Státní energetická koncepce musí zajistit dostatek energie za dostupnou cenu, energetickou bezpečnost a dekarbonizaci Česka. Tyto její základní teze schválila vláda, řekl novinářům ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). Vláda podle něj dostane koncepci do konce letošního roku. Koncepce by měla stanovit vývoj energetiky na příštích 30 let.
V březnu vydala Česká elektroenergetická přenosová soustava (ČEPS) novou zprávu o „zdrojové přiměřenosti elektrizační sítě ČR do roku 2040“. Zpráva navazuje na hodnocení přiměřenosti zdrojů na evropské úrovni, které zpracovává Evropská síť provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav (ENTSO-E). Česká zpráva letos probírá čtyři různé scénáře vývoje elektroenergetiky v zemi. K jakým scénářům se kloní ředitel ČEPS Martin Durčák? Jak se podle něho po velké zelené tranzici k nové energetice změní životy nás, spotřebitelů, a má to smysl podstupovat?
Maďarsko prodloužilo smlouvu s Ruskem o dodatečných dodávkách zemního plynu a dohodlo se na preferenčním platebním režimu od Gazpromu. Po jednání v Moskvě s ruským vicepremiérem Alexandrem Novakem to v úterý oznámil maďarský ministr zahraničních věcí Peter Szijjarto.
Německo ke konci týdne vypne poslední tři jaderné reaktory v zemi. Původně se měly jaderné elektrárny zavírat už na konci minulého roku, kvůli energetické krizi tzv. koalice Semafor (sociální demokraté, liberálové a Zelení) posunula jejich vypnutí až po skončení zimy. Vicekancléř Robert Habeck si za rozhodnutím stojí a do roku 2030 chce mít 80 % energie z obnovitelných zdrojů. V minulých dnech přitom vyšel průzkum veřejného mínění podle kterého 52 % dotázaných s uzavírkou jaderných elektráren nesouhlasí.
Energetická transformace je pro zemi, jako je Česká republika, velmi náročná. Nemá moře, dostatek větru a půdy není dostatek. V rozhovoru pro deník Echo24 to uvedla ředitelka udržitelných financí v Evropské investiční bance Eila Kreiviová. V Česku se čím dál více mluví o takzvané agrovoltaice, která ale čelí ostré kritice. Podle Kreiviové lze ale řešení najít i jednodušším způsobem. Nejkvalitnější zemědělskou půdu nově nebudou moct zabrat obří logistická a nákupní centra.
Tesla postaví v Šanghaji továrnu na výrobu baterií Megapack, oznámila podle agentury Reuters v neděli státní agentura Nová Čína. Automobilka Elona Muska zahájí provoz v závodě ve třetím čtvrtletí a výrobu odstartuje ve druhém čtvrtletí roku 2024. Informace přichází v době, kdy Spojené státy podnikají razantní kroky omezit export strategických technologií do Číny a snaží se celé výrobní řetězce přenést zpět do USA.
Agentura Bloomberg ve svém dnešním článku mapuje podnikání českého miliardáře Daniela Křetínského a jeho Energetického a průmyslového holdingu (EPH) v oblasti fosilních paliv. Označuje Křetínského za "nepolapitelného miliardáře", který vybudoval své impérium na předpokladu, že ekologická transformace Evropy bude chaotickým a zdlouhavým procesem, takže bude ještě dlouhou dobu potřeba využívat uhlí a plyn.
Každým dnem se posouvají hranice myslitelného. Nejnověji chce české ministerstvo životního prostředí ve svém tažení za takzvanou rehabilitaci fotovoltaiky rozšířit solární panely na vinice, ovocné sady nebo chmelnice. Nový agilní ministr Petr Hladík (Spolu) předkládá příslušnou novelu do vlády už v příštích týdnech. Říkají tomu agrovoltaika a jako by tím chtěli zastrašit obyvatelstvo, aby se při vědomí své odborné nedostatečnosti neptalo, co to zase je.
Vláda Petra Fialy (ODS) hodlá přijmout nabídku Evropské komise půjčit si až stovky miliard, které mají být určeny na transformaci české energetické infrastruktury s cílem úplného odříznutí od závislosti na ruské ropě a plynu. Část peněz by také měla jít do peněz na investice. Česko si má půjčit 2,9 až 11 miliard eur (69 až 265 miliard korun). Peníze by se měly mimo jiné využít třeba i na výstavbu česko-polského plynovodu Stork 2.
V Německu došlo ke shodě na podobě energetického zákona, který od příštího roku zakazuje instalaci nových plynových a olejových systémů. Obyvatelé, kteří doufali, že se tak po odporu vládní FDP nestane, nedostali zcela dobrou zprávu. Vládnoucí koalice dosáhla kompromisu ale s řadou výjimek, které představila v pátek, po dosažení dohody. Informuje server Politico. Němečtí vládní sociální demokraté (SPD), Zelení a liberální svobodní demokraté (FDP) po třech dnech koaličních rozhovorů dospěli v úterý ke kompromisu v řadě sporných otázek.
Srbsko, které je často nazýváno baštou ruského vlivu v Evropě, překvapivě darovalo Ukrajině zařízení, které má Ruskem napadené zemi pomoci obnovit poničenou energetickou infrastrukturu. Již dříve se objevily zprávy, že se na Ukrajině ocitly srbské rakety. Předsedkyně vlády Ana Brnabičová uvedla, že Bělehrad odsuzuje veškeré útoky na civilní objekty na Ukrajině. Informovala o tom agentura Tanjug.
A my naivové jsme si mysleli, že před rokem byla v EU rehabilitována jaderná elektrárna, když se úsilím Francie, České republiky a dalších zemí jádro dostalo v taxonomii mezi udržitelné zdroje. Jenže spor o jakousi celkovou přípustnost jádra rozhodnut nebyl, dnes se opět ocitá na stole. Tentokrát jde o návrh Evropské komise zvaný Net-Zero Industry Act, jak sjednotit podporu pro tzv. čisté technologie na unijní rovině.
Nová domácí baterie Powerwall od společnosti Tesla umožňuje normální a samostatný provoz vašeho domova přesto, že dojde k výpadku proudu. Baterie nabíjená skrze solární panely na střeše domu by měla stačit na normální provoz domu, který bude odpojený od elektrické sítě klidně po většinu roku. Kapacita a výkonnost baterie záleží na lokaci a zeměpisné šířce, kde se dům nachází, říká technologický vizionář a nejbohatší muž planety Elon Musk. O svém novém produktu informuje společnost Tesla na svém webu.
Člověk by si myslel, že magistrátní alibismus je dán poměrem sil na magistrátu, kdy ODS sice má primátora, ale v radě převažují progresivní proudy a tón nadále udávají Piráti. Ale co když je to systém, toto nadbíhání malým voličským skupinám a velkému mediálnímu proudu: dnes večer se na padesát památek a významných budov hlavního města ponoří na hodinu do tmy. Praha se tím připojuje k celosvětové akci Hodina Země, což má být připomenutí klimatického armageddonu, do něhož se údajně řítíme a k jehož odvrácení prý máme poslední šanci (z každé takové poslední šance se naštěstí po jejím propásnutí stává předposlední šance).
Evropská unie by měla usnadnit povolování ekologicky čistých a digitálních projektů a investovat do snížení své závislosti na zdrojích z Číny a dalších mimoevropských zemí. Na závěr prvního dne summitu se na tom ve čtvrtek shodli prezidenti a premiéři unijních států v debatě o posílení jednotného trhu a konkurenceschopnosti evropské ekonomiky v době mohutných státních subvencí Spojených států a Číny.
Český prezident Petr Pavel se dnes pozdě odpoledne v Berlíně setkal s německým kancléřem Olafem Scholzem. Jednali spolu o ruské invazi na Ukrajinu i bilaterálních vztazích. Scholz podle Pavla slíbil, že Česku v případě nedostatečných dodávek energií vypomůže. Kancléř rovněž podle českého prezidenta řekl, že Německo je připraveno k dlouhodobé podpoře Ukrajiny. Všemi dnešními schůzkami se prolínalo téma Ukrajiny, poznamenal Pavel na večerní tiskové konferenci pro české novináře.
Nejhorší část energetické krize je u konce, trh se stabilizoval rychleji, než se čekalo. Na dnešní tiskové konferenci to uvedl místopředseda představenstva energetické skupiny ČEZ Pavel Cyrani. Ceny energií na trhu budou podle něj dál klesat. U koncových odběratelů se snížení cen na trhu podle něj bude projevovat postupně. "Tu nejurgentnější krizi máme za sebou. Stabilizace přišla ještě rychleji, než jsme čekali," řekl Cyrani.
Česko z energetického hlediska zvládlo zimu, hlavní roli přitom hrálo snížení spotřeby plynu. Zásobníky jsou nyní naplněné více než z poloviny, asi třikrát víc než loni touto dobou. Při zopakování loňské spotřeby budou na příští zimu opět plné, řekl v úterý novinářům ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Zdůraznil také, že od začátku roku do Česka nepřitekl žádný zemní plyn z Ruska. "Nikdo z nás si nedovedl představit, že na konci zimy bude situace s plynem tak dobrá," řekl Síkela.
Čistý zisk energetické skupiny ČEZ loni stoupl na rekordních 80,7 miliardy z předloňských 9,9 miliardy korun. Významný nárůst podle firmy odráží enormní růst cen v důsledku ruské invaze na Ukrajinu, rekordní zisk z obchodování s komoditami na zahraničních trzích a vysokou provozní spolehlivost elektráren ČEZ. Provozní výnosy byly meziročně vyšší o 27 procent, dosáhly 288,5 miliardy korun. Provozní zisk před odpisy (EBITDA) loni meziročně stoupl na víc než dvojnásobek, dosáhl 131,6 miliardy korun.
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se dále snižuje. Ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku dnes klesla pod 40 eur (asi 959 Kč) za megawatthodinu (MWh). Ocitla se tak nejníže od července 2021. Hlavním důvodem je slabší poptávka kvůli teplejšímu počasí v zimních měsících a plné zásobníky. Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v dubnu v TTF klesla o zhruba šest procent. Sestoupila tak až na 39,65 eura za MWh.
Vysoké ceny energií donutily české domácnosti změnit své spotřebitelské chování vzhledem k vytápění svého domova. Agentura STEM ve svém průzkumu ze začátku roku 2023 porovnala chování Čechů k vytápění k jejich chování v roce 2019. Kvůli nákladům na vytápění začala v domácnosti omezovat své výdaje i větší část lidí ve věku od 18 do 29 let, oproti roku 2019 se jejich počet zvýšil o 35 procent. Během čtyř let se snížila i teplota v obývacích pokojích, většina lidí uvedla, že tam udržuje teplotu kolem 20 stupňů.
Z Bruselu hrozí povinná rekonstrukce domů, píší německá média. Poté, co před několika dny přišel vicekancléř a ministr hospodářství Robert Habeck s chystaným zákazem vytápění fosilními palivy, psali jsme o tom zde, připravila nyní EU na majitele domů a bytů v členských zemích další tvrdou zátěž, mnohým povinnou zelenou rekonstrukci. Vyplývá to z návrhu směrnice EU, kterou mají k dispozici například deníky Bild nebo Die Welt. Podle ní by všechny budovy měly už do deseti let dosáhnout optimální energetické náročnosti ve stupni D.
Do dvou let vláda podpoří celkem 200.000 fotovoltaických zařízení na střechách, dvojnásobek oproti cíli v programovém prohlášení. Na páteční tiskové konferenci po uvedení nového ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) do funkce to řekl premiér Petr Fiala (ODS). V uplynulém roce podle něj ministerstvo schválilo podporu domácím i velkým fotovoltaickým elektrárnám ve výši 14 miliard korun. Hladík považuje za klíčové mimo jiné pomoci obcím a městům s aplikací komunitní energetiky.
Ve dnech, kdy vládní tábor vynaložil nesmírně mnoho energie na zbrzdění valorizace důchodů kvůli 19 miliardám korun, některé jiné zprávy působí, jako by byly z jiného světa, natolik jsou s tou velkou politickou bitvou v rozporu. Tak jsme minulý týden mohli číst slova ministra průmyslu Jozefa Síkely, že s Evropskou komisí vyjednává o dodatečných pěti miliardách korun, které potřebujeme vyčerpat z Národního plánu na obnovu. Síkelovi jde o uspokojení tisícovek neuspokojených zájemců o instalaci fotovoltaických panelů. Zájemců o dotaci je víc, než se čekalo, a fronta se stále prodlužuje.
Ministerstvo průmyslu a obchodu zaznamenalo podle ministra Jozefa Síkely (za STAN) několik desítek stížností na ucpání plynových kotlů a v několika případech i poškození kotlů přičítaných změně v dovozu plynu. Ten teď firmy a domácnosti odebírají z Norska nebo z terminálů pro LNG. Ministr řekl, že záležitost bere vážně. Na tiskové konferenci po jednání zástupců vlády, zaměstnavatelů a odborů Síkela také uvedl, že při kontrolách na vstupu plynu do Česka žádné anomálie v jeho složení odhaleny nebyly.
Nový návrh zákona od spolkového ministerstva hospodářství vyvolává v Německu rozruch. Ministr hospodářství Robert Habeck (Zelení) chce od roku 2024 zavést všeobecný zákaz nových topných systémů na topný olej a zemní plyn. To by mělo platit také pro každého, kdo bude potřebovat vyměnit staré nebo porouchané topení. A podle předlohy by se nejpozději do roku 2045 měla vyměnit rovněž všechna stará topidla na fosilní paliva. Náklady pro domácnosti mají být obrovské. Zřejmě pouze koaliční FDP se postavila proti, píší německá média.
Ze setkání premiéra Petra Fialy s designovaným prezidentem Petrem Pavlem vzešly dvě zprávy: první, že se pánové dohodli na ladění not v zahraniční politice. Pavel bude republiku zastupovat na summitech NATO, Fiala si pro sebe podrží Evropské rady. Potud v pořádku, je to ostatně dosavadní praxe. Druhá dohoda se týká okamžitého jmenování Petra Hladíka na ministerstvo životního prostředí, což blokoval Miloš Zeman. Po Zemanově odchodu z Hradu Hladíkovi už nikdo nebude stát v cestě.
Švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová a desítky dalších demonstrantů dnes zablokovaly vchod do norského ministerstva energetiky. Protestují tak proti stavbám větrných turbín na území tradičně využívaném domorodými pastevci sobů Sámy, uvedla agentura Reuters. Thunbergová, která je hlasitou zastánkyní ukončení světové závislosti na uhelné energii, uvedla, že přechod na zelenou energii nemůže být na úkor práv původních obyvatel.
Sérii podivných úmrtí vysoce postavených ruských funkcionářů rozšířil oligarcha Vjačeslav Rovnejko, který byl ve středu 23. února nalezen mrtvý ve svém domě nedaleko Moskvy. Jedná se už o osmého ropného a plynového ruského magnáta, který zemřel za nejasných okolností od začátku roku 2022. Mrtvý Rovnejko byl nalezen u sebe doma v elitní čtvrti Rubljovka na okraji ruské metropole. O úmrtí 59letého ruského miliardáře a ropného magnáta, který byl dříve zetěm exprezidenta Borise Jelcina, píší ruská i britská média.
V Česku se chystá pilotní projekt, který pomocí síly gravitace umožní skladovat elektřinu. Jedná se o systém, který vyvinula skotská společnost Gravitricity a na vybudování bude spolupracovat se státním podnikem DIAMO a také s Vysokou školou báňskou-Technickou univerzitou Ostrava.
