Mnichovská bezpečnostní konference, na níž čekala evropské spojence studená sprcha z Washingtonu, skončila v neděli nečekaně pláčem. Její šéf Christoph Heusgen pronesl závěrečný projev, v němž varoval, aby Ukrajina nedopadla jako Československo v roce 1938. Nakonec neudržel ani slzy, protože jej až příliš zaskočila netečnost USA k roli Evropy v nadcházejících mírových jednáních.
Spojené státy zaslaly evropským spojencům šestibodový dotazník týkající se jejich požadavků pro vyjednávání míru na Ukrajině a jejich ochoty vyslat v rámci mírového urovnání do této země vojáky. Stejně tak se i Američané spojenců na starém kontinentu ptají, jaké bezpečnostní záruky se podle nich mají žádat po Rusku, uvedla agentura Reuters.
Sociální síť X, kterou vlastní miliardář Elon Musk, představí příští týden chatovacího robota s umělou inteligencí (AI) Grok 3. Ve svém příspěvku na sociální síti X Musk oznámil, že živá ukázka se uskuteční v pondělí 20:00 pacifického času, tedy v úterý v 5:00 SEČ, a označil Grok 3 za nejchytřejší AI na Zemi.
Americké ministerstvo zahraničí odstranilo ze svých internetových stránek prohlášení, že nepodporuje nezávislost Tchaj-wanu. Jako podporu Tchaj-peje vzápětí změnu ocenila vláda tohoto ostrova. Minulý měsíc ji přitom znervóznila slova staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa o příliš dominantním postavení ostrova ve výrobě polovodičů. Peking naproti tomu pravidelně odsuzuje jakékoliv projevy podpory ostrovní vlády ze strany Spojených států.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se během sobotního telefonátu se svým americkým protějškem Markem Rubiem dohodl na pravidelných kontaktech, které se budou týkat i přípravy summitu prezidentů Vladimira Putina a Donalda Trumpa. Na svém webu to uvedla ruská diplomacie. Hovor mezi vrcholnými diplomaty obou zemí se podle Moskvy uskutečnil z iniciativy Washingtonu.
Většina vyjádření zástupců nové americké administrativy vyvolává v Evropě, včetně Česka, dost živelné reakce. A to i přesto, že jde zatím spíše o kakofonii občas protichůdných výroků než harmonický sborový zpěv. K řeči viceprezidenta J. D. Vance na mnichovské bezpečnostní konferenci se už vyjádřili snad všichni. Naopak zcela zapadl v Česku jiný Vanceův výrok: před 14 dny v rozhovoru pro Fox News hájil Trumpovu migrační politiku odvoláním se na katolickou doktrínu „řádu lásky“, tedy ordo caritatis.
Za necelý měsíc od inaugurace Donalda Trumpa se toho stalo mnoho, ale cla a hrozba nových obchodních válek jsou z globálního pohledu rozhodně tématem číslo jedna. Obchodní bilance je pro amerického prezidenta nejdůležitější ukazatel, cla rád používá i jako formu nátlaku, kdy zkouší, jak kdo zareaguje. Zatím postupuje dost nepředvídatelně. V současném světě pokračující deglobalizace jsou přitom podobné protekcionistické tendence nebezpečnější než dřív. Mnozí kritici je označují až za autarkické, což v ekonomii znamená úsilí o co největší soběstačnost a maximální omezení zahraničního obchodu.
Tento týden se náměstek ministra zahraničí USA Christopher Smith a další dva američtí představitelé setkali v Bělorusku s prezidentem Alexandrem Lukašenkem a šéfem běloruské KGB a nabídli Bělorusům dohodu, píše deník New York Times. Podle ní by Lukašenko propustil "mnohé" politické vězně a Spojené státy zmírní sankce na běloruské banky a export draslíku ve snaze odklonit Bělorusko na "jinou oběžnou dráhu".
Francouzský prezident Emmanuel Macron na pondělí pozval evropské lídry na schůzku do Paříže. Oznámil to polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski, který se účastní Mnichovské bezpečnostní konference. Schůzka se má uskutečnit v době, kdy diplomatické iniciativy amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně Ukrajiny nabývají na rychlosti a Evropanům ujíždí události doslova před očima. Podle zprávy AFP schůzku ještě Macronův úřad nepotvrdil.
Na pomyslném obzoru se rýsuje evropská armáda bez USA. Evropa se musí připravit na případné stažení amerických vojáků, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Nastal podle něj čas na vytvoření evropské armády. Neměla by nahradit Severoatlantickou alianci (NATO), ale vyrovnat příspěvek Spojených států k transatlantické bezpečnosti.
Německo nikdy nepodpoří mír, který by byl Ukrajině diktován. Spolkový kancléř Olaf Scholz ostře reagoval na projev viceprezidenta USA J. D. Vance na Mnichovské bezpečnostní konferenci, který naopak podpořil prezident Donald Trump. Vance v pátek tvrdě kritizoval Evropskou unii a naznačil možnou spolupráci s Alternativou pro Německo (AfD). "Tohle se nedělá – a už vůbec ne mezi přáteli a spojenci, proto to důrazně odmítáme.
Americký ministr obrany Pete Hegseth varoval, že americká vojenská přítomnost na kontinentu nepotrvá věčně a Evropa se bude o svou bezpečnost muset postarat sama. V současné době jich na základnách po celé Evropě slouží asi sto tisíc. Se stahováním vojáků z Německa a dalších zemí začal Donald Trump už během prvního prezidentského mandátu. Nastupující Joe Biden jejich počet ale zase navýšil, nicméně podle polského prezidenta Andrzeje Dudy není výstavba americké základny v Polsku ohrožena.
Projev amerického viceprezidenta J. D. Vanceho na konferenci v Mnichově se evropským lídrům a fanouškům současné evropské politiky nelíbil. Jak by také mohl. Vance de facto řekl, že Evropa se odklání od demokratických hodnot Západu a přestala se starat o své občany a voliče, kterých se bojí. A to je klíčové. Nejde jen o otázku migrace a útoků přistěhovalců, kdy si například němečtí nebo britští občané mohou už zcela oprávněně připadat tak, že pro své vlády už dávno nejsou na prvním místě a že za daně, které odvádějí, se jim nedostává požadované míra ochrany, zajištění bezpečí a dodržování práv.
Americký viceprezident J. D. Vance se v pátek na okraj Mnichovské bezpečnostní konference setkal s Alicí Weidelovou, která je kandidátkou Alternativy pro Německo (AfD) na spolkovou kancléřku. S odvoláním na své zdroje o tom informovala německá veřejnoprávní televize ZDF. Schůzku následně potvrdili zástupci Weidelové i Vanceho. Spolupředsedkyně AfD Weidelová na síti X ocenila viceprezidentův projev na konferenci jako vynikající. O AfD se zajímají německé tajné služby kvůli jejím krajně pravicovým aktivitám.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj byl údajně v Mnichově na separátním jednání s americkými kongresmany postaven před dohodu, která by zavazovala Ukrajinu k převedení 50 % dosud nevytěžených tamních nerostných zdrojů Spojeným státům. Zelenskyj nabídku odmítl. Na zprávu upozornil Josh Rogin, korespondent listu The Washington Post s odkazem na kongresmany. Ukrajinská strana tuto informaci oficiálně nekomentovala.
Ukrajina chce bezpečnostní garance, než zahájí jakákoli jednání o ukončení války s Ruskem. Po setkání s americkým viceprezidentem J. D. Vancem na okraj Mnichovské bezpečnostní konference to dnes řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vance označil jednání za dobré a řekl, že si Spojené státy přejí na Ukrajině trvalý mír. K jednání o nerostných surovinách, kvůli kterým bylo setkání z americké strany dnes odloženo, nakonec nedošlo.
Americký viceprezident J. D. Vance se na bezpečnostní konferenci v Mnichově tvrdě opřel do Evropské unie. Hrozba, která podle jeho slov znepokojuje Spojené státy, není Rusko nebo Čína, ale pochází z Evropy. Evropské politiky vyzval, aby více naslouchali svým občanům. Vance většinu svého projevu věnoval kritice poměrů v Evropě, o válce na Ukrajině se zmínil jen okrajově. Převažovalo přitom čekávání, že v projevu nastíní představu americké administrativy o cestě k dosažení míru na Ukrajině.
Jestliže Rusko nebude souhlasit s mírovou dohodou, která Ukrajině zajistí dlouhodobou nezávislost, mohou proti němu Spojené státy použít ekonomické i vojenské formy nátlaku. "Existují ekonomické nástroje nátlaku, existují samozřejmě vojenské nástroje nátlaku, které mohou Spojené státy proti Putinovi použít," řekl americký viceprezident J. D. Vance v rozhovoru pro deník The Wall Street Journal (WSJ). Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov americkou stranu poprosil, aby svůj výrok vysvětlila.
Po pár intenzivních dnech ve znamení uvalení cel ze strany Spojených států se potvrzuje, že Donald Trump v první řadě opravdu zkouší, kam koho dotlačí. A že je to součást hry. To však rozhodně neznamená, že je namístě se nechat ukolébat a že žádná celní válka nenastane. Čína na Trumpem dodatečně uvalené tarify už odpověděla a žádná eskalace není žádaná. A až 20procentní cla na dovoz z EU mohou být stále na pořadu dne. Nedostatečný boj s nelegální migrací a pašováním fentanylu je opravdu spíše zástupný důvod zavádění cel.
Naplňují se nejhorší obavy ohledně přístupu Donalda Trumpa k Ukrajině. Naděje, že požadavek na ukončení války by mohl být podpořen silným americkým tlakem na Rusko, pomalu mizí. Naopak se zdá, že Trump preferuje rychlé ukončení konfliktu i za cenu významných ústupků Vladimiru Putinovi. „Právě jsem měl dlouhý a velmi produktivní telefonát s ruským prezidentem Vladimirem Putinem,“ oznámil předvčírem americký prezident na sociální síti Truth Social, kde informoval o zahájení vyjednávání o ukončení války na Ukrajině. „Jak jsme se oba shodli, chceme zastavit miliony úmrtí ve válce Ruska/Ukrajiny,“ pokračoval.
Ve středu proběhl telefonický hovor mezi bývalým americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který odstartoval proces příprav na mírové rozhovory. Zatímco Trump se snaží zahájit diplomatické úsilí, jeho ministr obrany vzkázal evropským spojencům, že většina odpovědnosti za jakékoli dohody o urovnání konfliktu padne právě na jejich bedra, píše agentura Bloomberg.
V Paříži se sešly světové špičky, aby debatovaly o hrozbách, jež přináší nástup umělé inteligence. Projev tam měl i americký viceprezident J. D. Vance, jeho čtvrthodinové vystoupení mělo velký ohlas, nedivím se tomu. Byla to dobře přednesená řeč, taky dobře napsaná – ne ve smyslu výjimečných literárních kvalit, ale srozumitelná, neužvaněná, věcná a nezanesená prefabrikovanými obraty. Označil bych ji za přesvědčivé vyjádření stanoviska, s nímž v mnoha ohledech nesouhlasím.
Americký ministr financí Scott Bessent se dnes jako první člen nové administrativy Donalda Trumpa setkal v Kyjevě s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a předal mu návrh dohody mezi Spojenými státy a Ukrajinou o vzácných nerostech, která by podle něj po válce mohla Ukrajině sloužit jako "bezpečnostní štít". Zelenskyj po setkání vyjádřil naději, že se dohodu podaří uzavřít už na Mnichovské bezpečnostní konferenci koncem tohoto týdne.
Americký ministr obrany Pete Hegseth řekl, že nevidí návrat Ukrajiny do hranic před rokem 2014 jako reálný. V rámci mírového plánu si východoevropskou zemi ani neumí představit v Severoatlantické alianci (NATO), chtěl by ale místo toho přítomnost zahraničních jednotek jako bezpečnostní záruku, informovala agentura Reuters.
Na Ukrajinu míří první zástupce administrativy Donalda Trumpa. Ministr financí USA Scott Bessent se tento týden vydá do Kyjeva, aby jednal o přístupu Spojených států k ukrajinským vzácným zeminám a energetickým zdrojům (ropa, plyn). Podle serveru Firstpost oznámil cestu americký prezident Donald Trump v úterý na sociálních sítích.
Americký rapper Kanye West, v současnosti vystupující pod pseudonymem Ye, na svém webu prodává trička s hákovým křížem. Zároveň byl deaktivován rapperův účet na sociální síti X, kde West v posledních dnech šířil celou řadu rasistických, misogynních a antisemitských příspěvků. Není jasné, zda si účet zrušil sám West nebo administrátoři platformy. Píší o tom americká média.
Jihokorejská vláda usiluje o zahájení jednání s administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa a o koordinaci případných protiopatření s EU a Japonskem, aby ochránila zájmy svých firem. Řekl to úřadující prezident Čche Sang-mok. Kanada bude upozorňovat na negativní dopad nových cel na dovoz oceli a hliníku do USA a v případě potřeby zareaguje tvrdě a jasně, uvedl kanadský premiér Justin Trudeau.
Odpověď na americká cla na hliník a ocel musí být chytrá. Problém je ale hlavně v tom, že třeba Čína a Indie přesměrují svůj export z USA do Evropy a ohrozí zdejší produkci. Pro Echo24 to uvedl europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Evropská komise podle něj musí s USA proaktivně jednat, jinak hrozí obchodní válka, na kterou doplatí hlavně Evropská unie.
Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení 25procentního cla na dovoz oceli a hliníku do USA, a to bez žádných výjimek. Podepsal také příslušný dekret. Oznámily to tiskové agentury. "Každý, kdo zavede cla, musí počítat s proticly," reagoval už předem německý kancléř Olaf Scholz. Trumpův nový příkaz ale více zabolí jiné země.
Peníze z americké agentury pro mezinárodní rozvoj (USAID) byly na Slovensku podle slovenského premiéra Roberta Fica použité i na politické cíle v zájmu deformovat politický systém a zvýhodnit jisté politické strany. Fico to napsal miliardáři Elonu Muskovi, kterého americký prezident Donald Trump pověřil škrty ve státní správě a od kterého Fico žádá informace o využití uvedených peněz na Slovensku.
