Tento pátek končí klimatický summit ve skotském Glasgowě, nazvaný COP26. Následující text se netýká přijatých závěrů, ty v den naší uzávěrky ani nebyly známy. Týká se vystupování politiků a státníků. Pro ilustraci byli vybráni tři: královna Alžběta II., její poddaný a britský premiér Boris Johnson a jeho český protějšek Andrej Babiš.
Jak naložit se zprávou, že předsedkyně EK Ursula von der Leyenová použila pro cestu mezi Vídní a Bratislavou soukromé letadlo? Václav Havel pronesl v roce 1991 v Kodani pozoruhodnou řeč o důvodech, proč jdou lidé do politiky, proč vůbec touží po moci. Havel vyjmenovává tři druhy důvodů: 1. chuť něco užitečného vykonat, 2. touha po sebepotvrzení, snaha zanechat stopu, 3. „pestrá paleta výhod, jimiž je život politika – i v těch nejdemokratičtějších poměrech – nutně provázen“.
Klimatická aktivistka Greta Thunbergová se na klimatickém summitu v Glasgow rozvášnila. Na pondělní demonstraci proti světovým lídrům a jejich nedostatku iniciativy v boji za záchranu klimatu Thunbergová zpívala spolu s ostatními protestujícími, že si mohou prázdné fráze o klimatické krizi „strčit do zadku.“ Situaci natočil jeden z účastníků demonstrace a Thunbergová následně video sdílela na svém twitteru s popiskem: Když už jste ve Skotsku…
Izraelská ministryně pro energetiku Karine Elharrarová, která se pohybuje na vozíku, se kvůli absenci bezbariérového přístupu v pondělí nemohla dostat do dějiště mezinárodní klimatické konference COP26 ve skotském Glasgow. Dostala se tam až dnes, kdy ji k místu přivezlo taxi upravené pro přepravu lidí s hendikepem. U konferenčního sálu ministryni přivítal izraelský premiér Naftali Bennett a řekl, že stejným způsobem se politička, která trpí svalovou dystrofií, na místo dostane ve středu.
Americký prezident Joe Biden, předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová a kanadský premiér Justin Trudeau na klimatické konferenci v Glasgow představili společný závazek téměř stovky světových zemí ke snížení emisí metanu. Podle Bidena se k cílům snížit do roku 2030 úniky metanu do atmosféry o 30 procent oproti roku 2020 zavázaly země, jež dohromady představují přes 70 procent světového hrubého domácího produktu a polovinu veškerých emisí tohoto plynu.
Britská královna Alžběta II. v pondělí ve videu vzkázala světovým lídrům na klimatickém summitu OSN ve skotském Glasgow, že nadešel čas jednat v zájmu ochrany klimatu. Účastníci konference by podle ní měli projevit státnictví a myslet na budoucí generace. Výsledek summitu je však nejistý, celá řada předních světových lídrů chybí. „Po času slov nadešel čas činů,“ uvedla podle agentury AP 95letá panovnice, která původně vyjadřovala úmysl zúčastnit se summitu osobně.
Český premiér Andrej Babiš v pondělí na konferenci OSN o změnách klimatu COP 26 v Glasgow kritizoval evropský klimatický balíček známý pod označením Fit for 55. Zelená dohoda (Green Deal) se podle něj bez racionálního přístupu může stát evropskou zelenou sebevraždou. Podle Babiše je nutné nejprve řešit, zda nejsou cíle příliš ambiciózní, kolik peněz bude transformace stát a zda si to mohou Evropa i jednotlivé státy dovolit. Německá kancléřka Angela Merkelová naopak vyzvala k celosvětovému konci spalování uhlí.
Lídři zemí G20 se dnes na summitu v Římě shodli, že jejich cílem je udržet globální oteplování pod kritickou hranicí 1,5 stupně ve srovnání s předindustriální érou. Vyplývá to ze závěrů schůzky, o nichž informovala agentura Reuters. Ve společném prohlášení ale není řeč o konkrétních opatřeních na snižování emisí. Původně zvažovanou formulaci o snaze „podstatně snížit emise“ nahradil nakonec závazek snižovat emise „co nejrychleji, proveditelně a co nejhospodárnějším způsobem“.
Greta Thunbergová dospěla, a tak ji nahradil dinosaurus, doslova. V neděli začíná klimatická konference COP26 ve skotském Glasgow. OSN při té příležitosti představila krátké video, ve kterém dinosaurus přednese v hlavním zasedacím sále OSN řeč o vymření a boji proti klimatické změně. Vše ale nasvědčuje tomu, že konference bude trapné selhání.
Nemůžeme ignorovat ekonomické dopady opatření na ochranu klimatu. Tvrdí to guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Podle něj je nutné vypracovat analýzu dopadu jednotlivých kroků, které mají vést ke snížení emise skleníkových plynů. Podle Rusnoka se nevede ani žádná racionální veřejná debata na toto téma. Guvernér ČNB Rusnok v pořadu Očima guvernéra na serveru E15 uvedl, že „zelená ekonomika nemůže ignorovat dopady rozhodnutí.“
Maďarská vláda je proti zdanění, které chce Brusel uvalit na majitele domů a automobilů kvůli tzv. boji proti změně klimatu. Řekl to vedoucí kanceláře předsedy vlády Gergely Gulyás s tím, že ceny energií v celé Evropě prudce rostou, což má podle něj za následek krizi veřejných služeb, uvedl vládní web About Hungary. "Na vině je špatně promyšlená energetická politika Evropské unie," dodal Gulyás.
Český premiér Andrej Babiš (ANO) v pátek ráno hovořil o velkém úspěchu poté, co Evropská rada v souvislosti s růstem cen energií vyzvala Evropskou komisi k prověření fungování energetického trhu včetně obchodování s emisními povolenkami. EK podle Babiše na cenový růst nereaguje adekvátně a měla by rychle upravit pravidla tak, aby povolenky nakupovali jen ti, kdo tak musí činit. Prověřování možných problémů na energetickém trhu nicméně komise sama navrhla už minulý týden.
Zvyšte produkci uhlí, nařídila Čína svým uhelným dolům ve snaze potlačit hrozící energetickou krizi. Podle CNN mají doly v regionu Vnitřní Mongolsko posílit produkci uhlí o 98,4 milionu metrických tun. Toto číslo představuje asi 30 % celkové měsíční produkce uhlí v Číně. Vnitřní Mongolsko je regionem s druhou nejvyšší produkcí uhlí v Číně. Podle čínské zpravodajské agentury Caixin musí produkci značně posílit ještě dva další uhelné regiony.
Společnost Google bude na svých platformách blokovat reklamy, v nichž se objeví informace zpochybňující globální oteplování. Firma to oznámila v příspěvku na svém blogu. Chce tím zúžit prostor pro dezinformace šířené popírači vědecky podložené teorie o změnách klimatu a znemožnit jim z takového obsahu profitovat. Nová pravidla se budou týkat i serveru YouTube. Nová pravidla začne Google uplatňovat od listopadu, na serveru YouTube se jimi budou muset tvůrci a zadavatelé reklamy řídit od prosince.
Německo by se ke své zelené bezemisní budoucnosti mohlo přiblížit ještě rychleji, než je nyní v plánu. Tamější Spolkový úřad pro životní prostředí (UBA) totiž apeluje na politickou scénu, aby byla v plánech radikálnější. Podle takzvané evropské zelené dohody se mají emise uhlíku snížit oproti roku 1990 o 55 procent, agentura však prosazuje až 70 procent. Od uhlí by se německý průmysl měl odklonit už v roce 2030. Velmi striktní požadavky pak ekologové navrhují u spalovacích motorů či ve spotřebě masa a mléka.
V pátek se v Praze odehrála další demonstrace pořádaná iniciativou Fridays for Future a přihlížející si vedle charakteristických hesel mohli všimnout ještě něčeho. Velká část účastníků byla orouškovaná. A to přesto, že nosit ochranu dýchacích cest na ulici dnes žádný předpis nenařizuje a účastníci byli mladí, hlavně středoškoláci.
Poválečná spolková republika byla u nás známa jako západní Německo. V Německu se jí zpětně říká bonnská republika a představuje nejšťastnější kapitolu německých dějin. Dnes je tato kapitola minulostí a místo bonnské republiky máme za souseda něco, co by se mohlo nazvat klimatickou republikou, klimatickým státem.
Především v Praze a Brně v pátek proběhly demonstrace studentů za klima. V české metropoli prošli účastníci centrem města, aby pak skončili na Malostranském náměstí před Poslaneckou sněmovnou, pochod prošel také Brnem. Protestních akcí se dohromady zúčastnilo několik stovek studentů. Protest je součástí celosvětové akce hnutí Fridays for Future (FFF) a zástupci jeho české odnože už v srpnu uvedli, že jím chtějí apelovat na příští vládu, aby měla řešení změny klimatu jako prioritu.
Britský premiér Boris Johnson v projevu na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku vyzval lidstvo, aby dospělo a bojovalo proti klimatickým změnám. Podle Johnsona se svět blíží k bodu zlomu a státy musí konečné převzít odpovědnost za ničení planety. „Máme úžasnou moc věci změnit, měnit věci k lepšímu a úžasnou schopnost zachránit se,“ uvedl Johnson v projevu ke světovým lídrům před nadcházející klimatickou konferencí v Glasgow, která začne 31. října.
Už tuto neděli jde Spolková republika volit. Končí šestnáctileté panování Angely Merkelové a její křesťanští demokraté (CDU) se propadají za tradičně slabší sociální demokraty (SPD). Dlouho favorizovaní Zelení pozorují tento souboj z třetího místa. Ale není tak trochu jedno, jak přesně tyto dostihy dopadnou? Německo je pevně na cestě k tzv. uhlíkové neutralitě, tedy umělému zdražování všeho zboží a všech činností způsobujících emise skleníkových plynů.
Změny klimatu považují v Česku za závažný problém více než čtyři pětiny lidí ve věku od 15 do 20 let. Dvě třetiny mladých pokládají za důležité, aby Česká republika snižovala své emise skleníkových plynů bez ohledu na postup jiných zemí. Vyplývá to z dnes zveřejněných výsledků průzkumu, který připravila katedra environmentálních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně a organizace Green Dock ve spolupráci s organizací Člověk v tísni.
Generální tajemník OSN António Guterres dnes v projevu ke světovým lídrům varoval před "největší kaskádou krizí v našich životech" a zkritizoval přístup mezinárodního společenství k pandemii covidu-19 nebo klimatickým změnám. Svět je podle něj na pokraji propasti a musí se probudit. Tváří v tvář krizím prý potřebuje více dialogu, pochopení a investice do udržování míru. Řekl to na úvod svého projevu před zahájením všeobecné rozpravy.
Evropa si svými ambiciózními klimatickými plány utahuje opasky a netají se tím, že lidem se kvůli jejich plnění bude snižovat životní úroveň. Celosvětově se přitom na emisích skleníkových plynů podílí pouze zhruba osmi procenty. Jen Čína, která platí za největšího znečišťovatele, jich přitom vypouští až trojnásobek. I ona si sice klade klimatické cíle a uhlíkově neutrální chce být do roku 2060, zatím však od ekologie dává ruce pryč a otevírá dokonce nové uhelné elektrárny.
Strmě nahoru letící ceny energií se začínají propisovat do nálad Evropanů a ti proti dalšímu zdražování životních nákladů začínají protestovat. Vlády jednotlivých členských států v obavě z nepokojů reagují například zastropováním cen nebo daňovými úlevami. Britové kvůli nedostatku elektřiny čelí energetickému kolapsu a obnovili i provoz „špinavé“ uhelné elektrárny a nabourali tím tak plán přechodu na bezemisní ekonomiku.
Evropský průmysl čeká další zdražování emisních povolenek, které je součástí zelených plánů na co nejrychlejší odstranění znečišťovatelů ovzduší. Současná cena emisí se v Evropské unii pohybuje kolem 58 eur a od počátku roku se zvýšila už o desítky procent. Od toho se pak odvíjí i rostoucí částky za elektřinu, které domácnosti pocítí. Důležitý bude i výsledek blížících se německých voleb. Velkou šanci na úspěch zde mají socialisté i Zelení, kteří volají po citelném zdražování povolenek nejvíce.
Posledních několik let se mi často stává, že novinář se i za krásného podzimu zeptá: „A čeho se máme bát?“ Když se tato situace opakuje znovu a znovu, tak si člověk nemůže nevšimnout, že žijeme ve společnosti, která se bojí. Autoři dávnověku by v tom měli jasno hned na samém počátku, protože podobnými slovy popisovali chování občanů císařského Říma, Kartaginců či obyvatel válkami zmítané Antiochie.
Občas nám i čtenáři kritičtí k vývoji naší civilizace vyčítají, že se v Echu až umanutě nimráme v klimatické politice. Ale toto téma jsme si nevybrali my, vybralo si ono nás, včetně tebe, milý čtenáři. Příští čtvrtrok se na tebe z oficiálních míst a velkých médií bude klima valit ještě víc, než je obvyklé. 31. října totiž v Glasgowě začíná Konference OSN o klimatické změně.
Lidská činnost jednoznačně způsobila růst teploty na Zemi, stojí za nedávnými zásadními výkyvy klimatu, vlnou veder či záplavami a vedla k menší stabilitě celé planety, uvedl ve své dnes zveřejněné zprávě Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC), který působí při OSN. Podle vědců se planeta v každém případě ohřeje o 1,5 stupně Celsia oproti předindustriální úrovni, otázkou zůstává jen jak rychle.
V rámci svého radikálního klimatického plánu známého jako New Green Deal přichází Evropská komise (EK) s dalším zeleným návrhem, tentokrát mířeným na lesy. Až deset procent lesů na území EU by totiž mohlo spadat pod takzvanou pasivní ochranu, a těžba dřeva by tak v nich již nebyla možná. Na to by silně doplatily unijní státy, kde dřevařský průmysl tvoří významnou část ekonomiky, a ceny dřeva by zde znatelně vzrostly. Na poplach tak bijí hlavně Poláci.
Maďaři, o kterých se u nás často se sympatiemi píše, dali světu mimo jiné slavnou zabijáckou píseň Smutná neděle – Szomorú vasárnap, po jejímž poslechu se citlivější člověk musí svázat do kozelce, aby neskočil z okna. Ve skutečnosti ji spíš tak přetrpí a už mu nevyleze z ucha, schválně si vygooglujte. Říká se jí také hymna sebevrahů. V Budapešti se prý ve třicátých letech přistavovaly před podniky, kde se cajdák hrál, rovnou pohřební vozy, které odvážely nešťastníky, kteří si při zvuku melodie prostřelili hlavu.
