Ministerstvo práce se chystá výrazně přitvrdit vůči zaměstnavatelům. Zákoník práce má doznat nejvíce změn od 90. let a v některých bodech jde i nad rámec toho, k čemu Česko zavazují evropské směrnice. Zaměstnavatelům tak přibudou komplikace i náklady navíc, zaměstnanci by naopak měli získat větší jistoty – jenže podle některých odborníků a podnikatelů se dopady nových pravidel mohou přenést i na ně.
Daň z mimořádných zisků, tedy takzvaná windfall tax, kterou si vláda pro letošní rok zajistila dodatečné příjmy například od bank či energetických společností, se na další, například potravinářské firmy, které rovněž zvyšují své zisky, rozšiřovat nebude. Naopak je velmi pravděpodobné, že po letošním roce skončí. Na dotaz deníku Echo24 to na neformálním setkání s novináři uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Setkání ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) s poradcem exprezidenta Miloše Zemana Martinem Nejedlým bude zřejmě vláda řešit na úrovni K5. Pro deník Echo24 informaci potvrdil ministr práce a sociálních věcí a šéf lidovců Marian Jurečka. V rámci koalice chce situaci projednat i předseda Pirátů Ivan Bartoš a šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Premiér Petr Fiala a například i ministr financí Zbyněk Stanjura (oba ODS) označují Blažkovo jednání za nevhodné.
V nedávném rozhovoru v podcastu Insider se předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda rozhovořil na otázku, proč současná vláda není reformnější: „Jestli někdo čekal nějaké úplně zásadní reformy, tak nevím, jestli úplně chápal, co se v zemi děje. Opravdu docházelo k nejširšímu spojenectví pravice a levice, k nejširší velké koalici, jakou bych si dokázal představit. Jejímž úkolem bylo přece, a ten úkol byl zadán od voličů obou těch stran, odstavit duo Miloš Zeman-Andrej Babiš, ze kterého větší část společnosti byla příliš unavená, z toho kašlání na ně, cynismu, chaosu, který tady panoval.
Členové vlády se na úsporách v letošním rozpočtu dohodnou do poloviny září. Už nyní se ministři chovají odpovědně při rozhodování o výdajích, řekl ve středu po jednání vlády ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Předpokládá dohodu na snížení plánovaných výdajů o 15 až 20 miliard korun. Společně s premiérem Petrem Fialou (ODS) vyjádřili přesvědčení, že se díky tomu podaří dodržet naplánovaný schodek státního rozpočtu, který by měl být 295 miliard korun. Ke konci července byl rozpočet ve schodku 214,1 miliardy korun.
Topení dřevem může napřesrok opět zdražit. Vláda totiž v rámci daňové reformy počítá se zvýšením daně z přidané hodnoty na palivové dřevo z aktuálních 15 na 21 procent. Přesun do vyšší sazby se má týkat i dřevěných pelet nebo briket. Rodinným domům by to zvedlo výdaje na topení o tisíce korun. Vytápění dřevem zažívalo v loňské topné sezóně renesanci kvůli panice na trhu s energiemi renesanci.
Váleční uprchlíci z Ukrajiny stojí o to zůstat, pracovat a žít v Česku. Země se však podle toho příliš v některých ohledech nechová. Jak ukázal čerstvý průzkum agentury PAQ Research, většina ukrajinských uprchlíků stále pracuje i výrazně pod svou kvalifikaci, rodiny s dětmi se potácí na hranici chudoby a vláda stále pokulhává s dlouhodobější strategií integrace. Co by mohlo být značně pozitivním vlivem pro českou ekonomiku, může mít brzy naopak negativní dopady.
Stát Izrael byl vždy vnímán jako úspěšný experiment, jemuž nebezpečí hrozilo nanejvýš zvenčí. Teď se zdá, že největší nebezpečí číhalo uvnitř. Mnozí překvapeni nejsou, existuje dlouhá tradice vypočítávání vnitřních slabin židovského státu, ať vyslovovaná s obavami, nebo zadostiučiněním. Izraelsko-arabský nebo palestinský konflikt, zpětné dopady okupace, vztah státu a náboženství nebo růst ultraortodoxní komunity. Jenže to vše překryl zcela jiný spor, který má dva kořeny. Etnické napětí uvnitř židovského společenství a odlišnou představu o tom, co je demokracie.
Vládní konsolidační balíček sníží v příštím roce dynamiku růstu české ekonomiky o 0,9 procentního bodu. Odhaduje to Česká národní banka (ČNB). Nejsilnějším faktorem v poklesu růstu HDP bude snížení takzvaného disponibilního příjmu domácností z důvodu výdajových i příjmových opatření v balíčku včetně vyšší daňové zátěže, míní ředitel sekce měnové ČNB Petr Král.
Na konec srpna plánují koaliční poslanci svolání mimořádné schůze Sněmovny, na jejímž programu má být desítka zákonů. V úterý to řekla předsedkyně dolní komory Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Poslanci by měli podle ní projednat například novelu, která má pomoci omezit výpadky léků v českých lékárnách, a zkrácení základní doby oddlužení v souladu s evropskou směrnicí z pěti na tři roky.
Před Strakovou akademií došlo v pátek k vyhrocenému střetu, v němž jeden z hlasitých odpůrců vlády Ivan Smetana na několik minut zaklekl na ženu, která mu při hádce vyrazila mobilní telefon z ruky. Video z incidentu se hojně šířilo na sociálních sítích, lidé Smetanovo chování ostře odsuzují. Věc řeší policie a vyjádřil se k ní také ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Podle něj platí právo pro všechny a je potřeba počkat, až se vše vyšetří.
Rozpočet na rok 2024 s prvotně navrženým schodkem ve výši 235 miliard korun je málo cílevědomý. Na dotaz deníku Echo24 to řekl ekonomický expert KDU-ČSL Michael Kohajda. Rozpočet je nyní ve fázi přípravy konkrétních parametrů. Aplikace slíbené konsolidace do výsledného návrhu je podle představitelů vládní koalice absolutní politickou prioritou. Šéf Pirátů Ivan Bartoš pro Echo24 řekl, že navrhuje další opatření, která by přinesla desítky miliard.
Letošní schválený rozpočtový schodek ve výši 295 miliard se podaří udržet jen v případě, že vláda přistoupí k úsporám v řádu desítek miliard korun ještě v průběhu tohoto roku. Pro deník Echo24 to řekl ekonomický expert ODS a místopředseda sněmovny Jan Skopeček. Podle něj je ale i zákonem schválený deficit extrémně vysoký a jeho dodržení nebude na žádnou velkou oslavu.
Pro ty, kteří uvažují o předčasném důchodu, už pravděpodobně velmi brzy nastane zásadní zlom. A to se zřejmě projevuje i na pokračující „vlně“ žádostí, které zahlcují Českou správu sociálního zabezpečení. Jak deník Echo24 informoval dříve, zvýšený zájem o předčasný odchod do penze se projevuje už řadu týdnů. A čísla nyní začínají atakovat rekordní zájem z konce minulého roku. Do Senátu přitom brzy zamíří novela, která má ambice už od září výrazně změnit pravidla hry. Pro některé to tak může znamenat ztrátu nároku na předčasný důchod či jeho případné výrazné snížení.
V době, kdy v České republice padá životní úroveň nejrychleji v historii, to zní zvláštně a jde to hodně proti zprávám, které se na nás ze všech stran hrnou. Je to ale fakt. Důchody jsou ve srovnání s platy nejvyšší od roku 1989. Ještě nikdy nebyla kupní síla seniorů závislých na starobní penzi od státu ve srovnání s průměrným platem tak vysoká. Průměrný důchod po aktuální červnové valorizaci u nás dosahuje 20 216 korun. Průměrný hrubý plat podle posledních dat (za první čtvrtletí) je 41 256 korun. Náhradový poměr, tedy poměr mezi průměrným důchodem a průměrným platem, činí skoro 50 procent.
Už druhý měsíc po sobě klesl schodek státního rozpočtu. Ministr financí Zbyněk Stanjura i premiér Petr Fiala (oba ODS) nadále věří, že se podaří udržet schválený deficit ve výši 295 miliard. Národní rozpočtová rada (NRR) v komentáři pro Echo24 uvedla, že dodržení schodku je málo pravděpodobné a vláda by na tom neměla lpět, ale soustředit se spíše na konsolidační úsilí a výhled do příštího roku. Že bude deficit překročen o desítky miliard se domnívají i další ekonomové.
Vládní novela, která má zpomalit růst důchodů, v sobě obsahuje i brzdu proti opakování loňského scénáře. Tehdy došlo po výzvě ministerstva práce k masivnímu zvýšení zájmu o předčasné důchody kvůli započtení mimořádných valorizací. To má však skončit. A pokud novela nyní hladce projde Senátem, pravděpodobně už od září.
Státní rozpočet hospodařil po červenci se schodkem ve výši 214,1 miliard korun. Deficit tak druhý měsíc po sobě klesl. Po očištění o příjmy a výdaje na projekty z Evropské unie a finančních mechanismů činil schodek 253,1 miliard. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v komentáři k výsledkům hospodaření uvedl, že předpokládá, že pozitivní trend bude pokračovat. Na celý rok je schválen schodek ve výši 295 miliard, což se při škrtech ve výši asi 20 miliard podle Stanjury podaří dodržet.
Novela o zvýšení spotřební daně z nafty o 1,50 Kč za litr, kterou v pátek podepsal prezident Petr Pavel, schytává tvrdou kritiku z opozičních řad. Předsedkyně poslaneckého klubu největšího opozičního hnutí ANO Alena Schillerová v pondělí na svém twitteru doporučila lidem, aby nezapomněli před zdražením, jenž nastane 1. srpna, natankovat do aut plnou nádrž. Podle odhadů může zdražit litr nafty o 1,80 Kč, protože zvýšením spotřební daně se zvýší část ceny připadající na daň z přidané hodnoty.
Dánská vláda oznámila, že prozkoumá právní prostředky, jak za určitých okolností zastavit protesty zahrnující pálení svatých textů. O těchto incidentech jsme psali zde. Jako důvod uvedla obavy o bezpečnost po reakci na podobné incidenty, při nichž byl v Dánsku a Švédsku znesvěcen korán. Informoval o tom list The Guardian s odkazem na kabinet premiérky Mette Frederiksenové, podle nějž podobné demonstrace nahrávají extremistům a mohou mít pro Dánsko „významné negativní důsledky“.
Velká Británie patří k politicky nejzelenějším zemím na světě. Závazek dosáhnout uhlíkové neutrality byl donedávna nezpochybnitelný. Proti se nestaví žádná z velkých stran. Byli to konzervativci, kdo v roce 2019 uzákonil, že Británie se stane uhlíkově neutrální do roku 2050. Letos v únoru vzniklo ministerstvo pro energetickou bezpečnost a uhlíkovou neutralitu. Britové jako národ jsou nostalgici, kterým se vhání slzy do očí jen při pomyšlení na „zelenou a příjemnou zem“, jak popsal William Blake Anglii v jedné ze svých básní.
V příštích měsících uslyšíme mnoho o tom, že inflace se snižuje i díky zásahům vlády. Tak si to „i“ vyčísleme. Do jaké míry může vláda za snížení inflace? Počítejme. Loni byla celoroční inflace 15,1 %. V příštím roce má podle prognózy Komerční banky činit 1,3 %. To znamená, že se inflace letos a příští rok postupně sníží o 13,8 procentního bodu. Hlavním protiinflačním opatřením vlády v této době, letos a příští rok, je konsolidační balíček. Ten podle výpočtu opět KB banky sníží v příštím roce inflaci až o 0,4 p.b.
Vládní koalice má v Senátu obrovskou většinu. Bez problémů může zastavit prezidentovi Petru Pavlovi kohokoliv z jeho kandidátů na ústavní soudce. Adepty mezi patnáct vyvolených s vůbec nejvyšší mocí v zemi. Nad Ústavním soudem už není nikdo. Je to hlídač, který už nad sebou nemá žádného hlídače. Proto je nutné, by ta patnáctka vyvolených byly důvěryhodné, odvážné osobnosti s jasnými hodnotami, které jsou připraveni hájit i v hodně složitých podmínkách.
Odpor ke sňatkům homosexuálů či k Istanbulské úmluvě nesmí být jedinou ideovou hodnotou lidovců, voliči mají jiné priority. Myslí si to například ministr zemědělství Marek Výborný. V interním lidoveckém fóru se totiž rozeběhla ostrá debata, v níž se střetlo liberálnější křídlo KDU-ČSL s tím konzervativnějším, kterému Mladí lidovci přezdívají „čunkofleci“. Místopředseda strany Jan Bartošek pro Echo24 řekl, že jádro politiky lidovců nemá být v tom, proti něčemu se neustále vymezovat.
Uprostřed léta nečekaně ožila myšlenka možné budoucí koalice vládní ODS s hnutím ANO. Debata vychází z nedávno zveřejněného volebního modelu agentury Median, podle kterého by nyní tyto dva subjekty dohromady v Poslanecké sněmovně složily dokonce takzvanou ústavní většinu. Určité náznaky zájmu lze nyní najít na obou stranách, především občanští demokraté ale spolupráci přeci jen spíše vylučují.
„Zkušenosti českých občanů ukazují na to, že čas od času přijde dotační program, kterým lze modernizovat dům alespoň z části z veřejných peněz. Na podobné výzvy už řada lidí č„Zkušenosti českých občanů ukazují na to, že čas od času přijde dotační program, kterým lze modernizovat dům alespoň z části z veřejných peněz. Na podobné výzvy už řada lidí čeká..“
K lidoveckému návrhu o partnerství stejnopohlavních párů se vláda vyjádřila neutrálně. Narovnání práv se jen přibližuje, uvedl po jednání kabinetu ministr pro legislativu Michal Šalomoun (Piráti). Vláda podle něj změnu vnímá za ne zcela dostatečnou. Připomenul, že podobně se kabinet vyjádřil k dalším návrhům, které už Sněmovna projednává, tedy k návrhu na uzákonění manželství i pro homosexuály, ale také k ústavnímu zakotvení ochrany manželství jako svazku muže a ženy.
Poslanci ve středu po dlouhé debatě schválili spornou vládní předlohu penzijní novely, která především z důvodu úspor zpomaluje valorizace důchodů. Ze 155 přítomných poslanců pro návrh hlasovalo 86 a proti 69 zákonodárců. Prošly i některé takzvané pozměňovací návrhy. Hnutí ANO následně ohlásilo, že se kvůli tomu obrátí na Ústavní soud. Vládní koalici se dopoledne podařilo prosadit pevný čas hlasování na 12:30, což vyvolalo odpor tábora opozice a obvinění z „nové totality“.
Poslanci si odhlasovali, že o sporných změnách v důchodech budou hlasovat ve středu od 12:30. Pevný čas stanovila sněmovna podle návrhu koalice navzdory odporu opozice, která mluvila o totalitě. Důchodovou novelu schvaluje dolní komora ve třetím dějství. Ve středu a v pátek minulého týdne se poslanci k hlasování nedopracovali i s ohledem na delší vystoupení opozičních předáků.
Kontroverzní dotační program Oprav dům po babičce, kterým chce ministerstvo životního prostředí rozdat milion korun každému, kdo zateplí starší nemovitost, nakonec tak štědrý pravděpodobně nebude. Zájem o dotace je obrovský, žádat totiž může každý bez ohledu na své majetkové poměry a příjmy. Mnoho žadatelů se tak ve finále může dočkat zklamání. Populistické gesto lidoveckého ministra životního prostředí Petra Hladíka se nelíbí koaličním stranám.
