Příjmy USA z celních poplatků dosáhly v dubnu 2025 více než 17 miliard dolarů, což je téměř dvojnásobek oproti březnovým zhruba devíti miliardám, uvedl server Yahoo Finance. Tento prudký nárůst přichází v čase, kdy celý svět v obavách z obchodní války sleduje celní rošádu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Celkově cla od 1. ledna přinesla do americké vládní pokladny více než 70 miliard dolarů.
Vzhledem k tomu, že před nedělním prvním kolem opakovaných prezidentských voleb v Rumunsku vede v průzkumech nacionalista netající se sympatiemi k Donaldu Trumpovi, vyvstává velká otázka: Který kandidát ho dokáže porazit? Ptá se ve svém komentáři server Politico. Případná výhra osmatřicetiletého George Simiona by způsobila těžkou hlavu západním partnerům Rumunska, které má strategickou pozici na východním křídle NATO.
Americká armáda potvrdila, že v červnu uspořádá v hlavním městě USA vojenskou přehlídku v den narozenin prezidenta Donalda Trumpa - jako součást oslav 250 let existence pozemního vojska, uvedly tiskové agentury. Armádní plány počítají s nasazením 6600 vojáků, 150 vozidel a 50 vrtulníků. Výročí 250 let americké armády jako pozemní složky ozbrojených sil se se shoduje s Trumpovými 79. narozeninami, připadajícími na 14. června.
Zavedení amerických cel na dovoz autodílů se dotkne tuzemských výrobců spíše zprostředkovaně, protože přímo do USA směřuje jen necelé jedno procento jejich produkce. Clo 25 procent bude znamenat zdražení těchto přímo dovážených dílů o zhruba dvě miliardy korun ročně. Vyplývá to z údajů Sdružení automobilového průmyslu a firem. Clo 25 procent na autodíly platí ode dneška, na dovoz celých automobilů jej USA uplatňují už od začátku dubna.
ANALÝZA: Spojené státy mohou brzy zavést devastační 500procentní clo na dovoz ze Slovenska či Maďarska. Bratislava a Budapešť tak mají pykat za to, že stále nakupují ropu či zemní plyn z Ruska. Americký senátor Lindsey Graham, klíčový politický spojenec prezidenta Donalda Trumpa, hovoří o daných clech tak, že by dotčeným ekonomikám „měla zlámat všechny kosti v těle“. Graham už dříve v tomto týdnu uvedl, že má pro příslušnou legislativu podporu 72 senátorů.
Americký velvyslanec při NATO varoval, že prezident Donald Trump by mohl vynechat blížící se summit aliance, pokud ostatní spojenci nenavýší výdaje na obranu. Na svých internetových stránkách o tom napsal německý Der Spiegel. Trumpova administrativa požaduje, aby členské státy na obranu platily pět procent hrubého domácího produktu (HDP) ročně. Tlaku ze strany Spojených států čelí zejména Německo, největší ekonomika a nejlidnatější stát v Evropě.
Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní nařízení, kterým zastavil přístup veřejnoprávních mediálních organizací PBS a NPR k federálním dotacím. Bílý dům ve zveřejněném dekretu uvádí, že míří proti tomu, aby zaujatá média získávala finance z daní Američanů. Agentura Reuters dnes napsala, že je to další Trumpův krok proti jeho neoblíbeným médiím.
Americký federální soudce rozhodl, že administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se při deportaci migrantů do Salvadoru nezákonně odvolala na zákon o znepřátelených cizincích. Soudce vládě trvale zakázal válečný zákon z 18. století používat k urychlené deportaci Venezuelanů, které považuje za zločince, z jižního Texasu, píše deník The New York Times (NYT).
Aby mohl být člověk katolickou církví prohlášen za svatého, potřebuje alespoň dva prokázané zázraky. Nedávno zesnulý papež František možná má jeden už v kapse. Na jeho pohřbu se sešli prezidenti USA a Ukrajiny Donald Trump a Volodymyr Zelenskyj. Krátce poté Trump publikoval dosud nejostřejší kritiku Vladimira Putina. „Možná nechce zastavit válku, jen mě vodí, a je třeba s ním jednat jinak,“ napsal na sociální síti Truth Social. A nejspíše skutečně došlo k posunu v americko-ukrajinských vztazích.
Trumpův Národní bezpečnostní poradce Mike Waltz má ve čtvrtek skončit ve funkci. Společně s ním má skončit i jeho zástupce Alex Wong. Uvádí to například CBS News s odkazem na své zdroje a novináře Marka Halperina. Waltz v minulých týdnech způsobil poprask, když do chatu v aplikaci Signal, kde vysocí představitelé americké administrativy plánovali útoky na Húsie, pozval omylem novináře časopisu The Atlantic Jeffrey Goldberga.
Ten konflikt je tak obrovský, že je obtížné jeho rozměry běžnými slovy přiblížit. Na jedné straně je supermocný muž. Nejvlivnější a nejsledovanější politik planety, který jako asi jako jediný volený zástupce lidu dokáže předčít všechny celebrity popkultury ve schopnosti strhávat na sebe veškerou světovou pozornost, aniž by musel nejprve násilně zemřít (ano, od takové tragédie byl kousek, to je ale jiný příběh). Na politika obdivuhodný výkon svého druhu. V rukou drží tabulku, která už dostala jeho jméno, a má našlápnuto vstoupit s ní do dějin.
Ruský prezident Vladimir Putin chce podepsat mírovou dohodu s Ukrajinou, na kterou jeho armáda stále útočí. Řekl to americký prezident Donald Trump v rozhovoru s televizní stanicí ABC News u příležitosti prvních sto dní svého druhého funkčního období. Krátce před tím na mítinku s voliči ve státě Michigan chválil svou migrační politiku či široce kritizovaná cla a útočil na politické oponenty.
Strašlivý obrázek z katedrály sv. Petra těsně před mší za mrtvého papeže. Donald Trump domlouvá ukrajinskému prezidentu Volodymyru Zelenskému, aby přijal kapitulaci. V logice války se rovná zradě a trestu smrti. Jednání americké vlády o míru, nebo alespoň o příměří mezi Ruskem a Ukrajinou zatím valně nepostoupilo, přestože Trumpův vyjednávač Steve Witkoff navštívil Kreml čtyřikrát. Handrkovat se se zločincem, jenž uznává pouze převahu protivníka, není snadné. Od Velikonoc dopadlo na Ukrajinu sedmdesát raket a 145 dronů, a tak ani vychloubačnému prezidentovi nezbylo než vyslat zprávu: „Vladimíre, zastav!“
Volby v Kanadě vyhráli vládní liberálové, ještě koncem minulého roku se taková možnost zdála naprosto nereálná, kanadští konzervativci směřovali k jasnému vítězství. Změnil to ale nástup Donalda Trumpa, který svými řečmi o připojení Kanady k USA a zaváděním tarifů vnesl do kampaně úplně nový leitmotiv, jenž zastínil témata konzervativců i reminiscence na dobu vlády Justina Trudeaua. Konzervativci začali být částí nově semknuvší se kanadské veřejností vnímáni jako „ušpinění“ blízkostí k Trumpovi, nový leader liberálů Mark Carney se oproti velmi „woke“ Trudeauovi mohl jevit jako věcný a zkušený technokrat.
Kanada zažívá překvapující výsledek voleb. Zvítězil předseda liberálů Mark Carney, jehož strana dříve výrazně ztrácela, zatímco původně favorizovaný šéf konzervativců Pierre Poilievre zřejmě ztratí i své křeslo ve Sněmovně. Paradoxem přitom je, že první průzkumy na začátku roku jasně favorizovaly Poilievrea, drtivou porážku přisuzovaly Marku Carneymu. Opak je ale pravdou. Nutno dodat, že na volbách v zemi javorového listu se značně podepsala administrativa Donalda Trumpa.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa dnes zmírní dopad svých cel na automobilové díly tím, že výrobcům kompenzuje některá cla uvalená na zahraniční součástky v automobilech vyráběných v USA. Zároveň chce zabránit tomu, aby se na cla na dovoz automobilů ze zahraničí nabalovaly další dovozní poplatky. Uvedl to server listu The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na informované zdroje.
V předčasných volbách v Kanadě zvítězila vládnoucí Liberální strana premiéra Marka Carneyho, informují tiskové agentury s odkazem na projekce kanadských médií. Zatím podle nich ale není zcela jasné, zda liberálové získají také většinu v parlamentu, a budou tak moci sestavit jednobarevnou vládu. Stanice CTV News uvedla, že liberálové na parlamentní většinu podle jejího odhadu nedosáhnou.
Návrh mírového plánu administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa, který počítá s uznáním ruské svrchovanosti nad Krymem, vyvolal šok a odmítnutí ze strany ukrajinských představitelů. Ti trvají na tom, že formální vzdání se poloostrova je pro ně nepřijatelné, ačkoli připouštějí, že v rámci dohody mohou být nuceni dočasně Krym přenechat Kremlu. Podle expertů by vzdání se Krymu nebylo jen politicky, ale i právně nemožné.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že chce, aby jeho ruský protějšek Vladimir Putin zastavil útoky na Ukrajině a podepsal s Kyjevem mírovou dohodu. Trump také řekl, že jeho setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským ve Vatikánu proběhlo dobře, a že si myslí, že Zelenskyj je připraven vzdát se poloostrova Krym. Napsala o tom agentura AFP. USA jsou podle dřívějších informací agentury Bloomberg v rámci budoucích dohod o příměří a míru připraveny zmírnit sankce uvalené na Moskvu.
Již na základní škole se děti učí, že státní moc se dělí na zákonodárnou, výkonnou a soudní. Je to jeden ze základních kamenů moderní demokracie, zajišťující systém vah a protivah, který brání úpadku do tyranie. Ve Spojených státech je Kongres, tedy moc legislativní, a prezidentský úřad, moc exekutivní, pod kontrolou republikánů. Veškeré naděje demokratů se tak upírají k soudům. Věří, že právě ty zastaví agendu Donalda Trumpa. Prezidentovi podporovatelé to vnímají podobně. Neustále si stěžují na aktivistické soudce, kteří údajně brání prosazení vůle lidu.
Trumpova administrativa probírá možnost obnovení rozhovorů se Severní Koreou, jak vyplývá z informací od vysokých amerických úředníků a dalších tří zdrojů obeznámených s těmito diskusemi. Ačkoli nic nenaznačuje, že by rozhovory byly bezprostřední, Trump by rád navázal dialog s Kim Čong-unem, a jeho tým pro národní bezpečnost se připravuje na tento scénář. Informuje o tom server Axios.
K vypjatému okamžiku došlo mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem na pohřbu papeže Františka v bazilice svatého Petra. Macron si totiž v Římě vyslechl pětislovné varování těsně před rozhovorem ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s jeho americkým protějškem, kam se chtěl Macron dostat. Incident zachytily kamery, ale vyvolal pozornost až díky analýze odbornice na čtení rtů, Nicoly Hicklingové.
Prestižní belgická Univerzita Gent (UGent) je „znepokojena“ vývojem v americkém vysokém školství a naléhavě varuje své zaměstnance před možnými riziky spojenými se spoluprací s tamními univerzitami. Administrativa Donalda Trumpa podle UGent přijala několik opatření, která prý ohrožují autonomii univerzit a akademickou svobodu. Trump zavedl vůči vysokým školám přísnější předpisy a hrozí zmrazením federálních grantů. Ve čtvrtek označil Harvardovu univerzitu za antisemitskou a krajně levicovou.
The Trump Organization vyzývá stoupence amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby dali najevo svůj postoj zakoupením kšiltovky s nápisem Trump 2028, jenž odkazuje na zájem současného republikánského šéfa Bílého domu usilovat o třetí funkční období. Podle dodatku americké ústavy přitom nikdo nesmí být zvolen do prezidentského úřadu více než dvakrát. Na novou kšiltovku, která se prodává za 50 dolarů (1100 Kč), upozornil server Axios.
Americký prezident Donald Trump pohrozil Rusku sankcemi. Poté, co se na pohřbu papeže Františka sešel s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, na síti Truth Social uvedl, že Putinovo chování mu dává podnět k zamyšlení. Z Kremlu mezitím zazněly signály, že Rusko je podle Putina připraveno jednat s Ukrajinou bez předběžných podmínek. Trump uvedl, že Putin možná vůbec nechce ukončit válku, ale pouze ji oddaluje, a proto je třeba s ním zacházet jinak.
Ukrajinští a evropští představitelé tento týden odmítli některé americké návrhy na ukončení války na Ukrajině a předložili vlastní protinávrhy ohledně územních otázek a sankcí. Vyplývá to z plných textů návrhů, které získala agentura Reuters. Návrhy a protinávrhy byly předmětem jednání mezi americkými, evropskými a ukrajinskými činiteli, která se uskutečnila 17. dubna v Paříži a 23. dubna v Londýně.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v sobotu v Římě krátce setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem na okraj pohřbu papeže Františka ve Vatikánu. Jednání, které bylo prvním osobním od únorové vážné roztržky obou politiků v Bílém domě, činitel Bílého domu podle agentury Reuters označil za velmi produktivní. Trump dříve uvedl, že je velmi blízko dosažení mírové dohody. „Schůzka se uskutečnila a již skončila,“ řekl novinářům mluvčí ukrajinské hlavy státu Serhij Nykyforov.
Americký prezident Donald Trump hodlá tvrdě prosazovat podmínky pro uzavření mírové dohody, za kterých si Rusko udrží kontrolu nad okupovanými ukrajinskými územími. Vyvíjí stále větší tlak na Kyjev, aby přinutil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského přijmout mírové podmínky. Pokud se tak nestane, příští týden Trump skončí mírová vyjednávání, píše deník Times.
„Ukrajina v čele s Volodymyrem Zelenským nepodepsala závěrečné dokumenty týkající se velmi důležité dohody o vzácných zeminách se Spojenými státy. Má nejméně třítýdenní zpoždění. Doufejme, že bude podepsána OKAMŽITĚ,“ napsal dnes americký prezident Donald Trump v příspěvku na své sociální síti Truth v době svého letu do Říma. O dohodě mezi Ukrajinou a USA o vzácných nerostech a americkém podílu na těžbě a profitu na nich jakožto podmínce pro mírovou dohodu ve válce mezi Ruskem a Ukrajinou mluví Trump již od února.
Americký prezident Donald Trump dnes před odletem hovořil o své cestě do Říma na pohřeb papeže Františka. Cestu ale zároveň pojímá jako příležitost k politickým jednáním a byznysu a údajně možnému posilování amerického vlivu při výběru další hlavy katolické církve. Německý deník Bild spekuluje, zda Trump neusiluje o to, aby se na Svatý stolec dostal papež s americkým zázemím a ideologicky blízký Bílému domu.
