Minulý rok charakterizovala mimo jiné neutuchající kritika premiéra Andreje Babiše kvůli střetu zájmů, posléze potvrzená i auditem Evropské unie, peripetie kolem trestního stíhání předsedy vlády, jež se pro něj nakonec také nevyvinuly dobře, a zároveň i neotřesitelnost Babišovy jednoznačné nadvlády v průzkumech veřejného mínění, již žádná z těch premiérových potíží nějak zásadně neovlivnila.
Rok se schyluje, ale ještě se neschýlil úplně, historky dodávat nepřestává. Na počest odcházejícího roku 2019 si dovolím zrekapitulovat dvě nedávné kruté řeže na sociálních sítích, které budou nějakými příštími dějepisci považovány za, ach, tak příznačné pro rok 2019. První se týká hudby. V noční talk show Jimmyho Kimmela vystupovala sedmnáctiletá popová zpěvačka Billie Eilish. S dvaapadesátiletým moderátorem sehráli scénku na osvědčené téma „mladí neznají hvězdy z časů mládí těch starších“.
Kybernetický útok podobný jako v případě benešovské nemocnice, se může ve stejné míře opakovat v jakémkoliv zdravotnické zařízení.
Ve dnech, kdy vzniká tento text, je dění v mé facebookové bublině poněkud monotematické. Uživatelé si navzájem sdělují, že trestní stíhání Andreje Babiše bylo obnoveno. Odhodlání facebookového národa zpravit svět o tom, že jeden každý ví totéž co všichni ostatní, je neotřesitelné a zarážející.
Provoz benešovské nemocnice ochromil počítačový kryptovirus, který v noci na středu napadl nemocniční počítačový systém. Nelze spustit žádný přístroj včetně počítačové sítě, všechny plánované operace jsou zrušené.
Dobrou chuť, pokud právě obědváte. Ale při hodnocení podávané stravy je třeba se chovat ostražitě. Příkladem buďtež aktuální peripetie v životě publicisty a historika Toma Nicholse. Má účet na Twitteru a dopustil se tam názoru, což neměl dělat. Nedokázal se ovládnout a reagoval na výzvu uživatele Johna Beckera, který chtěl, aby lidé formulovali nějaké kontroverzní stanovisko o jídle.
Mediální negramotnost je v Česku značně rozšířená (podobně jako v jiných zemích), lidé většinou (64 procent) nevědí, jakým médiím mohou důvěřovat ani jak rozpoznat důvěryhodnou zprávu (63 procent).
Trochu se ošívám nad tím, co teď napíšu, ale nedá se nic dělat, protože za a) jako publicista nesu zvýšenou odpovědnost vůči pravdě, pročež také česká i mezinárodní veřejnost novinářský stav hluboce uctívá a permanentně mu aplauduje, a za b) jsme přece dospělí lidé, a nebudeme se proto stydět a otevřeně probereme všechno, nezačervenáme se při tom a tak dále a tak podobně. Takže. Dámské vložky Always.
Evropský soudní dvůr se během minulého měsíce dvakrát vyjádřil k otázce ochrany osobních práv na internetu a na první pohled ta rozhodnutí nejsou příliš konzistentní. První případ se týkal tzv. práva být zapomenut, tedy prakticky práva žádat po vyhledávači Google, aby nezobrazoval odkazy na určité informace o vás (tzv. delisting).
V Rusku v pátek vstoupil v platnost zákon o "svrchovaném internetu" umožňující větší kontrolu úřadů nad děním na síti. Na základě opatření může vláda uživatele odstřihnout od globální počítačové sítě, poskytovatelé připojení musí nově mít ve svých systémech nástroj pro sledování a omezování síťového provozu. Kreml novinku prezentuje jako ochranu proti kybernetickým útokům, kritici hovoří o nové dimenzi cenzury.
Populární web Topserialy, který nabízel zdarma řadu seriálů, ukončil svou činnost. Organizaci The Alliance for Creativity and Entertainment (ACE), která zastupuje řadu velkých televizních a zábavních společností, se totiž podařilo vynutit ukončení streamovacích služeb, na jejichž videa web odkazoval.
Je velkou zásluhou sociálních sítí, že pravidelně zviditelňují různé pozoruhodné spoluobčany, o jejichž existenci by jeden jinak nebyl zpraven. Díky Facebooku jsem se nedávno ledacos dozvěděl o panu Jiřím Fenclovi, který se označuje za poradce ředitele Českého rozhlasu Zavorala, rádio ovšem jeho pracovní zaměření popisuje méně vznešeně a více mlhavě. Věc je zjevně složitá, jako téměř vždy.
Uživatelstvo sociálních sítí minulý týden intenzivně prožívalo rekondiční pobyt prezidenta Zemana ve vojenské nemocnici, došlo na mnohé „reinterpretace“ a „rekontextualizace“ slova rekondiční, více či méně vkusné šprýmy na téma prezidentova zdravotního stavu i komentáře pobouřené až poplašené (zas nám něco tají). Ne úplně málo lidí taky využilo šanci projevit se skutečně zlomyslně.
Smyčka kolem Facebooku se utahuje. Internetovému gigantu jdou po krku americké federální úřady, státní prokurátoři i prezidentští kandidáti. Zdá se, že zakladatel a šéf firmy Mark Zuckerberg si problém začíná uvědomovat. Na červencovém uzavřeném jednání se svými zaměstnanci se dušoval, že „zalehne na matrace a bude bojovat“. Zvukový záznam ze setkání následně na začátku října publikoval server The Verge.
Stav dění na českých sociálních sítích popsaný v minulém vydání našeho týdeníku se příliš nezměnil. V okamžiku, kdy debata o Karlu Gottovi jde do velmi pomalé „zatmívačky“, zdá se, že aspoň v mé bublině ji částečně nahradilo pobouření nad sponzorskou smlouvou mezi Karlovou univerzitou a Kellnerovou firmou (Home Credit), dalo by se říct, že diskuse byla otevřena a otázky položeny.
Asi se tomu není možné vyhnout. Bylo by to jako psát o dění v červenci 1969 a pominout při tom přistání na Měsíci. Takže. Zemřel Karel Gott, názory byly projeveny. Nebo přesněji recyklovány. Karel Gott byl – Havlovými slovy – „součástí české krajiny“ dost dlouho na to, aby si o něm každý stihl něco pomyslet, nějak to sesumírovat a dát to vědět světu. Po zveřejnění zprávy o zpěvákově smrti se pochopitelně objevilo mračno „ripů“, některé z nich předvídaly, že Gottova památka okamžitě začne být nízce tupena. Aspoň v mé bublině to tak nevypadalo, nanejvýš tu a tam někdo prohlásil, že na pár dní odchází z Facebooku (moc věřit se tomu stejně nedalo) nebo že mu zpěvák byl lhostejný, stejně jako jeho hudba.
Americká placená internetová televize Netflix oficiálně spustila české uživatelské rozhraní s českými titulky i dabingem.
Za posledních sedm měsíců došlo ke zdvojnásobení počtu deepfake videí na internetu, vyplývá z průzkumu nizozemské společnosti Deeptrace, která se zabývá kyberbezpečností a mapuje situace kolem této technologie. Zatímco videa vzbuzují obavy ze zneužívání pro politický boj, z výzkumu vyplývá, že naprostou většinu videí tvoří pornografie a stává se z nich dobrý byznys, píše BBC.
Nedá se to pominout. Sociálním sítím minulý týden kralovala Greta Thunbergová. Už zase. Na její projev na půdě OSN reagoval kdekdo, projevilo se přitom, že tahle šestnáctiletá holka, nebo spíš její veřejná persona, má zvláštní dar. Provokuje lidi k dost hloupým reakcím – mezi jejími stoupenci i odpůrci v tom ohledu často není velký rozdíl.
Umíte si představit, že budete potrestaní za to, že jste vybrali milion dolarů na charitu? Pokud se domníváte, že za tento čin si zasloužíte spíše podporu a uznání, nejste jediní. Nicméně přesně toto se stalo čtyřiadvacetiletému Carsonu Kingovi z Iowy.
Z politiky do sociálních sítí minulý týden padalo hodně materiálu ke zchroustání, uživatelé skoro nestíhali. Nejdřív zveřejnění návrhu státního zástupce Šarocha zastavit trestní stíhání premiéra, respektive spousty začerněných stránek a nějakých fragmentů textu. To inspiruje k adekvátně černému humoru. V zastrčeném zákoutí Facebooku jsem zahlédl odkaz na článek o publikaci textů Lou Reeda, v níž byly taky začerněné stránky, třeba to byl hoax. Ale představa, že v těch tajemných pasážích zveřejněného dokumentu jsou písňové texty, je docela lákavá, nabízí se třeba nevyvratitelně pravdivý song dua Kotvald–Hložek Je těžké brát věci tak, jaké jsou, jenomže jinak to nejde. Prezident republiky do rozběhnuvší se debaty vstoupil sdělením o případné abolici, pokud by Babišovo trestní stíhání pokračovalo. Někomu to mohlo přijít jako moment až přelomový – důvody by se našly. Představa, že s odstupem let budeme dnešní časy vnímat jako éru před vystoupením Miloše Zemana na TV Barrandov a éru po vystoupení Miloše Zemana na TV Barrandov, o dnešku, myslím, vypovídá docela hodně. Rychle se objevily citace Zemanova staršího výroku, v němž prezident tvrdí, že abolici udělovat nikdy nebude, a později i vyjádření premiéra Babiše ze začátku letošního roku, podle něhož by případnou abolici vlastního stíhání odmítl kontrasignovat. Uživatelé upozorňující na zdánlivou protikladnost prezidentových slov v různých dobách by si ale měli uvědomit, že hlava státu je člověk „staré školy“ – mám tím na mysli, že podobně jako všichni, kdo získali vysokoškolské vzdělání v dobách komunismu, byl proškolený ve filozofii marxismu-leninismu. V ní se probírala i marxistická dialektika, to, že se věci zákonitě mění ve svůj protiklad, zákon negace negace a bůhvíco všechno dalšího. Takže nevím, čemu se tady lidé diví.
V ospalé atmosféře letošní červencové okurkové sezony jedna obzvlášť bizarní zpráva probublala až do prestižních světových médií. Týkala se instagramové hvězdičky vystupující pod jménem Belle Delphine. Ta sice měla na sociální síti 4,5 milionu sledujících, ale mimo svět počítačových geeků byla relativně neznámá. Pozornost novinářů připoutalo teprve její podivné rozhodnutí, jak svou slávu zpeněžit. Rozhodla se prodávat vodu z vany, ve které se vykoupala.
Na sociálních sítích došlo v minulých týdnech k relativně hojnému výskytu projevů radosti (Ano! Někdo měl radost! Proč jste s tím něco neudělali! Teď už je pozdě!). Způsobil ji svými výkony, vystupováním a vůbec „uměleckým dojmem“ český basketbalový tým, který na mistrovství světa v Číně dosáhl až na dříve nemyslitelné šesté místo. Cesta k němu nebyla nijak ušmudlaná, podepřená rozmarem náhody. Vedla přes slavná vítězství a heroické porážky.
Opět se na sociálních sítích debatovalo o filmu, to hned srdéčko radostí poskočí. Důvodem bylo uvedení Nabarveného ptáčete Václava Marhoula na benátském festivalu (zdejší dílo se do soutěže na skutečně prestižním festivalu dlouhé roky nedostalo) a recenze na ně, z nichž některé byly nadšené (jiné zase ne). Rozhodně nepůsobily dojmem, že snímek v soutěži prošuměl bez zájmu, názory na něj byly tak či onak silné. Tak o tom pojďme diskutovat...
Americký komentátor Scott Alexander má schopnost vyhmátnout ty nejzajímavější problémy a předložit je veřejnosti způsobem, který nutí k zamyšlení – a ne ke vzteku, nesouhlasu či nadšení. To jméno je pseudonym, prozrazuje o sobě jen to, že je psychiatr a žije někde na západě USA. A nepíše pro žádné zavedené médium, ale na svůj vlastní web Slate Star Codex. To a jeho anonymita jsou patrně důvody, proč dokáže uvažovat nahlas, aniž by ho semlela kmenová povaha současné politiky.
Masové rozšíření komunikačních technologií často vede ke zploštění a vyprázdnění komunikace, která se může stát jen pokračováním reklamy jinými prostředky. Inzerovaným produktem je osoba pisatele právě šířícího do světa svůj idealizovaný obraz.
Tak se nám na sociálních sítích zase čeřily vody. Ve chvílích, kdy tenhle text vzniká, do zmíněných vod spadlo Čapí hnízdo a vlny vytvořilo docela obstojné – taky je to velký barák. První reakce by se daly rozdělit do tří skupin.
Zanedbával jsem na tomto místě zpravodajství o facebookových aktivitách předsedy KSČM a místopředsedy Poslanecké sněmovny Vojtěcha Filipa – ke škodě své i čtenářů. Názorů má totiž hodně a formuluje je pronikavě. Před časem na sebe výrazněji upozornil vyjádřením, v němž naznačoval souvislost mezi vyšší cenou vepřového a zrušením prasečáku v Letech. Ale to už je dávno – začátkem srpna, podle internetové časomíry někdy v pravěku. Vojtěch Filip si od té doby taky našel nové téma, boj proti hrabošům.
Střety na sociálních sítích zhusta bývají přehlídkou vzájemného neporozumění, to už se tak nějak ví, není to jejich odstranitelný kaz, ale základní charakteristika. Účastníci si z nich odnášejí dojem, že druhá strana nechápe a záměrně manipuluje – a mívají pravdu. V těch „utkáních“ neexistuje nějaká oboustranně uznávaná autorita typu rozhodčího, tedy aspoň ne zatím. Minulý týden se ukázalo, že by se takovou autoritou ve věci interpretace textu mohly stát policie a justice.
Nějak si nemůžu pomoct. Zase se mi sem připletl Andrej Babiš. Na druhou stranu na tom není nic k divení. Šéf ANO a sociální sítě jedno jsou, aspoň v jistém smyslu. Babiš je pro uživatele velké téma, spolehlivá záminka k nekonečným debatám. Premiér a jeho tým jsou zároveň ve vzácném souladu s duchem virtuálního světa, orientují se v něm velmi zkušeně. Mimo jiné velmi dobře zvládají umění trollingu.
