Větší efektivita státní správy je jednou z letošních priorit vlády Petra Fialy (ODS). Jednotlivá ministerstva už od loňska revidují své agendy a postupně aplikují „racionalizační“ opatření s cílem lepšího výkonu s menším počtem zaměstnanců. Své kroky více pro Echo24 přiblížila ministerstva školství a dopravy.

Mluvčí MD František Jemelka pro Echo24 řekl, že resort své agendy mapoval už ve druhém a třetím čtvrtletí roku 2022. „Byly vytipovány agendy, které mohou být předmětem zrušení nebo změn, zjednodušujících jejich výkon. Ukázalo se, že agendy s největším dosahem z hlediska úspor měly svůj základ v právním předpisu, tedy provedení změn v těchto agendách vyžadovalo změnu zákona,“ uvedl Jemelka s tím, že se konkrétně jednalo o sedm zákonů v působnosti MD.

„Jedna z oblastí dlouhodobých činností, na kterou se zaměřila pozornost, bylo vedení správních řízení či výkon jiných správních úkonů ze strany MD v prvním stupni, a to zejména tam, kde výkon této činností je rozsáhlý. U prvostupňových správních řízení a postupů se zvažovalo, zda je nezbytné tuto činnost zachovat,“ řekl Jemelka s tím, že dále se řešilo, zda je nezbytné, aby takovouto činnost vykonávalo přímo MD, nebo zda není efektivnější, aby byla přenesena na nižší stupeň úřední soustavy. Obdobné úvahy byly provedené i u vybraných druhostupňových řízení.

Mezi zákony v působnosti MD, které se měnily v souvislosti s revizí agend, jsou třeba zákon o provozu na pozemních komunikacích, zákon o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, zákon o pozemních komunikacích, zákon o silniční dopravě, zákon o civilním letectví, zákon o vnitrozemské plavbě a zákon o akciové společnosti České dráhy a státní organizaci Správa železnic (SŽ).

Část vymezených úprav v oblasti rušení agend již byla podle Jemelky začleněna do návrhů změn zákonů, u nichž legislativní proces započal v roce 2022 nebo 2023. Dva z těchto zákonů již jsou přijaté. U dalšího návrhu zákona probíhá legislativní proces, respektive meziresortní připomínkové řízení. „Jedná se o návrh zákona, kterým se mění zákon o ČD a SŽ. V tomto návrhu je zahrnuto zrušení souhlasu vlády s prodejem nepotřebného nemovitého majetku státu, se kterým hospodaří SŽ,“ uvedl Jemelka.

Další opatření v oblasti rušení či zjednodušování agend MD plánuje podle Jemelky zahrnout do návrhu zákona, který bude měnit více resortních zákonů a u nějž bude legislativní proces zahájený v roce 2024. „Vedle výše uvedených opatření lze uvést i zrušení Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře od 1. ledna 2024. Jednalo se o poslanecký návrh zákona, na jehož tvorbě se MD významně podílelo,“ poukázal Jemelka.

Resort přijímá i interní opatření, směřující ke snižování administrativní zátěže a zvýšení efektivity výkonu z hlediska jejich personální náročnosti. Jde jednak o zavádění a rozšiřování digitalizace interních procesů. V oblasti spisové služby dosáhlo podle Jemelky ministerstvo vysoké úrovně elektronizace a digitalizace, přičemž posledním krokem v této oblasti v roce 2022 bylo napojení spisové služby MD na službu hybridní konverzní pošty, zjednodušující odesílání listinných dokumentů.

„V souvislosti s komplexní digitalizací spisové služby v ministerstvu a mimo jiné i s tímto opatřením bylo možné snížit počet zaměstnanců v podatelně,“ uvedl Jemelka s tím, že digitalizace je dále posilovaná i v oblasti vnitřních personálních procesů například v evidenci docházky.

„Na úrovni organizační struktury byl pak od ledna 2023 zrušen Odbor vnitřní správy a činnosti vnitřní správy jsou zabezpečovány na úrovni samostatného oddělení. Přijatými novelami resortních zákonů MD bylo (či bude) zavedeno přes 50 opatření směřujících ke snížení administrativní a jiné zátěže občanů a podnikatelů,“ uvedl Jemelka.

MŠMT: Elektronizace a rušení vybraných úkolů

V prostředí MŠMT je podle mluvčí Terezy Fojtové na optimalizaci agend a procesů kladen důraz delší dobu. „Postupně jsou mapovány dílčí procesy a agendy jak v rámci ministerstva, tak v rámci jím zřizovaných a jím přímo řízených organizací. V návaznosti na provedené dílčí analýzy jsou pak průběžně přijímána konkrétní racionalizační opatření, která se promítají jak do organizačních a strukturálních změn v podobě snižování počtu vedoucích zaměstnanců, zvětšování útvarů a tak dále,“ řekla pro Echo24 Fojtová.

Opatření se promítají i do zvýšení míry digitalizace agend nebo do výkonu vybraných agend nižším počtem státních zaměstnanců či zaměstnanců, například byla provedena elektronizace účetnictví státu v působnosti MŠMT. „Současně jsou revidovány vnitřní předpisy, pokyny, příkazy a obdobné akty řízení s cílem odstranit duplicity, zrušit vybrané úkoly, činnosti a agendy či zpřehlednit a zjednodušit strukturu vnitřních přepisů a na ně navázaných procesů. Velká pozornost je věnována také provozním a podpůrným činnostem, kdy na základě průběžných identifikací dochází k průběžné elektronizaci procesů a s ní souvisejícímu snižování počtu zaměstnanců,“ poukázala Fojtová.

MŠMT navázalo na implementaci kritérií kvality do činností služebních úřadů, kterou provedlo v návaznosti na instrukce a metodiky, jež byly schváleny již předchozí vládou. „Součástí tohoto procesu byla také problematika přípravy revize agend, vnitřních procesů a postupů, díky které MŠMT řadu přípravných aktivit v této oblasti již provedlo a v období od nástupu současné vlády v prosinci 2021 řadu z nich dokončilo,“ řekla Fojtová s tím, že se jednalo například o systém benchmarkingu či strategii digitalizace úřadu. Další aktivity MŠMT chce dokončit v průběhu následujícího období.

Samostatnou kapitolou jsou pak podle Fojtové agendy státu, které jsou vykonávány v rámci správy systému vzdělávání na základě konkrétních legislativních titulů. „V této oblasti nyní MŠMT intenzivně pracuje například na přípravě změn v legislativě a souvisejících nařízeních a předpisech, aby se i v rámci škol a školských zařízení a vzdělávací soustavy jako celku proces optimalizace agend státu projevil,“ uvedla Fojtová. Jednat by se mělo například o elektronizaci přijímacího řízení do středních škol, redukci výkaznictví a statistické služby či tvorbu resortního informačního systému.