Tag: věda

Články k tagu

Genderová ideologie proniká do české vědy. „Do týmu sháním muže uměle, na oko“

Na česká vědecká pracoviště dorazily západní trendy. Do žádostí o granty či vnitřních hodnocení ústavů Akademie věd přibývají kolonky hodnotící genderové složení týmů, užívání vhodného jazyka či počty žen ve vedoucích pozicích. Zatímco podle zastánců jde o zlepšení pracovního prostředí i vědeckých výsledků, podle části vědců jde jen o ideologii, která jim často nelogicky narušuje práci. A z jejich řad se  začíná ozývat ostrá kritika.

OSN selhává, řada je na české vládě. „Pro všechny v EU není Ukrajina tak důležitá“

OSN ve své roli selhává a jednota mezinárodního společenství i celosvětový zájem ve vztahu k Ukrajině je fakticky menší, než se v Česku zdá, upozorňuje nová analýza z dílny odborníků z Karlovy univerzity. Podle nich to tak znamená zvláštní zodpovědnost pro českou vládu v předsednictví Evropské unie. Musí udržet válku jako agendu s nejvyšší prioritou a udržet akce unie v chodu, říká v rozhovoru s deníkem Echo24 spoluautor analýzy Jan Karlas.

Covid byl nácvik na klimatickou krizi

Minulý týden byl v Praze známý portugalský analytik a konzultant Bruno Maçães. Představoval tu české vydání své poslední knihy Svět změny. Civilizace na prahu nové éry (INFO.CZ). V originále vyšla kniha před rokem, kdy se některé okolnosti pandemie mohly jevit naléhavěji než dnes. Maçães si je nicméně jist, že lekce z pandemie s námi zůstane, ba co víc, bude využita i v klimatické politice.

Nejdřív musely padat hlavy

Někdy v polovině osmdesátých let jsem byl na archeologické brigádě v Kožlí u Orlíka u Michala Lutovského, tehdy mladého a nyní významného archeologa, kde jsme kopali slovanské mohyly. Bavili jsme se po večerech o archeolozích, o nichž jsem měl představu, že to jsou drsní muži s krumpáči, kteří jsou stále někde v terénu a po večerech u lampy porovnávají kosti a střepy. Michal Lutovský se mnou souhlasil, ale uvedl příklad mladé a velmi sympatické archeoložky Andrey, která je shodou okolností manželkou herce Jiřího Bartošky, který se právě tehdy mimo jiné proslavil rolí ve filmech na motivy knih Eduarda Štorcha.

Covid-19 asi unikl Číňanům z laboratoře po „katastrofické nehodě“, přiznal soukromě šéf WHO

Zatímco Světová zdravotnická organizace (WHO) tvrdí, že všechny hypotézy ohledně původu covidové pandemie zůstávají na stole, její šéf Tedros Adhanom Ghebreyesus osobně věří, že koronavirus unikl z čínské laboratoře ve Wu-chanu po „katastrofické nehodě“ v roce 2019. S odkazem na nejmenovaný vysoký zdroj z kruhů britské vlády to napsal deník Daily Mail. WHO původně přijala tvrzení Pekingu, že únik z laboratoří je „konspirační teorie“.

Odříkaného chleba největší krajíc

Slovo enantiodromie (řecky enantiodromia) bývá do češtiny překládáno jako protiběh a používá se v praxi poměrně zřídka. Je to škoda, protože s jevem jím označovaným se setkáváme dnes a denně a většinou si jej vůbec neuvědomujeme. Nově pak pojem enantiodromie zavedl pro účely poznání dynamiky duševních procesů C. G. Jung. V české tradici mu odpovídá tak nejspíš přísloví Odříkaného chleba největší krajíc.

Vzácná nebeská show. Na noční obloze se srovná Merkur, Venuše, Mars, Jupiter a Saturn

Během června se na noční obloze uskuteční vzácná nebeská show. Pozorovatelé oblohy dostanou vzácnou příležitost vidět všechny velké planety naší sluneční soustavy pohromadě i s Měsícem. Nejjasněji budou vidět 24. června. Toto vzácné zarovnání zahrnuje pět planet snadno pozorovatelných pouhým okem - Merkur, Venuše, Mars, Jupiter a Saturn. Každá z nich je tak jasná, aby byla vidět i na světlem znečištěné městské obloze.

Kdo bojuje o moc, chystá svou porážku

Láska – pravda – nenávist. Německý filozof Peter Trawny věnoval každému tématu jednu knihu. Poslední z trojice, kniha s názvem Hitler, filozofie a nenávist, vyšla jen několik dní po ruské invazi na Ukrajinu. Jméno Hitler i slovo nenávist se tehdy staly stálicemi denního tisku. A často jsme slýchali větu „První obětí války je pravda“. I druhé téma lze tedy považovat za trefu. Ale co si počít s láskou? Nežijeme snad v době po jejím skonu?

Granát na vypasené ryby

V těžkých nebo přelomových dobách je inspirující dopřát slova učencům, vzdělaným, kteří se neopírají jen o znalost dějin, ale především o vývoj myšlení. Války, nemoci nebo živelní katastrofy mohou být katalyzátorem společenských změn, jejichž pochopení nebude nakonec tak složité, stejně jako nalezení jejich podstaty, protože vše lidé už zažili. Nejtěžší a nejzdlouhavější je nalezení cesty pochopení. Na cestě stojí zátarasy dobových reálií, v dnešním kontextu zamořující mozek zmrtvujícím informačním smogem. To se ukazuje jako nezdolatelná překážka.

Od hrachu k monstrům aneb Z mopslíka nejde strach

Dvacátého července uplyne dvě stě let od narození zakladatele genetiky Gregora Johanna Mendela, rodáka ze slezských Hynčic, mnicha a posléze opata augustiniánského kláštera na Starém Brně. To se nám zdálo jako dobrá záminka bavit se tady „o něčem jiném“. K tomu se sešli ředitelka Mendelova muzea v Brně Blanka Křížová, katolický kněz a biolog Marek Orko Vácha, psychiatr Radkin Honzák a biolog a pravidelný host Salonů Echa Stanislav Komárek.

Případ na ÚSTRu aneb Pomluva se vždycky hodí

Podobně jako se nedoporučuje dotýkat se drátů s vysokým napětím nebo třeba olizovat zmrzlé zábradlí, je rozumné nekomentovat dění v ÚSTRu. Tedy Ústavu pro studium totalitních režimů, o jehož patnáctiletých dějinách by nějaký Balzac či Dietl měl napsat strhující románovou ságu či nekonečný seriál. Bylo by tam vše o velikosti a malosti lidského ducha, všechny intriky a ambice, lásky a zášti, vášně a nenávisti, celý rej myšlenek a idejí v nálevu velkých ideologických bojů, v nichž jde o všechno a o nic.

Německý rok 1968 a všechny jeho oběti

Když český autor napíše původní práci o zahraniční problematice, aniž jen přežvykuje, co se tak píše a vysílá, můžeme to považovat za událost. Mezi přežvýkavci na Německo se vymyká Aleš Valenta, historik, dlouhá léta učitel na univerzitě v Hradci Králové i publicista. Spouštěčem Valentova zájmu o Německo byla tzv. uprchlická krize před sedmi lety. Nejprve se z toho zrodila kniha Německo: Mýtus a realita, poměrně přesvědčivé nabourání mýtu o této zemi coby kolébce moderní tolerance a baště otevřené výměny myšlenek a politické kultury. Druhá kniha prohlubuje tu první. Jmenuje se Německý rok 1968.

Ukrajina – laboratoř i krmelec

Zpráva listu Daily Mail z minulého pátku o účasti Bidena mladšího na amerických investicích do biologických laboratoří na Ukrajině víceméně zapadla. Dá se z toho vyvozovat, že zpráva není podstatná. Anebo že je pravdivá a nikdo z těch, kdo by si za jiných okolností užili vyvracení dezinformace, neměl chuť to přiznat. Za těch pět dní nikdo nezpochybnil autenticitu e-mailů z proslulého Hunterova laptopu, jak je zveřejnil Daily Mail.

Kosmický úspěch. Sonda poslala nejdetailnější fotografii Slunce

Evropská sonda Solar Orbiter se přiblížila ke Slunci na dosud nejkratší vzdálenost 48 milionů kilometrů a poslala odtamtud na Zemi detailní snímky povrchu hvězdy. Informovala o tom Evropská vesmírná agentura (ESA), která společně s americkou vesmírnou agenturou NASA sondu před dvěma lety na misi vyslala. Tak blízko centru Sluneční soustavy jako Solar Orbiter se nikdy předtím žádná jiná sonda nedostala. Nové snímky Slunce zveřejnila ESA na twitteru.

Vědci vyluštili záhadu toho, proč je Slunce horké

Vědci už ví, proč je Slunce horké – přesněji proč mnohem víc žhne krajní vrstva jeho atmosféry, než samotný povrch hvězdy. Takový objev může pomoct k mnohem přesnějšímu porozumění počasí ve vesmíru, které má vliv i na planetu Zemi. Nová teorie nám také může pomoct předejít milionovým škodám na vesmírných lodích. Novozélandští vědci vyvinuli novou teorii, proč je tzv. korona víc horká, než samotný povrch hvězdy. Jde totiž o nejvrchnější vrstvu sluneční atmosféry.

S plechovou raketou ke hvězdám

Na večer 10. února 2022 se těšili všichni fanoušci vesmírného výzkumu. Elon Musk, majitel a ředitel firmy SpaceX, totiž přislíbil veřejnou prezentaci na téma „pokroky projektu Starship“. A to ne v nějaké klimatizované konferenční místnosti, ale přímo pod sestaveným exemplářem na texaské základně Boca Chica. A jak slíbil, tak se i stalo. Nedá se říci, že by Muskova řeč pod lesknoucí se raketou přinesla zcela nové poznatky. Šlo spíš o rekapitulaci aktuálního stavu, který si nadšenci dokázali dát dohromady už i z jiných zdrojů.

Zničte nebezpečné viry v laboratořích. Nesmí uniknout, nabádá WHO Ukrajinu

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila Ukrajině, aby zlikvidovala nebezpečné patogeny ve svých výzkumných laboratořích. Jde o prevenci, která má zamezit jejich případnému úniku, kdyby byla některá výzkumná zařízení zasažena válečným konfliktem na Ukrajině. Ve válce létají obvinění z přípravy biologického či chemického útoku z jedné strany na druhou. Rusko se nechalo slyšet, že Spojené státy financují ukrajinský biologický program, který hodlá do Ruska vypustit zákeřné nemoci.

Žena v pasti hormonů

Čtyřicetiletá Dita je bezdětná. Byla celkem na třech umělých oplodněních, tedy IVF, in vitro fertilizace. „Můj muž miluje děti a je na něm vidět, jak je z toho zklamaný. Pokaždé nová naděje a pokaždé nic,“ vypráví Dita, která už dávno uvažuje o adopci. „Ale to víte, chlap, ten chce vlastní,“ krčí rameny. Nejvíc to odnáší psychika. OHSS může skončit i smrtí. I když jen v ojedinělých případech. Je to nepravděpodobné, ale možné.

Nebezpečí paušalizace

Před několika dny uplynuly dva roky od smrti prvního pacienta v ČR trpícího těžkou formou covidu-19. Tím vstoupil do našich moderních dějin zcela nový fenomén, o němž jsme tehdy neměli ani tušení, jak výrazně ovlivní celou naši společnost nejen po medicínské stránce, stránce biologického poznání, ale i ze sociálního, ekonomického, politického a geopolitického hlediska. Tehdy šlo o infekci RNA virem, který se náhle objevil – podle čínských údajů – u jednoho člověka 17. listopadu 2019. Nicméně dodnes není původ viru jednoznačně jasný.

Samovláda univerzitám ani vědcům nesvědčí

Poslední lednový den rezignoval nový rektor Mendelovy univerzity v Brně Vojtěch Adam. Jen den předtím, než se měl ujmout své funkce. Čtyři dny od chvíle, kdy ho prezident Miloš Zeman hlavou univerzity jmenoval. Tomu devětatřicetiletý uznávaný profesor chemie, který na Mendelově univerzitě do té doby vedl Ústav chemie a biochemie a byl zároveň prorektorem, nezabránil, přestože v té chvíli byly na stole přesvědčivé důkazy o manipulacích s daty, kterých se v minulosti dopouštěl v řadě svých publikací.

Všudypřítomné potravinářské „éčko“ končí. Může měnit DNA buněk, zjistili vědci

Bílé potravinářské barvivo E 171, známé také jako oxid titaničitý, je od 7. února zakázáno v Evropské unii používat při výrobě potravin, vyskytovalo se v poživatinách od žvýkaček až po pečivo. Vědci se teď domnívají, že může způsobovat změny DNA v některých typech buněk, což může vést k nádorovým onemocněním nebo vývojovým poruchám plodů. Výrobci mají ještě šest měsíců na to, aby se novému zákazu Evropské komise přizpůsobili. Zákaz totiž nabude účinnosti až 7. srpna.

Oči jen pro Pfizer

S tím, jak – věřme – končí pandemie čínského koronaviru, se množí takzvané revizionistické zprávy. Podle metastudie vědců z americké Univerzity Johnse Hopkinse (žádná ořezávátka, celosvětové přehledy z Johns Hopkins University byly od začátku používány jako jedna z ústředních databází koronavirové nákazy napříč světem) měla celoplošná opatření, tedy lockdowny, na šíření infekce zanedbatelný vliv. Teď přichází izraelská studie, podle níž dostatečná hladina vitaminu D v těle do velké míry zabraňuje těžkému průběhu covidu-19.

Přestaňme hledat nakažené bez příznaků

Máme za sebou dva roky s virem, který bezprecedentně poznamenal svět. Jak moc epidemie a hlavně reakce na ni proměnily společnost? Přichází s novou mutací omikron konečně návrat k normálnímu životu? V Salonu Echa diskutují tři imunologové. Profesorka Martina Koziar Vašáková, profesor Vojtěch Thon, imunolog Jaroslav Svoboda a ředitel Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR Zděněk Hostomský.

Je banální a příliš očividná. Socha věnovaná otci genetiky Mendelovi pobouřila Brno

Skupina umělců, akademiků a teoretiků výtvarného umění v otevřeném dopise kritizuje výsledek veřejné soutěže na sochu pro Mendlovo náměstí v Brně. V soutěži vypsané u příležitosti 200. výročí narození otce genetiky Gregora Johanna Mendela, které připadá na letošní rok, uspěl umělecký slévač a sochař Jaromír Gargulák. Jeho bronzový monument Hrachovina však signatáři otevřeného dopisu pokládají za "doslovně ilustrativní až banální". Brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS) napsala, že v porotě byli klíčoví odborníci a smlouva už byla uzavřena.

Věštění z kapky krve

Rok 2022 nezačal pro Elizabeth Holmesovou, zakladatelku nyní již padlé biotechnologické firmy Theranos, zrovna šťastně. Porota u federálního soudu v Kalifornii ji uznala vinnou ze tří případů podvodu a ze zločinného spolčení za účelem podvodu vůči investorům. Holmesová jim líčila nádhernou budoucnost. Přístroje Theranosu měly stát v každé lékárně a v každé ordinaci, orákula nového věku, sdělující pacientům pravdu – ty máš rakovinu, ty jsi zdráv.

VIDEO: Space X vynesla do vesmíru českou družici

Ve čtvrtek odpoledne odstartoval let do vesmíru český nanosatelit z dílny Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu (VZLU), který ponese hned dva detektory pro monitoring záblesků gama záření. Družici sestrojila výzkumná skupina pod vedením Norberta Wernera zPřFMU. Výzkumná skupina astrofyziky vysokých energií z PřFMU bude také odpovědná za analýzu vědeckých dat. Družice VZLUSAT-2 letí do vesmíru s dalšími menšími družicemi na raketě Falcon 9 od firmy SpaceX,

Plošné testování ve školách by mohl nahradit monitoring odpadních vod, navrhuje VŠCHT

Rozsáhlý monitoring koronaviru v odpadních vodách škol by při ústupu epidemie v Česku mohl nahradit testování žáků a studentů antigenními testy. Zástupci VŠCHT, Prahy 9 a Pražských vodovodů a kanalizací (PVK) to dnes uvedli v tiskové zprávě. Předběžné výsledky pilotního projektu podle nich prokázaly dostatečnou citlivost metody. Sběrače v kanálech od loňského září zachycovaly splašky z pěti základních škol v Praze 9 a jedné základní a jedné mateřské školy v Praze-Lysolajích.

Naděje pro statisíce. Lékaři z USA transplantovali člověku srdce z prasete

Srdce z geneticky modifikovaného prasete transplantovali američtí lékaři pacientovi, aby mu zachránili život. O vysoce experimentální operaci, která se odehrála v pátek ve fakultní nemocnici ve městě Baltimore (Maryland) a trvala osm hodin, dnes informovaly list The New York Times (NYT) a agentura AP. Nemocnice dnes, tři dny po zákroku, uvedla, že se pacient cítí dobře. Jeho syn řekl, že otec umíral, nebyl způsobilý pro transplantaci lidského srdce a neměl jinou možnost.

Zostuzení profesora Wilsona

E. O. Wilson, vědec zabývající se evolucí, zemřel po dlouhém a vědecky plodném životě dne 26. prosince 2021 ve věku 92 let. Netrvalo moc dlouho a časopis Scientific American, kdysi publikace značně vysoké úrovně, ale poslední dobou poněkud obsahově upadající, uveřejnil úvodník obviňující Wilsona a další vědce z oboru genetiky, že postavili svoji práci na „rasistických myšlenkách“ a jejich dědictví je „problematické“.

Jejich vakcína zachránila miliony životů. Europoslanec chce dát BioNTech na bankovky

Německý europoslanec Moritz Körner přišel s návrhem, aby Evropská centrální banka při blížících se změnách podoby eurobankovek na jedné z nich vyobrazila zakladatele firmy BioNTech Ugur Sahin and Özlem Türeciová. Společnost BioNTech se ve spolupráci s Pfizerem podílela na vývoji dosud nejvyužívanější vakcíny proti koronaviru. Podle Körnera zachránila Sahin a Türeciová skrze svou firmu miliony lidských životů.