A co je špatného na registru dotací pro nevládky?
Jaký rozdíl oproti Babišovi z roku 2014, kdy se do vysoké politiky vyvezl v souladu s politickými neziskovkami, které stejně jako on dělaly Velkou protikorupční revoluci.
Jaký rozdíl oproti Babišovi z roku 2014, kdy se do vysoké politiky vyvezl v souladu s politickými neziskovkami, které stejně jako on dělaly Velkou protikorupční revoluci.
Nová sněmovna je ustavená, šéfem byl zvolen Tomio Okamura (SPD) a končící vláda Petra Fialy (ODS) podala demisi. Takový byl první pracovní týden nových poslanců a poslankyň. Budoucí vládní poslanci nicméně zablokovali zvolení Jana Skopečka (ODS) místopředsedou dolní komory. K volbě se tak znovu přistoupí příští týden, kdy se zároveň budou ustavovat výbory. Opoziční kluby už podobný šprajc jako v podobě nezvolení Skopečka neočekávají. Nově zvolený místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) Echu řekl, že ustavení výborů by mělo proběhnout podle dohody.
Právní úprava podle ústavního právníka Ondřeje Preusse směřuje k tomu, aby byl případný střet zájmů vyřešený až po jmenování do funkce. Chápe však současně, že prezident Petr Pavel žádá před případným jmenováním šéfa ANO Andreje Babiše předsedou vlády detailnější záruky. Preuss to dnes řekl ČTK v reakci na Babišovo vyjádření pro Deník.cz, že střet zájmů spočívající ve vlastnictví holdingu Agrofert není zákonnou překážkou pro jeho jmenování premiérem.
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš se ve středu chystá na Pražský hrad, kde bude s prezidentem Petrem Pavlem jednat o návrhu programového prohlášení budoucí vlády i o svém střetu zájmů. Na schůzce chce hlavě státu předložit právní stanoviska, která mají potvrdit, že jeho případný střet zájmů nebrání tomu, aby se stal premiérem. O tom, že chce prezidentovi vysvětlit svůj postoj k vlastnictví akcií holdingu Agrofert, Babiš mluvil už na konci září v pořadu Echo Prime Time.
Vznikající koalice má svůj první velký test za sebou, poslanci nové sněmovní většiny zvolili Tomia Okamuru (SPD) šéfem Sněmovny bez ztráty kytičky. Velká politika tím ale teprve začala. Co může pravděpodobný budoucí premiér nabídnout svému konkurentovi z prezidentské volby, aby ho jmenoval do Strakovy akademie? Předmětem obchodu se nakonec může stát ikona Motoristů sobě. Mimochodem i prezident má omezený prostor pro jednání.
Těžba černého uhlí v Dole ČSM ve Stonavě na Karvinsku skončí k 31. lednu příštího roku. Z těžební společnosti OKD odejde ke stejnému datu 750 zaměstnanců a k 28. únoru dalších 150. Důl ČSM je posledním činným černouhelným dolem v zemi, skončí tak těžba černého uhlí v celém Česku. Tradice těžby uhlí na území dnešní ČR sahá hluboko do minulosti, ve velkém se černé uhlí jako strategická surovina spojená s rozvíjejícím se průmyslem začalo těžit v 19. století.
Dohodnuté úpravy v klimatické politice EU jsou pouze dílčími ústupky a rizika velkých problémů a ztráty konkurenceschopnosti pro český i evropský průmysl nadále přetrvávají. Shodují se na tom politici i experti, podle nichž sice odklad platnosti systému povolenek EU ETS2 přinese úlevu, nicméně samotná podstata cílů se nezměnila. Budoucí vláda pravděpodobného premiéra Andreje Babiše (ANO) chce sice na prvním jednání vlády systém ETS2 odmítnout
Lídr hnutí ANO a pravděpodobný český budoucí premiér Andrej Babiš se večer setkal se slovenským prezidentem Petrem Pellegrinim. Hlavním tématem byla obnova spolupráce Visegrádské čtyřky (V4), zlepšení mezivládních vztahů a koordinace společných pozic Česka a Slovenska v evropské politice. Součástí programu byla i schůzka Pellegriniho s českým prezidentem Petrem Pavlem, kde řešili možnosti posílení bilaterální spolupráce a Slavkovského formátu.
Vznikající vláda hnutí ANO, SPD a Motoristů chystá krok, který v Česku dosud nemá obdoby: chce do Ústavy zakotvit českou korunu i právo občanů platit v hotovosti. Podle návrhu programového prohlášení, které má redakce k dispozici, by se tak kabinet nejen definitivně distancoval od přijetí eura, ale i posílil právní ochranu hotovostních plateb. Kritici však varují, že jde o symbolickou demonstraci odporu vůči evropské integraci a krok, který může zemi politicky i ekonomicky izolovat.
Česká republika dnes v Bruselu nepodpoří plán klimatického cíle EU snížit do roku 2040 emise o 90 procent oproti roku 1990, zopakoval dnes při příchodu na jednání se svými kolegy z dalších zemí unie český ministr životního prostředí Petr Hladík. Dánské předsednictví se na ministerské radě bude snažit najít shodu nad návrhem Evropské komise, Praha je ale podle Hladíka dlouhodobě k devadesátiprocentnímu cíli skeptická. Důvodem je také, že unijní exekutiva nevypracovala dopadové studie pro jednotlivé průmyslové sektory.
Jeden měsíc od chvíle, kdy se otevřely volební místnosti, stvrdily tři strany vznikající vlády koaliční smlouvu. V novináři zaplněném reprezentačním sále Poslanecké sněmovny, konkrétně v místnosti přiléhající ke kanceláři předsedkyně dolní parlamentní komory, zasedli ve 13 hodin ke třem vyhotoveným kopiím předsedové stran a předsedové poslaneckých klubů. Před zraky „českých maršálků“ shlížejících z obrazů vzali Andrej Babiš (ANO), Tomio Okamura (SPD) a Petr Macinka (Motoristé sobě) do rukou ty nejlevnější propisky a podepsali papír ve zdobených deskách.
Senior, který před sněmovními volbami napadl na volebním mítinku v Dobré na Frýdecko-Místecku předsedu hnutí ANO Andreje Babiše francouzskou holí, dostal podmíněný trest. Rozhodl o tom okresní soud ve Frýdku-Místku. České televizi (ČT) to dnes řekl dozorový státní zástupce Miroslav Nogol. Žalobce s trestem nesouhlasí, navrhoval totiž také peněžitý trest. Proti rozhodnutí podal odpor. Případ tak projedná soud v hlavním líčení, uvedla ČT.
Slovenský prezident Peter Pellegrini se v úterý při pracovní návštěvě Prahy setká se svým českým kolegou Petrem Pavlem i s Andrejem Babišem, předsedou hnutí ANO, které zvítězilo v říjnových sněmovních volbách. ČTK o tom informovala slovenská prezidentská kancelář. Pellegrini bude podle své kanceláře s Pavlem jednat hlavně o posílení regionální, přeshraniční, akademické a vědecké spolupráce mezi Slovenskem a Českem, jakož i o možnostech zlepšení spolupráce v rámci uskupení Visegrádská čtyřka (V4) a Slavkovský formát.
Českou politiku čeká tento týden zásadní přelom. V pondělí 3. listopadu ve 14 hodin se poprvé sejde nově zvolená Poslanecká sněmovna. Ve stejný den podepíší představitelé hnutí ANO, SPD a Motoristů koaliční smlouvu, která má formálně potvrdit vznik nové vládní většiny v čele s Andrejem Babišem. V úvodu schůze složí poslanci slib a ustaví první výbory, ve středu 5. listopadu pak v tajné volbě zvolí vedení dolní komory. Předsedou sněmovny se má stát šéf SPD Tomio Okamura.
Bývalý předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský dnes v pořadu ČT Otázky Václava Moravce na dotaz, zda by jako hypotetický prezident jmenoval poslance za Motoristy Filipa Turka ministrem vlády, prohlásil, že by v takovém případě předně nejmenoval premiéra. Začátkem týdne pověřil prezident republiky Petr Pavel šéfa vítězného hnutí ANO Andreje Babiše jednáním o sestavení nové vlády. Rychetský
Vznikající koalice hnutí ANO, SPD a Motoristů se v návrhu programového prohlášení zavázala k tomu, že nebude zvyšovat žádné daně. Naopak daň z příjmu právnických osob chce snížit na 19 procent ze současných 21 procent. Text programového prohlášení má Echo24 k dispozici. Strany v něm také potvrdily plánované zavedení systému elektronické evidence tržeb (EET) od roku 2027. Zveřejnit programový dokument a podepsat koaliční smlouvu se trojice stran chystá v pondělí.
Matador české politiky Marek Benda (ODS) v povolebním rozhovoru pro Echo mluví o budoucnosti ODS. Otevřeně podpořil dosavadního ministra a místopředsedu strany Martina Kupku, aby kandidoval do čela. Míní, že strana nepotřebuje dělat revoluci, ale pozvolnou obměnu. Kde vidí své místo do budoucna? Benda, který sám vstoupil do Sněmovny v 21 letech, má také jasný vzkaz pro nové mladé zákonodárce.
Programové prohlášení vznikající vlády odráží zejména priority hnutí ANO. V některých oblastech do něj své předvolební sliby ale dokázali prosadit i jeho koaliční partneři, tedy Motoristé a SPD. Uvedli to politologové, podle kterých v programu nejsou zásadní překvapení. Analytici zároveň upozorňují, že dokument obsahuje řadu nákladných slibů a málo konkrétních zdrojů na jejich financování.
Prezidentská kancelář označila za netradiční to, že programové prohlášení vznikající vlády ANO, SPD a Motoristů dorazilo dnes do datové schránky kanceláře. Prezident Petr Pavel očekává, že k dokumentu dostane ještě bližší komentář od předsedy ANO a budoucího premiéra Andreje Babiše, uvedla na síti X prezidentská kancelář. „Návrh programového prohlášení vlády dnes netradičně dorazil do datové schránky Kanceláře prezidenta republiky,“ uvedla kancelář.
Žádosti soudů o vydání pravděpodobného premiéra Andreje Babiše (ANO) a šéfa sněmovny Tomia Okamury (SPD) k trestnímu stíhání podle prvně jmenovaného nebyla součástí vyjednávání o vznikající vládě. Babiš, kterého žádá soud vydat ke stíhání kvůli kauze Čapí hnízdo, to uvedl pro Echo24. Okamura s šéfem Motoristů sobě Petrem Macinkou už dříve uvedli, že by Babiše ke stíhání spíše nevydali.
Polská vláda chystá zrušení televizního a rozhlasového poplatku, zatím ale přichází jeho zvýšení. Tamní ministerstvo kultury oznámilo, že do konce října představí konkrétní podobu nového mediálního zákona, který má zrušit tradiční poplatky za televizní a rozhlasové přijímače. Ministryně kultury Marta Cienkowská navrhuje zrušení "anachronického poplatku", z něhož je financován Polský rozhlas a Polská televize (TVP) s tím, že by veřejnoprávní média měla být financována ze státního rozpočtu.
Všech 108 poslanců vznikající koalice bude muset podepsat dodatek koaliční smlouvy, ve kterém se zavážou dodržovat vše, co ze smlouvy vyplývá. Tedy i to, že předsedou Sněmovny se stane šéf SPD Tomio Okamura, píše server iDNES.cz. Okamurův protikandidát Jan Bartošek (KDU-ČSL) bude mít zřejmě podporu většiny končící vládní koalice, která má ve Sněmovně menšinu s tím, že část jednání má ještě před sebou.
Po volebním období, které vstoupilo do historie rekordními obstrukcemi, nočními schůzemi a vystoupeními trvajícími celé hodiny, se Sněmovna zřejmě dočká úprav svých pravidel. Nová vládní koalice ANO, SPD a Motoristů chce změnit jednací řád tak, aby dolní komora fungovala efektivněji a nemohlo docházet k blokování programu. Na samotném principu změny panuje překvapivá shoda napříč stranami, spor se však vede o motivaci a načasování.
ANO, SPD a Motoristé mají domluvenou koaliční smlouvu, podepíšou ji v pondělí 3. listopadu, kdy začne ustavující schůze Poslanecké sněmovny, řekl předseda hnutí ANO Andrej Babiš ve svém pravidelném ranním videu. Podle Babiše se dnes bude jednat také o návrhu ANO na nový jednací řád Sněmovny, aby dolní komora Parlamentu byla efektivní. Podrobnosti k návrhu Babiš neuvedl.
Plán na zrušení koncesionářských poplatků za Českou televizi a Český rozhlas, který byl jedním z předvolebních taháků hnutí ANO či SPD, nabírá zatím po volbách mírnější obrysy. Dříve politici mluvili o rychlém rušení poplatků, nyní chystaná vládní koalice připouští spíše postupné kroky a důslednější kontrolu hospodaření. Jednou ze zvažovaných variant by mohlo být například to, že by se z placení poplatků udělila výjimka seniorům.
Maďarsko chce spojit síly s Českem a Slovenskem a vytvořit v Evropské unii alianci skeptickou vůči Ukrajině. Napsal to dnes server Politico s odvoláním na slova Balázse Orbána, poradce a jmenovce maďarského premiéra bez vzájemného příbuzenského vztahu. Šéf maďarské národně-konzervativní vlády Viktor Orbán podle poradce doufá, že se v tomto ohledu spojí se slovenským premiérem Robertem Ficem a Andrejem Babišem, jehož strana ANO zvítězila v parlamentních volbách
Dvacet dva dnů po volbách dostal Andrej Babiš od prezidenta republiky pověření, aby sestavil novou vládu. To sice není akt vyplývající z ústavy, jde o zvykový procesní krok, který získal symbolický význam. Pro posouzení toho, jak se sestavování nové vlády vyvíjí, se stačí ohlédnout, jak se to dařilo před čtyřmi lety. Ta doba byla poznamenána doznívající panikou z pandemie čínského viru a vážným zdravotním stavem prezidenta Miloše Zemana. Oba tyto momenty odváděly pozornost od podstatného (...).
Opona kryjící formování nového kabinetu pod taktovkou předsedy ANO Andreje Babiše se pomalu nadzvedává. Další týden vyjednávání přinesl poměrně výrazné změny, které by se daly shrnout do tří základních linií: jak moc jsou Motoristé sobě a hnutí SPD válcováni svým dominantním partnerem, kolik ze svých velkorysých předvolebních slibů bude schopno ANO naplnit a jak rychle nová vláda vůbec vznikne. Celý předposlední říjnový týden jsme sledovali vyjednavače klíčových subjektů scházet se ve Sněmovní 3 a debatovat o jednotlivých kapitolách vznikajícího programového prohlášení.
Babiš, který začátkem září oslavil 71. narozeniny, by byl nejstarším politikem, který kdy vedl českou či československou vládu. V případě vlády samostatné ČR mu už primát nejstaršího premiéra patří, protože při obou jmenováních předsedou vlády po volbách v roce 2017 mu bylo 63 let, čímž překonal Jana Fischera. Tento premiér úřednické vlády z let 2009 až 2010 se funkce ujal ve věku 58 let, šéf nynějšího kabinetu Petr Fiala (ODS) se stal před čtyřmi lety předsedou vlády ve věku 57 let.
Dosluhující ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) varoval, že pravděpodobný budoucí premiér Andrej Babiš se může dostat do ostrého konfliktu s novou americkou administrativou Donalda Trumpa, pokud Česká republika přestane zvyšovat výdaje na obranu. „Z USA jsem si do Česka dovezl jasnou zprávu. Pokud Andrej Babiš nebude dále navyšovat výdaje na obranu, stane se v Česku Trumpovým nepřítelem číslo jedna,“ napsal Lipavský na síti X na závěr své oficiální návštěvy Spojených států.