V Česku se chystá pilotní projekt, který pomocí síly gravitace umožní skladovat elektřinu. Jedná se o systém, který vyvinula skotská společnost Gravitricity a na vybudování bude spolupracovat se státním podnikem DIAMO a také s Vysokou školou báňskou-Technickou univerzitou Ostrava.
Německo vyčlenilo více než 260 miliard eur (6,2 bilionu Kč) na řešení bezprostřední hrozby energetické krize vyvolané ruskou invazí na Ukrajinu. Úplné vyřešení problému bude ale mnohem nákladnější a je otázkou, zda to země vůbec zvládne. Agentura Bloomberg NEF odhaduje, že náklady na zajištění budoucnosti energetického systému země do roku 2030 překonají jeden bilion USD (22,4 bilionu Kč). Tato částka zahrnuje investice do modernizace energetických sítí a především do nové produkce.
Celkově zvládl Západ rok po Putinově útoku na Ukrajinu lépe, než sám loni touto dobou doufal. Smutné na tom roce je, že potvrdil, že svět míří do éry po globalizaci, kdy se namísto volného obchodu bude uzavírat do obchodních bloků, v nichž budou jen ti, kdo si věří. Evropa zvládla válku na Ukrajině a odstřižení od Ruska mnohem lépe, než sama doufala. Sýčkové věštící, jak bez ruského plynu budou Evropané mrznout a postupně, pod tíhou hospodářské krize, drahoty, nedostatku plynu a elektřiny a naopak návalu uprchlíků, budou chladnout v podpoře napadené Ukrajině, se naštěstí velmi zmýlili.
Centrum výzkumu Řež připravuje projekt malého modulárního reaktoru CR-100. Náklady na získání potřebných podkladů k výstavbě dosáhnou kolem 2,5 miliardy korun, měl by je zajistit stát, ministerstvo průmyslu a obchodu by se v nejbližší době mělo vyjádřit k možnostem a dalšímu postupu. Příprava potrvá kolem deseti let. Výkon reaktoru by měl být 100 tepelných megawattů. Do konce letošního roku by mohla být vytipovaná lokalita. Reaktor by sloužil především jako zdroj tepla.
Dovoz plynu z Ruska do ČR klesl během ledna na nulu. Ruský plyn stát nahradil dovozem plynu z Norska a zkapalněným plynem LNG z Nizozemska a Belgie. K omezení závislosti na Rusku pomohly i úspory ve spotřebě. Informoval o tom minulý týden ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). MPO pro Echo24 uvedlo, že nečeká v letošním roce výraznější změnu. Ceny energií zůstávají pod vládou nastaveným cenovým stropem.
Česká vláda, jíž jsme dlouho vyčítali neakčnost až nemohoucnost tváří v tvář zdražování energie a inflaci, se konečně probudila. Ministerstvo financí několik týdnů propočítává možné úspory a nyní vláda schválila návrh zákona, jímž bude valorizace důchodů v červnu ponížena více než o polovinu. Státní pokladna na tomto kroku ušetří 19 miliard korun. V mimořádném režimu by tuto valorizaci vládě měla sněmovna posvětit už za týden. Následující poznámka si neklade za cíl hodnotit samotnou konstrukci mimořádné valorizace.
Paroplynovou elektrárnu a bateriové úložiště za více než miliardu liber (v přepočtu asi 26,7 miliardy korun) postaví v Británii česká skupina Energetický a průmyslový holding (EPH) miliardáře Daniela Křetínského. Projekty ještě musí schválit příslušné britské úřady. EPH to dnes oznámil v tiskové zprávě. Elektrárna a úložiště mají stát na místě bývalé uhelné elektrárny Eggborough, která byla vyřazena z provozu v roce 2018.
Podíl jaderné energetiky na výrobě elektřiny by měl ze současných 36 procent vzrůst na více než polovinu. Stát svou energetickou koncepci, kterou chce v budoucnu postavit právě na jaderné energetice, nepřehodnotí. Zelené zdroje totiž i přes současný masivní rozvoj nebudou stačit v budoucnu pro pokrytí energetických potřeb Česka, uvedlo to v úterý ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Resort tak odmítl výzvu ekologů ke změně přístupu k energetice.
Kondice energetické infrastruktury v Jižní Africe se zhoršila natolik, že tamní vláda vyhlásila nouzový stav. Elektřina častěji nejde, než jde, čímž trpí jak domácnosti, tak i ten průmysl, který skoro třicetiletou vládu Afrického národního kongresu ještě přežil. V zemi s šedesáti miliony obyvatel tak hrozí další zhoršování životní úrovně. Tma, která panuje při nedostatku elektřiny, jako by byla zároveň symbolickým sdělením, kam se jih afrického kontinentu ubírá: civilizace a světlo patří k sobě a stejně tak k sobě patří tma a barbarství
Máme únor 2023 a energetická situace se zdá pro tuto chvíli stabilizovaná. Meteorologové hlásí předpokládaný příchod teplejšího počasí, takže je jasné, že do teplých měsíců to už rozhodně Evropa se svými zásobami plynu doklepe. A na lepší časy se blýská i u pohonných hmot. Jejich ceny v Česku totiž už druhým týdnem klesají.
Jak plně zestátnit elektrárenskou společnost ČEZ, aby to daňové poplatníky vyšlo co nejlevněji a zároveň se minimalizovalo riziko žalob současných soukromých akcionářů kvůli poškození vlastnických práv? Touto soutěskou musí projít kabinet Petra Fialy dřív, než ČEZ podepíše smlouvu na stavbu nových jaderných bloků v Dukovanech, na něž je aktuálně rozjetý tendr. Tři uchazeči o stamiliardovou zakázku – kanadsko-americký Westinghouse, francouzský Électricité de France a jihokorejská KHNP – už loni v listopadu podali první indikativní nabídky.
Na trhu s energiemi se opět šíří nekalé praktiky podvodných obchodníků, takzvaných energošmejdů. Ti začali zneužívat zastropované ceny elektřiny a plynu, které používají jako záminku k podpisu často nevýhodných smluv. Klientům přitom vyhrožují například odpojením od odběru, upozornila dnes energetická společnost ČEZ. Cenový strop na energie platí od začátku letošního roku, odběratelé ho získávají automaticky. Někteří dodavatelé už začali nabízet i ceny pod stropem.
Nejen dříve nepopulární instalace solárních panelů získává v době úsporných energetických řešení na oblibě. Stále více lidí má zájem také o tepelná čerpadla, kterých se loni nainstalovalo přes 50 tisíc. Dotační program Nová zelená úsporám, kterého většina domácností při pořizování čerpadla využívá, se dále rozšiřuje. Nyní se čerpání podpory, která může být až přes sto tisíc korun, tedy zhruba jedna třetina pořizovací ceny, vztahuje hlavně na výměnu kotlů na tuhá paliva nebo na pořízení tepelného čerpadla do novostavby.
V roce 2019 jsem varovala před tím, že v roce 2020 se výrazně zkomplikuje ekonomická situace. V roce 2020 jsem zase varovala, že krize, která měla „správně“ přijít v průběhu lockdownu, se v realitě odloží v čase a v plné síle přijde až po skončení pandemie, když už ji nikdo nebude čekat. A v roce 2021 jsem zase varovala, že energetická situace Evropy se v dalších letech bude výrazně zhoršovat a že Bohemia Energy je jen první vlaštovkou. Nu – a dnes přichází čas varovat zavčas před situací ve financích.
Český miliardář a investor Daniel Křetínský a obří švýcarská komoditní společnost Vitol doufají, že získají stovky milionů liber určené na dotace pro britské elektrárny, píše deník The Guardian. Patří k uchazečům v aukci provozovatele britské elektrizační soustavy National Grid, ve které jde o 1,5 miliardy liber (zhruba 40 miliard Kč) a jejíž výsledky se vyhlásí tento měsíc. Každoroční aukce stanoví dotační cenu pro majitele elektráren a bateriových úložišť.
Aktuální topnou sezónu má Česko podchycenou a bez problému ji zvládne, pro tu příští nicméně panuje nejistota. Ačkoliv je výhled optimistický, situace stále není úplně klidná. Uvádí to firmy i ministerstvo průmyslu (MPO). Zásobníky na tuto zimu se totiž stále ještě z velké části plnily ruským plynem, jehož import není kvůli agresi na Ukrajině z politických ani technických důvodů na pořadu dne.
Zájem o snižování energetické náročnosti u domácností zatím stále roste. Jedním z častých řešení je pořízení tepelného čerpadla na místo například neekologických kotlů na tuhá paliva.
Česká republika v loňském roce snížila svou závislost na ruském plynu z původních 97 procent na aktuální maximálně čtyři procenta.
EU bude dodávat na Ukrajinu dva gigawatty elektřiny, které země potřebuje, uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Mělo by to být potvrzení solidarity, kterou EU chce projevit ukrajinským obráncům. „Ukrajina v minulosti dodávala elektřinu do Evropské unie, ale teď se situace změnila a elektřinu potřebuje Ukrajina,“ prohlásila předsedkyně EK na kyjevském summitu Ukrajina-EU. Informuje o tom ukrajinská agentura Unian. Kromě toho EU oznámila další balíček protiruských sankcí, který cílí na komponenty pro vojenské drony.
Strach je mimořádně silná emoce, která manipuluje s politikou i ekonomikou. V politice to právě teď v přímém přenosu sledujeme jako z učebnice pro manipulátory. Andrej Babiš bez zábran zneužívá strachu lidí z války, o jehož síle ho pečlivě přesvědčily průzkumy. V ekonomice má strach ještě rychlejší a bezprostřednější projevy. Okamžitě manipuluje cenou. Všechny prudké vzestupy a pády měn, cen i celých ekonomik mají na svědomí strachy.
Další velký český dodavatel energií zamířil se svými cenami pod vládou nastavený cenový strop. K E.ONu se nyní přidala společnost innogy. Odborníci sice upozorňují na nástrahy, které nynější snížení přináší, například v podobě několikaleté fixace, i tak se ale šíří kritika na to, jakým způsobem vláda strop nastavila. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela na dotaz deníku Echo24 uvedl, že není v našem zájmu cenový strop snižovat či rušit.
Ceny plynu a elektřiny na trhu zlevňují, dostávají se dokonce pod vládou stanovené cenové stropy. Zemní plyn a elektřinu zlevňují například i E.ON či Innogy. Dodavatelé proto přišli s tarify, které zákazníkům garantují výhodné ceny pod vládním stropem. Ekonom Lukáš Kovanda ale upozorňuje, že by lidé neměli brát hned první nabídku s podmíněnou fixací, neboť už na jaře lze očekávat až dramatický propad cen a unáhlená smlouva by se jim mohla vymstít.
Kancléř Olaf Scholz uvedl, že Německo potřebuje zvýšit tempo rozšiřování obnovitelné energie, aby dosáhlo svého cíle stát se klimaticky neutrálním do roku 2045, i když největší evropská ekonomika odolává počátečním dopadům energetického tlaku Ruska, jak uvádí Bloomberg. „Zvládáme letošní zimu bez nedostatku plynu“, nechal se slyšet Scholz v sobotu při otevření terminálu na zkapalněný zemní plyn v Lubminu na pobřeží Baltského moře podle tiskové agentury DPA . Dodal také, že v Německu „žádná ekonomická krize není“.
Až stopadesát miliard korun na energetickou obnovu po plynovém odpojení od Ruska. Tolik si chce Česko půjčit od Evropské komise s ujištěním, že půjde o extrémně výhodnou půjčku. Zadlužili bychom se na třicet let a podmínkou by bylo nalít peníze do přesně vymyšlených projektů se specifickými podmínkami stanovenými EU. Česko má možnost půjčit si z Bruselu až 350 miliard korun z tzv. fondu obnovy.
Německo, které se stejně jako Evropa potýká s energetickou krizí, a loni prodloužilo jen o několik měsíců provoz jaderných elektráren, se snaží nakoupit ve světě „neruský“ plyn, kde se dá.
Rok 2022 se vysmál do očí všem, kdo se před jeho začátkem pouštěli do odhadů, co se v něm bude dít. Byl to z mnoha pohledů nejtěžší rok v Evropě od pádu železné opony v roce 1989. Svými společenskými následky a změnou kurzu výrazně tvrdší než rok 2008 a to, co po něm následovalo. Poslanec Evropského parlamentu Alexandr Vondra (ODS) před pár lety zmiňoval, jak přednášel studentům na letní škole v britské Cambridgi. Na začátku se jich zeptal, jestli považují za více přelomový rok 1989, nebo 2008.
Deficit státního rozpočtu ve výši 295 miliard korun, který je schválený pro letošní rok, není realistický. Ve včerejší debatě Institutu pro politiku a společnost to uvedl šéf Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Schodek letos prostě nemůže skončit pod částkou 300 miliard korun,“ říká. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) připustil zvýšení daní, byť hovořil o možnosti časového omezení opatření.
To, že bude Evropská unie téměř kompletně odstřižena od dodávek ruského plynu, jeho cena bude na předválečné úrovni a zásobníky budou začátkem ledna naplněné z téměř devadesáti procent, by si ještě před pár měsíci netroufli odhadovat ani největší optimisté. Je to ale fakt, s nímž Evropa vstoupila do nového roku 2023. Druhého ledna se plyn v referenčním bodě TTF v Nizozemsku prodával za 74,93 eura za megawatthodinu. To je hodnota, kde byl naposledy před Putinovým napadením Ukrajiny v únoru.
Přestože energetické sítě v Evropě se nyní soustředí na zajištění dostatku plynu a elektřiny pro domácnosti v nadcházejících měsících, odborníci si už teď začínají všímat letošních Vánoc a obávají se, že všechny dosavadní problémy by se mohly příští zimu opakovat – a možná i zhoršit. Podle odborníků bude situace v Evropě příští zimu do značné míry záviset na tom, jak chladný bude leden, únor a březen.
Zatímco Green Deal pokračuje v Evropě plným proudem, lidé jsou tlačeni do nákupů drahých elektromobilů a pořizování tepelných čerpadel, německá energetika na to není přizpůsobena a nemá dostatečné kapacity. Hozí časté přetížení elektrických sítí. To se bude řešit tak, že provozovatelé sítí budou bránit majitelům elektromobilů nebo tepelných čerpadel v jejich provozu, reps. budou omezovat nabíjení elektroaut a provoz tepelných čerpadel. Tyto pravomoce by měla získat Spolková síťová agentura.
