Britská vláda usiluje o zvýšení věkové hranice umožňující povolávání bývalých vojáků z 55 na 65 let, píše agentura Reuters. Zároveň chce zmírnit podmínky, za kterých lze tyto příslušníky armády, letectva a námořnictva v záloze povolat. Příslušný zákon byl předložen parlamentu ve čtvrtek, přičemž se očekává, že ho poslanci začnou projednávat koncem tohoto měsíce. Případné změny vstoupí v platnost na jaře 2027.
Americký prezident Donald Trump dnes ráno SEČ znovu kritizoval Dánsko kvůli Grónsku. Kodaň nedokázala odstranit ruskou hrozbu u ostrova, ačkoliv ji k tomu vyzývala Severoatlantická aliance, napsal na síti Truth Social americký prezident. Podle něj nastal čas to napravit. Trump chce Grónsko od Dánska koupit. Trump tvrdí, že NATO, jehož součástí jsou i Spojené státy, 20 let vyzývá Dánsko, aby odstranilo ruskou hrozbu u Grónska.
Evropský internet plní (notabene vytvořené americkou nebo čínskou AI) filmy, na nichž hrdinští polární medvědi, lego vojáčci nebo sněhuláci pod vlajkou EU hájí dánskou kolonii před imperiálními choutkami Spojených států Donalda Trumpa. Dvě čísla z posledních dnů mohla v tomto kontextu obzvláště zaujmout. Na jedné straně přes 60 procent Němců deklaruje, že by EU měla v případě potřeby v Grónsku vojensky zasáhnout proti americké invazi. Na straně druhé je podle posledního výstupu Gallupova institutu jen 23 procent Němců ochotno bránit svou zemi v případě konfliktu. Implicitně – konfliktu s Ruskem.
Americký prezident Donald Trump varoval íránský režim, že pokud začne střílet do demonstrujících, tvrdě proti němu zasáhne. Teherán proti protestům krvavě zakročil. V Americe sídlící neziskovka zabývající se lidskými právy v Íránu identifikovala téměř 650 obětí nepokojů. Vládní íránské zdroje anonymně řekly deníku The New York Times, že při protestech zemřelo na 3000 lidí. Jiné neziskovky počet mrtvých odhadují na 12 až 20 tisíc. Zatímco svět čeká, jestli Trump splní svou hrozbu, objevují se varování ohledně moudrosti amerického zásahu.
Francie vyšle v příštích dnech do Grónska další pozemní, letecké a námořní prostředky. Oznámil to dnes francouzský prezident Emmanuel Macron. Na největší ostrov světa, který je autonomní součástí Dánského království a který chtějí získat Spojené státy, vyslala Francie zatím 15 vojáků a například Německo 13. Do Grónska přicházejí vojáci z několika evropských zemí, včetně Británie, Norska a Švédska. Vyjadřují tak podporu Dánsku poté, co středeční jednání zástupců Grónska, Dánska a USA ve Washingtonu ukázalo zásadní neshodu ohledně budoucnosti arktického ostrova.
Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska v rámci slibu posílit obranu v Arktidě, píše agentura Reuters. Vojenské jednotky v oblasti absolvují výcvik, který je má připravit na operace v arktických podmínkách. Cílem cvičení je posílit akceschopnost Severoatlantické aliance v regionu a zvýšit jeho bezpečnost. Vůči možným ambicím amerického prezidenta Donalda Trumpa získat Grónsko se rovněž vymezili někteří evropští státníci.
Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) zadal do konce ledna přepracování dosavadního plánu auditu tak, aby odpovídal programovému prohlášení vlády. V tom se píše, že vláda Andreje Babiše (ANO) chce v rámci snahy o modernizaci a stabilizaci řídících procesů na resortu obrany prověřit jeho hospodaření a akvizice. Opozice se podle svých slov obává, že by vláda mohla zrušit některé už podepsané kontrakty například z ideologických důvodů, což by prý vedlo ke ztrátě jak finanční, tak co se důvěry zahraničních partnerů týče.
Napětí kolem Grónska přestává být jen diplomatickou přestřelkou. V evropských metropolích se čím dál vážněji mluví o tom, že by se na strategicky klíčovém arktickém ostrově mohli objevit i vojáci ze států NATO a EU – včetně Německa. Důvodem je rostoucí obava, že Spojené státy pod vedením prezidenta Donald Trump jsou připraveny prosazovat své zájmy v regionu i silou. Německý kancléř Friedrich Merz argumentuje, že vojáci z Bundeswehru a NATO potřebují trénovat horský a zimní boj v extrémních podmínkách.
Izrael je ve stavu vysoké pohotovosti kvůli možnosti, že by Spojené státy zasáhly v Íránu, kde se konají největší protivládní demonstrace za několik let. Napsala to dnes agentura Reuters, která se odvolává na tři izraelské zdroje obeznámené se situací. Americký prezident Donald Trump v posledních dnech opakovaně pohrozil intervencí a varoval Teherán, aby proti demonstrantům nepoužil násilí. V sobotu řekl, že Spojené státy jsou "připravené pomoci".
Francouzský prezident Emmanuel Macron projednal s lídry parlamentních stran plán na možné nasazení 6000 francouzských vojáků na Ukrajinu po uzavření budoucí mírové dohody. Dohodu týkající se bezpečnostních záruk v rámci takzvané koalice ochotných odmítly podepsat Spojené státy. Lídr strany Reform UK Nigel Farage, který by podle aktuálních průzkumů mohl být příštím britským premiérem, varoval před vytvořením „novodobé britské armády na Rýnu“ a zpochybnil připravenost i vybavení britských sil.
Americká armáda zahájila letecké údery proti Islámskému státu (ISIS) v Sýrii, potvrdili dnes američtí představitelé televizi Fox News. Tato operace je už druhá od 19. prosince, kdy americká armáda zaútočila na cíle Islámského státu v Sýrii, poté co tam terorista ISIS zabil dva vojáky Národní gardy Iowy a jejich amerického tlumočníka. "Dnes, přibližně ve 12:30 východního času, provedly síly Ústředního velitelství USA (CENTCOM) spolu s partnerskými silami rozsáhlé údery proti více cílům ISIS po celé Sýrii.
Žijeme ve světě, v reálném světě, kterému vládne síla, kterému vládne moc. Tenhle axiom důsledného „realismu“ formuloval v rozhovoru pro CNN Stephen Miller, zástupce šéfa úřadu amerického prezidenta, když se vyjadřoval k zatčení Nicoláse Madura (záměrně nepíšu prezidenta Madura, protože jeho volební „vítězství“ bylo zmanipulované a země Západu, včetně nejen USA, ale i Česka, ho jako legitimní hlavu státu neuznávají). Americká akce byla velmi přesvědčivou demonstrací síly.
Ve Venezuele po únosu prezidenta Nicoláse Madura americkými jednotkami do USA zesílily represe. V hlavním městě Caracasu hlídkují policisté s automatickými zbraněmi i ozbrojené milice a vyrostly tam desítky vojenských kontrolních stanovišť. Úřady v pondělí zadržely několik zahraničních novinářů, jeden byl deportován. Lidé se dál bojí vyjít do ulic a projevit názor, majitelé obchodů v obavách z rabování nevpouštějí do svých podniků větší skupiny lidí.
U prezidentského paláce v Caracasu se v pondělí večer objevily neidentifikované bezpilotní letouny a ozývala se střelba a výbuchy, když proti dronům zasáhly bezpečnostní složky. Napsala to v úterý agentura AFP a web Infobae s odvoláním na svědky. Incident se stal dva dny poté, co autoritářského prezidenta Nicoláse Madura v sobotu unesly americké jednotky do Spojených států.
Roli v americké akci ve Venezuele, po které skončil venezuelský autoritářský prezident Nicolas Maduro společně se svou ženou před americkým soudem, mohl hrát roli tanec. Podle zdrojů The New York Times bylo Madurovo chování v posledních týdnech, kdy parodoval vystupování amerického prezidenta Donalda Trumpa či vyzýval k míru za zvuku populární sklady „Don't worry, be happy“, bráno v americké administrativě jako výsměch a ukázka toho, že tlak USA venezuelský prezident nebere vážně.
Ve věku 101 let zemřel v neděli válečný veterán druhé světové války a generálporučík ve výslužbě Miloslav Masopust. Oznámilo to ministerstvo obrany. Masopust se narodil 26. září 1924, za druhé světové války působil na východní frontě. V armádě zůstal i po válce, a to v různých velitelských funkcích u dělostřelectva. V roce 2020 mu tehdejší prezident Miloš Zeman udělil Řád bílého lva. Masopust i po válce sloužil v armádě, zastával velitelské funkce v dělostřeleckém a raketovém vojsku
Při sobotním americkém útoku na Venezuelu zahynulo 32 členů kubánských bezpečnostních složek a tajných služeb, uvedla podle agentury Reuters kubánská vláda v nedělním prohlášení. Na pondělí a úterý kubánská vláda vyhlásila dva dny smutku s tím, že informace ohledně pohřbu zabitých budou sděleny později. Americké síly při sobotním nečekaném útoku na Caracas zadržely venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a jeho manželku a odvezly je do USA.
Premiér Andrej Babiš (ANO) doufá, že americký zásah ve Venezuele povede k tomu, že občané budou mít svobodu a demokracii a zvolí si demokratický režim. Řekl to na instagramu. Americké síly při sobotním nečekaném útoku na Caracas zadržely venezuelského autoritářského prezidenta Nicoláse Madura a jeho manželku a odvezly je do USA. Česko podle něj řeší hlavně osud Jana Darmovzala, kterého venezuelské úřady vězní od září 2024 kvůli údajnému pokusu zapojit se do státního převratu.
O víkendu jsme dostali ukázku toho, jak to vypadá, když se supervelmoc rozhodne chovat jako supervelmoc. Spojené státy zaútočily na Venezuelu, a zatímco americké letectvo bombardovalo podle libosti vojenské cíle, speciální síly Delta Force si došly pro venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a odvezly ho ze země. Američané ho nyní hodlají soudit. Jaké jsou závěry z celé operace? Zaprvé: americká armáda je stále nejmocnější a nejlepší na světě. Pokud jde o konvenční operace, nemá na světě rovného.
Venezuelský prezident Nicolás Maduro a jeho žena Cilia Floresová, které v noci na sobotu zajalo americké komando, jsou nyní drženi ve vazební věznici v newyorské čtvrti Brooklyn. U amerického soudu si příští týden vyslechnou obžalobu, podle které jsou oni, jejich syn a další tři muži viní z obchodování s kokainem a dalších zločinů souvisejících s narkoterorismem.
„Často se tvrdí, že Venezuela nemá s drogami nic společného, protože většina fentanylu pochází odjinud.“ Takto začíná vyjádření amerického viceprezidenta JD Vance na síti X, ve kterém obhajuje z různých stran veřejně zpochybňovanou důležitost otázky výroby a pašování drog do USA v případě Venezuely. Právě drogy jsou často prezidentem Donaldem Trumpem i dalšími členy vlády zmiňovány jako jeden z hlavních důvodů sobotní vojenské operace v jihoamerické zemi
Evropská unie po americké vojenské intervenci ve Venezuele vydala prohlášení, ve kterém vyzývá všechny strany ke klidu a zdrženlivosti, aby se zabránilo eskalaci, a k mírovému řešení krize. Prohlášení, zveřejněné dnes večer evropskou diplomatickou službou, podpořilo 26 států bloku včetně Česka. Jako jediné ve výčtu podporujících z členských států unie chybí Maďarsko. Při útoku americké speciální síly zajaly a do USA převezly tamního autoritářského vládce Nicoláse Madura.
Pokud venezuelská viceprezidentka Delcy Rodríguezová „neudělá, co je správné“, může zaplatit vyšší cenu než autoritářský prezident Nicolás Maduro, kterého americké jednotky i s jeho ženou zajaly při sobotním nečekaném útoku a převezly do USA. V rozhovoru s magazínem The Atlantic to řekl americký prezident Donald Trump. Rodríguezovou, kterou Maduro už před lety začal nazývat „tigresa,“po americké akci pověřil venezuelský nejvyšší soud výkonem prezidentských pravomocí.
Jen krátce po noční operaci amerických ozbrojených sil ve Venezuele, která vedla k zadržení prezidenta Nicoláse Madura, se ve Spojených státech během několika málo hodin rozběhla rozsáhlá koordinovaná protestní informační a psychologická kampaň proti této operaci, uvádí Fox News. Podle amerického webu za touto „druhou frontou“ stojí ve vedení síť organizací a aktivistů otevřeně se hlásících k marxismu, socialismu a komunismu, dlouhodobě vystupujících proti americké zahraniční politice.
Americký útok ve Venezuele byl podle vicepremiéra a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) nestandardní, Česká republika by ale podle něj měla Spojené státy jednoznačně podpořit. Havlíček to řekl v dnešním pořadu ČT Otázky Václava Moravce. Útok podle něj může i zvýšit tlak na pokles ceny ropy, což by následně mohlo oslabit pozici Ruska. USA v sobotu ve Venezuele podnikly rozsáhlé letecké útoky, zadržely a z této jihoamerické země odvezly jejího autoritářského prezidenta Nicoláse Madura.
Britské a francouzské síly provedly v sobotu večer společný letecký úder na podezřelé podzemní skladiště zbraní, které dříve v Sýrii používala teroristická organizace Islámský stát, oznámilo britské ministerstvo obrany. Západní letouny monitorují situaci pravidelně, aby zabránily opětovnému vzestupu islamistické organizace, která do roku 2019 ovládala rozsáhlá území Sýrie a Iráku. Před rokem padl v Sýrii režim dlouholetého autoritářského prezidenta Bašára Asada.
Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo při vojenské operaci USA ve Venezuele a zatčení prezidenta Nicoláse Madura zabito „mnoho“ kubánských občanů. „Víte, mnoho Kubánců přišlo včera (v pátek) v noci o život. Věděli jste to?“ „Mnoho Kubánců přišlo o život. Chránili Madura. To nebyl dobrý krok,“ uvedl Trump v sobotním rozhovoru pro New York Post. Trump v souvislosti s ozbrojenou akcí ve Venezuele také vydal Mexiku skrytě zastřené varování.
Venezuelský nejvyšší soud pověřil viceprezidentku Delcy Rodríguezovou, aby dočasně převzala pravomoci prezidenta Nicoláse Madura poté, co jej americké jednotky zajaly a odvezly ze země. Informovala o tom dnes agentura AFP. Rodríguezovou, která dříve odmítla spekulace, že uprchla do Ruska, označila podle agentury DPA Madura za jediného prezidenta země. "V této zemi máme jediného prezidenta a ten se jmenuje Nicolás Maduro," řekla Rodríguezová.
Americké úřady přepravily zajatého venezuelského prezidenta Nicoláse Madura spolu s manželkou do vazební věznice v Brooklynu, informovala stanice CNN. Venezuelský nejvyšší soud pověřil viceprezidentku Delcy Rodríguezovou, aby dočasně převzala pravomoci prezidenta Nicoláse Madura poté, co jej americké jednotky zajaly a odvezly ze země. USA v sobotu podnikly ve Venezuele vojenskou operaci a do USA převezly tamního autoritářského prezidenta Nicoláse Madura spolu s manželkou.
Záběry, na nichž si účastníci silvestrovské zábavy v klubu ve švýcarské Crans-Montaně točí na mobily počínající požár, který je za pár chvilek možná připraví o život, mají v sobě něco tragicky symbolického. Žijeme na kontinentu, který zapomněl na základní sebezáchovné instinkty, protože má pocit, že se mu nic zlého stát nemůže. Stejně jako jsme vytěsnili smrt za nemocniční zdi, snažili jsme se vytěsnit nebezpečí a riziko v mezinárodních vztazích. A odmítáme vzít na vědomí, že s jedním a druhým je třeba počítat a zařídit se podle toho.
