Při páteční volbě místopředsedů Sněmovny neuspěl z pěti kandidátů jen předseda ODS Petr Fiala. Mezi poslanci to pak vyvolalo spory, část mluvila o vzniku „hlasovací koalice“ ANO, SPD a KSČM. Ve volbě uspěli Vojtěch Filip (KSČM), Jan Hamáček (ČSSD), Tomio Okamura (SPD) a Vojtěch Pikal (Piráti).
Od návratu demokracie nebyli extremisté nikdy tak blízko moci. To není výsledek rozhodnutí voličů, protože strany SPD a KSČM, které mají k extremismu blízko, získaly dohromady 37 poslanců, méně než komunisté a Úsvit při minulých volbách.
Témat, která v posledních dnech rezonují v české společnosti, je hned několik. Ta nejdůležitější se samozřejmě snažíme postihnout i v tomto vydání. Samozřejmě je to sestavování vlády Andreje Babiše a role nových nastupujících formací. Vedle Tomia Okamury a jeho fašizující party z SPD to jsou Piráti, jejichž kooperaci by si z mnoha důvodů budoucí premiér přál.
Kardinál Dominik Duka se ohradil proti vlně kritiky, kterou vyvolalo zveřejnění jeho gratulace šéfovi SPD Tomiu Okamurovi. Duka připomíná, že demokracie je diskuze. Zdvořilostní gratulaci poslal všem lídrům stran, které se dostaly do parlamentu – vždy se vzkazem pro konkrétního lídra. Podobné zdvořilostní gratulace navíc pražský arcibiskup posílá pravidelně všem představitelům stran, které uspějí ve volbách.
Hnutí SPD by mělo získat jednoho z místopředsedů Sněmovny, stejně jako předsedu hospodářského a bezpečnostního výboru. V úterý se na tom shodli zástupci SPD s představiteli hnutí ANO. Oba subjekty se také dohodly, že SPD podpoří Radka Vondráčka (ANO) na předsedu Sněmovny.
Volební sezona vždycky přinese taky dávku legrační bizarností, které ve veřejném povědomí třeba i přežijí vládní koalici, jež z těch kterých voleb vzešla.
Hnutí Svoboda a přímá demokracie nepostaví stranického kandidáta do prezidentské volby. Po pondělním jednání s prezidentem Milošem Zemanem na zámku v Lánech to novinářům řekl předseda hnutí Tomio Okamura. Zástupci SPD se podle něho shodli se Zemanem na tom, že by Česko neměl dlouhodobě vést kabinet bez důvěry. Okamura také zopakoval, že hnutí nemůže podpořit menšinový kabinet, který skládá předseda vítězného hnutí ANO Andrej Babiš.
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš v úvodu úterní večerní schůzky požádal zástupce hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) o podporu své menšinové vlády. Novinářům to po jednání řekl šéf SPD Tomio Okamura. Jeho hnutí však setrvalo na svém stanovisku, že menšinovou vládu nepodpoří, protože by neplnila program SPD. Diskuse se podle Okamury točila například i kolem odvolatelnosti politiků.
Prezident Miloš Zeman nevidí možnost, jak se po volbách do Poslanecké sněmovny dobrat ke stabilní většinové vládě. Je jednoznačným podporovatelem varianty menšinové vlády. Podle něj by kompromis potřebný ke složení většinové vlády znamenal, že proti sobě půjdou takové programové názory, které se vzájemně vyruší. Jako příklad úspěšné menšinové vlády v pořadu 20 minut Radiožurnálu uvedl svou vládu z doby opoziční smlouvy.
Možnost, že by Andreji Babišovi k vládě pomohl Tomio Okamura se svou SPD, byla tento týden přinejmenším kartou v politické hře, možností, s níž ostatní strany musejí počítat.
Andrej Babiš oznámil, že s ním nikdo z těch, s kým by byl ochoten jít do koalice, vládu skládat nechce. Zájem o účast v Babišově kabinetu vyjádřil jen Tomio Okamura.
Vítěz sněmovních voleb předseda hnutí ANO Andrej Babiš bude mít o víkendu o čem přemýšlet. Prezident Miloš Zeman mu totiž naznačil, jak by si představoval novou vládu – mohla by být menšinová. Připomněl přitom svoji vlastní vládu v letech 1998 až 2002, kdy měla jeho ČSSD jen 74 mandátů ve sněmovně a přesto vydržela vládnout celé čtyři roky.
Vládě někdo musí dát důvěru. Anebo, jak víme, může docela dlouho vládnout i bez důvěry, ale někdo jí musí schvalovat zákony. A tady by konečně nastoupila organická koalice ANO–SPD–KSČM.
Prezident Miloš Zeman poprvé veřejně načrtl, jak vidí povolební vyjednávání o sestavení vlády. Bude podle něj dlouhé a hlavní roli v něm sehraje Andrej Babiš (ANO), jehož pověřovací listiny již podepsal a v brzké době mu je předá. Vedlejší part prezident Zeman přisuzuje Tomiovi Okamurovi, jehož SPD by mohla přímo či nepřímo podržet vládu ANO.
Stejně jako s komunisty se SPD s hnutím ANO dohodlo na přípravě zákona o obecném referendu. Liší se v názoru na jeho parametry, uvedl předseda SPD Tomio Okamura po schůzce s vyjednávači ANO. Během zhruba hodinové schůzky ANO podle něj slíbilo, že se bude zabývat i otázkou omezení azylu pro muslimy či propagace práva šaría v Česku.
Andrej Babiš touží postavit vládu s některou z tradičních demokratických stran, tedy se zástupcem oné korupční hydry, proti níž vedl už druhou kampaň.
Předseda a poslanec hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomio Okamura v majetkovém přiznání za loňský rok neuvedl finanční transakce v hodnotě zhruba 15 milionů korun. Napsala to středeční Mladá fronta DNES (MfD). V dokumentu Okamura neuvedl prodej bytu na pražských Vinohradech za deset milionů korun ani bankovní úvěr až do výše pěti milionů korun.
V sestavování příští vlády může hrát významnou roli Hrad. Nynějšímu prezidentovi Miloši Zemanovi by mohlo vyhovovat, pokud by spolu s Andrejem Babišem zasedl ve vládě i Tomio Okamura, vyplývá z informací Echo24. Lídr SPD a prezident Zeman oslovují podobné voliče a dnešní prezidentova podpora Okamurovi by se mu mohla vrátit v lednových prezidentských volbách.
Úvaha o referendu je fascinující. Šlo by vyhlásit o vystoupení z Evropské unie.
Český rozhlas a Česká televize se v úterý ohradily proti výrokům předsedy hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomia Okamury o zestátnění veřejnoprávních médií. Nesouhlasí s nimi ani představitelé předních politických stran v Česku.
Nepříjemné dotazy dohnaly Tomia Okamuru k výhrůžkám. Šéf hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) ve Dvaceti minutách Radiožurnálu čelil otázkám na údajné propojení SPD s pražským podnikatelem Tomášem Hrdličkou či na to, zda podobně jako v Úsvitu nehrozí v SPD finanční spory. Okamura reagoval hrozbou, že si na Český rozhlas a Českou televizi posvítí. Mluvil o zrušení koncesionářských poplatků a zestátnění.
Začněme tím, co naše volby řadí do širších mezinárodních trendů. Je toho dost na to, abychom se směle mohli považovat za součást Západu. Jen to není moc radostné. Ale i to je součástí současných trendů.
Tomia Okamuru „udělala“ česká mainstreamová média, píše se ve všech profilech šéfa Strany přímé demokracie – a je to pravda. Nemohla ho ale „udělat“ jaksi sama od sebe, Okamura musel pochopit (instinktivně nebo analytickou úvahou), co to obnáší, být takzvanou mediální osobností, a dělat to, zaujatě a třeba i urputně.
Suverénním vítězem letošních voleb do Poslanecké sněmovny je vládní hnutí ANO Andreje Babiše. Druhá skončila ODS s osmnáctiprocentním odstupem, což je nejvyšší rozdíl mezi dvěma nejsilnějšími stranami v historii Sněmovny. Na třetí místo dosáhli Piráti, kteří dosud neměli zastoupení v dolní komoře. Výrazně zabodovalo také hnutí Svoboda a demokracie Tomia Okamury, naopak pro dosud nejsilnější vládní stranu ČSSD jsou výsledky debaklem. Pohoršili si také komunisté a lidovci. Pětiprocentní hranici nutnou pro zisk poslaneckých křesel těsně překonali ještě TOP 09 a Starostové a nezávislí (STAN).
Po volebním výsledku, který neodpovídá představám toho kterého pozorovatele politiky, často zazní udivený povzdech: „Proč všichni ti lidé volí proti svým nejlepším zájmům? Copak to nevidí?“ Studium výsledků posledních předvolebních průzkumů mě a asi nejenom mě inspirovalo k myšlenkám na podobné téma. Jsou to úvahy k ničemu, asi by bylo užitečnější se neptat, jak je možné, že tolik lidí nevidí to či ono, ale co vidí tam, kde jiní (já třeba) nevidí nic. Proč jim to za to stojí? Proč v době, kdy se zemi docela daří a je v ní bezpečno, stoupají autoritářské strany? Neexistuje na to asi jedna univerzální odpověď, „kořenová příčina“ toho všeho, spíš spousta dílčích. Jednou z nich je autenticita nebo to, co část voličstva jako autenticitu vnímá.
Plzeňský biskup Tomáš Holub se v otevřeném dopise distancoval od článků křesťanského časopisu RC Monitor. Kritizuje v něm především texty, které se věnují letošním volbám. Zatímco jeden z autorů časopisu vyjádřil zklamání nad tím, že se na kandidátkách křesťanské strany objevil uchazeč židovského vyznání, druhý článek zase nabádal čtenáře k tomu, aby naslouchali třeba SPD Tomia Okamury.
Fenoménem nadcházejících voleb bude s velkou pravděpodobností úspěch dvou protestních stran: antiislámské a nacionalistické SPD Tomia Okamury a České pirátské strany, oscilující mezi doprava laděným individualistickým liberalismem a levicovými ekonomickými recepty. Ztrácí se význam pravolevého dělení? Mají obě partaje kromě výrazných lídrů i další styčné body? Pozvání do Salonu Týdeníku Echo přijal marketingový stratég kampaně Pirátů Jakub Horák, ředitel konzervativního Občanského Institutu Roman Joch a anarchista a programátor Daniel Steigerwald.
Favoritem voleb je hnutí ANO, zároveň v poslední době roste popularita Pirátů a Okamurovy SPD.
Nedělní výsledek parlamentních voleb v Německu ukázal, že i ekonomicky nejstabilnější evropská země a lídr Evropské unie není imunní vůči novým nastupujícím formacím.
Jsou mladí, energičtí, politikou se nezašpinili a nepřistoupí na kompromisy. Jejich zvolením se svět změní k lepšímu. Tak zní definice nových stran, které přinášejí naději do domácností obyčejných lidí. Ti se proto zvednou, půjdou hlasovat a transfuzí nové krve oživí skomírající parlament. Nové strany oživují, případě tříští politickou scénu v celé Evropě.
