Tag: energetika

Články k tagu

„Bojovníci proti klimatickým změnám našli citlivé místo“. Pojišťovny zvýhodňují zelenost

Tlak evropské legislativy na udržitelnost projektů se začíná konkrétně projevovat. Generali Česká pojišťovna a Kooperativa totiž do konce letošního roku nechtějí pokračovat v pojišťování konvenčních uhelných elektráren. Podle odborníků se jedná o trend, kterým pojišťovny a banky přistupují k současnému trendu. Zároveň ale upozorňují, že to může znamenat pro státy EU velký problém, protože projekty budou posuzovány podle své zelenosti, nikoli podle ziskovosti.

Pojišťovny pod tlakem boje za klima vypovídají smlouvy uhelným elektrárnám

Generali Česká pojišťovna od roku 2022 nebude pokračovat v pojišťování konvenčních uhelných elektráren skupiny ČEZ. Rozhodla tak po jednání, na němž se zástupci největší české pojišťovny a skupiny ČEZ shodli na ukončení spolupráce v této oblasti ještě v tomto roce. Ve čtvrtek podobné rozhodnutí oznámila Kooperativa. Mluvčí ČEZ Ladislav Kříž dnes zopakoval, že v roce 2030 plánuje ČEZ vyrábět z uhlí 12,5 procenta veškeré produkce elektřiny, loni to byla zhruba třetina.

Zlá, žárlivá a hloupá energetika

„Švédsko řeší vážný problém. Poté, co na konci minulého roku odstavilo první blok jaderné elektrárny Ringhals a na začátku toho nového přišel tuhý mráz, nemá severská země dost elektřiny. Švédská státní televize proto vyzývá obyvatele, aby přestali luxovat. Některé fabriky přerušily výrobu, přesto to nestačí.“ (Novinky.cz, 7. února 2021)

Běžný život se prodražuje. Cena elektřiny poletí vzhůru, lidé zaplatí navíc i tisíc korun

Koronavirové rozvolnění po mnoha lockdownech nepřináší jen otevřené obchody a služby, ale také i značné starosti. K růstu spotřebitelských cen se přidává zejména zvyšující se účet za elektřinu. Trend je postupný již od minulého roku a běžný spotřebitel následky pozná ke konci roku. Odborníci tak tvrdí, že je nejlepší doba k fixaci ceny na delší období. V opačném případě si lidé připlatí až o více jak tisíc korun ještě letos.

Shell. „Usnesení, které změní svět“

Klimaticky uvědomělá justice slaví další „úspěch“. Před měsícem vyšel zlomový rozsudek německého ústavního soudu, který spolkové vládě v kostce řečeno nařídil urychlit snižování emisí skleníkových plynů tak, aby po roce 2030 velká část cesty k vysněné uhlíkové neutralitě byla už zdolána. To byla instrukce politikům. V Nizozemsku šel jeden okresní soud minulý týden ještě dál a instruuje soukromý byznys, konkrétně ropnou společnost Shell (Royal Dutch Shell, RDS), k povinnosti snížit své emise už do roku 2030 o 45 procent.

„Úplný zákaz spalovacích motorů? Chápu, že v Česku je jiný pohled“

Automobilová branže prochází na cestě k čisté mobilitě dramatickou a velmi rychlou transformací a uplynulý rok covidové pandemie na vytčeném směru nic nezměnil. O tom, jakou máme jako automobilová velmoc střednědobou perspektivu, diskutují Jan Hurt, generální ředitel Porsche Česká republika, Martin Saitz, generální ředitel Hyundai Motor Czech, a Marco Venturini, ředitel značky Peugeot v ČR.

ČEZ zezelenal a mění strategii. Politický tlak na konec uhlí roste, musíme reagovat, říká šéf Beneš

Přední český výrobce elektřiny skupina ČEZ naskočila na zelenou politiku a zrychluje přechod k bezemisní energetice. V rámci vize do roku 2030 tak chystá postupný útlum spalování uhlí a větší využití nízkoemisních zdrojů. Šéf ČEZu Daniel Beneš říká, že společenský i politický tlak na energetiku ze strany investorů či bank roste a cíle dekarbonizace se zpřísňují, ČEZ je musí reagovat. Odmítl spekulace, že by měl slogan jeho nové vize Čistá energie zítřka souvislost s přejmenováním společnosti.

Budiž tma

V pátek 8. ledna 2021 se Evropa ocitla nepříjemně blízko rozsáhlému výpadku elektrické energie. Problém začal v Chorvatsku a velice rychle zasáhl zbytek kontinentu. Severozápadní a jihovýchodní energetické oblasti, jejichž hranice probíhá právě Chorvatskem, ztratily schopnost udržet stejnou jmenovitou frekvenci 50 Hz a „rozdvojily se“. V západní Evropě poklesla frekvence na 49.85 Hz a na Balkáně vyskočila až na 50.3 Hz. Trvalo zhruba hodinu, než se obě oblasti zase „spojily“ na snesitelné hodnotě kolem 49.95 Hz.

Zelení jedou s Bidenem. Až se dostanou k moci, zruší Nord Stream 2, který je před dokončením

Němečtí Zelení zařadili do svého volebního programu požadavek na zrušení sporného plynovodního projektu Nord Stream 2, který má vést plyn z Ruska po dně Baltského moře do největší ekonomiky v Evropě. Informovala o tom dnes agentura AP, podle níž tím vzniká překážka pro možný vznik povolební vládní koalice ekologické strany s konzervativním blokem CDU/CSU.

Stmelí Visegrád energetika?

Visegrádská skupina po vstupu do Evropské unie v roce 2004 ztratila jasný společný cíl. Radikální proekologický obrat EU a unijní fond obnovy evropských ekonomik po pandemii jsou příležitostí k vytvoření jednotné zeleně-konzervativní ekonomické agendy V4. Hospodářské koalice, často s pompou vyhlašované, bohužel často zpřetrhávaly úzce chápané národní zájmy. Jako lakmusový papírek takovýchto vazeb může posloužit energetika.

EU poklonkuje před Putinem

Nemusíme za každým trochu neortodoxním komentářem na internetu hned vidět Moskvou placeného trolla a domnívat se, že americké volby zvrátilo pár Rusy vyrobených karikatur Hillary Clintonové, abychom uznali, že Rusko představuje pro Českou republiku jednu z největších zahraničněpolitických hrozeb.

Velký evropský jaderný střet

Dvanáctý prosinec 2019 nad ránem. V Bruselu vrcholí klíčový klimatický summit, který hlasy všech zúčastněných zemí s výjimkou Polska (chybí na něm Británie) schvaluje Nový zelený úděl. Závazek, že se Evropská unie do roku 2050 stane uhlíkově neutrální ekonomikou. Cesty k tomuto cíli jsou na dvaadvaceti stránkách sepsány jen obecně. Na tu vůbec nejdůležitější, taxonomii, kádrování zdrojů energie a branží průmyslu na čisté a špinavé, je tam jen drobný odkaz. Právě v taxonomii se přitom bude rozhodovat o tom, jestli Evropa svůj prosincový závazek dokáže naplnit. Řečeno slovy Andreje Babiše: Bez jádra to nedáme. Nejen Česko, které měl při onom výroku krátce přes summitem na mysli. Nedá to celá Evropa.

Moskva a Kyjev podepsaly dokument o tranzitu plynu do Evropy

Moskva a Kyjev podepsaly protokol o pokračování tranzitu ruského plynu do Evropy přes Ukrajinu. Oznámila to v pátek ruská plynárenská společnost Gazprom. Rusko a Ukrajina se podle firmy rovněž dohodly, že urovnají nároky, které vůči sobě vznesly v souvislosti se spory kolem plynu. Podle agentury RIA bude nová smlouva o tranzitu platit pět let. Platnost současné desetileté tranzitní dohody mezi Ruskem a Ukrajinou vyprší na konci roku.

Babiš bojoval málo. Rozhodnutí EK může v budoucnu ohrozit dostavbu Temelína a Dukovan

Spory o jadernou energetiku skončily kompromisem, kvůli kterému bude Česká republika odkázána na jednotlivá rozhodnutí Evropské komise. Takový výsledek mají jednání mezi zástupci Evropského parlamentu a Rady Evropské unie, která řešila pravidla pro definici udržitelných investic. Jádro však zůstalo na půl cesty, kdy nespadá do kategorie čistých zdrojů, ale ani do tzv. špinavých zdrojů. Podle europoslance Alexandra Vondry (ODS) je to prohra Andreje Babiše a jeho vyjednávání, přestože se to premiér snažil prodat jako svůj úspěch.

Čistá energie? Vrtule z větrných elektráren lze obtížně recyklovat, odpad zaplňuje skládky

Zatímco zhruba 90 % větrné elektrárny může být recyklováno, u jejich vrtulí je to horší. Obrovské a těžko manipulovatelné rotory recyklovat nejdou a nezbývá než je skládkovat, což zabírá mnoho místa. Jak s nimi nakládat, řeší rovněž v USA, kde by v příštích 20 letech mělo přibýt až 720 tisíc tun vrtulí z těchto elektráren - jako odpad. Informuje o tom server NPR.

Energetika dobrého života

Docela dobře se může stát, že za tři čtyři roky budeme o energetice slýchat stejně často, jako dnes hovoříme o suchu. Zatím si to moc neuvědomujeme, protože stále ještě žijeme v přebytkovém období zděděném ze socialistického režimu. Jenže už v roce 2021 Německo uzavírá jaderné elektrárny a i my přicházíme o důležitou část kapacit výroby energie z hnědého uhlí. Na evropském trhu začínají docházet dodavatelé stabilního množství na počasí nezávislé energie.

Lidé v Německu větrné elektrárny nechtějí, nové se staví jen pomalu. Situace připomíná katastrofu

Stavba větrnḯků v Německu stagnuje. A to tak, že už se v kuloárech hovoří o krizi a ministr pro hospodářství a energetiku svolal summit, na kterém se dramatické zpomalení rozvoje bude intenzivně řešit. Větrná energie se u našich sousedů setkává především s rostoucím odporem obyvatelstva. Ketzin 1 a Ketzin 2 jsou větrné elektrárny poblíž města Nauen, které se nachází 50 kilometrů od Berlína. Patří mezi největší a nejstarší v Německu a jejich více než 200 turbín vyrábí elektřinu pro zhruba 20 tisíc lidí. Nyní však s ohledem na plánované rozšíření čelí problémům.

Vyčerněný blackout v Británii

Událost, která se nestane mediálním trhákem, i když má předpoklady se jím stát: okurková sezóna; Londýn, město tak emblematické pro západní civilizaci a její pokrok, dějiště různých dystopií včetně docela nedávného filmu Potomci lidí; zvýšená pozornost věnovaná v posledních měsících tzv. klimatické politice a s tím spojený důraz na "zelenou energii".

Návrh sankcí USA za Nord Stream 2 je podle Moskvy „rusofobní“

Za nový projev rusofobní kampaně dnes ruské ministerstvo zahraničí označilo rezoluci zahraničního výboru amerického Senátu o sankcích proti osobám a společnostem zapojeným do stavby plynovodu Nord Stream 2. Návrh zákona o ochraně energetické bezpečnosti Evropy ve středu ve výboru prošel v poměru dvacet ku dvěma hlasům. Je projevem obav některých amerických zákonodárců z posílení ruského vlivu v Evropě.

Konec uhlí v Česku? Vláda schválila komisi pro útlum

Vláda dnes schválila vznik takzvané uhelné komise, která se bude zabývat útlumem těžby uhlí i strukturou výroby energií. Zásadní výstupy by komise mohla předložit podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) už koncem příštího roku. Podíl energetiky založené na uhlí by podle Státní energetické koncepce měl do roku 2040 klesnout na deset až 15 procent. Loni měly hnědouhelné elektrárny podíl na výrobě elektřiny přes 40 procent. Ministerstvo životního prostředí dnes také sdělilo, že dalo kladný posudek k prodloužení těžby uhlí v Bílině do roku 2035, což kritizují ekologové.