Tag: Německo

Články k tagu

Téměř polovina Němců je pro ukončení pomoci Ukrajině. Tento postoj sílí hlavně mezi mladými

Téměř polovina Němců je proti tomu, aby Německo dále podporovalo Ukrajinu posíláním zbraní nebo finančně, plyne z průzkumu společnosti Insa pro zpravodajský portál t-online. Zvláště silný je takový postoj u mladé generace. Z exkluzivního průzkumu vyplývá, že 46 procent Němců si přeje, aby spolková země nepodporovala zemi čelící už tři roky ruské agresi zbraněmi nebo penězi. Osmadvacet procent naopak chce, aby příští vláda Ukrajině zbraně i peníze posílala.

Merz zve izraelského premiéra a slibuje, že nebude zatčen. „Katastrofa,“ zuří Levice

Pozdvižení na německé politické scéně vyvolalo nedělní oznámení pravděpodobného příštího kancléře za CDU/CSU Friedricha Merze, že do země zve izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Pozvání šéfa izraelské vlády, na kterého vydal zatykač Mezinárodní trestní soud (ICC), je problematické i pro sociálnědemokratickou stranu (SPD), zřejmého příštího koaličního partnera Merzových konzervativců. Krajně levicová Levice hovoří o katastrofě, píše deník Die Welt.

Kancléř smutné postavy

Friedrich Merz je smutný vítěz. Volby v Německu byly dlouho dopředu označovány za nejdůležitější volby letošního roku. Z odstupu se asi budou jevit spíš jako významná křižovatka, kterou ale Německo projelo rovně. Začněme povahou Merzova vítězství. Křesťanskodemokratická unie (CDU) doplněná v Bavorsku o Křesťansko-sociální unii (CSU) získala 28,5 procenta. Nebýt posledních voleb s ještě nižším výsledkem, chtělo by se napsat, že to je historicky slabý výkon. Bývaly doby, že když se CDU a CSU úplně nedařilo, i tak měly dohromady aspoň 40 procent.

Twitter není „skutečný život“. A zároveň je

Mezi ty, kdo nevyhráli volby v Německu, nepochybně patří také Elon Musk. Na svém masově sledovaném (200 milionů sledujících) účtu na síti X (dříve Twitter), již vlastní, masivně propagoval AfD, psal o ní jako o „poslední jiskřičce naděje“ pro Německo, burcoval, co to šlo, přidávali se k němu i někteří další členové Trumpovy administrativy. Zdá se ale, že ta nebývale silná podpora z Ameriky výsledek AfD nijak neovlivnila. Podpora strany byla podle průzkumů od konce roku plus minus stabilní, oscilovala mezi 19 a 22 procenty, její zisk ve volbách průzkumy kopíroval.

Podíl cizinců na kriminalitě v Česku roste. Ve srovnání s Německem ale ne tak dramaticky

Ačkoli počet registrovaných trestných činů v Česku klesá, kriminalita cizinců v posledních letech opět mírně roste. Podle policejního prezidia souvisí nárůst s migrační vlnou v posledních letech, zejména kvůli ruské válce na Ukrajině. Podíl cizinců mezi stíhanými u nás v loňském roce dosáhl 12 %. Dramaticky odlišná situace je ovšem v Německu, kde díky setrvalému trendu poslední dekády vzrostl podíl cizinců na odsouzených už na 39 %.

Nová éra Německa: Migrace, spalovací motory, jádro i vztahy s USA. Co čeká Česko?

Po vítězství konzervativní unie CDU/CSU v německých volbách se pravděpodobně novým německým kancléřem stane Friedrich Merz. Jeho nástup k moci znamená potenciální přesměrování priorit největší evropské ekonomiky a docela jistě odklon od politiky Angely Merkelové. Změny v oblastech hospodářství, migrace, obrany či energetiky budou mít výrazný dopad na Evropskou unii a logicky i na Českou republiku, která je s Německem úzce propojena ekonomicky, politicky i geopoliticky.

AfD a Levice získaly blokační menšinu. Merz chce proto rychle prosadit finance pro armádu se starým Bundestagem

Opoziční pravicová AfD a opoziční levicová Die Linke získaly podle dosaženého počtu křesel v novém Bundestagu takzvanou blokační menšinu. Dohromady mají 216 poslanců, k blokační menšině potřebují 211. Opoziční strany mohou díky blokační menšině zabránit přijetí ústavních zákonů a některých dalších zákonů. V současnosti se debata o hrozbě blokační menšiny týká především prodloužení platnosti fondu na modernizaci armády, jehož platnost skončí v roce 2027 nebo reformy dluhové brzdy.

Volby otřásly německou politickou scénou, tři vrcholní politici už oznámili konec

Ani ne 24 hodin po oznámení prvních exit pollů už němečtí voliči vidí změny. Dosavadní kancléř Olaf Scholz už oznámil, že se nebude podílet na jednáních o nové vládě ani usilovat o vládní funkci. Konec v nejvyšších patrech politiky oznámil i dosavadní vicekancléř a ministr hospodářství Robert Habeck, který se stahuje z vedoucích pozic u Zelených. Úplné vale politice pak oznámil šéf FDP Christian Lindner. Přitom právě jeho spory o státní rozpočet vedly k předčasnými volbám.

Případů antisemitismu v Česku přibylo. Policie jich meziročně řešila o 40 % více

V roce 2024 řešila policie celkem 30 případů nenávistných projevů k Židům. Oproti roku 2023 se jedná 40procentní nárůst. Deníku Echo24 to řekl mluvčí Policie ČR Ondřej Moravčík. Dodal, že policisté nadále věnují zvýšenou pozornost bezpečnosti u židovských objektů. Federace židovských obcí (FŽO) hlásila v souvislosti s konfliktem mezi Izraelem a Hamásem strmý nárůst incidentů. Výrazně vyšší čísla a velký nárůst počtu případů antisemitismu hlásí také Německo.

„Nejtěžší kancléřství poválečných dějin.“ Pokud Merz nezmění Německo, vyhraje příště AfD

Navzdory zisku více než 28 procent hlasů je vítězství Friedricha Merze a jeho konzervativní unie CDU/CSU slabé, shodují se komentáře německých médií k výsledku předčasných voleb. Média vyzývají k rychlému vzniku nové stabilní vlády i vzhledem k právě probíhajícímu odklonu USA od Evropy. Slabá Merzova vláda by totiž ve výsledku posílila ambice stále rostoucí pravicové Alternativy pro Německo (AfD), jež ve volbách skončila druhá před sociálními demokraty (SPD) dosavadního kancléře Olafa Scholze.

Fiala chce s Merzem koordinovat migrační politiku, Babiš mluvil o katastrofě

Musíme s novou německou vládou mluvit a koordinovat migrační politiku. Uvedl to premiér Petr Fiala (ODS) ve vysílání CNN Prima News. Dodal, že se těší na spolupráci s vítězem voleb Friedrich Merzem na „silnější Evropě“. Fialův předchůdce Andrej Babiš (ANO) hovořil v neděli v souvislosti s německými volbami o katastrofě kvůli relativnímu úspěchu Zelených. Uvedl, že by Evropa potřebovala stabilní vládu CDU/CSU s SPD.

„Skvělý den pro Německo,“ reagoval Trump. Merzovi gratuluje i Macron či Zelenskyj

Prezidenti Francie a Ukrajiny, Emmanuel Macron a Volodymyr Zelenskyj, a další evropští lídři poblahopřáli lídrovi konzervativní unie CDU/CSU Friedrichu Merzovi k vítězství v nedělních parlamentních volbách v Německu. Vyslovili se pro jednotu i pokračování spolupráce. Výsledek německých voleb ocenil na sociální síti i americký prezident Donald Trump. CDU/CSU získala ve volbách 28,5 procenta hlasů, a Merz tak zřejmě zamíří do křesla spolkového kancléře.

AfD ovládla parlamentní volby na východě Německa, v Berlíně dominuje Levice

Alternativa pro Německo (AfD) se v nedělních parlamentních volbách stala nejsilnější stranou ve všech pěti spolkových zemích ve východním Německu, tedy v Sasku, Durynsku, Braniborsku, Sasku-Anhaltsku a Meklenbursku-Předním Pomořansku. V hlavním městě Berlíně, který má rovněž status spolkové země, slaví nečekané vítězství krajně levicová strana Levice. Informovala o tom dnes agentura DPA s odvoláním na průběžné výsledky hlasování.

V Německu sečteno, malé strany se do Bundestagu nedostaly, Merzovi stačí jeden partner

Nedělní předčasné parlamentní volby v Německu vyhrála s 28,6 procenta hlasů konzervativní unie CDU/CSU, jejíž volební lídr Friedrich Merz se tak zřejmě stane novým spolkovým kancléřem. Druhá skončila s 20,8 procenta hlasů strana Alternativa pro Německo (AfD), označovaná místními médii za pravicově populistickou až krajně pravicovou. Pro třetí sociální demokracii (SPD) kancléře Olafa Scholze hlasovalo 16,4 procenta voličů, což je pro tuto stranu nejhorší výsledek ve volbách do Spolkového sněmu.

Merz odmítl AfD, vládnout může s SPD a Zelenými

Vítěz německých parlamentních voleb Friedrich Merz v první povolební debatě opět kategoricky vyloučil jakoukoli spolupráci se stranou Alternativa pro Německo (AfD), která skončila ve volbách na druhém místě. Předák konzervativní unie CDU/CSU Merz také řekl, že sestavování příští vlády bude složité, koalici by chtěl ale mít hotovou do Velikonoc. CDU/CSU, kterou Merz vedl do voleb jako kandidát na kancléře, získala podle prognóz stanic ZDF a ARD přes 28 procent hlasů.

Fiala i Babiš pogratulovali CDU. Okamura věřil v lepší výsledek AfD

Premiér Petr Fiala (ODS) pogratuloval pravděpodobnému příštímu německému kancléři Friedrichu Merzovi a konzervativní unii CDU/CSU k dnešnímu vítězství v německých předčasných parlamentních volbách. Na síti X uvedl, že se těší na prohloubení česko-německé kooperace a společnou práci na silnější Evropě. Expremiér a předseda opozičního ANO Andrej Babiš uvedl, že vítězství CDU/CSU je dobrou zprávou pro Německo, Evropu a také pro česko-německé vztahy.

Merz zvítězil, Scholz uznal hořkou porážku. S napětím se čeká na výsledky malých stran

Šéf CDU Friedrich Merz prohlásil svou stranu za vítěze německých voleb. Naopak několik minut po zveřejnění výsledků uznal dosavadní kancléř Olaf Scholz „hořkou porážku“. Na druhém místě podle exit pollů skončí AfD, jejíž spolupředsedové Alice Weidelová a Timo Chrupalla už prohlásili, že jsou připraveni se podílet na vládě a „nastavují ruku“. Klíčové pro budoucí koaliční jednání bude výsledek FDP a BSW, obě uskupení se pohybují kolem klíčových 5 % pro vstup do bundestagu.

Ještě horší, než jsem předpovídal

Pět let před začátkem migrační krize a svou proslulou větou „To zvládneme“ řešila německá kancléřka Angela Merkelová aféru člena představenstva tamní centrální banky Thila Sarrazina. Tomu tehdy vyšla skandální kniha o nezvládnuté integraci muslimské menšiny v Německu Deutschland schafft sich ab, posléze česky pod názvem Německo páchá sebevraždu. Dnes při zpětném pohledu je možné v Sarrazinovi vidět něco jako moderního proroka. Rozhovor pro Echo, který byl veden dva dny po autorových osmdesátinách, se ale neomezuje pouze na migraci a německé volby

Nejlepším filmem Berlinale se stal norský snímek Drömmer. Žádný z tří českých filmů neuspěl

Zlatého medvěda za nejlepší snímek 75. ročníku filmového festivalu Berlinale získalo drama Drömmer (Sny) norského režiséra Daga Johana Haugeruda. Na slavnostní ceremonii v Berlíně to dnes oznámil předseda mezinárodní poroty, americký režisér Todd Haynes. Film vypráví o dospívání mladé dívky, která se zamiluje do své učitelky. Na festivalu se představily i tři filmy s českou stopou, ocenění ale nezískaly. Film Drömmer je třetím dílem Hagerudovy trilogie, která se věnuje lásce a sexualitě.

Německo ještě odmítá léčbu

Proč by předčasné volby, k nimž Němci půjdou 23. února, měly být významnější než obvykle, dokonce osudové? Mohou se tak jevit v dnešním mezinárodním kontextu: růst cen energií, krize průmyslu, jíž Německo trpí nadprůměrně a přibližně stejně jako Česká republika; rostoucí opozice vůči Green Dealu napříč Evropou a vzestup populistické pravice od Itálie přes Rakousko po Nizozemsko; do toho v USA návrat Donalda Trumpa. Kdyby podobným směrem vykročili ještě i Němci, asi bychom se najednou všichni ocitli v konstelaci, kdy se dají zastavit centralizační procesy v EU a třeba i o kus vrátit.

Němečtí lídři: Byznysmen Merz, nepopulární Scholz a ekonomka s doktorátem v čele AfD

Tři klíčové osobnosti se v nedělních volbách utkají o hlasy německých voličů v předčasných volbách. Jasným favoritem na pozici kancléře je milionář, někdejší rival Angely Merkelové a šéf CDU Friedrich Merz. Proti němu stojí končící sociálnědemokratický kancléř Olaf Scholz, který během své vlády přišel o značnou část podpory. V opozici téměř s jistotou skončí lídryně Alternativy pro Německo, vystudovaná ekonomka s doktorátem žijící v registrovaném partnerství Alice Weidelová.

Znepokojivá zpráva o kriminalitě v Německu. 39 % odsouzených jsou cizinci

V Německu se téma kriminality stalo klíčovým bodem volebního zápasu. Otázka, zda migrace vede k nárůstu trestné činnosti, vyvolává bouřlivé debaty mezi politiky i odborníky. Podle speciální analýzy Statistického úřadu, kterou si nechal zpracovat poslanec AfD René Springer, se situace za posledních deset let dramaticky změnila. V roce 2023 bylo evidováno celkem 656 901 trestních odsouzení, přičemž 61 % z nich připadalo na německé občany a 39 % na cizince.

Tenkrát v Mnichově

U zpráv o tom, jak v nějaké západoevropské zemi migrant nebo potomek migrantů zaútočil na lidi, už pomalu nevíte, jestli se ještě mluví o té z minulého týdne, nebo o nějaké nové. Tak pravidelně teď přicházejí. Jsou strašné, a přesto jako by k nim nebylo co říct. Tedy co nového říct. Podobně fungují třeba pravidelné zprávy z Ruska o tom, že člověk s nějakou funkcí či postavením náhodou vypadl z okna. Víme, co znamenají, i bez komentářů. Samozřejmě že komentáře přicházejí. Obohacení. Wir schaffen das. Sarkastické, kruté a vždy stejné.

Vládnout by v Německu reálně mohla „keňská“ koalice, říká průzkum. Merz si v debatě notoval se Scholzem

Nedělní německé parlamentní volby vyhraje konzervativní unie CDU/CSU Friedricha Merze, k sestavení většinové vlády bude ale možná potřebovat dva koaliční partnery. Vyplývá to z nového průzkumu agentury INSA. Podle něj a prohlášení jednotlivých stran o povolební spolupráci by v úvahu připadala jen takzvaná keňská koalice, tedy spolupráce CDU/CSU, sociálních demokratů (SPD) a zelených. Podle průzkumu INSA pro bulvární deník Bild by získala CDU/CSU 30 procent hlasů

Merzova předvolební nejistota. Nemusí mít stabilní koalici, potřebuje neúspěch malých stran

Jasným favoritem německých voleb je šéf Křesťanskodemokratické unie CDU Friedrich Merz, přesto je před nedělním kláním v nejistotě. Pokud chce pevnou vládu, potřebuje, aby menší strany utrpěly „drtivou porážku“. Ideálně natolik, že by se ani nedostaly do Spolkového sněmu. Oslovení politologové uvádí, že existuje ještě celá řada nejistot a může se stát, že Německo opět nebude mít stabilní koalici.

Německo před volbami nezná vítěze ani poražené. Každý pátý neví, koho zvolit

S blížícím se termínem německých parlamentních voleb, které se konají 23. února, se situace na politické scéně vyostřuje. Podle průzkumů zůstává favoritem konzervativní unie CDU/CSU pod vedením Friedricha Merze, která se aktuálně pohybuje kolem 30 % podpory voličů. Na druhém místě se drží pravicová Alternativa pro Německo (AfD) s 22 %, následovaná sociálními demokraty (SPD) s 16 % a Zelenými s 13 %. Překvapením posledních týdnů je výrazný vzestup strany Levice.

Na Němce klatby platí

Stará dobrá Spolková republika je minulostí, pohřbilo ji nikoli sjednocení, ale Angela Merkelová a její slavný výrok z roku 2015 o tom, že to Němci zvládnou. Byly doby, kdy sledovat (západo)německé volby bylo zajímavé jen pro toho, kdo to měl rád a trochu se nudil. Soutěžily dvě masové klasické politické strany: sociální demokracie (SPD) pro dělnictvo a zaměstnance – a křesťanští demokraté a sociálové (CDU-CSU) pro střední stav, zemědělce a Bavory. Do toho pár procenty zasahovali ještě liberálové (FDP) pro intelektuály a podnikatele.

700 miliard eur z EU pro Ukrajinu. Oznámení rozsáhlého transferu mělo počkat až po německých volbách

Evropské státy připravují rozsáhlý balík na podporu Ukrajiny, jehož oznámení mělo být podle původních plánů odloženo až po německých volbách 23. února, aby se předešlo kontroverzím. Tento tajný záměr však prozradila německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. Baerbocková v rozhovoru pro agenturu Bloomberg naznačila, že plánovaná finanční pomoc a investice do obrany dosáhnou rekordní výše.

Dlouhá (a chaotická) cesta k míru

Nejzajímavější a nejspíš i nejchytřejší člen týmu amerického prezidenta Donalda Trumpa je jeho viceprezident J. D. Vance. Ten svým projevem šokoval účastníky mnichovské bezpečnostní konference, každoročního sletu státníků a expertů z celého světa. V něm zmínil válku na Ukrajině jen okrajově, za největší nebezpečí pro Evropu prohlásil snahy, které se v rámci ochrany demokracie snaží omezit svobodu slova, a migraci. Část Evropanů to pobouřilo. Durdí se, že v momentě, kdy Američané začínají s Rusy jednat o ukončení ukrajinského konfliktu, zároveň vyjadřují podporu silám, které s Moskvou sympatizují. Vance má v lecčem pravdu.

Pár dní do voleb. Mapa favoritů téměř kopíruje hranice rozděleného Německa

Německé volby budou ukazatelem toho, jak razantně třetí největší ekonomika světa otočí kormidlem doprava, píše server Politico. Nejlidnatější země EU půjde za týden, v neděli 23. února k předčasným volbám, aby zvolila nový parlament. Hlasování téměř jistě vyvolá změnu ve vedení země, největší šance se dávají dosud opoziční CDU Friedricha Merze. Nelze si však nevšimnout posilujících tendencí pravicové AfD, jež by, jak ukazuje mapa volebních prognóz, téměř jistě triumfovala ve spolkových zemích někdejší NDR .