Rádio Prostor, první on-air podcastové rádio, posiluje zpravodajství a aktuální proud. Šéfkou aktuálního obsahu se stala Magdalena Korcová, která v Prostoru od srpna zastává pozici šéfredaktorky zpravodajství. V minulosti působila v rádiích Expres FM a Classic Praha, která spadají pod Seznam.cz, a nebo v Českém rozhlase.
Hostem Echo Porady je bývalý guvernér České národní banky Miroslav Singer. Tématem je český státní rozpočet, ekonomická situace v Německu a jak se nás to bude týkat.
Problémy německé ekonomiky se vzhledem k významu Německa pro evropskou ekonomiku i ekonomiku naši dostaly do centra pozornosti mnohých ekonomických debat. Běžný úhel pohledu se zaměřuje především na přítomnost a blízkou budoucnost a je samozřejmě vrcholně relevantní. Je velmi pravděpodobné, že stávající problémy Německa jsou spjaty nejen s vyčerpáním jeho ekonomického modelu, ale i s tím, že největší ekonomický projekt EU posledních tří desetiletí, zavedení eura, vyčerpal svůj ekonomický potenciál, přičemž zjevně nenaplnil ani zdaleka to, co se od něho očekávalo.
Dlouho a napjatě očekávaný plán bývalého italského premiéra a exprezidenta Evropské centrální banky (ECB) Maria Draghiho narazil na tvrdý odpor z Německa. Tamní ministr financí Christian Lindner sepsul 400stránkový dokument s tím, že Německo nebude platit a zadlužovat se na úkor Evropské unie. Kritizoval především společné emisní dluhopisy, píše zpravodajská agentura Bloomberg.
Evropská unie se musí zazelenat, zadlužit a investovat, aby dohnala a byla konkurenceschopná vůči asijskému nebo americkému kontinentu. Bývalý italský premiér a exprezident Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi zveřejnil dlouho očekávanou výhledovou zprávu o konkurenceschopnosti EU, která volá po podpoře dekarbonizace průmyslu, inovaci, dovednosti pracovních sil a větší odolnosti. Draghi požaduje 800 miliard eur ročně na zastavení rychlého úpadku Evropy a ke zvýšení konkurenceschopnosti především vůči USA a Číně.
V ČR se třetím rokem v řadě zhoršují podmínky na pracovním trhu, jsou desáté nejhorší v EU. Může za to hlavně malá flexibilita a velké nerovnosti v odměňování mužů a žen. Česku se nedaří vytvářet přívětivé podmínky pro zaměstnance na pracovním trhu navzdory nejnižší nezaměstnanosti v EU, vyplývá z analýzy Indexu prosperity a finančního zdraví, který společně vytváří Česká spořitelna a datový portál Evropa v datech.
Vláda Petra Fialy (ODS) odtajnila v noci ze soboty na neděli návrh státního rozpočtu na příští rok. Ten počítá s deficitem 230 miliard korun, což je podle řady ekonomů, ale i některých vládních politiků obrovské numero, které neodpovídá tomu, že rok 2025 nebude – pokud se nestane něco neočekávaného – rokem krizovým. Bude však rokem volebním. Hospodářský růst 2,6 %, inflace pod 2,5 %, téměř žádná nezaměstnanost, nejsou předpokládány žádné mimořádné výdaje, prostě normální, celkem vlídné ekonomické časy. Co však normální není, je deficit státního rozpočtu vysoko nad 200 miliard.
Spotřeba českých domácností se od předcovidového roku 2019 propadla nejvíce z celé EU. To, že lidé utrácejí o dost méně, než se čekalo, znamená, že i kola ekonomiky se roztáčejí o to pomaleji. Poptávka zůstává slabá a důvěra domácností i firem v ekonomiku je utlumená. Kvůli nižší spotřebě stát samozřejmě přichází o příjmy z DPH. Ty meziročně sice rostou, ale očekávala se jiná čísla.
Za rok touto dobou bude v plném proudu kampaň před sněmovními volbami. Současná vládní koalice toho voličům jistě ještě mnoho slíbí a hodně toho rozdá. Za pár dní vláda zveřejní rozpočet na příští rok, který letos poprvé do poslední chvíle tají a jednání o něm veřejně neprobíhají. Stále zatím nebyla vyřešena ani otázka, zda od letošního září dostanou všichni státní zaměstnanci plošně přidáno. Ministr financí Zbyněk Stanjura teď do médií vzkazuje, že bez překročení plánovaného schodku na to (kupodivu) nemáme a že to nedovolí.
Šlechtic usídlený v krásném renesančním zámku mezi Mnichovem a Alpami, muž v kožených kalhotách s padacím mostem, který Příbram vyslovuje Pšíbram – a přesto také, jak zdůrazňuje, syn „českého nacionalisty“. Rozhovor s princem Erichem Lobkowiczem byl dvojsečný. Mluvili jsme jak o politice, která ve střední Evropě právě vede k viditelnému úpadku ekonomiky, tak o historii Lobkowiczů a šlechty vůbec jak v Čechách, tak ve střední Evropě. I čtenář, který se před šlechticem neplazí v prachu, může být zvědavý, jak příslušník bývalé elity vidí příslušníky elity nastupující.
Ekonomika Německa ve druhém čtvrtletí klesla proti předchozím třem měsícům o 0,1 procenta po růstu o 0,2 procenta v prvním čtvrtletí. Znovu se tak potvrdil velmi špatný vývoj tamní ekonomiky, který je podle ekonomů daný mimo jiné tím, že se vyčerpal model exportní ekonomiky, ale také stagnující spotřebou domácností či poklesem investic. Problémy v Německu znamenají vážné problémy i pro Česko.
Špatné zprávy z německé ekonomiky se hromadí. Existuje hrozba, že krize se protáhne do příštího roku. Velkým průmyslovým odvětvím padají tržby. Daňové příjmy do spolkové i zemských pokladen se v červenci snížily o téměř osm procent, vypočítává problémy dnes deník Bild. Prodeje a zisky automobilek klesají celosvětově. Nejvíce špatná situace dapadá podle analýzy auditorské firmy EY na BMW, Mercedes a VW.
Z konstatování, že Spojené státy jsou politicky a společensky hluboce rozdělené, se dávno stala celosvětově přijímaná rutinní pravda. Často doplňovaná poznámkou zasvěcených, že míra tohoto rozštěpení Ameriky se spíš zvyšuje. Příkopy jsou postupem času hlubší, neporozumění obou hlavních politických a ideových táborů – zhmotněných do dua klíčových politických stran – zásadnější, intenzita nesvornosti silnější, možnost dohody na čemkoli obtížnější. Tento text se nechce věnovat analýze toho, jak, proč a kdy přesně toto „rozpojení země“ vzniklo.
Ještě nedávno to vycházelo, ale teď už to nevychází. Daň z neočekávaných zisků neboli windfall tax, na které odvádí státu zdaleka nejvíce ČEZ, nezrušíme. To včera sdělil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Ten opakovaně, naposledy ještě v červenci, tvrdil, že by měly být mimořádné příjmy z windfall tax a z odvodů z nadměrných příjmů výrobců elektřiny více méně vyrovnané s mimořádnými výdaji státu. Že se výnosy z daně nebudou používat na krytí běžných rozpočtových výdajů.
Česká ekonomika letos podle nové predikce ministerstva financí vzroste o 1,1 % a v příštím roce růst zrychlí na 2,7 %. Inflace se bude po oba roky pohybovat poblíž 2 % a reálné mzdy porostou tempem okolo 4 %. Hospodářský růst v eurozóně bude i letos nevýrazný, v příštím roce by však mohl zrychlit na 1,3 %. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) označil za dobrou zprávu především nízkou nezaměstnanost.
Ministr průmyslu Jozef Síkela míří na post českého eurokomisaře. Zatím ho nemá jistý, na podzim předstoupí před výbory Evropského parlamentu v rámci takzvaného grilování. Během něj kandidáti musejí odpovídat na dotazy často nepříjemné a může se stát, že pohoří, udělají si ostudu. Jozef Síkela by určitě mohl vysvětlovat mnoho věcí. Hlavně ty, které rozumnými argumenty neobhájil ani doma. Stále je ve hře, že inženýr ekonomie Síkela by mohl dostat vlivné portfolio z energetického ranku. To mnozí jeho kritici považují za úsměvné vzhledem k odkazu, který tady po sobě zanechá v případě, že v Evropské komisi usedne.
Česká ekonomika nadále vykazuje jeden z nejnižších růstů v Evropě a důvodů je celá řada. Svůj vliv na byznys má i stát, respektive především prostředí, které vytváří a regulace, jimž musí podnikatelé čelit. Oslovení ekonomové pro Echo24 uvedli, že stát by se měl snažit především deregulovat trh, rozvíjet infrastrukturu a vzdělávací systém. Naopak utrácením velkého množství peněz na dluh je prý krátkozraké. Vláda by se měla podle nich inspirovat v zahraničí a nevymýšlet nadále neefektivní vlastní cesty.
Česká ekonomika nadále roste téměř nejpomaleji v Evropě. Podobně či hůře je na tom pouze Estonsko, Finsko a také největší český obchodní partner – Německo. Důvodů k pomalému růstu je hned několik, například dozvuky vysoké inflace, ale také chybějící zakázky, vyčerpaný trh práce či malý kapitálový trh. Česko má jednak krátkodobé problémy, ale také ty strukturální, které jsou z dlouhodobého hlediska kritické.
České domácnosti ne a ne dohnat silný propad jejich spotřeby. Čekaly se lepší výsledky, lidé jsou ale stále ostražití. Po tak výrazném propadu reálných mezd vlivem velmi vysoké inflace, a tedy propadu životní úrovně, v kombinaci se zvýšenými životními náklady se nelze divit. Své udělala i opatření z vládního konsolidačního balíčku, kdy zvýšení daní dopadlo především na domácnosti počítající se mezi střední třídu.
S cenami potravin je to teď v České repubublice poněkud rozpačité. Spotřebitelské ceny totiž obecně meziročně vzrostly o 2,2 procenta, což je více než očekávaná hodnota, a zlevňování jídla zpomalilo, ostatně jako to už pozorujeme několik měsíců. Nárůst cen byl poháněn především vyššími cenami základních potravin, jako jsou drůbež, čokoládové výrobky a máslo. Na druhé straně, ceny zeleniny a ovoce klesly, což přináší spotřebitelům přeci jen určitou úlevu.
ANALÝZA: Rusko oficiálně přiznává, že západní sankce poškozují jeho ekonomiku a snižují životní úroveň Rusů. Právě i v důsledku sankcí jim letos v červenci skokově zdražily hypotéky. Šéfka ruské centrální banky Elvira Nabiullinová viní z vysoké inflace v zemi obtížné uskutečňování mezinárodních plateb; to je přímý důsledek sankcí. Rusko totiž nemůže včas platit za dovážené zboží, pokud za něj tedy ještě vůbec zaplatí. Důsledkem je zhoršující se nabídka dováženého zboží na ruském trhu.
Ceny ojetých aut začaly po dlouhé době opět mírně klesat. Zvrat nastal ve druhém čtvrtletí letošního roku, kdy se ceny ojetých vozů snížily oproti prvním třem měsícům roku v průměru o 2,55 procenta. Hlavní důvod zlevňování je, že si prodejci chtějí udržet v letních měsících stabilní odbyt i za cenu nižších marží. Za poklesem cen částečně stojí i stárnutí vozového parku v Česku, kdy stáří vozů dosahuje v průměru 16 let.
Inflace je na svém dvouprocentním cíli. Úrokové sazby ČNB sice dál snížila, o čtvrt procentního bodu na 4,5 procenta. Vzhledem k inflaci jsou ale na poměrně vysoké hodnotě. To by nebyl takový problém, kdyby nebyla česká ekonomika v kondici, ve které se nachází.
Maloobchod v České republice zaznamenal v červnu solidní meziroční nárůst tržeb o 4,4 procenta, což mírně překonalo očekávání trhu. Podobný pozitivní vývoj podle expertů naznačuje postupné zotavení spotřebitelské poptávky po období vysoké inflace. Přestože se celkové tržby zvýšily, situace na trhu s potravinami zůstává smíšená – mimo jiné proto, že Češi si v minulých hubenějších letech a měsících navykli šetřit a takové návyky se mění pomalu.
Akciové trhy zažily v pondělí bouři, která vyvrcholila ve Spojených státech. Americké akcie v obavách z možné recese zaznamenaly během pondělního obchodování prudký pokles. Burzy po celém světě odepisují obrovské částky. Celosvětový propad byl podle analytiků způsobený globálními obavami z americké recese a tamní situace na trhu práce, nebo zhoršující se situací na Blízkém východě.
Americké akcie v úvodu pondělního obchodování prudce poklesly. Technologický index Nasdaq oslaboval o více než šest procent k 15.700 bodů. Širší index S&P 500 odepisoval kolem čtyř procent na zhruba 5150 bodů. Dow Jonesův index, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, odepisoval kolem čtyř procenta přibližně na 39.056 bodu. V následujících minutách začaly indexy ztráty mírně umazávat. Ztráty Nasdaqu kolem 15:50 činily zhruba čtyři procenta, zatímco Dow Jones odepisoval necelých 2,7 procenta a S&P 500 něco přes tři procenta.
Japonské akcie v pondělí prudce oslabily. Jejich hlavní index Nikkei 225 se propadl o 12,40 procenta a uzavřel obchodování na 31.458,42 bodu. Utrpěl tak nejprudší jednodenní pokles od roku 1987. Výrazně v pondělí oslabovaly také další asijské burzy, v Jižní Koreji krátce zastavili obchodování. Evropské akcie rovněž zahájily týden propadem, za kterým podle analytiků stojí obavy ohledně vývoje ekonomiky Spojených států. Panevropský akciový index STOXX Europe 600 krátce po zahájení pondělního obchodování sestoupil až na 481,73 bodu, což byla nejnižší úroveň za téměř půl roku.
Nad burzami na Wall Street se stahují mračna. Podle jednoho z nejstarších hedgeových fondů v USA Elliot Management jsou očekávání kolem umělé inteligence přehnaná a akcie výrobce čipů Nvidia jsou pouze bublinou. Aktivistický fond, který spravuje více než 70 miliard dolarů, se domnívá, že umělá inteligence je „přeceňovaná a nikdy nebude skutečně fungovat“, píše magazín The Spectator. Fond dále uvádí, že rychlé zhodnocení a vysoké ceny akcií výrobce čipů Nvidia jsou „přehnané a jedná se o bublinu, která brzy praskne.“
Americký řetězec rychlého občerstvení McDonald’s se potýká s potíži, které ho přinutily přehodnotit svou cenovou politiku a nabídku produktů. V minulých dnech totiž vyšlo najevo, že ve druhém čtvrtletí letošního roku zaznamenala společnost celosvětový pokles tržeb o jedno procento, což je vůbec poprvé od konce roku 2020. Na vině je především poměrně citelné zdražení. Firma na to hodlá reagovat slevovými akcemi, ale také například uvedením nového hamburgeru, který má konkurovat světoznámému Big Macu.
Prudký propad akcií technologických společností a obavy o příliš rychlé zpomalování americké ekonomiky. Akcie ve Spojených státech oslabily již podruhé po sobě. Důvodem je mimo jiné nejnovější zpráva o vývoji nezaměstnanosti, která vyvolala obavy z blížící se recese. Navíc se výrazně propadl technologický sektor, zvlášť akcie Amazonu a Intelu. Americké obavy rozbouřily obchodování po celém světě. Podle analytiků jde o největší propad akcií od počátků pandemie covidu-19 v roce 2020.
