Tag: finance

Články k tagu

Většina států EU se postavila proti von der Leyenové. Vadí jim plán na reformu regionálního financování

Evropská komise čelí rostoucí kritice kvůli plánované reformě téměř 400 miliard eur určených na regionální rozvoj. V dopise, který získal server Politico, varovalo čtrnáct členských států EU včetně Česka předsedkyni Ursulu von der Leyenovou před ústupem od přímé podpory méně rozvinutých oblastí. Obávají se, že návrh oslabí kohezi a posílí moc národních vlád na úkor regionů. Čtrnáct vlád EU včetně Česka, Itálie, Španělska a Polska varovalo před omezováním takzvaných kohezních fondů.

Dávka na bydlení vyjde za pololetí poprvé na více než 10 miliard

I v květnu pokračoval meziroční nárůst domácností, které pobírají populární příspěvek na bydlení. Meziročně dávku pobíralo o zhruba 26 tisíc domácností víc. Celkově tak šlo o necelých 260 tisíc domácností. Za prvních pět měsíců vyplatil stát na příspěvku meziročně o více než miliardu navíc, celkem 9,2 miliardy korun. To tak prakticky jistě znamená, že za pololetí výdaje překročí hranici deseti miliard. Výdaje přitom zřejmě v podobném tempu poběží až do konce roku.

ČNB varuje před vklady do „černých bank“. Hrozí, že lidé o své peníze přijdou

Česká národní banka (ČNB) dnes varovala před působením takzvaných černých bank, tedy institucí, které bez licence přijímají od veřejnosti vklady. Podle ní těchto případů přibývá, často přitom společnosti obcházejí pravidla, když přijímání vkladů zakrývají smlouvami o půjčce. ČNB letos kvůli tomuto jednání uložila pokutu 15 milionů korun pardubické firmě CFIG, svou sankční politiku hodlá nadále zpřísňovat.

Vláda nedodržela závazek s platy učitelů. Byl to špatný slib, říká ministr Bek a čelí kritice

Že dáme pedagogům 130 průměrné mzdy byl špatný slib, který nebyl opřený o ekonomickou realitu, protože na to teď nemáme peníze. Uvedl to ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Dodal, že ve školství přibylo za sedm let celkem 50 tisíc zaměstnanců, což je podle něj obrovské číslo, se kterým se nepočítalo. Bek za svá slova schytal ostrou kritiku od opozice či bývalého ministra financí Miroslava Kalouska. Těm vadí mimo jiné to, že vláda „špatný slib“ uzákonila a nyní tedy porušuje zákon.

Trump chtěl 5 % na obranu od příštího roku, vysvětlili jsme mu, že to nejde, říká Pavel

Americký prezident Donald Trump chtěl začít dávat pět procent na obranu od příštího roku, ale u jednoho stolu na summitu v Haagu jsme mu vysvětlili, že to teď není možné. Uvedl to prezident Petr Pavel, který na slavnostní večeři na summitu NATO seděl s Trumpem u jednoho stolu. Dodal, že Spojené státy bezpochyby dostojí svým závazkům v rámci Aliance, Trumpův postup byl pro Evropu podle Pavla budíček.

Další problém pro von der Leyenovou. Socialisté rebelují proti škrtům v sociálních výdajích

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se v posledních týdnech ocitá pod velkým tlakem ze strany svých koaličních partnerů, tedy socialistů a liberálů. Ti hovoří dokonce o tom, že Evropská unie stojí na prahu institucionální krize. Posledním příkladem je výrazný odpor socialistů proti škrtům ve výdajích, které mají podporovat zranitelné skupiny a bojovat s nezaměstnaností, které von der Leyenová prosazuje v rámci tzv. Víceletého finančního rámce EU (MFF).

Univerzity brzy pocítí nápor nejsilnějšího ročníku uchazečů. Na nejžádanější obory bude přetlak

Na vysoké školy dorazí v roce 2027 nejsilnější ročník potenciálních uchazečů o studium, který před dvěma lety ochromil střední školy. Samotné univerzity pro Echo24 uvedly, že se na nápor studentů připravují, nicméně v nejžádanějších oborech místa pro tolik studentů schopné podle svých slov zajistit nejsou. Na další rozšíření personální a prostorových kapacit navíc potřebují více peněz. Ministerstvo školství uvádí, že v přípravě rozpočtu už na příští rok s navýšením pracuje.

Chaos kolem koncesionářských poplatků. Kdo musí platit a kdo se pouze registruje?

Zbytečná byrokratická zátěž, komplikované přihlašování a chaos kolem rozhlasových a televizních poplatků. Živnostníci, firmy i politici kritizují komunikaci České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) ohledně koncesionářských poplatků. V posledních dnech se rozhořela kritická debata o tom, že nová povinnost ohledně placení a registrace nebyla dostatečně a srozumitelně komunikována jak s veřejností, tak především se samotnými aktéry. Kdo tedy má platit a kdo se má pouze zaregistrovat?

Kdo všechno má platit koncesionářské poplatky? Živnostníkům a firmám hrozí pokuty ve výši 15 tisíc korun

Koncesionářské poplatky znovu dělají problémy v životě českých občanů. Tentokrát se musí u České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) zaregistrovat všichni podnikatelé, firmy i živnostníci do 30. června 2025. Ti, kteří nezaměstnávají více než 25 zaměstnanců, tak jsou od televizních a rozhlasových poplatků osvobozeni. Zároveň ale riskují pokutu až 15 tisíc korun, jelikož jim zůstává oznamovací povinnost.

Slovensko se přidává ke Španělsku, výdaje na obranu si chce určovat samo

Slovensko si podobně jako Španělsko musí vyhradit právo rozhodnout, v jakém tempu a struktuře je připraveno navyšovat obranný rozpočet s cílem dosáhnout plán NATO. Ten počítá se zvýšením výdajů na obranu svých členů na úroveň pěti procent výkonu ekonomiky daného státu do roku 2035. V prohlášení úřadu vlády to dnes uvedl slovenský premiér Robert Fico. Španělsko o víkendu oznámilo, že zatím nebude muset dodržet uvedený závazek; tuto skutečnost podle Madridu zohlední i dokumenty, které budou schválené na nadcházejícím summitu NATO.

Německo se kvůli obraně rekordně zadluží

Německá vláda plánuje výrazné zvýšení výdajů na obranu, které by mělo dosáhnout 3,5 % hrubého domácího produktu (HDP) do roku 2029. Hodlá se kvůli tomu rekordně zadlužit. V roce 2029 by na obranu mělo jít přes 150 miliard eur. Kroky nového německého kancléře Friedricha Merze a novela rozpočtu přichází po zrušení dluhové brzdy, které má umožnit právě investice do obrany a dopravní infrastruktury. Informuje například Bild.

Španělsko si nezvyšování výdajů na zbrojení vydupalo, píše El País k summitu NATO

Zástupci členských zemí NATO se dnes dohodli na podobě závěrečné deklarace blížícího se aliančního summitu, která počítá se zvýšením výdajů na obranu ve výši pěti procent HDP do roku 2035, uvedli podle agentury Reuters před vrcholnou schůzkou v Haagu diplomaté. Reuters píše, že se tak podařilo překonat dosavadní námitky Španělska. Podle deníku El País ale španělský premiér Pedro Sánchez dojednal s generálním tajemníkem aliance Markem Ruttem úpravy navrženého textu

Plán EU financovat zbrojení ve výši 150 miliard eur může porušovat unijní smlouvy, uvádí zpráva Bundestagu

Plán Evropské komise na posílení evropského obranného průmyslu prostřednictvím nového nástroje společného financování může být v rozporu s smlouvami EU a současně může být neefektivní, uvádí právní analýza německého parlamentu. Důvěrná zpráva právních analytiků Bundestagu ze dne 30. dubna uvádí, že nařízení EU o půjčkách na zbrojení v rámci programu Bezpečnostní akce pro Evropu v hodnotě 150 miliard eur může také přinést omezenou ekonomickou hodnotu.

„Donalde, nemáme na to.“ Babiš chce stíhačky F-35 prodat, pět procent HDP na obranu je nepřijatelné

Navýšení výdajů na obranu v rámci NATO na 5 % HDP označil předseda hnutí ANO Andrej Babiš, za nepřijatelné. Za příklad si vzal španělského premiéra Pedra Sanchéze, který žádá pro Španělsko výjimku. Uvedl to dnes v CNN Prima News. Kritizoval také nákup nejmodernějších amerických stíhaček F-35, který dohodla vláda Petra Fialy. Babiš nechce tyto útočné letouny a prodal by je Izraeli.

Najde Babiš inspiraci ve Španělsku?

Minule jsem tady psal o inspiraci, již by si česká politická reprezentace mohla brát v Polsku. Šlo o to, že tamní Ústavní soud vyhlásil, že polská ústava má přednost před unijními regulacemi v energetice a klimatické politice, neboli že ústava národního státu má přednost před Green Dealem. Soud se usnesl na základě podání opozičního Práva a spravedlnosti (PiS). U nás za dané situace odkaz na Polsko nemůže fungovat jako přesný návod. Český Ústavní soud by patrně rozhodl opačně než polský. Inspirace je mentální – že když se mezinárodní organizace, jíž jsme členy, nějak rozhodne, není to konec dějin.

Špatná zpráva pro turisty. Odškodnění za zpožděné lety se sníží, čekat budou déle

Po dekádě se pohnulo jednání o pravidlech, která zaručují cestujícím kompenzace za hodinová zpoždění na letištích. Podle kritiků však není jisté, že k lepšímu. Lidé mají čekat i o hodiny déle bez nároku na kompenzace, při dálkových letech se jim navíc mají snížit. Ke shodě na nové podobě pravidel nyní dospěli ministři členských států Evropské unie, jejich finální podobu však může ještě změnit jednání v Evropském parlamentu.

„Je to plně odůvodněné.“ Von der Leyenová hájí obcházení europoslanců kvůli půjčce na obranu

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se postavila za své rozhodnutí obejít Evropský parlament při schvalování plánovaného úvěrového schématu na obranu v hodnotě 150 miliard eur. V dopise adresovaném předsedkyni Evropského parlamentu Robertě Metsolaové označila svůj krok za „plně odůvodněný“ v reakci na „existenciální“ geopolitické výzvy, kterým Evropa čelí.

„Neslučitelné s naším světonázorem.“ Španělsko odmítlo zvýšení výdajů na zbrojení na 5 % HDP

Závazek dávat na obranu pět procent hrubého domácího produktu (HDP) by byl pro Španělsko nerozumný a neslučitelný s jeho sociální politikou, napsal španělský premiér Pedro Sánchez generálnímu tajemníkovi NATO Markovi Ruttemu. Informoval o tom dnes deník El País. Podle něj Sánchez také šéfa NATO vyzval, aby v závěrech summitu Severoatlantické aliance, který se koná příští týden v Haagu, poskytl flexibilnější rámec, který by umožnil Španělsku výjimku z tohoto cíle.

Řekům vadí „pokukující“ turisté. Začnou od nich vybírat poplatek za příjezd, někde až 20 eur

Dovolená na populárních řeckých ostrovech se může výrazně podražit a to zejména pro cestující z výletních lodí, píše deník Bild. Od 1. července totiž země zavádí nový „poplatek za příjezd“, který budou muset zaplatit ti, kdo se rozhodnou vystoupit z výletní lodi na pevninu. Cílem opatření je regulace narůstajícího počtu turistů, kteří každoročně zaplavují středomořské ostrovy jako Santorini či Mykonos.

Vláda si půjčí 65 miliard korun na dopravní infrastrukturu od Evropské investiční banky

Vláda ve středu schválila přijetí půjčky 65 miliard korun od Evropské investiční banky (EIB) na rozvoj dopravní infrastruktury. Peníze půjdou především na rozvoj železnice, částečně také na stavbu jihovýchodní části Pražského okruhu, řekl po jednání kabinetu ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Podle něj je půjčka levnější než jiné způsoby financování. Podle Kupky Česko peníze potřebuje, aby mohlo co nejrychleji splatit svůj dluh na dopravní infrastruktuře.

Důchody jako v Německu můžeme mít brzy, slibují Stanjura s Fialou. Nesmysl, reagují ekonomové

Důchody jako v Německu můžeme mít v Česku brzy. Uvedl to ministr financí Zbyněk Stanjura při jedné z předvolebních debat koalice Spolu a následně tuto ambici potvrdil také premiér Petr Fiala (oba ODS). Ekonomové, které oslovil deník Echo24 nicméně uvádí, že rozhodně není úkolem vlády dohánět německé důchody, protože by to akorát vedlo k dalšímu obrovskému zadlužování a zhoršení udržitelnosti důchodového systému. Varují před podobnými populistickými sliby.

Evropská komise se snažila financování zelených neziskovek utajit. Obávala se „reputačního rizika“

O lobbingu zelených neziskovek, které financovala Evropská komise, a které měly za cíl prosazovat vlastní zelenou politiku Komise, začínají přicházet další podivné detaily. Podle německého deníku Die Welt byly některé části smluv vedeny v režimu důvěrné a europoslanci při vyšetřování museli podepisovat mlčenlivost, aby si dané dokumenty mohli prohlédnout. Evropská komise podepisování jakýchkoliv "tajných smluv" odmítá. Die Welt však uvádí, že mu situaci, kdy si o částech smluv nesměli vést ani poznámky, potvrdilo více europoslanců.

Vysoké školy dostaly 30 miliard. Nelze zjistit, jak tato podpora zlepšila výuku

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) rozdělilo přes 30 miliard korun na rozvoj vysokých škol, aniž je jasné, jak konkrétně tato podpora zlepšila výuku. Jak se za tyto peníze zlepšilo vzdělávání a zda stát získal odpovídající hodnotu za peníze, totiž resort nesledoval. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který se v prověrce zaměřil na obnovu materiálně-technické základny vybraných vysokých škol v letech 2017 až 2023. Celkově ministerstvo podpořilo 600 projektů napříč 26 veřejnými vysokými školami.

Asistent pedagoga do každé větší třídy. Návrh za stovky milionů narazil

Řešení enormního počtu odkladů povinné školní docházky narazilo, senátoři chtějí po sněmovně znovu schválit novelu ve značně „vykostěné“ podobě. Jádrem sporu se stala opatření, která měla podle předkladatelů uklidnit rodiče i děti, které se nyní mají o rok dříve dostat do prvních tříd základních škol. Kontroverzi vzbudila myšlenka ještě navýšit počty asistentů pedagoga, ti by totiž měli podle sněmovny být v každé větší první třídě na základních školách.

Příští vláda bude muset škrtat nebo zvedat daně, varuje Kalousek

Pokud bude chtít příští vláda dodržet v roce 2027 zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, bude muset přijít buď se snížením výdajů, nebo se zvýšením daní ve výši 0,7 procenta HDP. Uvedl to exministr financí Miroslav Kalousek a upozorňuje na to také Národní rozpočtová rada. O zvyšování daní mluví jen málo subjektů a jen velmi opatrně, výrazné snížení výdajů také zatím nikdo příliš nenabízí.

ANO varuje před zvýšením výdajů na obranu, TOP 09 připouští dočasné zvýšení daní

Zvýšení výdajů na obranu je možné za cenu škrtnutí „šílených výdajů na dekarbonizaci“. Takový je hlavní narativ ODS v čele s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS). Summit NATO bude koncem června jednat o zvýšení výdajů na obranu ze současných dvou až na pět procent HDP, což představuje zhruba čtvrt bilionu korun navíc oproti současnosti. Stanjurova předchůdkyně Alena Schillerová (ANO) Echu řekla, že takové zvýšení by mělo negativní dopad na všechny oblasti života v Česku.

Zdravotní pojišťovny mají dostat balík na odměňování „vzorných“ pacientů, sáhnou si na něj ale jen těžko

Zdravotní pojišťovny mají získat výrazně větší prostor pro odměňování pacientů za „vzorné“ chování, tedy zejména navštěvování preventivních prohlídek. Nový zákon si ale klade podmínky, které pojišťovny jen těžko překonají. Předlohu bude finálně projednávat v tomto týdnu Senát. Změna má umožnit pojišťovnám přelít násobně větší množství peněz ze zdravotního pojištění do fondů prevence.

„Fialova“ kampelička stáhla žalobu na ČNB. Míří tak do likvidace

Podnikatelská družstevní záložna (PDZ) se nebude bránit proti rozhodnutí České národní banky (ČNB), která ji letos v lednu odňala licenci kvůli dlouhodobě přetrvávajícím závažným nedostatkům v činnosti záložny. Kampelička žalobu na centrální banku stáhla. V záložně, která je od začátku roku v likvidaci, měl v minulosti uložené peníze premiér Petr Fiala (ODS), který svůj vklad neuvedl do majetkového přiznání. Stažení žaloby na ČNB potvrdila Deníku N Kateřina Eliášová z Městského soudu v Praze.

Záře arabského zlata

Zpráva o vlivu Muslimského bratrstva ve Francii, která přednedávnem unikla na veřejnost, byla ze strany obvyklých podezřelých (levicoví politici, imámové, část akademické obce) odsouzena coby „alarmistická“. Nám ostatním nezbývá než se chmurně zasmát. Před takovým vývojem varoval už Pim Fortuyn kolem roku 2000 a jediné, co vidíme, je, že mainstreamová politika konečně dospěla svým obvyklým tempem lenochoda tamtéž. Existuje rčení, že je obtížné přimět člověka něco pochopit, pokud jeho výplata závisí na tom, aby to nepochopil.

Lidé hromadí bankovky „pod matrací“. Objem hotovosti v oběhu stále roste

Bankovky a mince jsou stále v kurzu, a to bez ohledu na to, že v otázce placení postupně rostou platby jinými způsoby. Objem hotovosti v oběhu stále roste a to jak napříč eurozónou, tak i v Česku či sousedním Německu. Podle deníku Bild tam domácnosti hromadí téměř 400 miliard eur. Objem bankovek roste i v Česku, kde zároveň podobně ubývá lidí, kteří preferují platby v hotovosti.