Od doby, kdy byla lidem dána možnost spolurozhodovat o svém osudu, snažili se je ovlivňovat ti, kteří se ucházeli o jejich přízeň. Již Perikles pronášel plamenné řeči, aby získal podporu athénských občanů. S rozvojem nových technologií se měnil i způsob oslovení voličů. S masovým rozvojem tisku si strany pořizovaly vlastní noviny, nacisté podporovali vývoj levných rozhlasových přijímačů, aby mohli šířit svoji propagandu do každého domu.
Od prvních měsíců koronavirové krize bylo jasné, kdo jsou téměř jistí vítězové. Lidé se přesunuli ze zavřených kamenných obchodů na internet a pod vlivem pandemie se začali ještě mnohem výrazněji než dosud zajímat o své zdraví a životní styl. Z těch trendů bylo vidět, že přichází éra elektronického obchodování se vším možným, léky a nejrůznějšími vitaminy, potravinovými doplňky, high-tech elixíry zdraví a krásy. Když to někdo dokáže spojit vjedno, je to téměř jistý recept na úspěch.
Zní to jako návrat do nějaké dávné éry. V roce 2018 vypukl asi největší skandál týkající se úniku dat na internetu, který propojoval Facebook, Rusko, brexit, Donalda Trumpa a pochybné volební taktiky. Řeč je o aféře Cambridge Analytica. Tato firma zabývající se politickým poradenstvím měla z Facebooku vytáhnout data desítek milionů uživatelů a následně je použít ke zvrácení referenda o brexitu, zvolení Trumpa a ovlivnění řady dalších voleb. K tomu se objevovaly temné náznaky, že za vším stojí Vladimír Putin. Minulý týden skončilo v Británii vyšetřování úřadu komisaře pro informace, britské obdoby českého Úřadu pro ochranu osobních údajů. Závěr: Cambridge Analytica nijak kampaň o brexitu neovlivnila.
Evropský sbor pro ochranu osobních údajů (EDPB) ve svých pokynech konstatoval, že takzvané cookie walls, tedy zákaz přístupu uživateli na webovou stránku, pokud cookies nepovolí, jsou od května nezákonné. Fungují totiž na principu souhlasu uživatelů se zpracováním jejich osobních údajů, což podle EDPB není platný souhlas. Technologický server The Verge změnu označil za pokus „napravit otřesnou politiku ohledně cookies“.
Maloobchodní tržby v dubnu zaznamenaly slabší pokles než analytici předpovídali.
Koronakrize, která v posledních měsících zaplavila takřka celý svět, s sebou nese i řadu konspiračních teorií.
Když před téměř šesti lety vznikalo Echo, přinesli jsme v prvním vydání profilový rozhovor s profesorem psychiatrie Manfredem Spitzerem. Svým způsobem to byla drzost, neboť rozhovor s autorem bestselleru Digitální demence byl zveřejněn ve fázi, kdy Echo ještě nevycházelo na papíře, pouze digitálně. Přísně vzato není Spitzer autorem termínu digitální demence, „jen“ jeho popularizátorem. Sousloví vzniklo kolem roku 2007 v Jižní Koreji, kde neurologové vypozorovali ztrátu smyslu pro orientaci u řidičů používajících v autě navigaci. Spitzer ve stejnojmenné knize (vyšla i česky roku 2014 péčí nakladatelství Host) bil na poplach před vysedáváním u počítače. Zvlášť varoval před působením smartphonů, počítačových her a světa internetu na malé děti. U těch prý může excesivní používání digitálních technologií způsobit nezvratné škody na mozku.
Člověk by čekal, že na projekci českého celovečerního dokumentu bude ve všední den krátce po poledni v sále pražského multiplexu skoro sám. Film režisérů Barbory Chalupové a Víta Klusáka V síti ale přilákal desítky lidí i v tuhle uživatelsky nevstřícnou hodinu. Je to dokumentární trhák, měl hojnou publicitu už dlouho před uvedením, ví se o něm, že šokujícím způsobem pojednává velice současné téma. Jedním z režisérů je také tvůrce, který to s publikem umí, má svůj styl – exaltovaný a efektní, založený na osobní zaangažovanosti hraničící se sebestředností, spíš na znělých sloganech než na snaze nahlédnout pod povrch věcí. A také na schopnosti vytvořit před kamerou nějakou dramatickou situaci, burcovat emoce publika mimo jiné i ukazováním emocí vlastních, vybrat si téma, které to publikum bude zajímat.
V doplňovacích volbách do Senátu bude na Teplicku za Piráty kandidovat Tomáš Tožička, dlouholetý aktivista a příležitostný přispěvatel různých levicových periodik. Vzbudilo to jistou pozornost, především kvůli jeho vyjádřením na Twitteru. Napsal tam mimo jiné, že kapitalismus a pravicová politika jsou zločin proti lidskosti, proti nimž působí ty Stalinovy jako dílo amatéra. Ve světle těch výroků se nemálo lidí podivovalo, jak mohla opoziční strana někoho takového kandidovat. Nebudu urážet inteligenci čtenářstva vypočítáváním důvodů, proč je Tožičkův výrok nesmyslný, nechám stranou i to, co jeho kandidatura vypovídá o tuzemských pirátech. Pana Tožičku bych nevolil, cítím ale potřebu se ho trochu zastat. Coby terče „twitterové spravedlnosti“, která promořuje veřejnou diskusi v západních zemích daleko víc, než by bylo zdrávo.
Internet je globální síť, ale na spoustě míst světa má překvapivě lokální povahu. Některá města, a to i ve vyspělých zemích, mají jen jednoho či dva velké poskytovatele připojení a jejich obyvatelé si stěžují na typické následky obchodního monopolu: pomalou konektivitu za hodně peněz. Poměrně špatně jsou na tom s internetem některé oblasti USA. Ani Německo se nemůže chlubit vysokým standardem; Dánové či Švédové jsou na tom podstatně líp. A v nedávných volbách do Dolní sněmovny slibovala britská Labouristická strana dokonce i to, že vybuduje státní bezplatnou broadbandovou síť.
Je to jeden z největších českých úspěchů. Videohernímu studiu Bohemia Interactive se za dvacet let podařilo vypracovat z party kamarádů na celosvětově úspěšnou firmu se 400 zaměstnanci a víc než půlmiliardovými tržbami. Jejich titulů, jako jsou Operace Flashpoint, série Arma nebo Dayz, se prodaly miliony kusů po celém světě. Zakladatel a šéf firmy Marek Španěl hovoří o tom, jak se úspěšná firma zakládá, o hráčském byznysu, o „špionážní“ kauze z roku 2012 i o vlastním strachu z moderních technologií.
Minulý rok charakterizovala mimo jiné neutuchající kritika premiéra Andreje Babiše kvůli střetu zájmů, posléze potvrzená i auditem Evropské unie, peripetie kolem trestního stíhání předsedy vlády, jež se pro něj nakonec také nevyvinuly dobře, a zároveň i neotřesitelnost Babišovy jednoznačné nadvlády v průzkumech veřejného mínění, již žádná z těch premiérových potíží nějak zásadně neovlivnila.
Rok se schyluje, ale ještě se neschýlil úplně, historky dodávat nepřestává. Na počest odcházejícího roku 2019 si dovolím zrekapitulovat dvě nedávné kruté řeže na sociálních sítích, které budou nějakými příštími dějepisci považovány za, ach, tak příznačné pro rok 2019. První se týká hudby. V noční talk show Jimmyho Kimmela vystupovala sedmnáctiletá popová zpěvačka Billie Eilish. S dvaapadesátiletým moderátorem sehráli scénku na osvědčené téma „mladí neznají hvězdy z časů mládí těch starších“.
Kybernetický útok podobný jako v případě benešovské nemocnice, se může ve stejné míře opakovat v jakémkoliv zdravotnické zařízení.
Ve dnech, kdy vzniká tento text, je dění v mé facebookové bublině poněkud monotematické. Uživatelé si navzájem sdělují, že trestní stíhání Andreje Babiše bylo obnoveno. Odhodlání facebookového národa zpravit svět o tom, že jeden každý ví totéž co všichni ostatní, je neotřesitelné a zarážející.
Provoz benešovské nemocnice ochromil počítačový kryptovirus, který v noci na středu napadl nemocniční počítačový systém. Nelze spustit žádný přístroj včetně počítačové sítě, všechny plánované operace jsou zrušené.
Dobrou chuť, pokud právě obědváte. Ale při hodnocení podávané stravy je třeba se chovat ostražitě. Příkladem buďtež aktuální peripetie v životě publicisty a historika Toma Nicholse. Má účet na Twitteru a dopustil se tam názoru, což neměl dělat. Nedokázal se ovládnout a reagoval na výzvu uživatele Johna Beckera, který chtěl, aby lidé formulovali nějaké kontroverzní stanovisko o jídle.
Mediální negramotnost je v Česku značně rozšířená (podobně jako v jiných zemích), lidé většinou (64 procent) nevědí, jakým médiím mohou důvěřovat ani jak rozpoznat důvěryhodnou zprávu (63 procent).
Trochu se ošívám nad tím, co teď napíšu, ale nedá se nic dělat, protože za a) jako publicista nesu zvýšenou odpovědnost vůči pravdě, pročež také česká i mezinárodní veřejnost novinářský stav hluboce uctívá a permanentně mu aplauduje, a za b) jsme přece dospělí lidé, a nebudeme se proto stydět a otevřeně probereme všechno, nezačervenáme se při tom a tak dále a tak podobně. Takže. Dámské vložky Always.
Evropský soudní dvůr se během minulého měsíce dvakrát vyjádřil k otázce ochrany osobních práv na internetu a na první pohled ta rozhodnutí nejsou příliš konzistentní. První případ se týkal tzv. práva být zapomenut, tedy prakticky práva žádat po vyhledávači Google, aby nezobrazoval odkazy na určité informace o vás (tzv. delisting).
V Rusku v pátek vstoupil v platnost zákon o "svrchovaném internetu" umožňující větší kontrolu úřadů nad děním na síti. Na základě opatření může vláda uživatele odstřihnout od globální počítačové sítě, poskytovatelé připojení musí nově mít ve svých systémech nástroj pro sledování a omezování síťového provozu. Kreml novinku prezentuje jako ochranu proti kybernetickým útokům, kritici hovoří o nové dimenzi cenzury.
Populární web Topserialy, který nabízel zdarma řadu seriálů, ukončil svou činnost. Organizaci The Alliance for Creativity and Entertainment (ACE), která zastupuje řadu velkých televizních a zábavních společností, se totiž podařilo vynutit ukončení streamovacích služeb, na jejichž videa web odkazoval.
Je velkou zásluhou sociálních sítí, že pravidelně zviditelňují různé pozoruhodné spoluobčany, o jejichž existenci by jeden jinak nebyl zpraven. Díky Facebooku jsem se nedávno ledacos dozvěděl o panu Jiřím Fenclovi, který se označuje za poradce ředitele Českého rozhlasu Zavorala, rádio ovšem jeho pracovní zaměření popisuje méně vznešeně a více mlhavě. Věc je zjevně složitá, jako téměř vždy.
Uživatelstvo sociálních sítí minulý týden intenzivně prožívalo rekondiční pobyt prezidenta Zemana ve vojenské nemocnici, došlo na mnohé „reinterpretace“ a „rekontextualizace“ slova rekondiční, více či méně vkusné šprýmy na téma prezidentova zdravotního stavu i komentáře pobouřené až poplašené (zas nám něco tají). Ne úplně málo lidí taky využilo šanci projevit se skutečně zlomyslně.
Smyčka kolem Facebooku se utahuje. Internetovému gigantu jdou po krku americké federální úřady, státní prokurátoři i prezidentští kandidáti. Zdá se, že zakladatel a šéf firmy Mark Zuckerberg si problém začíná uvědomovat. Na červencovém uzavřeném jednání se svými zaměstnanci se dušoval, že „zalehne na matrace a bude bojovat“. Zvukový záznam ze setkání následně na začátku října publikoval server The Verge.
Stav dění na českých sociálních sítích popsaný v minulém vydání našeho týdeníku se příliš nezměnil. V okamžiku, kdy debata o Karlu Gottovi jde do velmi pomalé „zatmívačky“, zdá se, že aspoň v mé bublině ji částečně nahradilo pobouření nad sponzorskou smlouvou mezi Karlovou univerzitou a Kellnerovou firmou (Home Credit), dalo by se říct, že diskuse byla otevřena a otázky položeny.
Asi se tomu není možné vyhnout. Bylo by to jako psát o dění v červenci 1969 a pominout při tom přistání na Měsíci. Takže. Zemřel Karel Gott, názory byly projeveny. Nebo přesněji recyklovány. Karel Gott byl – Havlovými slovy – „součástí české krajiny“ dost dlouho na to, aby si o něm každý stihl něco pomyslet, nějak to sesumírovat a dát to vědět světu. Po zveřejnění zprávy o zpěvákově smrti se pochopitelně objevilo mračno „ripů“, některé z nich předvídaly, že Gottova památka okamžitě začne být nízce tupena. Aspoň v mé bublině to tak nevypadalo, nanejvýš tu a tam někdo prohlásil, že na pár dní odchází z Facebooku (moc věřit se tomu stejně nedalo) nebo že mu zpěvák byl lhostejný, stejně jako jeho hudba.
Americká placená internetová televize Netflix oficiálně spustila české uživatelské rozhraní s českými titulky i dabingem.
Za posledních sedm měsíců došlo ke zdvojnásobení počtu deepfake videí na internetu, vyplývá z průzkumu nizozemské společnosti Deeptrace, která se zabývá kyberbezpečností a mapuje situace kolem této technologie. Zatímco videa vzbuzují obavy ze zneužívání pro politický boj, z výzkumu vyplývá, že naprostou většinu videí tvoří pornografie a stává se z nich dobrý byznys, píše BBC.
Nedá se to pominout. Sociálním sítím minulý týden kralovala Greta Thunbergová. Už zase. Na její projev na půdě OSN reagoval kdekdo, projevilo se přitom, že tahle šestnáctiletá holka, nebo spíš její veřejná persona, má zvláštní dar. Provokuje lidi k dost hloupým reakcím – mezi jejími stoupenci i odpůrci v tom ohledu často není velký rozdíl.
