DOPORUČENÍ NERV

Nechceme populární opatření, zrušila bych zaručenou mzdu, říká členka NERV Horská

DOPORUČENÍ NERV
Nechceme populární opatření, zrušila bych zaručenou mzdu, říká členka NERV Horská

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Národní ekonomická rada vlády (NERV) zveřejnila v pondělí 37 návrhů, které mají vést k nastartování české ekonomiky. Podle členky NERV a hlavní ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské se rozhodně nejedná o konečný natož vyčerpávající seznam opatření. Prioritou by podle ní mělo být oživení trhu práce, osobně by například zrušila zaručenou mzdu. I o tom Horská mluvila v rozhovoru s deníkem Echo24.

Proč NERV přišel s další sadou opatření?

Je to vlastně “ochutnávka“ nápadů, jak rozhýbat českou ekonomiku. A nejde jen o nápady, které by měly být populární, krátkodobé a milé, ale i opatření, která sahají jak do kratšího období – tzn. některá opatření lze realizovat v následujících dvou letech, ale některá opatření jsou střednědobá, tedy vyžadují nějakou zásadnější legislativní změnu, některá jsou pak dokonce i dlouhodobá. To znamená, že jedna změna nebude stačit a bude potřeba dělat postupné, zásadní kroky. Takhle bych zhruba popsala seznam necelých čtyřiceti opatření, která mají ulevit ekonomice, rozhýbat ji a umět ji lépe připravit na výzvy, které ji čekají.

Mluvila jste o rychlých a dlouhodobějších opatřeních. Můžete uvést příklady?

Určitě. Jsou to mimochodem i opatření, která vláda ve své podstatě už teď uvádí do praxe. Začala bych například opatřeními týkajícími se vybrané skupiny sociálních dávek, kdy má v letošním roce dojít k jejich plné digitalizaci. Je to také nějaké úsilí o rozšíření digitální komunikace státu s občanem, to je třeba eDokladovka. Některé věci už tedy probíhají a začínáme je konečně vidět i v praxi. Mezi další opatření, která jsou stále v běhu, patří změna stavebního zákona. To je přesně opatření, které míří správným směrem.

Další věc v rozběhu je strategická komise na investice, která má státu pomoci identifikovat klíčové investice a hledat další i alternativní zdroje pro jejich financování. Další opatření se týkají na trhu práce, ministerstvo práce připravuje revizi minimální mzdy, úpravy navázání na zaručenou mzdu. To by trhu práce mohlo pomoci, máme tu také „experiment“, který se zdá úspěšný, se snížením sociálního pojistného hrazeného zaměstnavatelem u částečných úvazků.

Také bych zmínila aktivaci pracovní rezervy, která v ČR existuje, jedná se nejen o  rodiče na mateřské, ale třeba o občany zdravotně indisponované, dřívější návraty maminek z mateřských dovolených. Také řešíme otázku prevence. Neefektivita zdravotnictví vyplývá i z malého důrazu na prevenci, do toho se musí zapojit nejen zdravotnictví, ale je to otázka každého z nás a také našich zaměstnavatelů. Znamená to bavit se o dalších zdrojích financí a také motivátorů, které mohou být finanční i nefinanční, k posílení prevence. Další je úsilí o zefektivnění velmi decentralizované regionální samosprávy cestou dobrovolného zakládání „společenství obcí“ a možností, které bude zaměstnávat sdíleného („pendlující“) úředníka. To jsou první kroky, které by měly třeba malým obcím pomoci. Ne každý si musí platit experta na evropské fondy, obce mohou sdílet úředníky, školníky, spolupracovat na čerpání evropských fondů.

A ty dlouhodobější oblasti?

Střednědobé opatření, a bylo už mimochodem slibované už za bývalého ministra financí Kalouska, vytvořit jednotné inkasní místo. To by byl další důležitý krok, který by mohl otevřít cestu k zásadnější modernizaci daní, protože jakmile se začnou daně vybírat na jednom místě, už je nepříliš daleko od bodu, abychom začali nazývat věci pravými jmény. To znamená přestat říkat odvodům na sociální a zdravotní „pojištění“, ale nazývat to správným jménem. Jsou to prostě daně. A výběr daní na jednom místě by na navíc byl i efektivnější.

Ty dlouhodobé, postupné věci se týkají důchodů. Některé z navrhovaných opatření je už mimochodem připravováno a bude uvedeno do praxe v polovině letošního roku. Jedná se  o vznik alternativních penzijních fondů, které budou moci investovat do širšího spektra nástrojů včetně investic do infrastruktury či start-upů, diskutuje se i o zvýšení pravomoci Národní rozvojové banky, aby mohla také emitovat třeba své dluhopisy jištěné státem, do kterých by mohly právě ty transformované fondy investovat. Cílem je aktivovat úspory ve třetím důchodovém pilíři, s cílem přetavit část úspor do investic. Další bod“ podpořit kapitálový trh zaměstnaneckými akciemi. Zase, část už toho byla schválena, pokud praxe ukáže na nějaké problémy, pojďme to vylepšovat, aby zaměstnanecké akcie obzvlášť u startupových firem přispěly k rozvoji této nové a velmi dynamicky se rozvíjející části ekonomiky.

Jednali jste s vládou, jestli něco z toho, co zatím není vůbec v běhu, se bude realizovat?

Není to tak. Návrh prorůstových opatřeních byl předložen pracovní skupinou za NERV, kterou vedl Dominik Stroukal, před Vánoci, kdy byly priority ze známých důvodů přesunuty jinam. Je to ne úplný seznam, kdokoliv může přijít s dalším inspirativním návrhem, jsou to posbírané zkušenosti, které fungují jinde, návrhy reflektují slabiny a výzvy české ekonomiky. Těch nápadů může být ale vícero a mohou přicházet i z ministerstvech a odborných společností. Není to ucelený, kompletní návrh, kde by se nedalo nic škrtnout. Záleží na ministerstvech a odpovědných institucích, zda si vezmou nějaká opatření za svá, pokud jim budou připadat realizovatelná a účinná.

Teď jsme ve fázi, kdy to leží na ministerstvech a institucích, aby se k tomu vyjádřily, vytvořily nějaký akční plán, nastavily si priority. Nesahá to určitě jen do tohoto volebního období, většina těch věcí, zejména těch středně a dlouhodobých, vyžaduje zásadní legislativní změny. My jako experti bychom chtěli, aby na středně a dlouhodobých opatření panovala široká politická shoda. Víme, že nemá smysl se pokoušet o reformy, na kterých není shoda, následující změna vlády může revidovat prospěšné změny a nevede to k ničemu, jen ke snížení důvěry lidí ve stát a jeho schopnost řízení a vedení

Je některý z těch návrhů za vás nejzásadnější?

V české ekonomice čelíme dvěma hlavním problémům. Do loňského roku to byla inflace. Bez stabilní inflace bychom tuto ekonomiku nebyli schopní rozhýbat. Pokud se podaří inflaci zkrotit, bude to velký krok k tomu, abychom mohli začít mluvit o oživení české ekonomiky, hlavně spotřeby domácností, a úlevě lidí před tlakem růstu životních nákladů.

Druhá slabina je paradoxně trh práce. Dlouhodobě nízká nezaměstnanost a zamrznutý trh práce ekonomice neprospívá. Škodí ji.. Proto je teď na řadě. Klademe si otázku, co můžeme udělat pro to, aby lépe vyhovoval stavu a úrovni rozvoje ekonomiky i potřebám ji restrukturalizovat. Potřebujeme trh práce zpružnit, musíme dát lidem větší jistotu v případě, že budou ochotni změnit zaměstnání, pečovat o sebevzdělávání, investovat do svého rozvoje, aby měli příležitosti a byli za to nějakým způsobem motivování a odměňováni. Je to i změna způsobu, jakým fungují úřady práce.

Nový ředitel Úřadu práce připravuje novou strategii – koncept fungování úřadů práce, jako střediska služeb, osobního rozvoje a ne jako „okénka“, u kterých se vyplácí dávky a rozhoduje se o dávkách v nezaměstnanosti. Trh práce je za mě tedy to aktuálně klíčové. Zaměřila bych se i na nastavení minimální mzdy a její značné zatížení odvody. , Osobně jsem pro zrušení zaručené mzdu, je to něco, co je do toho systému vneseno z venku a nelze to přitom ani řádně státem kontrolovat.

Jan Křovák