V minulém týdnu odstartoval ostrý spor kvůli nočním SMS mezi prezidentem Petrem Pavlem a ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé sobě) – dvěma činiteli, kteří se spolupodílí na zahraniční politice státu, byť hlavní slovo má kabinet, v jehož čele stojí premiér Andrej Babiš (ANO). Pražský hrad ve středu formou tiskové zprávy oznámil, jak nyní bude vypadat koordinace diplomacie. Prohrál šéf Černínského paláce? Je jen na něm, jaký prostor si vykolíkuje, sdělil Echu jeho někdejší předchůdce ve funkci šéfa diplomatů Cyril Svoboda (KDU-ČSL).

Hlava státu ve středu navrhla předsedovi vlády konání pravidelných schůzek přibližně v intervalu 4–6 týdnů, nebo podle aktuálních potřeb. S předsedy obou komor parlamentu se bude prezident ve věci koordinace zahraniční politiky setkávat na bilaterálních jednáních, s každým zvlášť. Nebudou tedy schůzky o zahraniční politice společně všech čtyřech činitelů s prezidentem. Podle exministra Svobody nejde o žádnou velkou ztrátu. „Schůzky ústavních činitelů by byly nyní zbytečné. Ukázalo se totiž, že tihle čtyři se nedohodnou na ničem. Pak to nemá smysl,“ řekl Echu. Podle Svobody se to, zda je zahraniční agenda koordinována, pozná v tom, že se postoje shodují, zbytek – samotnou schůzku, kterou svolává nejvyšší ústavní činitel – má jen za „umělecký dojem“. „Měl jsem pochybnost o tom, zda vůbec někdy měly smysl,“ doplnil Svoboda.

Co se samotné role ministra zahraničí a vicepremiéra vlády týče, Svoboda míní, že „je to čistě věcí Macinky, jaký si vymezí prostor. „V tom mu nikdo nepomůže. To je otázka jeho síly, autority a role Motoristů sobě v koalici. To je jeho věc, jestli bude pouze funkcí dělat to, co si přeje premiér, nebo povede svébytnou politiku. Zažili jsme ministry zahraničních věcí výraznější a pak ty méně výrazné,“ sdělil Echu Svoboda a pokračoval: „Ministr Lipavský (Jan, současný poslanec za ODS – pozn.red.) si nevymezil vůči Fialovi prostor žádný. To, co řekl premiér Fiala a Tomáš Pojar (bývalý národní bezpečnostní poradce – pozn.red.), tak to Lipavský dělal. Taky se dohodli na tom, že Lipavský rezignuje na samostatnou zahraniční politiku.“ Větu z tiskové zprávy Kanceláře prezidenta republiky, že se Babiš s Pavlem shodli, že MZV nemůže ignorovat Hrad, považuje Svoboda za druhotnou, protože dle něj stejně není ústavně možné, aby se dvě instituce ignorovaly.

Klíč drží premiér, ten chce klid

Macinkovu definitivní prohru spatřovala řada médií v tom, že prezident republiky a předseda vlády se během středečního setkání shodli, že chtějí hledat na různé aspekty politiky kompromisní řešení a prezident očekává, že předseda vlády bude tlumit případné rozpory s koaličními partnery a ministry vlády „tak, aby nevyvolávaly situace, které ohrožují české zájmy nebo oslabují pozici České republiky v zahraničí“, jak stojí v tiskové zprávy KPR. Postoj premiéra Babiše podle exministra a někdejšího vicepremiéra Špidlovy vlády Cyrila Svobody spočívá v tom, že „říká: nebudu bojkotovat úřad nebo Kancelář prezidenta republiky a s hlavou státu chci mít korektní vztahy, chci s prezidentem vycházet“.

„To ale neznamená, že premiér říká, že bude souhlasit se vším, co prezident rozhodne, takže může nastat situace, že dojde k nějakému střetu v nějakém tématu. Ale Andrej Babiš nechce mít konflikt jako trvalý stav,“ upozornil Svoboda, který v minulosti působil jako poradce premiéra Babiše během jeho předchozích vlád, byť v oblasti legislativy. „Nemáme zájem na konfliktu s Hradem,“ zopakoval ve středu po dopoledním jednání s prezidentem Babiš. Že prezident si může svými výroky naběhnout ukázala v minulém měsíci ostatně kauza letounů L-159 pro Ukrajinu, o kterých hlava státu při návštěvě napadené země hovořila v tom smyslu, že Česko by se jich mohlo "zbavit" možným poskytnutím Kyjevu. Premiér následně na základě podkladů ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) rozhodl o neposkytnutí, neboť je Česká republika potřebuje.

Zrušení schůzek rozdělilo činitele

Sám Macinka se ve středu odpoledne vyjádřil pro server iRozhlas. „Zahraniční politiku České republiky ze sta procent řeší a určuje vláda. To je celé. Daleko důležitější než jakékoliv koordinace s panem prezidentem jsou koordinace na úrovni koaliční rady a vlády. Pokud pan premiér bude mít čas a chuť se s panem prezidentem setkávat, aby ho o tom informoval, tak to je určitě v pořádku,“ sdělil ministr zahraničí serveru v rozhovoru.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) považuje ukončení společných koordinačních schůzek ústavních činitelů za chybu. „Když jako nejvyšší ústavní činitelé ztrácíme vůli a schopnost posadit se jednou za čas ke kulatému stolu, abychom diskutovali o bezpečnosti ČR, jejích zájmech a jak ji reprezentovat v zahraničí, považuji to za chybu,“ reagoval na síti X. Naopak šéf dolní parlamentní komory Tomio Okamura (SPD) ve vyjádření pro Echo sdělil, že krok vítá.

„Naším cílem samozřejmě je, aby česká zahraniční politika byla jednotná, čitelná a v souladu s programovým prohlášení vlády. Jsme pragmatická vláda a budeme těm, kteří mají jiné názory než my, vysvětlovat náš postoj,“ sdělil šéf Poslanecké sněmovny. Okamura také uvedl, že ho těší ho, že bude moct s prezidentem jednat o zahraniční politice sám a mít tak k dispozici větší časový prostor k prosazování koaličního programu. Šéf SPD také ocenil, že se jednání odehraje bez předsedy Senátu, který by dle něj do diskuse ústavních činitelů vnášel opoziční prvek.