KOMENTÁŘ ONDŘEJE ŠMIGOLA

Klimatický summit směřuje k neúspěchu. Bohudík

KOMENTÁŘ ONDŘEJE ŠMIGOLA
Klimatický summit směřuje k neúspěchu. Bohudík

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Greta Thunbergová dospěla, a tak ji nahradil dinosaurus, doslova. V neděli začíná klimatická konference COP26 ve skotském Glasgow. OSN při té příležitosti představila krátké video, ve kterém dinosaurus přednese v hlavním zasedacím sále OSN řeč o vymření a boji proti klimatické změně.

Vše ale nasvědčuje tomu, že konference bude trapné selhání. Velké naděje do ní vkládal premiér Boris Johnson, jenž plánoval vytěžit z ní pozitivní pokrytí pro svou vládu a nastartovat dobrou náladu po pandemii. Akci pojal spíše jako olympiádu, konference má i vlastního maskota, tuleně Bonnieho. Jenže ze série jednání o uhlíkové stopě se produkuje nadšení o dost hůře než z vrcholového setkání sportovců. Hlavní zprávou z Glasgow těchto dní tak je, že se přemnožily krysy a útočí na městské popeláře. Škarohlídové upozorňují, že i Bonnie vypadá jako krysa.

Současná COP (zkratka znamená Conference of Parties, tedy Konference smluvních stran, myšlena je Rámcová úmluva OSN o změně klimatu z roku 1992) je sice 26. takovéto setkání, šance na vyprodukování čehokoliv významného je, naštěstí, minimální. Johnson chtěl navázat na údajný úspěch COP21, kde byla v roce 2015 podepsána Pařížská klimatická dohoda. Tu sice podepsaly téměř všechny státy, včetně největších producentů CO2, Číny a Indie. Háček spočívá v tom, že signatáře téměř k ničemu nezavazuje, pouze mají sestavit vlastní cíle a plány na snižování emisí a podávat o tom průběžné zprávy. Za neplnění nehrozil žádný postih.

Johnson plánoval jít dál. Chtěl, aby se signatářské země zavázaly k nulovým emisím do roku 2050. To má mít efekt, že planeta se oteplí maximálně o 1,5 stupně. To se nepodaří naplnit. Čínský prezident Si Ťin-pching nepřijede. Čína přitom produkuje nejvíce emisí CO 2 na světě, je zodpovědná za 27 %, což je více než emise zbytku vyspělého světa dohromady. Emise plánuje zvyšovat dalších deset let a tím spolehlivě vynulovat jakékoliv snížení v Evropě.

Indie je ve vypouštění CO2 třetí na světě, její podíl je asi 6,6 %. Indický premiér Naréndra Módí sice přijede, ale dopředu avizoval, že nic nepodepíše. Vypouštění uhlíku považuje za zásadní pro industrializaci a zbohatnutí své země a nehodlá to obětovat kvůli evropskému zelenému šílenství.

K váhavcům je potřeba připočíst i USA, ty jsou v emisích s 11 % druzí po Číně. Prezident Joe Biden sice je pro Johnsonův plán, ale šance na prosazení v Kongresu je téměř nulová. V Senátu má rozhodující hlas Joe Manchin, to je sice demokrat, zastupuje však Západní Virginii, kde je těžba uhlí jedno z největších průmyslových odvětví.

Johnson odmítá, že by přechod na bezuhlíkovou ekonomiku byl bolestivý, drahý a vedl k chudnutí obyvatelstva. Podle všeho věří v technologický pokrok, jenž ve výsledku povede ke zvýšení životní úrovně. Například magazín The Spectator upozornil na nedávnou analýzu z Oxfordské univerzity tvrdící, že trendy v solárních, větrných a vodíkových technologiích znamenají, že nulových emisí lze dosáhnout do 25 let a „nejspíše povedou k čistým úsporám v hodnotě mnoha bilionů dolarů“. Otázkou je, proč, pokud je přechod na eko tak výhodný, je potřeba to nakazovat edikty států a mezinárodních organizací.

K Johnsonově smůle klimatické plány narazily na realitu zrovna v době, kdy začíná jeho vytoužený summit. Ceny energií letí vzhůru po celé Evropě. V Británii, Francii, ale i v Česku krachují či končí dodavatelé. Nemalou zásluhu na rostoucích cenách mají emisní povolenky a drahý plyn. Ten je momentálně považován za ekologicky neutrální, v zelené Evropě se z něj tak stal jeden z hlavních zdrojů energie. Naděje, že by nedostatek mohly pokrýt obnovitelné zdroje, se ukázaly jako liché.

Navíc experti upozorňují, že nejrůznější klimatické závazky a cíle přijaté na summitech životnímu prostředí spíše škodí. Vedou k tomu, že výroba se přesune z Evropy a Ameriky a do Číny. Evropa se tak může pyšnit svou nízkouhlíkovou ekonomikou, nicméně to jen posiluje Peking, jelikož vyrábí téměř vše potřebné a více neekologicky, než kdyby průmysl zůstal v Evropě. Předpokládané ztroskotání COP26 je nejspíše pro svět dobrá zpráva.

Z konference v Glasgow nejsou nadšení ani vládní poslanci a ministři, i když z mnohem prozaičtějších důvodů. Očekává se od nich, že se summitu zúčastní a budou dělat roztleskávače. Hotely v Glasgow jsou však beznadějně plné a nemají kde bydlet. Někteří tak budou dojíždět až z Anglie. Situace o to horší, že mají zakázáno létat, na ekosummitu by to nepůsobilo dobře. Musí se tak trmácet vlakem. Konzervativní politici tak prý konferenci svého premiéra překřtili z COP26 na CRAP26 čili SRAČKY26.

 

29. října 2021