Íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí se podle informací exilové stanice Iran International stáhl do podzemního krytu v Teheránu. Důvodem má být varování íránských vojenských a bezpečnostních špiček před rostoucím rizikem amerického úderu, což potvrzuje i přítomnost letadlové lodi USS Abraham Lincoln v Perském zálivu. O přesunu šestadevadesátiletého duchovního lídra do speciálního opevněného podzemního bunkru s propojenou sítí tunelů informovala exilová stanice Iran International v sobotu.

Chameneí se má nacházet v silně opevněném bunkru napojeném na síť podzemních tunelů v Teheránu. Každodenní chod islámské republiky měl podle zpráv dočasně převzít jeho nejmladší, třetí syn Masúd Chameneí. Ten má zajišťovat komunikaci mezi nejvyšším vůdcem a výkonnou mocí, píše americký deník New York Post.

Íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí se přestěhoval do speciálního podzemního krytu i se svým tajemníkem a dalšími zástupci vedení státu. Došlo k tomu poté, co vysocí vojenští a bezpečnostní představitelé vyhodnotili zvýšené riziko potenciálního útoku ze strany USA, sdělily agentuře Iran International dva zdroje blízké vládě.

Napětí mezi Teheránem a Washingtonem v posledních dnech výrazně vzrostlo poté, co americký prezident Donald Trump oznámil vyslání rozsáhlých námořních sil do oblasti Blízkého východu. Do Perského zálivu směřuje mimo jiné úderná skupina kolem letadlové lodi USS Abraham Lincoln, doprovázená několika torpédoborci.

Podle amerických médií jde o demonstraci síly a varování íránskému vedení. Sám prezident USA Donald Trump nedávno varoval íránský režim. Pokud Írán začne popravovat demonstranty, tak Amerika podnikne „velmi rázné kroky“. Dále Trump vyzval protestující, aby pokračovali v demonstracích. „Pomoc už je na cestě,“ prohlásil.

Íránské úřady navenek žádné uklidnění situace nenaznačují. Prezident Masúd Pezeškján prohlásil, že jakýkoli útok Spojených států či Izraele na nejvyššího vůdce by byl považován za vyhlášení totální války. Parlamentní výbor pro národní bezpečnost navíc uvedl, že případný atentát na Chameneího by vedl k vyhlášení džihádu.

Pozornost vyvolává i fakt, že Chameneí je od poloviny ledna nezvykle neaktivní na sociálních sítích, kde jinak pravidelně komentuje domácí i zahraniční dění. Není však jasné, kdy přesně se měl do úkrytu přesunout. Podle zdrojů nejde o první podobný případ – do bunkru se uchýlil i loni během krátkého, ale intenzivního konfliktu s Izraelem, kdy si měl dokonce připravit seznam možných nástupců.

The Iranian regime must be destroyed. The scale of massacre in Iran against their own citizens is almost unimaginable pic.twitter.com/tcek5gVmCK

— Adam Milstein (@AdamMilstein) January 23, 2026

Současná bezpečnostní krize se odehrává na pozadí hlubokých vnitřních problémů Íránu. Zemi od konce prosince ochromují rozsáhlé protesty proti ekonomickému úpadku, který zhoršilo dlouhodobé sucho nejhorší za několik desetiletí. Podle lidskoprávních organizací při zásazích bezpečnostních složek zahynuly tisíce civilistů, přičemž odhady obětí se výrazně liší.

Původně poklidné demonstrace, které začaly 28. prosince kvůli rozhořčení z poklesu hodnoty íránské měny, se postupně rozšířily do všech regionů. Ze zprvu ekonomicky motivovaných demonstrací se postupně staly protirežimní protesty, při kterých někteří účastníci volali po smrti Chameneího.

Íránská organizace na ochranu lidských práv Human Rights Activists News Agency (HRANA) v uplynulém týdnu na uvedla, že počet potvrzených úmrtí během demonstrací je podle ní 5002, přičemž dalších 9387 případů dál zkoumá. Zatímco podle íránské vlády, která poprvé sdělila oficiální počet obětí, je počet zabitých 3117.

Hey Greta, speak up, we can’t hear you.

Dear the UN, you are a disgrace.

Hello, ICC, cat got your tongue?

Tucker? Candace? Piers? Anyone?

Anyone not speaking up for the people of Iran should be ashamed.

And if you spoke up about Gaza and are silent now?

We won’t forget. pic.twitter.com/y7Ps8Q8EJj

— Hillel Fuld (@HilzFuld) January 24, 2026

Britský deník Daily Mail nedávno upozornil, že v Teheránu byly použity proti protestujícím blíže nespecifikované chemické a plynové zbraně. Ty měly v centru města způsobit krvácení, zvracení a vykašlávání krve, problémy s dýcháním a popálení kůže, pálivou bolest očí a plic, nebo náhlou slabost a ztrátu pohyblivosti.