Bývalý americký prezident Donald Trump se poprvé od sobotního pokusu o atentát objevil na veřejnosti. Před delegáty sjezdu své Republikánské strany v pondělí místního času předstoupil s obvazem kolem pravého ucha, které zasáhl střelec na předvolebním mítinku v Pensylvánii. Přítomní ho odměnili ovacemi vestoje, uvedla agentura Reuters.
J.D. Vance do veřejného života poprvé promluvil skrz autobiografickou knihu Hillbilly Elegy, která se dočkala i hollywoodského zpracování. Jeho popis vyrůstání v chudobě v Ohiu byl pro řadu lidí zajímavým pohledem na nižší střední třídu, která podporuje Donalda Trumpa. O to zajímavější bylo, že ji napsal člověk, který Trumpa tvrdě kritizoval. To se však i po úspěchu knihy změnilo. V řadě klíčových ekonomických otázek je současný kandidát na viceprezidenta v souladu právě s Donaldem Trumpem.
Americký prezident Joe Biden znovu odmítl pochybnosti ohledně své schopnosti ucházet o znovuzvolení. V rozhovoru se stanicí NBC se označil za "zatraceně bystrého", dotazy na svůj věk má ale za legitimní. V debatě se chce s Donaldem Trumpem znovu utkat v září. Velké pochybnosti o tom, zda má 81letý politik pokračovat v souboji s Trumpem, vyvolala televizní debata z konce června, v níž se šéf Bílého domu opakovaně zadrhával a nedokázal dokončit některé myšlenky.
„Všichni jsme se smířili s druhým Trumpovým prezidentstvím,“ řekl zpravodajskému webu Axios nejmenovaný „vysoce postavený“ demokrat. Zatímco komentátoři v médiích tiší spekulace, že po sobotním neúspěšném atentátu na Trumpa jsou volby již rozhodnuty, v Demokratické straně už přešli z první fáze smutku (popírání) rovnou k páté (smíření). Do voleb stále zbývají čtyři měsíce a tento rok dokazuje, že se může stát celkem cokoli. Nicméně Trump je nyní zřejmým favoritem. Kdyby tento atentát zfilmoval Hollywood, kritici ho ztrhají, že jde o neuvěřitelný americký kýč. Trump přežil jen díky tomu, že na poslední chvíli otočil hlavu.
Jako kandidát na viceprezidenta Spojených států půjde po boku Donalda Trumpa do listopadových voleb republikánský senátor J. D. Vance. Před vstupem do vrcholné politiky Vance Trumpa ostře kritizoval, později se však stal jeho hlasitým obhájcem. Exprezident dnes svou volbu oznámil na své sociální síti Truth Social, Republikánská strana krátce na to na předvolebním sjezdu nominovala Trumpa jako svého kandidáta na prezidenta. Tým současného prezidenta Joea Bidena Trumpův výběr kritizoval.
Víkendový útok střelce na amerického exprezidenta Donalda Trumpa alespoň na čas upozadil spory uvnitř Demokratické strany, jejíž část se snažila vytlačit prezidenta Joea Bidena z letošních prezidentských voleb. Uvádí to web Politico a další americká média po více než dvou týdnech zákulisních i veřejných polemik demokratů. Otázkou však je, jak dlouho aktuální utlumení odporu Bidenovi vydrží. „Myslím, že je po všem,“ řekl v neděli televizi NBC News nejmenovaný prezidentův spojenec.
Část Francouzů začala převádět své prostředky a úspory do ciziny v obavách z plánů levice, která by se ve Francii mohla dostat k moci po nedávno vyhraných volbách. Nová lidová fronta (NFP) ve svém programu navrhuje zdanění bohatých ve výši 90 procent nebo silně progresivní zdanění. Podobné záměry tak urychlily přípravy na přesuny peněz do zahraničí nejen u nejbohatších, všiml si deník Le Figaro.
V americkém městě Milwaukee dnes začíná republikánský nominační sjezd, na kterém strana oficiálně jmenuje bývalého prezidenta Donalda Trumpa svým kandidátem pro listopadovou volbu hlavy Spojených států. Trump, který o víkendu přežil pokus o atentát, již přijel do největšího města ve státě Wisconsin, kde se očekávají protesty. Na sjezd, který potrvá do 18. července, má dorazit až 50.000 lidí, včetně zhruba 2400 republikánských delegátů.
Volební „superdebata“ České televize před volbami do Evropského parlamentu vzbudila ostrou vlnu kritiky. Formát debaty totiž zavdal podezření, že očividně zvýhodnil vládní koalici Spolu oproti opozičním stranám i mimoparlamentním subjektům, které měly evidentní šanci na volební úspěch, jak se posléze i potvrdilo v samotných volbách. Rada ČT kvůli tomu chce vidět pravidla pro debaty v dalších volbách, velká mediální rada pak s ČT zahájila řízení o přestupku.
Nejhorší americké období po druhé světové válce byl zřejmě přelom šedesátých a sedmdesátých let. Země rozdělená válkou ve Vietnamu, protesty a násilí součástí politiky, atentáty běžnou součástí zpravodajství. Nepodařeným atentátem na Donalda Trumpa se Spojené státy tomuto kritickému bodu významně přiblížily. Kdyby to nebylo vysílané živě, člověk by si myslel, že je to scéna z filmu. Kulka minula Trumpa velmi těsně, škrtla o jeho ucho. Exprezident zřejmě přežil jen díky náhlému otočení hlavy. Znalci thrillerů ihned vytane na mysli scéna z knihy Fredericka Forsytha Den pro šakala.
Poté, co se americký prezident Joe Biden přeřekl na summitu NATO a nazval prezidenta Zelenského Putinem a svou viceprezidentku Kamalu Harrisovou "viceprezidentem Trumpem," dál sílí tlak na jeho odstoupení. Největší sponzoři jeho kampaně v posledních dnech přestali posílat pravidelné příspěvky, celkem se mluví o minimálně 90 milionech dolarů, o které jeho kampaň v posledních dnech přišla. Počet zákonodárců, kteří Bidena vyzvali k odstoupení, už přesahuje dvě desítky.
Už deset členů amerického Kongresu z Demokratické strany veřejně vyzvalo svého stranického kolegu a prezidenta Joea Bidena, aby odstoupil z prezidentských voleb, píše agentura Reuters. Stejnou výzvu v průběhu uplynulého dne již přednesl i první demokratický senátor, další činitelé mezitím dávali najevo pochybnosti o Bidenově kandidatuře. "Snahy Joea Bidena zastavit debaty kolem jeho kandidatury se ve středu nezdály být úspěšné," shrnul vývoj web Politico.
Že britští konzervativci, známí taktéž jako toryové, směřují po 14 letech k drtivé porážce, bylo jasné již dlouho dopředu. Proto jsme se sešli s britským politologem Matthew Goodwinem ještě před volbami, konkrétně 24. června, abychom důvody konzervativní katastrofy podrobně probrali. Konečné výsledky (labouristé 411 křesel, konzervativci 121 a Reform UK 5 křesel) potvrzují Goodwinovy teze.
V éře „čitelné společnosti“, kdy jsme zahlceni daty, má snad každý jejich konzument svou oblíbenou korelaci. Nějaký vztah, fakt či faktoid, který na jednoduchých číslech vysvětluje mnohé. Anebo se zdá vysvětlovat – člověk se taky chce trochu bavit a zaujmout spolubesedníky. I když tedy ta čísla se skutečnou vypovídací hodnotou by měla mít přednost. Jedna z nejoblíbenějších korelací autora tohoto komentáře pochází z Francie a je tato: Čím je obec vzdálenější od nádraží, tím vyšší je pravděpodobnost, že v ní získá víc hlasů strana Marine Le Penové.
Nejnovější volební modely agentur Median a Kantar přinášejí zajímavé pohledy na českou politickou scénu. Voliči se stále více obracejí k alternativám mimo zavedené politické strany a novým možnostem. Potvrzuje se také fluktuace, nerozhodnost a nejistota, komu příště hlas dát. Podle Medianu by se do Poslanecké sněmovny dostalo šest politických stran a hnutí.
Hollywoodský herec a hlavní podporovatel prezidenta Joea Bidena George Clooney ve středu vyzval k výměně Bidena na postu demokratického kandidáta s ohledem na jeho výkony v debatě. V článku pro New York Times Clooney uvedl, že 81letého Bidena „miluje“, ale Bidenův věk podle něj ohrozil jeho snahu o znovuzvolení v souboji s Donaldem Trumpem. „Je zdrcující to říct, ale Joe Biden, se kterým jsem byl před třemi týdny na dobročinném večírku, nebyl ten úžasný Joe Biden z roku 2010,“ napsal Clooney.
Jestliže se francouzská politika odvíjí od vztahu k Národnímu sdružení a symbolizuje ho jméno Le Pen, pak českou do značné míry definuje vztah k Andreji Babišovi. Zdůrazňuji jméno Babiš, nikoli hnutí ANO, které je už řadu let na místní a krajské úrovni partnerem různých politických sestav. Marine Le Penová se dlouhá léta snažila posunout politiku svého hnutí blíž ke středu a odpojit se od historického předurčení daného jejím otcem. Výsledky francouzských parlamentních voleb (stejně jako řady prezidentských) naznačují, že i přes řadu politických posunů jméno Le Pen nese příliš historické zátěže.
Výsledky voleb do Evropského parlamentu v Česku jsou potvrzené. Dosavadní europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) u Nejvyššího správního soudu (NSS) neuspěla se stížností, volební senát ji zamítl. Oznámil to soudce NSS Ivo Pospíšil. Šojdrová, která ve volbách mandát neobhájila, zpochybňovala zvolení Ondřeje Koláře (TOP 09) europoslancem kvůli možným chybám v počítání preferenčních hlasů. Šojdrová i Kolář kandidovali za koalici Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09). NSS už dříve zamítl či odmítl i zbylé stížnosti na eurovolby.
Sněmovní volby by v květnu vyhrálo hnutí ANO s 33 procenty hlasů, druhá ODS by měla 14,5 procenta a třetí Piráty by volilo deset procent lidí. Do Sněmovny by se dostaly ještě hnutí STAN s podporou 8,5 procenta, SPD se 7,5 procenta a TOP 09 s 5,5 procenta hlasů. Vyplývá to z volebního modelu, který dnes na svém webu zveřejnila agentura Median. Z vládních stran ve srovnání s dubnem posílily ODS, STAN i TOP 09, která se vrátila nad pětiprocentní hranici potřebnou pro vstup do Sněmovny.
Francie se po bouřlivých volbách a výhře levice nachází v bezprecedentní situaci kvůli hrozbě upadnutí do dluhové krize. Už v červnu zhoršila zemi rating agentura Standard & Poor‘s, teď přišla s varováním i agentura Moody’s. Povolební Francie je nicméně v mrtvém bodě, protože sestavování příští vlády bude velmi pravděpodobně náročné. To vyvolává na trzích další nejistotu a nestabilitu. Investoři ale v omezeném manévrovacím prostoru vidí zároveň i bezpečí
Europarlamentní frakce dosáhly v noci na dnešek předběžné dohody o rozdělení výboru v Evropském parlamentu (EP). Nejsilnější frakce Evropské lidové strany (EPP) by chtěla vést celkem sedm výborů, například vlivný výbor pro zahraniční věci (AFET), pro průmysl (ITRE) a pro zemědělství (AGRI). Vyplývá to z informací serveru Politico. Nová parlamentní frakce Patrioti pro Evropu by pak chtěla výbory pro dopravu (TRAN) či kulturu (CULT). Zda se jim je podaří získat, zůstává podle bruselského listu nejasné.
Británie a Francie, dva státy spojené společnou historií, táhnoucí se celá staletí. Věční rivalové, častí spojenci, neustále mezi sebou se poměřující. Vypadalo to, že i nyní se dohodli na pokusu, kdo víc překope svůj politický systém. Britský premiér Rishi Sunak náhle vyhlásil předčasné volby na 4. července. Chvíli nato ho následoval francouzský prezident Emmanuel Macron, když rovněž zavelel k urnám, a to 7. července. V obou zemích posílila levice, ale i populistická pravice. Nejdřív se podívejme do Spojeného království. Z 650 křesel v Dolní sněmovně získala Labouristická strana 411, jde o její druhé největší vítězství v dějinách.
Charles de Gaulle kdysi pravil, že ve Francii se nedá skoro vládnout, neboť jak vládnout zemi, která má 350 druhů sýra? To byla ještě ovšem stará dobrá Francie. Od generálových dob se Francie změnila v zemi, kde se diverzita týká především etnické různosti vytvářené po desítky let masovým přistěhovalectvím. To samozřejmě někdo vítá a považuje za hodnotu, jiný naopak sčítá počty teroristických činů, oblastí, kde, jak se oficiálně říká, „republika ztratila kontrolu“, zástupy mládeže, která otevřeně dává najevo, že nějakou Francií hluboce pohrdá, neboť má svůj islám.
Po nejistém vystoupení prezidenta USA Joe Bidena, který znovu usiluje o znovuzvolení, v předvolební debatě s jeho rivalem Donaldem Trumpem, zaplavil nyní internet lednový rozhovor s jeho manželkou Jill. "Dokáže to. Vidím jeho elán. Vidím jeho energii. Vidím jeho vášeň," komentovala prezidenta první dáma Jill Biden. Rozhovor ještě více rozvířil debatu připravenosti prezidenta a naplnění očekávání jeho kampaně, píší Fox News.
Na počet hlasů pravicové Národní sdružení (RN) v právě proběhlých francouzských parlamentních volbách drtivě zvítězilo. Hnutí Marine Le Penové jich od občanů ve druhém kole voleb obdrželo přes 10 milionů, tedy o tři miliony více, než byl zisk v tomto ohledu druhé levicové koalice Nová lidová fronta (NFP). Přesto na počet křesel skončila před volbami favorizovaná RN až třetí. Může za to většinový volební systém i strategie jejích oponentů.
Francouzský prezident Emmanuel Macron svým zbrklým rozhodnutím vyhlásit předčasné volby a zbytečnou ostrakizací pravice umetl ve Francii cestu k moci komunistům a antisemitům. Na síti X to dnes napsal europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Europoslankyně a šéfka KSČM Kateřina Konečná výsledky na síti X interpretuje tak, že levice může uspět, pokud se spojí a bude klást důraz na témata, která občany trápí.
Někteří přední demokratičtí členové Sněmovny reprezentantů se kloní k názoru, že by stávající prezident Joe Biden neměl znovu kandidovat na prezidentskou funkci. Svůj názor sdělili při neveřejném jednání, který pořádal lídr demokratů v dolní komoře amerického Kongresu Hakeem Jeffries, píše dnes agentura AP. Jednání však také ukázalo, že mezi demokraty nepanuje jednoznačný názor, jak postupovat po nepřesvědčivém výkon stávajícího prezidenta v debatě s bývalým prezidentem Donaldem Trumpem.
Noc po nedělních parlamentních volbách ve Francii lidé v ulicích oslavovali neúspěch pravicového Národního sdružení (RN) či dobrý výsledek krajně levicové Nové lidové fronty. Některá shromáždění doprovázely menší střety s policií. Shromáždění v Paříži, Rennes či Nantes skončila krátce před půlnocí, informují dnes francouzská média Na náměstí Republiky v centru Paříže se sešlo několik tisíc lidí, kteří oslavovali úspěch Nové lidové fronty a provolávali slogany proti fašismu.
Nejvíce mandátů získala v předčasných parlamentních volbách ve Francii levicová Nová lidová fronta, která může počítat s nejméně 178 mandáty. Následuje aliance Spolu, která podporuje prezidenta Emmanuela Macrona, s nejméně 150 mandáty. Krajně pravicové Národní sdružení bude mít nejméně 125 poslanců. Nikdo nemá v Národním shromáždění většinu 289 poslanců. Ukazují to oficiální výsledky zveřejněné ministerstvem vnitra.
Předběžné výsledky z Francie včera říkaly, že prezidentu Emmanuelu Macronovi jeho pokus zastavit nástup krajní pravice vypsáním předčasných voleb vyšel. Národnímu sdružení (RN) Marine Le Penové zatarasil cestu k moci doslova celý zbytek politické scény. Tato národní fronta, jak vznikla mezi oběma koly voleb, sahá od většiny zbytkových gaullistických republikánů přes macronovský střed až po levicový blok Nová lidová fronta (Zelení, Mélenchonova levice, socialisti, komunisti). Stalo se ve jménu záchrany demokracie.
