Německo – ve větší míře než Česká republika – zažilo teď několik dní velmi silného deště a záplav. Do neděle napočítaných téměř 160 mrtvých působí masivně, byť když si to vydělíme osmi, abychom se dostali do českých měřítek, bylo by to u nás necelých dvacet mrtvých. Což jsme v roce 2002 měli se 17 mrtvými skoro taky. A předtím v roce 1997 jsme Němce v tomto smutném ohledu s 49 oběťmi předstihli v přepočtu na hlavu 2,5krát.
Silné noční deště zvedly dnes na několika místech hladiny řek. Třetí povodňový stupeň je v Libereckém kraji na Svitávce v Zákupech na Českolipsku, v Plzeňském kraji dosáhly nejvyššího povodňového stupně Otava v šumavském Rejštejně a v Sušici na Klatovsku. Na Českolipsku hasiči museli evakuovat obyvatele v Písečné a Dobranově a už v noci také 28 lidí z kempu u Svitavy. Riziko silných bouřek a intenzivního deště ještě nepominulo. Dnes hrozí především na Moravě a ve Slezsku.
Odborníci na vývoj podnebí připouštějí, že se jim nedaří předpovídat intenzitu extrémního počasí, jako jsou nynější záplavy v západní Evropě nebo červnová vedra na severozápadě amerického kontinentu. Obě události si vyžádaly stovky životů. V posledních desetiletích vědci přesto varovali, že rychle se oteplující klima přinese prudší srážky a ničivější vlny veder, napsal server BBC.
Americké rozvědné agentury stále nemají jasno o původu pandemie. Na základě posledních zpravodajských zpráv vysocí představitelé americké administrativy považují domněnku, že koronavirus unikl z laboratoře v čínském Wu-chanu, za stejně pravděpodobnou, jako hypotézu přenosu nákazy ze zvířete na člověka, uvedla stanice CNN. Americký prezident Joe Biden si vyžádal od rozvědek na konci května doplňující zprávu o začátku pandemie. Dostat by ji měl do 90 dnů.
Česko bude muset zmodernizovat svůj průmysl a uvědomit si potenciál nové zelené bezuhlíkové ekonomiky, je to totiž jediná správná cesta. Alespoň tak obhajoval přelomové klimatické návrhy Evropské komise (EK) známé jako New Green Deal její místopředseda Frans Timmermans, který do Prahy přijel o plánech jednat s českými politiky. Že musí Češi brát dopady klimatických změn vážně, ospravedlňoval Timmermans mj. řáděním tornáda na jižní Moravě.
Za cestu do pekel označil zelené plány Evropské komise (EK) v rámci nového klimatického zákona europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Obává se toho, že nákladná opatření, kterými chce EU dojít k plošné dekarbonizaci, budou pro běžné obyvatele jen „těžko stravitelná“. Vondra upozorňuje především na to, že jednotlivé unijní státy nemají možnost navrhovaná opatření EK odmítnout. Nová zelená politika EU přitom podle něj nebude férová, protože neměří každému stejně a některé státy na ni tvrdě doplatí.
Stanovení pevného data zákazu prodeje aut se spalovacími motory může podle automobilek a expertů paradoxně znamenat zhoršení klimatu. Lidé si totiž ve větší míře před rokem 2035 koupí vozy s benzinovými a dieselovými motory a zároveň budou déle používat starší a méně ekologická vozidla. Pro automobilky to bude znamenat dodatečné náklady spojené s urychlením přechodu k elektrickým vozům, vyšší investice i další nejistotu. Uvedlo to dnes Sdružení automobilového průmyslu (SAP). Evropská komise v rámci přelomového klimatického balíčku navrhla, aby nové vozy od roku 2035 nemohly produkovat žádné emise oxidu uhličitého.
Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie v Evropské unii by se měl do roku 2030 zvýšit na 40 procent. Evropská komise (EK) dnes jako součást dosud největšího souboru opatření na ochranu klimatu navrhla zvýšit dosavadní cíl, který činil 32 procent. Unijní exekutiva také plánuje, aby státy výrazněji než dosud omezovaly spotřebu energií a zaměřovaly se na energetickou účinnost. EU má do roku 2030 omezit spotřebu energie o devět procent proti současným hodnotám.
Mašina. Velice zlověstné slovo. Sugeruje neúprosnou sílu napřenou jedním směrem, s níž nemá praktický význam smlouvat nebo se proti ní stavět, sešrotuje vše, co jí stojí v cestě, pohltí jednotlivce a promění ho ve svou součástku, jednající a myslící jen v mezích, které mašina stanoví, účastnou strojové synergie, která mašinu udržuje v chodu. Za takovou mašinu je možné považovat i současnou veřejnou debatu v podobě, již zprostředkovávají sociální sítě a jejich algoritmy, tzv. kulturní válku, která na současném Západě probíhá.
Tažení Evropské unie proti klimatické změně nabírá tempo. Je odsouhlasen cíl bezuhlíkové ekonomiky do roku 2050, pro rok 2030 máme stanoven etapový cíl snížení emise skleníkových plynů o 55 procent (oproti roku 1990). Už za dva týdny Komise představí patnáct navazujících návrhů, jimiž se Green Deal pro Evropu postupně promítne do národních zákonů, včetně těch českých. Česká politika bere tuto radikální politiku Unie jako danost.
Záležitosti, o kterých se mluví v okolních zemích, ale nad kterými v české společnosti visí velké mlčení, nám v dobrém i poněkud maloměstském světle ukazují, kde žijeme. Třeba jsme dnes rádi, že nemáme koloniální historii, a tak nemusíme řešit rasová traumata, ke kterým by téměř určitě došlo. Na druhou stranu je domácí diskuse třeba o klimatických změnách vyloženě mdlá, jako by se nás ani netýkala.
Klimaticky uvědomělá justice slaví další „úspěch“. Před měsícem vyšel zlomový rozsudek německého ústavního soudu, který spolkové vládě v kostce řečeno nařídil urychlit snižování emisí skleníkových plynů tak, aby po roce 2030 velká část cesty k vysněné uhlíkové neutralitě byla už zdolána. To byla instrukce politikům. V Nizozemsku šel jeden okresní soud minulý týden ještě dál a instruuje soukromý byznys, konkrétně ropnou společnost Shell (Royal Dutch Shell, RDS), k povinnosti snížit své emise už do roku 2030 o 45 procent.
Boj za zelenější a uhlíkově neutrální svět se stal dlouhodobě hlavní náplní Evropské komise (EK), která tvrdě razí zavádění ekologických daní. Její šéfka Ursula von der Leyenová se nyní vyjádřila pro celoevropské zdanění emisí uhlíku z dopravy a z budov, což má být součást chystaného dalšího klimatického balíčku. I přesto, že komise slibuje nižší uhlíkovou daň, pocítí ji nejvíce domácnosti v chudších zemí unie.
Významná podpora elektromobilů, výstavba cyklostezek, solární panely na budovách nebo zavádění mýtného pro vjezd do centra. To jsou jen některá z opatření, která chce pražský magistrát provádět v rámci nově schváleného zeleného klimatického plánu. Do něj chce Praha v příštích letech investovat zhruba 230 miliard korun, což opoziční zastupitelé a někteří ekonomové považují za hazard s veřejnými penězi, a varují před dluhem, který město zatíží na mnoho let.
Německo chce po Evropské unii, aby vytvořila "klimatický klub" s dalšími spřízněnými zeměmi jako USA, Japonskem nebo Čínou. Jeho účelem by bylo předejít případným obchodním třenicím vyvolaným budoucími opatřeními souvisejícími s tzv. bojem proti změnám klimatu, například navrhovaným uhlíkovým clem. Dnes to řekl německý ministr financí Olaf Scholz. EU by se měla snažit domluvit s ostatními zeměmi na společných pravidlech a standardech ohledně snižování skleníkových plynů, řekl Scholz po jednání s portugalským premiérem Antóniem Costou.
Evropská unie by měla být světovým lídrem v přechodu na udržitelný a klimaticky neutrální rozvoj. Ve společném prohlášení to uvedli prezidenti zemí Evropské unie včetně českého prezidenta Miloše Zeman. Dokument vydali k nedělnímu Dni Evropy a ke konferenci o budoucnosti Evropy, která v neděli začíná. Publikujeme jej celý na závěr textu. Evropští lídři vyzvali občany EU, aby využili konference, která podle nich představuje jedinečnou příležitost k formování společné budoucnosti.
Už řadu let se příležitostně mluví o nebezpečí soudcokracie. U nás ji vláda aktuálně spatřuje ve verdiktu Nejvyššího správního soudu, který před deseti dny vládě fakticky zrušil zákaz provozu obchodů, služeb, dokonce výuky na vysokých školách.
Ekologický aktivismus se "vymknul kontrole," "zašlo to příliš daleko".
Belgickou metropoli čeká od května revoluční změna v dopravě v nejužším centru města. V obytné oblasti v centru Bruselu budou totiž moci od května jezdit automobily, autobusy či tramvaje maximálně 20 km/h. Experiment se zatím týká jen části města, od roku 2021 by ale měla podobná pravidla platit v celé metropoli. Informoval o tom server vrt news.
Aktuální stav sucha na území České republiky je horší, než tomu bylo v polovině dubna v letech 2019 a 2018.
Evropská komise přišla s návrhem takzvaného klimatického zákona, podle něhož bude Evropská unie muset do poloviny století vyvážit všechny emise skleníkových plynů ekologickými opatřeními.
Šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová v Evropském parlamentu prohlásila, že nepřijme rozpočet Evropské unie, který nevyčlení alespoň čtvrtinu prostředků na boj proti klimatickým změnám.
Sedmnáctiletá švédská ekologická aktivistka Greta Thunbergová byla v pondělí opět navržena na Nobelovu cenu za mír. Informovala o tom agentura AP. Nominace přišla poté, co se loni Thunbergová stala osobností roku časopisu Time a spolu se třemi dalšími lidmi obdržela „alternativní Nobelovku“ – Cenu za správný život (Right Livelihood Award). Ekologickou aktivistku nominovali na Nobelovu cenu za mír již loni, byla považována za favoritku, nicméně ocenění nakonec získal etiopský premiér Abiy Ahmed.
Sbohem rajčata, papriky, lilky, jahody, melouny… Zelená ideologie dopadla nově na zemědělce a tím i na spotřebitele. Letos v zimě budou francouzské ekologické stánky poprvé, aspoň teoreticky, bez letního ovoce a zeleniny.
Neustále sílící diskuze o změnách klimatu dohnaly řadu měst a městských částí, ale i států k vyhlášení stavu klimatické nouze. Podle odborníků se jedná spíše o symbolické gesto, přesto bylo letos vyhlašování klimatické nouze módnější než kdy předtím. V současné době žije v takto označených oblastech asi 800 milionů lidí, to je přibližně každý desátý člověk na planetě. První ze států byla Velká Británie.
Zákazy z Německa jen srší. Tamní sociální demokracie (SPD) už dříve požadovala zákaz vozů SUV, a nyní by chtěla dát na index i pick-upy, prý kvůli ochraně životního prostředí.
Podle amerického ekonoma a držitele Nobelovy ceny Josepha Stiglitze není pravda, že lze dosáhnout cílů pařížské klimatické dohody jen tím, že zastavíme ekonomický růst. Máme podle něj řadu možností, jak ho zkvalitnit a zmírnit tak dopad na klima, „aniž bychom odsoudili miliardy lidí ke strádání“. Stiglitz to uvedl v komentáři pro server Project Syndicate.
Německé železnice Deutsche Bahn (DB) dostaly výtku od německého pověřencec pro ochranu osobních údajů za to, že zveřejnily detaily o cestě Grety Thunbergové vlakem. Dopravce uveřejnil jak číslo vlaku, ve kterém aktivistka cestovala, tak informaci, že seděla v první třídě. Informoval o tom server Spiegel.
Státy Evropské unie čeká příští rok schvalování prvních zásadních norem souvisejících s přechodem k ekologicky udržitelnému hospodářství.
Zástupci německé vlády se domluvili s představiteli spolkových zemí na zvýšení ceny tuny CO2 v chystaném národním systému emisních povolenek v oblastech dopravy a bydlení z dosud plánovaných deseti eur (255 korun) na 25 eur k 1. lednu 2021 a v dalších letech budou ještě výrazně dražší.
