují Fox news.
Stal jsem se jím za svůj dosavadní život dvakrát. Poprvé šlo vlastně o neúspěšný pokus, když jsem ve druhém manželství v roce 2010 vyženil desítiletou žákyni základní školy. Měla zatím samé jedničky a pomoc nepotřebovala. Jenže v šesté třídě příliv jedniček ustal a vystřídaly je dvojky i trojky, v zeměpise dokonce pětky. Manželka vyslala na setkání s učitelstvem mne. Zaujal jsem deváté místo ve frontě před zeměpisným kabinetem, kde mě dva otcové poznali a varovali: učitelka zeměpisu je obávaná. Oba by své děti rádi viděli na gymnáziu. Jdou prosit, aby upustila od navržené čtyřky.
Firmy dávají poměrně jasně najevo, že nestojí o přitvrzení podmínek u volnějších forem pracovních smluv. Dohody o provedení práce či pracovní činnosti typicky slouží k přivýdělkům studentů, ale také seniorů či pečujících rodičů. Experti upozorňují, že chystané změny přinesou vyšší náklady i administrativu firmám a ty potvrzují, že budou hledat cesty, jak nová pravidla obejít.
Máloco z historie budí takové vášně jako debaty nad povahou komunistického režimu před rokem 1989. Tentokrát je rozbouřila kritika ze strany nového vedení Ústavu pro studium totalitních režimů, které se ostře distancovalo od „vlastní“ učebnice soudobých dějin pro žáky devátých tříd. Ta vyšla v prvním vydání ještě za minulého vedení. Na autory, z velké části bývalé zaměstnance oddělení vzdělávání, se ze strany instituce snesly tvrdé odsudky za faktografické chyby a ideologicky podložené teze. Co a jak se mají vlastně děti učit o čtyřech zásadních dekádách našich dějin?
Navrhované změny hygienických standardů pro školská zařízení budí vášně. Mohou se totiž poměrně výrazně dotýkat komfortu i bezpečnosti dětí. Zatímco vláda návrh hájí s tím, že jde jen o přesunutí zodpovědnosti za možné výjimky v logických případech na zřizovatele a ředitele, odpůrci se obávají nepřiměřeného nátlaku na nejnižší ceny staveb i de facto konce všech hygienických standardů. Ve veřejném prostoru se z toho mezitím stává tak trochu debata o toaletách, umyvadlech a oplocení.
Alabužská ekonomická zóna měla být ruským technologickým hubem. Slibovala práci s vysokou přidanou hodnotou a studium pro nadané techniky z celého Ruska. S počátkem války odešli západní investoři a areál o 20 km2 postrádal využití. Vedení se však rychle chopilo příležitosti a začalo vyrábět zbraně pro ministerstvo obrany. Nyní „budoucí naděje Ruska“ montují sedm dní v týdnu íránské drony Šháhid. Bez odpočinku, jídla a s pravidelnou lekcí paintballu, kdy je na „slabé kusy“ mířeno za trest z několika metrů.
Opoziční ANO nesouhlasí s koaličním návrhem změn hygienických norem pro školy. Podle hnutí ohrožuje vyhláška děti, jejich zdraví a bezpečnost. Na čtvrteční tiskové konferenci stínové vlády to uvedla poslankyně a stínová ministryně vnitra Jana Mračková Vildumetzová. Ředitel odboru ochrany veřejného zdraví ministerstva zdravotnictví Matyáš Fošum zhruba před dvěma týdny řekl, že změny se budou týkat nově schvalovaných budov pro vzdělávání, stávající se jim nebudou muset přizpůsobit.
Vláda se chce vyhnout chaosu a zoufalství rodičů i dětí, které se na jaře strhlo kolem přijímacího řízení na střední školy. Příští rok hrozí vzhledem k demografii ještě horší situace. To se má nyní změnit, systém se má digitalizovat a přidat další, třetí přihlášku navíc. Žáci si přitom dopředu určí prioritu škol, o které mají zájem. Má jít o poměrně svižný běh, kterému ovšem mohou stát v cestě překážky.
O tom, jak profesionálně vychovávat děti, si na střeše jednoho z pražských obchodních domů povídáme s Tomášem Morávkem, autorem nedávno vydané úspěšné knihy Nebuď p*ča aneb Jak (ne)pracovat s dětmi. Příběhy dětí z ústavní péče.
O nedostatečném přístupu k mateřským školám se mluví dlouhodobě. Ženám brání nedostatek kapacit v návratu na trh práce, rodinám situace komplikuje rozpočty. Vláda chystá radikální krok, zodpovědnost má padnout na obce. Ty by nově měly mít povinnost zajistit místo spádovým dětem od tří let věku. Pokud se kapacita ve školce naplní, mají jako alternativu zařídit dětské skupiny. „Jak to zdůvodníte maminkám, že jedna platí tisíc a druhá 5,5 tisíce?“ říká pro Echo24 starostka středočeských Drahelčic Petra Ďuranová.
Nedávno médii proběhla zpráva o vydezinfikování díla Roalda Dahla tak, aby vyhovovalo dnešním citlivostním standardům. A náš svět zmatených štěňátek se vesele točí dál. Královnina univerzita v Belfastu vydala varování pro studenty bakalářského studia, kteří se zabývají Shakespearem. Své dospělé frekventanty varuje před výběrem her, které by mohly potenciálně a zřejmě nevratně otřást jejich jemnocitem
Končí školní rok a žáci a studenti v pátek dostali závěrečná vysvědčení. Hodnocení převzalo zhruba 1,47 milionu žáků základních a středních škol. Prvňáci a deváťáci z brněnské Základní školy Svážná v Novém Lískovci dnes převzali vysvědčení z rukou ministra školství Mikuláše Beka (STAN). Od soboty 1. července dětem začnou letní prázdniny. Do lavic se školáci opět vrátí v pondělí 4. září. Slavnostního zakončení školního roku se dnes poprvé jako ministr školství zúčastnil Mikuláš Bek (STAN).
Letošní problémy opět zdůraznily i rozdíly v kvalitě škol či v požadavcích na studenty z jednotlivých krajů. Zatímco někde musí deváťáci dosahovat na vysoké bodové zisky, jinde jim stačí výrazně méně. A zatímco někde mohou snáz získat značný počet bodů za dobré známky, jinde za stejný výkon získají méně. To se má však změnit, ministerstvo plánuje skoncovat nejen se známkami jako takovými, ale i s povinností zohledňovat prospěch z předchozího studia.
Před několika týdny byl velkým mediálním tématem nedostatek míst na středních školách v Praze a Středočeském kraji, vděčnými a vyhledávanými obrázky se staly fronty u studijních referentek tvořené vystresovanými rodiči letošních deváťáků. Samotné děti byly zpravodajského děsu naštěstí spíš ušetřeny (přinejmenším se nestávaly primárními respondenty rozčilených zpráv), jinak ale noviny, televize, rozhlas, podcasty vděčně dlouho přinášely jeden srdceryvný rodinný příběh za druhým.
Poslední týdny poznamenaly rozvášněné debaty o nedostatku míst na středních školách. České školství ale trpí problémy i na jiných místech. Vysoké školy jsou podfinancované, už za pár let je čeká velký nápor studentů, tedy silných ročníků dětí snažících se nyní dostat na gymnázia, a mnoho fakult není schopno svým zaměstnancům zaplatit důstojnou mzdu. V debatě o tom, proč chybějí peníze, kde je hlavní problém a jak ho řešit, se sešli rektor MUNI Martin Bareš, vrchní ředitelka sekce VŠ, vědy a výzkumu na MŠMT Radka Wildová a šéf Vysokoškolského odborového svazu Petr Baierl.
Při džihádistickém útoku na školu na západě Ugandy zahynulo nejméně 41 lidí, včetně 38 studentů, píše v sobotu agentura AP s odvoláním na místního starostu. Původně policie informovala o 25 mrtvých. Za útokem podle ugandských činitelů stojí Sjednocené demokratické síly (ADF), což je islamistická skupina, která už několik desetiletí působí na východě Konga a proniká také do Ugandy. Útok se odehrál ve střední škole ve městě Mpondwe zhruba dva kilometry od hranice s Kongem.
Muslimové na bonnském Nicolaus-Cusanus-Gymnasium vyvíjí tlak na své německé spolužáky, zvláště dívky, aby se oblékaly podle Koránu a vůbec dodržovaly pravidla islámu. Na rozšiřující se nábožensky motivovaný mobbing upozornil tento týden bonnský list General-Anzeiger, podle kterého je tento jev známý i na jiných školách ve městě. Tomu jsou stále více vystavováni nejen umírnění muslimové, ale také studenti z německých křesťanských rodin nebo nevěřící.
Plat učitelů má od příštího roku ze zákona dosahovat minimálně 130 procent průměrné hrubé mzdy. Senát to schválil po více než tříhodinové debatě navzdory nejasnostem, z jakých dat bude objem peněz na platy pedagogů vycházet. Uzákonění učitelských platů nyní dostane k podpisu prezident. Učitelé včetně vedoucích pracovníků loni v průměru dostávali podle informací ministerstva školství hrubou měsíční odměnu 48.204 korun.
Politici se nyní předhánějí s řešením důchodové reformy či tristní situace s obory a kapacitami škol. Dokud lidé nenarazili do zdi a nenastal akutní problém, bylo to ale přesně naopak. Úřady jsou zaskočené ohromným zájmem o předčasné důchody, který ještě rozdmýchalo samo ministerstvo práce, a tisíce lidí marně čekají na důchod. Stejně pak politiky zaskočili rozčílení rodiče s frustrovanými dětmi.
Vlna zájemců o studium na středních školách a gymnáziích, kterou letos provázel chaos a nepřipravenost systému, dorazí z logiky věci za pár let na univerzity. Jak deník Echo24 zjistil, ministerstvo školství pracuje s predikcí nárůstu počtu devatenáctiletých v populaci a počítá s tím, že na vlnu bude potřeba se připravit. Zakládat nové vysoké školy či nové studijní programy není v plánu, pomoci by mohly nově budované polytechniky s větším zapojením zaměstnavatelů.
Více než 400 uchazečů o studium na střední škole ve Středočeském kraji si podalo jednu přihlášku na gymnázium a druhou jako únikovou na učební obor bez maturity, řekla na pondělním jednání krajského zastupitelstva hejtmanka Petra Pecková (STAN). Podle ní je taková situace neuvěřitelná a je příkladem velkého tlaku na rodiče. Na čtyřletých gymnáziích v regionu je podle hejtmanky zhruba 1300 míst a bylo podáno 3000 přihlášek.
Spádová turistika znamená pro některé rodiče a jejich děti značný problém, pro další zase řešení. Společným jmenovatelem jsou nedostatečné kapacity základních škol a také jejich výrazně rozdílná kvalita. Po radikálních krocích zejména ze strany Prahy 6 či protestech rodičů v Karlíně se začíná rodit řešení i na státní úrovni. Jenže zmíněné problémy, které působí potíže obcím i rodičům už dnes, zákaz nevyřeší. Z pohledu některých rodičů je spíš může značně zhoršit.
Frustrovaní rodiče v hodinových frontách, tisíce zklamaných dětí, marnění potenciálu i krátkozraké selhání v práci s roky dostupnými daty, které s sebou ponese velké náklady. To jsou výjevy posledních týdnů, které už se prakticky mění v každoroční tradici v době přijímacích zkoušek na střední školy. A pokud se něco nezmění, nic jiného než si zvyknout nám nezbude.
Pražský magistrát se snaží situaci kapacit na středních školách vysvětlovat chaotickým systémem přijímacího řízení. Podle radního pro školství Antonína Klecandy (STAN) je však do budoucna potřeba začít s výstavbou a k té je nutné financování ze strany státu. Pak by podle jeho slov mohla do půl roku začít výstavba čtrnácti základních a tří středních škol. To však vzbudilo ostrou kritiku ze strany opoziční Prahy Sobě.
Nedostatek kapacit středních škol pro školní rok 2023 až 2024 chce řešit stát plným využíváním maximální kapacity až 34 žáků ve třídě. V nejžádanějších oborech mohou vzniknout nové třídy, řekl premiér Petr Fiala (ODS) po dnešním jednání s hejtmany a ministrem školství Mikulášem Bekem (STAN). Některé regiony podle Beka navýšení kapacit tříd už nařídily, jmenoval například Liberecký kraj. Školy podle něj komunikují s rodiči a informují je o nových volných místech.
Etická komise VŠE v Praze shledala jednání děkana národohospodářské fakulty VŠE v rozporu s etickým kodexem univerzity. Informaci deníku Echo24 potvrdila předsedkyně Etické komise Lucie Andreisová. V pondělí se přitom děkana Miroslava Ševčíka zastala etická komise fakulty. Rektor univerzity Petr Dvořák požaduje děkanovo odvolání z funkce, a to kvůli dlouhodobému poškozování obrazu univerzity svým vystupováním, například na protivládních demonstracích. U senátu a etické komise národohospodářské fakulty však v minulosti neuspěl.
