Tag: Volby

Články k tagu

Souboj o Hrad začíná

Přesně za dva roky bychom měli volit nového prezidenta. Aspoň pokud druhé kolo souboje o Hrad opět připadne na poslední lednový víkend, jako tomu bylo ve všech třech dosavadních přímých prezidentských volbách. Že hledání kandidátů už začíná být politické téma, ukázal nedávný sněm hnutí ANO. „Samozřejmě teď to není na stole, ale musíme o tom už přemýšlet,“ prohlásil minulou sobotu hned ve svém úvodním projevu k delegátům ANO Andrej Babiš. A přiblížil, jaké vlastnosti by měl potenciální kandidát splňovat, přičemž mluvil také o tom, že na nominantovi by ideálně chtěl najít shodu i se svými současnými vládními partnery – s SPD a Motoristy sobě.

Německá AfD bude mít v Sasku už druhého starostu, povede Altenberg u hranic s Českem

Alternativa pro Německo (AfD) bude mít po nedělních volbách už druhého starostu v Sasku. Kandidát strany, kterou německá civilní tajná služba loni označila za prokazatelně pravicově extremistickou, vyhrál s přehledem volby v Altenbergu. Krušnohorské město se zhruba 7500 obyvateli leží přímo u českých hranic. Člen AfD André Barth získal v nedělních volbách starosty v Altenbergu podle předběžných výsledků 61,8 procenta hlasů.

Volby v Praze beru jako výzvu, vláda toho pro hlavní město může hodně udělat, říká Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) bere letošní komunální volby v Praze jako výzvu, zda se podaří představit voliče, kteří hnutí ANO ve sněmovních volbách nevolili, ale mohli by i na základě činnosti Babišovy vlády změnit názor. Praha je podle Babiše specifická a kabinet jí může i z celostátní úrovně výrazně pomoci. Zatím nechtěl spekulovat, kdo kandidátku ANO v Praze povede, jisté je, že se ANO nebude s nikým spojovat do koalice.

Babiš: Koalice by měla mít vlastního kandidáta na prezidenta. Pavel podle něj už zahájil kampaň

Premiér Andrej Babiš (ANO) pokládá rozmíšky kolem možnosti poskytnout čtveřici bojových letounů L-159 Ukrajině za umělý problém. Na dnešním sněmu hnutí ANO v Praze ministerský předseda řekl, že nechce vydávat energii na spory. Prezident Petr Pavel už podle Babiše vede volební kampaň. Společného kandidáta na prezidenta by podle něj měla nabídnout i vládní koalice hnutí ANO, SPD a Motoristů.

Petr Pavel uvažuje o obhajobě funkce prezidenta: „Pokud bude zájem, je na místě o tom uvažovat“

Prezident Petr Pavel bude znovu kandidovat na svou funkci, pokud bude cítit dostatečnou podporu a zájem. Zároveň ho nesmí zradit zdraví jeho nebo někoho z rodiny, řekl dnes novinářům při návštěvě Prostějova. Navázal tak na své čtvrteční vyjádření k tomuto tématu, kdy kandidaturu nevyloučil. Pavel byl zvolen prezidentem v přímých volbách v lednu 2023, když ve druhém kole porazil předsedu ANO Andreje Babiše. Svůj pětiletý mandát vykonává od inaugurace v březnu 2023. Podle ústavy nemůže být nikdo zvolen víc než dvakrát za sebou. "Důvodem, proč bych zcela určitě do něčeho takového nešel, jsou spíše zásadnější zdravotní důvody mé nebo v rodině, které by mi znemožnily jít do toho znovu. Ale samozřejmě také situace, jaká v té době bude u nás. Rozhodně nechci být tak arogantní, abych si myslel, že za dva roky budu mít stejnou podporu, jakou mám dnes. A pokud bude zájem a bude dostatečně silná podpora, pak je samozřejmě na místě o tom uvažovat," uvedl prezident. Otázka, zda bude prezident obhajovat prezidentský mandát, padla již ve čtvrtek od jednoho z diváků během besedy s obyvateli Hranic na Přerovsku. Odehrála se v divadle Stará střelnice a v zaplněném hledišti lidé několikrát Pavlovi vyjádřili podporu. "Nevylučuji to," uvedl tehdy prezident. Jeho případná kandidatura zajímala ve čtvrtek také členy olomouckého zastupitelstva, se kterými se sešel v obřadní síni historické budovy radnice. "Nešel jsem do toho s ambicí vykonávat tuto funkci dvě volební období. Chtěl jsem nabídnout svou službu a alternativu v naději, že se během těch pěti let objeví někdo, koho bych sám rád podpořil a volil. Mou ambicí bylo přinést do rozhádané a rozdělené společnosti pár témat, na kterých bychom se měli shodnout," uvedl v diskusi prezident. V předchozích měsících se k této otázce jasněji nevyjadřoval. Podobný dotaz veřejně padl loni v listopadu v Činoherním klubu, tehdy se prezident odpovědi vyhnul s tím, že na to je ještě čas. Podle říjnového průzkumu agentury STEM/MARK by prezidentem Pavla volilo nebo možná volilo 58 procent lidí. Z nabízených 40 jmen veřejně známých osobností by si 45 procent vybralo herce a moderátora Marka Ebena, který ale svou kandidaturu dlouhodobě vylučuje, a 40 procent současného premiéra Andreje Babiše (ANO). Ideální budoucí prezident by měl být podle průzkumu politicky zkušený, důrazný, prozápadní a nadstranický. Důležitost úřadu prezidenta ve vnímání lidí od jara vzrostla, vyplynulo z průzkumu, který agentura poskytla ČTK.

Prezident Pavel nevyloučil další kandidaturu na Hrad

Prezident Petr Pavel během dnešní debaty s obyvateli Hranic na Přerovsku nevyloučil, že bude znovu kandidovat na funkci hlavy státu. Podobnému dotazu čelil i při setkání s olomouckými zastupiteli. Otázka případné kandidatury zřejmě naposledy veřejně padla loni v listopadu v Činoherním klubu. Tehdy se prezident odpovědi vyhnul a řekl, že na to je ještě čas. Přímý dotaz na případnou kandidaturu padl od jednoho z diváků v divadle Staré střelnice v Hranicích.

Rozpačitý pokus o restart

Je o jedenáct let mladší a dvanáct let stál ve vedení ODS po jeho boku. Teď však z pozice řadového místopředsedy Martin Kupka povýšil na předsedu. A Petr Fiala naopak řekl, že končí a ať mu spolustraníci nevymýšlejí, co má dělat. „Ten pravý job snů právě opouštím,“ loučil se Fiala v čele strany poslední víkend na kongresu ODS v pražském hotelu Clarion. Na stejném místě, kde se mimo jiné v roce 2008 se stranou rozešel její zakladatel a tehdejší prezident Václav Klaus. Občanské demokraty tehdy požádal, aby ho přestali titulovat čestným předsedou.

Nižší hranice pro skákání v komunálkách? Návrh narazil ve sněmovně, senátoři podali jiný

Senátoři chtěli snížit hranici pro přeskakování na kandidátních listinách v komunálních volbách, návrh ale narazil v Poslanecké sněmovně. Po tiché dohodě obou parlamentních komor byla předložena jiná úprava, ve které snížení není. Nový návrh chce ale i nadále řešit část legislativy, která působila potíže. Pro zákony týkající se voleb platí, že Poslanecká sněmovna nemůže Senát přehlasovat. Volby do zastupitelstev měst a obcí nás čekají začátkem letošního října.

Bulharský prezident Rumen Radev oznámil svou rezignaci

Bulharský prezident Rumen Radev dnes oznámil, že v úterý podá demisi, uvedly tiskové agentury. Šéf státu podle agentury Reuters svým krokem vyvolal spekulace, že založí vlastní stranu, která by se ucházela o přízeň voličů v předčasných volbách. Ty zemi čekají nejspíše na jaře. "Zítra (v úterý) předložím svou demisi z funkce prezidenta Bulharské republiky," prohlásil dvaašedesátiletý Radev v krátkém projevu. Agentura AFP označila prezidentovo rozhodnutí za nový zvrat v politické krizi, která destabilizuje balkánskou zemi už pět let.

Orbán čelí vážné hrozbě porážky. Opoziční Tisza dál navyšuje náskok před Fideszem

Hlavní maďarská opoziční strana Tisza zvýšila svůj náskok před stranou Fidesz národněkonzervativního premiéra Viktora Orbána. Podle agentury Reuters to vyplývá ze dvou dnes zveřejněných průzkumů před dubnovými parlamentními volbami, v nichž bude Orbán usilovat o pokračování svého 16 let trvajícího působení v čele vlády. Orbán, který se dostal k moci v roce 2010, čelí ve volbách vypsaných na 12. dubna poprvé silnému vyzyvateli.

První povolební průzkum: České politice drtivě dominuje ANO

Volby do Sněmovny by v lednu vyhrálo ANO s 34,6 % získaných hlasů. Vyplývá to z prvního povolebního modelu, který vypracovala společnost STEM pro CNN Prima NEWS. Na druhém místě figuruje ODS s 14,1 %, třetí příčka náleží Starostům (12,6 %), kteří zhruba o procento a půl překonávají svůj výsledek v říjnových volbách. Kromě čtvrtých Pirátů by se do Sněmovny dostalo ještě SPD (6,8 %). Motoristé se nacházejí těsně pod pětiprocentní hranicí (4,9 %). Do dolní komory by neprošla TOP 09 (4,3 %), ani lidovci (3,4 %), stejně jako menších subjekty na kandidátkách SPD či Pirátů.

Před maďarskými volbami se rozehrála hra o Benešovy dekrety. Opoziční Tisza šla rovnou ke slovenské ambasádě

Nový slovenský zákon budí vášně v sousedním Maďarsku, kde před volbami hlasitě vrátil do hry téma Benešových dekretů. Novela trestního zákoníku totiž zavádí tresty za jejich kritiku a zpochybňování a to včetně trestu vězení. Maďarská opozice kvůli tomu podpořila sobotní demonstraci před slovenskou ambasádou v Budapešti, strana Tisza někdejšího premiérova spojence Pétera Magyara pak oznámila, že hned po nástupu do vlády by žádala stažení zákona a dekrety by měly být zrušeny.

V Německu dál přituhuje. Ministryně chystá omezit volební práva lidem kvůli tzv. podněcování k nenávisti

Německo kancléře Friedricha Merze (CDU) se posouvá stále dál od poválečné demokratické společnosti. Jeho sociálně demokratická ministryně spravedlnosti Stefanie Hubigová předložila na samém konci roku 2025 balíček přísnějších trestních zákonů. Ten obsahuje i návrh zákona, který by odebral volební právo těm osobám, které budou usvědčeny z tzv. podněcování k nenávisti. Paragrafy, které jsou nyní namířeny proti tzv. nenávisti jsou ale z definice značně vágní a často namířeny k potlačování svobody slova.

Supervolební podzim 2026: Češi vyberou radnice i třetinu Senátu, poprvé v pevném termínu

Rok 2026 přinese v Česku dvojí „podzimní supervolební“ víkend. Voliči budou vybírat nové vedení obcí a měst – včetně pražského magistrátu a městských částí – a zároveň se uskuteční volby do třetiny Senátu. Podle informací k volbám do zastupitelstev obcí se mají komunální volby konat společně se senátními v pátek a sobotu 9. a 10. října 2026, poprvé v pevném termínu navázaném na novelu Ústavy účinnou od 1. ledna 2026. Stejný termín uvádějí i podklady k senátním volbám.

Jak by dopadly volby na Ukrajině? Zelenského by porazil šéf agentů Budanov i generál Zalužnyj

Prezidentské volby na Ukrajině by už nevyhrál Volodymyr Zelenskyj. Podle posledního průzkumu ukrajinské společnosti Socis by se Zelenskyj dostal do druhého kola prezidentských voleb, ale post vůdce země by neobhájil. Vítězem druhého kola prezidentských voleb by mohl být bývalý velitel ukrajinské armády, generál a současný ukrajinský velvyslanec v Británii Valerij Zalužnyj. Zelenského by také mohl porazit případně šéf vojenských zpravodajských služeb (HUR) Kyrylo Budanov

Prezidentem Hondurasu se stane Asfura podporovaný Trumpem

Po sečtení sporných okrsků se stal vítězem prezidentských voleb v Hondurasu konzervativní kandidát Nasry Asfura. Podle agentur AP a Reuters to uvedly volební úřady. Asfuru před volbami, které se konaly 30. listopadu, podpořil americký prezident Donald Trump. Americký prezident čelil kritice, že nevhodně zasáhl do voleb v malé středoamerické zemi. Asfura uvedl, že je připraven převzít vládu. Nejvyšší volební úřad CNE nařídil přepočet zhruba 15 procent okrsků, u kterých panovaly nesrovnalosti.

Zelenskyj po Trumpově kritice uvedl, že je připraven uspořádat na Ukrajině volby

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle médií prohlásil, že je připraven uspořádat na Ukrajině volby. Požádá Američany a Evropany, aby pomohli zajistit bezpečnost, a také parlament o nezbytné změny v ukrajinském právu, aby bylo možné hlasování uspořádat i během války. Zelenskyj odmítl podezření, že „se drží křesla“, a proto pokračuje ve válce. Zdůraznil, že volby lze uspořádat pouze při zajištění bezpečnosti občanů.

Kupka, Ivan a stačilo, do čela ODS se nikomu dalšímu nechce. Co se stranou udělal Kubův odchod?

Do kongresu ODS, na němž si strana po dvanáctileté éře Petra Fialy zvolí nového předsedu, zbývá už jen měsíc a půl. Kandidáti do čela se však nehrnou. „Čekal jsem, že touto dobou už se někdo další objeví, byly takové náznaky. Ale zatím to teda nevypadá,“ říká místostarosta Ostravy-jih Radim Ivan. Ten je v boji o křeslo šéfa strany dosud jediným vyzyvatelem favorizovaného ministra dopravy v demisi Martina Kupky.

Místopředsedkyně ODS Decroix nebude v lednu kandidovat do vedení strany

Ministryně spravedlnosti v demisi a místopředsedkyně ODS Eva Decroix nebude na lednovém volebním kongresu ODS kandidovat do vedení strany. Na síti X uvedla, že se chce soustředit na práci poslankyně a současně mít větší prostor pro rodinu. Decroix, která na jaře nahradila v čele ministerstva spravedlnosti spolustraníka Pavla Blažka po aféře kolem přijetí miliardového bitcoinového daru od odsouzeného muže bez ověření legálnosti jejich původu, byla považována za nastupující tvář ODS.

Trump vyhrožuje Hondurasu kvůli probíhajícím volbám, jeho favorit má jen těsný náskok

Americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social zpochybnil řádnost sčítání hlasů nedělních prezidentských voleb v Hondurasu, za což hrozí vážnými následky. Trump před volbami podpořil pravicového kandidáta Nasryho Asfuru, který prozatím těsně vede o 515 hlasů. K vítězství stačí dosažení nejvyššího počtu hlasů, není potřeba, aby to bylo přes 50 procent. "Vypadá to, že se Honduras snaží změnit výsledky svých prezidentských voleb. Pokud to udělá, tak si to odskáče!" napsal Trump.

Drama při volbě předsedy pražské SPD, zaznívají slova o falšování. Je to zkouška, říká vedení

Minulý čtvrtek se sešli členové pražské SPD na konferenci na Novotného lávce, aby si, mimo jiné, zvolili nové vedení. K tomu ale nedošlo, mimo jiné proto, že při hlasování o předsedovi volební komise spočítala více hlasů než kolik bylo hlasujících. Podle mluvčí šéfa SPD a předsedy dolní komory Tomia Okamury Lenky Čejkové si věc musí vyřešit sama regionální organizace. Jde prý o zkoušku, zda si regionální sdružení dokáže s problémem poradit, řekla Echu Čejková.

Kuba nové hnutí dobře načasoval. Příští rok komunálky a Senát, pak dost času na etablování

Jihočeský hejtman Martin Kuba opouští ODS a zakládá nové politické hnutí. Zatím oficiálně jen pro jižní Čechy, potenciálně by se ale mohl poměrně brzy snažit ovlivňovat celostátní politiku. To už Kuba naznačuje tím, že se snaží „verbovat“ posily z řad senátorů. Kuba vznik svého subjektu dobře načasoval. Za rok ho čekají komunální a senátní volby a pak celé dva roky na případný přerod v celostátní subjekt. Jihočeští poslanci zvolení za Spolu už avizuji, že ve svých stranách zůstanou.

Kubovo nové hnutí chce kandidovat příští rok v komunálních volbách

Hnutí, které připravuje jihočeský hejtman Martin Kuba, chce kandidovat příští rok na podzim v komunálních volbách. Další podrobnosti k projektu Kuba představí v příštím roce. Týká se to i názvu politického subjektu. Kuba, jenž oznámil, že opouští ODS, to dnes řekl ČTK. Hejtman ve čtvrtek oznámil, že opouští ODS. Odůvodnil to tím, že se názorově rozchází s vedením strany. Následně oznámila českobudějovická primátorka Dagmar Škodová Parmová, že rovněž stranu opouští.

Byla to past

Nejvýbušnějším tématem posledních dvou týdnů v české politice nebylo obsazení ministerských postů v rodící se Babišově vládě ani s tím spojené manévry prezidenta republiky, ale reálný stav rozpočtu na příští rok. Odcházející vláda svůj návrh rozpočtu nové sněmovně sice nakonec poslala a tím vyhověla zákonu, mezitím se však objevují dílčí zprávy z jednotlivých ministerstev o nekrytých výdajích. Kdyby byly všechny pravdivé, znamenalo by to, že schodek nebude v ohlášené výši 286, ale někde mezi 360 a 380 miliardami. Předseda rozpočtového výboru Vladimír Pikora (Motoristé sobě) dokonce odhaduje, že skutečný schodek bude ještě vyšší, a tedy kolem 400 miliard.

Zásadní otázky pražských voleb: Možný rozpad Spolu, kolabující doprava i role Motoristů

Už za necelý rok dojde na další volby, tentokrát ty komunální. Před těmi se nabízí několik zásadních otázek, mezi nimiž bude zásadní mimo jiné to, zda bude pokračovat koalice Spolu. Zatímco z pražské ODS zní slova o dosavadním úspěšném projektu, v TOP 09 se uvažuje o samostatné kandidatuře. Klíčovým tématem voleb pak bude podle představitelů stran mimo jiné kolabující doprava, což je výsostné téma Motoristů sobě. Ti minule získali 2,5 procenta a příští rok budou chtít zaútočit na vstup do zastupitelstva.

„Kongres pro privilegované! ODS nechce změnu,“ kritizuje možný nástupce Fialy

Kandidát na předsedu ODS Radim Ivan se ostře pustil do současného vedení strany. Vadí mu, že na lednovém kongresu ODS se bude nejdříve volit vedení strany a až následně jednat o programu a směřování strany. Podle Ivana tím vedení ukazuje, že nechce změny. Upozornil také na vysoké poplatky ve výši až 7 tisíc korun pro straníky, kteří se chtějí kongresu v pražském hotelu Clarion účastnit. Mluvčí ODS Jakub Skyva v reakci na názor místostarosty Ostrava-Jih Ivana uvedl, že tisícové poplatky pokrývají přibližně polovinu nákladů na kongres.

Byl to 17. listopad, nebo jen dohrávka voleb?

Fakt, že v naší části bývalého Československa je 17. listopad státním svátkem a dnem volna, zatímco na Slovensku slaví svůj Den boje za svobodu a demokracii normálně v práci, byla tendence vykládat jako důkaz lepšího sžití Čechů s demokracií a svobodou. (Slováci koneckonců toho času mají premiéra, který 17. listopad 1989 coby mladý komunista podle vlastní vzpomínky ani nezaregistroval.) Kdybychom se ale omezili na dění v centru Prahy, kam se tradičně české oslavy Listopadu soustředí, neubrání se člověk myšlence, že volno v práci je součást problému.

Obdarovaná generace

Sněmovní volby přinesly také určité omlazení v českém parlamentě, nově v něm zasedla skupina velice mladých poslanců a (především) poslankyň. Jako o jejich protikladu se často a někdy dost výsměšně mluví o Marku Bendovi z ODS. Ten si toho v těch sněmovních lavicích už odseděl, dinosaurus. Pětatřicet let. A ještě nekončí. Tak dlouho sloužícího zákonodárce si člověk představí jako kmeta, doyena, dech dějin zavane místností, když vstoupí do dveří. Marek Benda ale kmetského věku ještě zdaleka nedosáhl, sedmapadesát let na prostředí politiky není zas až tak moc.

Koalice Spolu na rozcestí, přežije další volby? Někteří se začínají cukat

Ve středopravicovém táboře se naplno rozhořela debata o budoucnosti koalice Spolu. Projekt, který v roce 2021 dovedl ODS, KDU-ČSL a TOP 09 k volebnímu vítězství, po porážce v letošních sněmovních volbách ztrácí směr. Zatímco část politiků mluví o zachování spolupráce alespoň do komunálních voleb v příštím roce, jiní volají po „nové identitě“ a samostatném směřování. Napětí doplňují i nové osobní ambice – jihočeský hejtman Martin Kuba spustil vlastní podcast a spekuluje se, že může založit i novou politickou platformu.

Trump omilostnil Giulianiho a další spojence obviněné ze snahy zvrátit volby

Americký prezident Donald Trump omilostnil svého někdejšího právníka a poradce Rudyho Giulianiho a desítky svých dalších spojenců obviněných ze snahy zvrátit výsledek prezidentských voleb v roce 2020, v nichž Trump prohrál s demokratem Joem Bidenem. Píší o tom americká média s odvoláním na představitele ministerstva spravedlnosti Eda Martina. Prezidentské milosti se vztahují pouze na federální trestné činy a žádný z dotyčných spojenců nebyl obviněn ve federálních případech, poznamenala ovšem agentura AP.