Tag: finance

Články k tagu

Země EU se přou: Kdy vytasit trumf za 200 miliard, který dokáže změnit jednání o míru

Evropská unie má k dispozici tajnou zbraň proti Rusku. Jedná se o 200 miliard eur zmrazených ruských aktiv, které by mohly změnit průběh mírových jednání o ukončení války na Ukrajině. Tato suma, která se aktuálně nachází v belgické finanční korporaci Euroclear, výrazně přesahuje americký podíl ve výši pěti miliard dolarů a ještě k tomu generuje úrokové výnosy, upozorňuje bruselský deník Politico. Názor na využití ruských aktiv ale rozděluje evropské státy.

Ukrajina není první. Zkušenost s placením válečných účtů mělo i Československo

„Budeme těžit, těžit a těžit,“ opakoval v posledních dnech americký prezident Donald Trump. Připravovaná dohoda mezi Spojenými státy a Ukrajinou o těžbě nerostného bohatství včetně lithia jako formě vyrovnání za vojenskou a ekonomickou pomoc během tři roky trvající války s Ruskem vzbuzuje emoce i otázky. K podpisu po páteční roztržce v Bílém domě zatím nedošlo a není vůbec jisté, kdy se tak stane. Historická zkušenost však ukazuje, že nejde o nic neobvyklého.

OSN zastavila peníze pro Ukrajinu. Guterres ukazuje na USA

Ukrajina začíná pociťovat slábnoucí pomoc ze Spojených států i skrze přidružené skupiny. Organizace spojených národů (OSN) nově oznámila, že pozastavuje programy hotovostní pomoci na Ukrajině. Důvodem jsou rozpočtové škrty ve financování ze strany Spojených států, které patřily k největším přispěvatelům těchto humanitárních programů. V tomto případě se nejedná pouze o východoevropskou zemi. Finanční kohoutky se utahují i například v Afghánistánu, Súdánu nebo v Sýrii, uvedl dnes generální tajemník OSN António Guterres.

PŘEHLEDNĚ: EU vydala na pomoc Ukrajině téměř 135 miliard eur, Česko desítky miliard korun

Evropská unie poskytla na podporu Ukrajiny od začátku války téměř 135 miliard eur (téměř 3,4 bilionu korun), včetně 1,5 miliardy (37,5 miliardy) ze zmrazených ruských aktiv. Česká republika pak ze státního rozpočtu vydala do konce minulého roku 62,5 miliardy korun, dary ze skladů Armády ČR a dary české vlády jsou od počátku ruské agrese v hodnotě 7,3 miliardy korun. Jednalo se například o 62 tanků či 131 kusů bojových vozidel pěchoty.

Jaký bude opravený Green Deal? Nová klimastrategie EU vyvolává obavy, kde se na to vezme

Evropská komise představila Clean Industrial Deal (CID), nový strategický rámec zaměřený na dekarbonizaci evropského průmyslu, posílení jeho konkurenceschopnosti a dosažení větší strategické autonomie. CID v zásadě navazuje na neslavný Green Deal a měl by v následujících pěti letech formovat průmyslovou politiku unie. Reakce na jeho představení jsou však smíšené – zatímco ekologické organizace v návrhu vidí klíčový krok k udržitelné ekonomice, průmyslové svazy varují před hrozbou dalšího oslabení evropských firem.

Brusel chce nalít 100 miliard eur do přechodu průmyslu na ekologickou výrobu

Evropská komise oznámila ambiciózní plán na podporu ekologické výroby v Evropské unii. V rámci tzv. Dohody o čistém průmyslu (Clean Industrial Deal), který ve středu představila Evropská komise, se má mobilizovat více než 100 miliard eur na modernizaci tradičních průmyslových odvětví a posílení technologických inovací zaměřených na snížení emisí uhlíku. Jádrem má být tzv. Banka pro dekarbonizaci průmyslu, píše server Politico.

Fiala našel spásu – masivní zbrojení

"Mimořádné prohlášení" - tak úřad vlády v pondělí avizoval premiérův projev, a my tak k němu i přistoupíme. Dokonce i kdyby byl obsah banální, jako že není, známý Thomasův teorém nás učí, že pokud určití (vlivní) lidé nějakou situaci definují jako reálnou, stává se ta situace reálnou důsledkem jejich vnímání. A český premiér nějak definuje mezinárodní situaci a pro nás to bude mít reálné důsledky. Fiala řekl zhruba toto, parafrázuji: Mění se bezpečnostní struktura světa ustavená po roce 1945. USA se totiž domlouvají s Ruskem nad hlavami Evropy (a Ukrajiny). Osamocená Evropa proto musí významně přidat se zbrojením.

Přesměrovat peníze z doby pandemie do obrany? Přesně tohoto řešení jsem se bál, říká Havlíček

Premiér Petr Fiala (ODS) nastínil tři možnosti, odkud vzít více peněz na obranu, což nyní požaduje nejen Donald Trump, ale také Evropská unie. Jedním z těchto kroků je mimo jiné využití desítek miliard eur, které jsou uložené ve fondu obnovy od doby pandemie. Podle stínového premiéra Karla Havlíčka (ANO) se nyní peníze na obranu utrácí neefektivně a měla by se hledat systémová, nikoliv jednorázová řešení.

Motol pod vedením Ludvíka: 8,5 miliardy z evropských fondů, stovky milionů od státu

Fakultní nemocnice v Motole získala pod vedením ředitele Miloslava Ludvíka, který je údajně mezi obviněnými v kauze úplatkářství a dotačních podvodů, téměř 8,5 miliardy korun z evropských fondů. Ze státního rozpočtu na jejich dofinacování čerpala další stovky milionů korun. Vyplývá to z údajů nemocnice, ministerstva zdravotnictví (MZd) a jednotlivých evropských fondů. Podle MZd nejsou v současné době termíny plnění projektů z Národního plánu obnovy (NPO) ohroženy, uvedl vedoucí tiskového oddělení Jan Řežábek.

Černochová: Obranným složkám chybí vojáci i civilisté. Motivem pro službu nejsou jen peníze

Stejným problémům jako s náborem vojáků čelí obrana také v civilní části resortu, uvedla ministryně obrany Jana Černochová (ODS) na velitelském shromáždění náčelníka generálního štábu. Pokud nebude podpora ze strany civilní části fungovat, bude tím trpět armáda, a tedy i obrana země, doplnila. Nedostatek personálu vidí jako možná ještě větší problém než finance. Konstatovala také, že armáda nemá ani dostatek profesionálů, ani příslušníků zálohy, byť se počty obojího pomalu zvyšují.

Fiala chce na obranu 93 miliard eur z pandemických let. Musíme si umět něco odepřít, namítá Kalousek

V Evropě nyní platí jasný apel zvyšování investic na obranu. Premiér Petr Fiala (ODS) vidí možnost využít 93 miliard eur (přes 2,3 bilionu korun) z pandemických let z takzvaného fondu obnovy. Podle Fialy by tyto peníze měly mimo jiné jít na podporu společných nákupů pro evropské armády či posílení kritické infrastruktury. Apel na zvýšení unijní obranyschopnosti vychází ze dvou schůzek evropských lídrů z minulého týdne.

Kde vzít výdaje na obranu? „Jinak než na dluh to nepůjde, ekonomika to musí unést“

Pokud jde o obranu, ekonomika i rozpočet musí unést v podstatě cokoliv. Shodují se na tom oslovení ekonomové s tím, že výdaje na obranu, po jejichž zvyšování volá nejenom americký prezident Donald Trump, ale také Evropská unie, a nyní i premiér Petr Fiala, by měly být primárním cílem vlády. Například podle ekonoma Petra Dufka nepůjde při současném stavu státního rozpočtu nárůst financovat jinak než na dluh.

Při výročí invaze na Ukrajinu oznámili v Kyjevě spojenci novou pomoc v hodnotě 14 miliard eur a 5 miliard dolarů

Při příležitosti tříletého výročí invaze na Ukrajinu řada spojenců ohlásila další vojenskou pomoc napadené zemi. Celkem dnes evropští spojenci oznámili, že na Ukrajinu brzy doputuje přes 14 miliard eur ( přibližně 350 miliard korun). Kanada pak oznámila pomoc ve výši pěti miliard dolarů ze zmrazených ruských aktiv a řadu přímé vojenské pomoci, včetně dodání simulátorů F-16. Stalo se tak na setkání řady spojeneckých politiků s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě.

EU v březnu poskytne Ukrajině další 3,5 miliardy eur, oznámila komise

Ukrajina v březnu obdrží dalších 3,5 miliardy eur (87,5 miliardy korun) od Evropské unie. Při návštěvě Kyjeva to dnes podle sdělení Evropské komise oznámí její předsedkyně Ursula von der Leyenová. Země, kterou před třemi roky napadlo Rusko, bude podle ní moci těžit také z navýšené výroby zbraní v EU, vyplývá z prohlášení zveřejněného unijní exekutivou. Členové EK dnes stejně jako někteří vysocí představitelé západních států přicestovali do Kyjeva, aby v den třetího výročí ruské invaze na Ukrajinu dali najevo pokračující podporu bránící se zemi.

Ministr USA hájí kritizovanou dohodu. „Ukrajina může vyrůst jako Polsko“

Do ostré debaty o ukrajinsko-americké dohodě vstoupil i americký ministr financí Scott Bessent. Ten dohodu o ukrajinských nerostech a ekonomické spolupráci označil za velkou příležitost jak pro Ukrajinu, tak pro USA v budoucí poválečné rekonstrukci státu. Přirovnal ji k americké podpoře Velké Británie během druhé světové války nebo k investicím amerických firem v Polsku po pádu komunismu. Zároveň odmítl, že by dohoda vedla k vlastnictví zdrojů na Ukrajině Spojenými státy či k dalšímu zadlužení Ukrajiny.

Evropa před drahou volbou: Měla by sama platit za americké zbraně pro Ukrajinu?

Nedávné prohlášení prezidenta Donalda Trumpa, vyzývající evropské země k nákupu amerických zbraní pro Ukrajinu, by mohlo mít významné finanční dopady na státy Evropské unie. Tento krok by umožnil Ukrajině pokračovat v používání americké vojenské techniky i v případě omezení přímé podpory ze strany USA. Pro evropské státy by to však znamenalo vynaložit miliardy dolarů na vojenskou techniku a munici, kterou doposud poskytovaly USA v rámci přímé pomoci.

Mírová dohoda: Ruská zmrazená aktiva by mohla jít na obnovu Ukrajiny

Rusko by mohlo v rámci případné mírové dohody souhlasit s použitím 300 miliard dolarů (asi 7,2 bilionu Kč) ze svých aktiv zmrazených v Evropě na obnovu Ukrajiny, napsala dnes agentura Reuters s odvoláním na tři své nejmenované zdroje. Moskva by ale podle těchto informací vyžadovala, aby část těchto peněz byla utracena na okupované pětině ukrajinského území. Kreml se podle agentury odmítl oficiálně vyjádřit. Zmrazená ruská aktiva byla předmětem intenzivní debaty na Západě

Navýšíme vojenskou pomoc Ukrajině o šest miliard eur, navrhuje EU

Evropská unie navrhuje navýšit vojenskou pomoc Ukrajině, která se již tři roky brání ruské invazi. Balíček vojenské pomoci v hodnotě nejméně šest miliard eur (150,5 miliardy Kč) by měl obsahovat vše od 1,5 milionu dělostřeleckých granátů až po systémy protivzdušné obrany, informoval bruselský server Politico. Cílem je ukázat podporu Kyjevu, zatímco Spojené státy a Rusko plánují zahájit rozhovory o ukončení války. Na vojenské pomoci se budou podílet jednotlivé členské státy EU, které Kyjevu pomoci chtějí.

Fráze roku: „Peníze a zbraně na stůl!“

Ve středu se Petr Fiala aspoň přes počítač připojil k bezpečnostní konferenci pořádané Emmanuelem Macronem. Tomu jde, jak známo, o hledání odpovědi Evropy na rozhovory USA–Rusko. Český premiér pak online poradu shrnul slovy: „Je potřeba položit na stůl peníze a zbraně a pak nás bude svět brát vážně.“ Slovem „nás“ je myšlena EU. Masivní navýšení peněz na zbrojení se stalo nejnovější „zjevenou pravdou“, o jaké přece lidé s mozkem a aspoň špetkou historického povědomí snad nepochybují. Nejhorší jsou polovzdělanci.

Kde EU vezme miliardy na obranu: rýsuje se další společné zadlužení

Hlavním závěrem první pařížské schůzky evropských lídrů byl především apel na zvýšení evropských obranných výdajů. O tom se mluví dlouhodobě s tím, že v příští dekádě by mělo jít o stovky miliard eur. Nyní Evropa řeší, kde tyto obrovské prostředky vezme. Podle české vlády to bude z pokladen členských států, případně přes společnou evropskou půjčku. Na středu svolal francouzský prezident Emmanuel Macron do Paříže další jednání, tentokrát i s českou účastí. V březnu plánuje Evropská komise představit tzv. bílou knihu, tedy právě plán budoucnosti evropské obrany.

Peníze na obranu EU? Asi ze státních pokladen, říká Dvořák po jednání s komisařem pro rozpočet

Z české neúčasti v Paříži se dělá zbytečné drama, naše postoje byly na jednání slyšet. Pro Echo24 to řekl ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN), který v úterý ve Varšavě jednal s eurokomisařem pro rozpočet Piotrem Serafinem mimo jiné i o tom, kde se vezmou peníze na zvýšení unijních obranných výdajů. Požadavek na zvýšení příspěvků členských států do rozpočtu EU má v tuto chvíli zřejmě větší podporu než jiná možná řešení, řekl Dvořák.

„Snad nebudu muset prodat ledvinu.“ Senátorka Šípová si stěžovala, že nevyjde se 130 tisíci měsíčně

Bez měsíční výplaty bude moje rodina v ohrožení, tvrdí politička. Senátorka Adéla Šípová (Piráti) si stěžuje na veto prezidenta Petra Pavla k vládnímu návrhu na zvýšení platů ústavních činitelů. Tvrdí, že pokud se nezvýší její výplata ve výši 130 tisíc, tak nevyjde s rodinným rozpočtem, jelikož platí hypotéku a stará se o pět dětí. "Prezident vetoval zvýšení platů ústavních činitelů. Alespoň tak někteří z nás zjistí, jaké to je, když rodinám přijdou dávky o měsíce později.

700 miliard eur z EU pro Ukrajinu. Oznámení rozsáhlého transferu mělo počkat až po německých volbách

Evropské státy připravují rozsáhlý balík na podporu Ukrajiny, jehož oznámení mělo být podle původních plánů odloženo až po německých volbách 23. února, aby se předešlo kontroverzím. Tento tajný záměr však prozradila německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. Baerbocková v rozhovoru pro agenturu Bloomberg naznačila, že plánovaná finanční pomoc a investice do obrany dosáhnou rekordní výše.

Trump mění pravidla. Zbraně by mohly jít na Ukrajinu, ale zaplatí je Evropa a koupí si je v USA

Další změna se rýsuje na obzoru. Prezident USA Donald Trump uvedl, že je otevřen možnosti, aby evropské země nakupovaly americké zbraně a poskytovaly je Ukrajině. Tento krok by mohl znamenat, že Ukrajina bude moci nadále využívat americkou vojenskou techniku, i když USA oficiálně omezí svou přímou podporu, píše zpravodajská agentura Bloomberg. Trump uvedl, že by podpořil, aby evropské země kupovaly americké zbraně a následně je dodávaly ukrajinské armádě.

Brusel otáčí podle vzoru Trumpa. EU si posvítí na finanční podporu v zahraničí

Zdá se, že Evropská unie (EU) otáčí podle směru administrativy Donalda Trumpa. Nově totiž oznámila, že plánuje přezkoumat svoji zahraniční finanční podporu v hodnotě několika miliard eur. Důvodem by měla být snaha lépe sladit rozdělování prostředků se svými zahraničněpolitickými zájmy v náročném mezinárodním prostředí. Tento krok přichází poté, co prasklo, že EU finančně podporovala některé mediální domy krátce před volbami, nebo i některé neziskové organizace lobbující za zelenou politiku.

Hlad po nájmech roste, stejně jako jejich ceny. V Praze se o jeden byt uchází i 108 zájemců

Nájemné v České republice nadále roste, přičemž pro mnohé zájemce o bydlení se stává stále větší finanční zátěží. Koncem loňského roku se průměrná cena nájmu za metr čtvereční vyšplhala na 300 korun, což představuje meziroční nárůst o více než šest procent. Nejvíce zdražování pociťují obyvatelé velkých měst, kde v některých lokalitách nájmy vzrostly dokonce o desítky procent. Může za to rostoucí poptávka po nájmech vzhledem k příliš velkým nákladům na pořízení vlastního bydlení.

Prodlouží stát vyplácení alimentů na 6 let? Efektivnější má být také vymáhání od neplatičů

Vyplácení náhradního výživného od státu dětem neplatičů by se mohlo od července prodloužit z dosavadních nejvýš čtyř let až na šest let. Stát by pohledávku začal vymáhat po dvou letech vyplácení dávky, ne až po skončení. Exekutoři a soudy by mu nově museli poskytovat potřebné údaje. Počítá s tím doplňující návrh do novely o reformě dávek.

Vláda chce poplatky za ČT mimořádně protlačit v únoru, myslí si na pevné hlasování

Vládní tábor nechá svolat k závěrečnému schvalování růstu televizního a rozhlasového poplatku kvůli dosavadním obstrukcím opozičních ANO a SPD mimořádnou schůzi Sněmovny na středu 12. února. V pátek to řekl předseda klubu TOP 09 Jan Jakob. O podobě sporné předlohy, jež také rozšiřuje okruh poplatníků a mění platby podnikatelů a právnických osob, by pak poslanci mohli hlasovat nejpozději v pátek. Koalice podle Jakoba zvažuje, že by na tento den stanovila pro hlasování pevný termín.

Kam se vyplatí vložit peníze, abyste neprodělali? Přinášíme srovnání spořicích účtů

Přestože Česká národní banka ponechala v prosinci základní úrokovou sazbu na čtyřech procentech, ekonomové se shodují, že její pokles bude v prvních měsících roku 2025 pokračovat. Není tak na škodu si průběžně zkontrolovat, jak je na tom vaše banka a jaké zhodnocení vkladů nabízí konkurence. Bankovní rada ČNB na posledním zasedání v roce přerušila uvolňování měnové politiky a ponechala základní úrokovou sazbu na čtyřech procentech.

„Šetřit? To je mimo mísu,“ říká šéf ČT. Televize kvůli poplatkům zaplavila sítě „humornými“ memy

Česká televize zahájila intenzivní veřejnou kampaň za zvýšení televizního poplatku. Kromě tradiční komunikace se tentokrát rozhodla oslovit diváky i prostřednictvím sociálních sítí, kde publikuje humorné memy a videa. Výrazněji se do kampaně osobně zapojil i generální ředitel Jan Souček, který na svých profilech aktivně obhajuje nutnost vyššího financování veřejnoprávní televize. „Výzvy, aby ČT začala konečně šetřit, jsou zcela mimo mísu,“ uvedl Souček.