Ambiciózní slib předsedkyně SOCDEM Jany Maláčové, že do roku 2028 poroste minimální mzda na 31 tisíc korun, strhl na sociálních sítích pozornost. Do bývalé ministryně práce a sociálních věcí se ostře pustil exministr financí Miroslav Kalousek. Spor se rozhořel i na pozadí kontroverzí ohledně volebního připojení sociálních demokratů k hnutí Stačilo!.

Maláčová na síti X uvedla: „Do roku 2028 bude minimální mzda 31 000 Kč měsíčně. Každý rok ji zvýšíme aspoň o 3000 Kč. Nejnižší tarif veřejných zaměstnanců bude vždy začínat minimální mzdou, celé tabulky se proto budou také zvedat. Navíc snížíme daň z práce, to je další 1000 Kč měsíčně ke každé výplatě. A o rok později zase. A pak ještě jednou.“ Přiložila také video, na němž odpovídá na různé otázky ohledně výše mezd nebo benefitů.

I levicoví ekonomové dobře ví, že růst mezd nesmí být rychlejší, než růst produktivity práce, jinak na to doplatí zejména ti nejchudší a nejzranitelnější.
To ale nelze vysvětlit bolševické úderce, které jsou chudí a zranitelní ukradení. Jde jí jen o její moc a její prachy. https://t.co/YFJYl1QnWA

— Miroslav Kalousek🇨🇿🇺🇦🇮🇱 (@kalousekm) August 4, 2025

Kalouskovi se to příliš nelíbilo. „I levicoví ekonomové dobře ví, že růst mezd nesmí být rychlejší, než růst produktivity práce, jinak na to doplatí zejména ti nejchudší a nejzranitelnější. To ale nelze vysvětlit bolševické úderce, které jsou chudí a zranitelní ukradení. Jde jí jen o její moc a její prachy,“ kritizoval.

Dlouhodobý spor o platy

Diskuze o růstu mezd a platů ve veřejné sféře probíhá v Česku dlouhodobě. Vláda a odbory se zatím neshodly, o kolik porostou platy ve státním sektoru v příštím roce. Kabinet počítá se čtyřprocentním růstem objemu peněz na platy, ale odbory žádají rychlejší dorovnání tarifů nejhůře placených profesí. „Cílem je srovnat do tří let rozdíly až 17 procent mezi jednotlivými tabulkami,“ uvedl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Podle odborů je tempo pomalé a požadují dorovnání do dvou let. „Nakonec je tam nějaká shoda tříletá. Bude předložen návrh, aby za tři roky první příloha zanikla, to znamená zvýšení o 17, 18 procent během tří let u těch nejhůře placených profesí,“ doplnil prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.

Rostoucí tlak na platy ale kontrastuje s vývojem v soukromém sektoru. Podle průzkumu poradenské společnosti RSM letos plošně plánuje navyšovat mzdy jen asi desetina firem. „Po několika kolech zvyšování mezd spojených s dobou vysoké inflace pociťují firmy v mzdových nákladech úlevu,“ uvedla řídící partnerka RSM Monika Marečková.

Maláčová a Stačilo!: spojení, které budí emoce

Samotná Maláčová je dlouhodobě v centru pozornosti kvůli tomu, že SOCDEM vedle své značky kandiduje i na kandidátkách hnutí Stačilo!, jehož součástí jsou komunisté a další menší uskupení. Podle Maláčové je cílem „spojit síly proti vládním záměrům a zabránit propadu hlasů levice“. Kritici uvnitř SOCDEM to však považují za ztrátu identity strany a porušení bohumínského usnesení, které zakazovalo spolupráci s KSČM.

Hnutí Stačilo! usiluje o získání nejméně pěti procent hlasů, průzkumy mu nyní připisují právě tuto hranici. Společná kandidatura však znovu otevřela debatu o směřování sociální demokracie a jejím vztahu ke krajní levici.

Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů budou v jednáních o platech pokračovat 25. srpna. Odborový předák Josef Středula věří, že „se shoda do konce prázdnin najde“.