Opakovaná hádka mezi Petrem Fialou a Andrejem Babišem o to, kdo z nich dvou víc může za Green Deal, se vyznačuje jednou zvláštností: oba se tu hádají o minulost, o léta 2019–2022, kdy Evropská unie základní rysy Zelené dohody přijímala.
Rok před sněmovními volbami se premiér Petr Fiala (a celá jeho ODS) podle všeho rozhodl sázet na Green Deal a jeho zmírnění. Premiér napsal komentář o tom, jak se „Evropa musí probudit, jinak končí“, jak se musí podpořit české firmy a že jeho vláda celou dobu klimatickou politiku Bruselu mírnila. Není tomu tak, což dokazují i výroky některých členů ODS.
Premiér Fiala označil pondělní smír Andreje Babiše se slovenským ministerstvem vnitra ohledně jeho evidence jako agenta StB za politický handl. Slovenské ministerstvo vnitra v pondělí uvedlo, že podle několika právních analýz by spor prohrálo a Babiš by mohl požadovat finanční odškodnění. Podle smíru, tak Babiš byl evidován jako agent StB neoprávněně. Soud spory řešil 12 let, Fiala upozorňuje, že smír přišel v době, kdy jsou na Slovensku Babišovi naklonění politici.
V těchto dnech se rozhořela ostrá slovní přestřelka mezi současným premiérem Petrem Fialou (ODS) a jeho předchůdcem Andrejem Babišem (ANO), ve které se oba politici vzájemně obviňují z neúspěchů při řízení země. Celá výměna začala po Fialově komentáři, ve kterém ministerský předseda varoval před ztrátou konkurenceschopnosti Evropy a poukázal na problémy, jako je závislost na ruské energii a nekontrolovaná migrace.
Česká politická scéna prošla od posledních sněmovních voleb postupnými změnami, které naznačují možné zásadní přeskupení sil. Zatímco hnutí ANO by podle průzkumů suverénně vyhrálo a mělo by několik možností, jak sestavit novou vládu, vládní strany, zejména ODS a její partneři z koalice SPOLU, by utrpěly výrazné ztráty v řádu desítek křesel. Hnutí ANO v čele s Andrejem Babišem, by podle zářijového průzkumu agentury Median získalo 33 procent hlasů
Evropa ztrácí dech, má patologický sklon k byrokracii a klimatické cíle nastavené Green Dealem jsou nerealistické. Uvedl to dnes premiér Petr Fiala (ODS). Reagoval tak mimo jiné na nedávnou zprávu italského expremiéra a bývalého šéfa Evropské centrální banky Maria Draghiho. Podle něj Evropě ujíždí ve srovnání se světem vlak. ODS nedávno EK navrhla revizi Green Dealu a zrušení zákazu spalovacích motorů. Opozice Fialovi obratem připomněla reálné postoje jeho vlády ke klimatické politice.
Nynější vláda podle premiéra Petra Fialy (ODS) čelila výzvám jako žádná jiná v moderní historii, ale při pohledu zpět lze konstatovat, že uspěla. Fiala to dnes řekl v úvodu volebního sjezdu vládních lidovců v Olomouci. V proslovu hájil kompromisy v kabinetu i v koalici Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09), které považuje za nutné. Ocenil všechny lidovecké ministry včetně kandidátů na předsedu Mariana Jurečky a Marka Výborného.
Nedávno jsme na těchto místech psali o všech zásadních úskalích dostavby jaderných bloků v Dukovanech. Tedy o tom, jak je celý tendr napadán za všech stran, jak česká vláda i ČEZ jako investor mlčí a daňoví poplatníci (zároveň spotřebitelé v budoucnu, doufejme, vyrobené elektřiny) čekají, jestli zaplatí hodně, nebo ještě víc. Do toho je tady český průmysl a české firmy, které se do jaderného projektu mají zapojit – a které teď netuší, na čem jsou. A kromě toho by nám neměly uniknout nedávné výroky stínového ministra průmyslu Karla Havlíčka z ANO. Tuzemský průmysl měl mít (tedy stále má mít) 60procentní podíl na zakázce, což se v tuto chvíli zdá jako nereálný slib.
Podle českého premiéra Petra Fialy je třeba zásadně změnit návratovou politiku, mnohem lépe chránit vnější hranici Evropské unie a více spolupracovat se třetími zeměmi. Řekl to českým novinářům během summitu unijních vůdců v Bruselu, kde je migrace jedním z hlavních témat. Fiala se na okraj Evropské rady setkal s několika dalšími unijními premiéry, kteří mají podle něj podobný názor a chtějí "zlepšit migrační a azylovou politiku".
Vláda premiéra Petra Fialy se v těchto dnech ocitá pod silnou palbou kritiky kvůli návrhu na zvýšení platů ústavních činitelů, který má příští rok dosáhnout 6,9 procenta. Navzdory snaze ministrů obhájit tento krok jako součást nutných ekonomických úprav, opozice i veřejnost vyjadřují nesouhlas s rozhodnutím, které se dotýká platů politiků, soudců a dalších ústavních funkcionářů. Středeční jednání vlády tak probíhá uprostřed rostoucích tlaků na navýšení mezd i v jiných profesích
Od příštího roku se v Česku spustí vzdělávání v novém oboru všeobecné lyceum. Obor posílí všeobecnou větev středního školství. Novinářům to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Ministerstvo školství podle něj začne s testovací částí projektu, do června by v zapojených školách měly vzniknout vzdělávací programy, podle kterých se bude od září vyučovat. Nyní mohou žáci studovat lycea s oborovým zaměřením, jako je například pedagogické či technické lyceum.
Opoziční hnutí ANO navrhlo zmrazit platy politiků na příštích pět let. Na sociální síti X to oznámil jeho šéf Andrej Babiš. O platech vrcholných představitelů státu je teď slyšet především v souvislosti s návrhem zákona, který by zvedl platy politikům podobně jako soudcům, což mnozí vzhledem k deficitu státního rozpočtu kritizovali. Hnutí ANO už dříve tvrdilo, že by se platy měly zmrazit. Vláda Petra Fialy krok odůvodňovala tím, že musí reagovat na Ústavním soudem zrušené rozhodnutí, soud to ale popřel.
Pod obrovský tlak se dostali ministři i Pražský hrad poté, co se objevil návrh na zvýšení platů ústavních činitelů až o 13 procent a také snaha zavést náhrady pro první dámu. Vláda tvrdí, že navýšení je reakcí na rozhodnutí Ústavního soudu, který v květnu zrušil stávající úpravu platů soudců, prezidentská kancelář zase říká, že chce narovnat nepoměr mezi postavením hlavy státu a jeho partnera či partnerky.
Bylo nás pět, ale teď už jsme čtyři, i když se tváříme, že jsme stále v plném počtu. Takhle by se dala charakterizovat situace uvnitř vládní koalice. Ono se však něco podstatného stalo, takže i opozice bude muset najít jinou nadávku pro současnou vládní sestavu, protože „pětikolka“ prostě už není a nebude. Každá vláda má svůj nesmazatelný styl a způsob fungování. Ta dnešní byla založena na tom, že Petr Fiala byl především nekorunovaným šéfem pětikoalice, následně lídrem volebního uskupení SPOLU a teprve někde na konci předsedou ODS. Provoz vlády založil na podobných principech, jako když stál v čele brněnské fakulty a univerzity.
I přes silnou kritiku od Národní rozpočtové rady (NRR) doporučil rozpočtový výbor Sněmovně, aby v prvním čtení schválila základní parametry státního rozpočtu na příští rok. Ani tak nejde o to, že se počítá s obrovským schodkem 241 miliard (o deset miliard navýšeným kvůli výdajům spojeným s povodněmi), ale především o to, že koaliční poslance patrně nechává v klidu fakt, že v rozpočtu chybí kolem 50 miliard.
Český premiér Petr Fiala je podle všeho ve vztahu k průměrné mzdě v zemi třetím nejlépe vydělávajícím předsedou vlády v Evropské unii. Podle analýzy údajů maďarské neziskové organizace Átlátszo se před Fialou umístili jen maďarský premiér Viktor Orbán a jeho slovenský protějšek Robert Fico. Podle některých to vyvolává otázky, zda je spravedlivé, aby se platy politiků nadále zvyšovaly, zejména ve světle současné ekonomické situace.
Česko a Polsko mají podobně negativní pohled na zavádění dlouhodobých kontrol na vnitřních hranicích Evropské unie, řekl novinářům po jednání české a polské vlády český premiér Petr Fiala (ODS). Migraci je třeba řešit jiným způsobem, míní. Polský premiér Donald Tusk chce v sobotu představit dlouholetou migrační strategii Polska. Bude to i návrh pro celou Evropskou unii, řekl po česko-polských vládních konzultacích. Politici se také dohodli na sdílení dat ohledně těžby v dole Turów.
Premiér Petr Fiala v úterý v podvečer publikoval krátké video, v němž se pochlubil, že se mu aktuální vládní krizi a odchod Pirátů podařilo vyřešit v podstatě bleskurychle. Prezident Petr Pavel totiž ráno na Pražském hradě jmenoval Bartošovým nástupcem Petra Kulhánka (za STAN), současně jmenoval ministrem průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN), který nahradil Jozefa Síkelu (STAN) odcházejícího do Evropské komise. Předseda vlády se za rychlost pochválil, i když čas tak docela netrefil.
Piráti už začali operovat v rámci takzvané „lepší opozici“, jak si sami říkají. Předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek interpeloval premiéra Petra Fialu (ODS) ohledně postupu v boji proti klientelismu, který je podle něj bohužel v České republice přítomný. Konkrétně řešil mimo jiné potvrzení Zdeňka Kabátka ve vedení VZP, kolem kterého se podle Pirátů vznáší několik podezřelých transakcí.
Místopředseda Sněmovny a středočeský volební lídr ODS Jan Skopeček v neděli odmítl, že by mu při povolebních jednáních o složení krajské rady ve Středočeském kraji cokoliv diktoval premiér a předseda ODS Petr Fiala. V televizním pořadu Partie na CNN Prima News ale připustil, že Fiala si přeje, aby krajské koalice vznikaly na vládním půdorysu. Jednání o vedení středních Čech, kde krajské volby vyhrálo hnutí ANO, stále nemají výsledek. ANO v pátek v kraji oznámilo, že odchází do opozice
Občanská demokratická strana (ODS) se v posledních týdnech ocitá pod stále větším tlakem, a to nejen kvůli vládní krizi, ale také vnitřnímu pnutí, které vyvolaly výsledky nedávných krajských voleb. Na nedávné výkonné radě ODS se naplno ukázalo, že vedení strany v čele s premiérem Petrem Fialou musí čelit sílící kritice především z regionů, ať už jde o vedení strany i samotný koncept koalice Spolu, který v očích některých členů už tak docela nenaplňuje očekávání.
Jsou i jiné, přece jen obsažnější způsoby, jak dát najevo, že jsme v politice chytili druhý dech, než jsou uši zajíčka v televizi. Premiér Petr Fiala a ministr dopravy Martin Kupka včera oznámili tažení za záchranu automobilového průmyslu. Ten je ohrožen po dvou kolejích, jednak zákazem nových aut se spalovacími motory k roku 2035, jednak zpřísňováním norem na emise aut, která už jezdí (aktuálně norma Euro 7). Praha tedy bude na unijní rovině žádat, aby se emisní limity „přehodnotily“ a zákaz spalovacích motorů přezkoumal – ne až v plánovaném roce 2026, ale o rok dřív, tedy už příští rok. Kupka se pokouší vytvořit koalici podobně smýšlejících zemí, měly by v ní být například Německo nebo Itálie.
Premiér Petr Fiala (ODS) po schůzce s kandidátem hnutí STAN na ministra pro místní rozvoj Petrem Kulhánkem potvrdil na síti X, že končícího hejtmana Karlovarského kraje navrhne prezidentovi Petru Pavlovi ke jmenování. Nového ministra čekají podle něj tři zásadní úkoly. Za nejdůležitější pokládá předseda vlády vyřešení problémů v digitalizaci stavebního řízení a nastartování výstavby dostupného bydlení. Kulhánek řekl, že předsedovi vlády představil své priority.
Vedení Starostů a nezávislých (STAN) navrhlo do čela ministerstva pro místní rozvoj (MMR) končícího karlovarského hejtmana Petra Kulhánka. Rozhodlo o tom na dnešním jednání ve Sněmovně, informovala média mluvčí STAN Sára Beránková. Funkce ministra pro místní rozvoj se uprázdnila po odvolání Ivana Bartoše (Piráti), který skončil 30. září kvůli problémům s digitalizací stavebního řízení na návrh premiéra Petra Fialy (ODS).
Platy ve veřejném sektoru vzrostou příští rok o 1400 korun. Vláda se na tom dnes dohodla s odbory, řekl premiér Petr Fiala (ODS) a předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Dohodu oba označili za dobrý kompromis. Odbory podle Středuly zruší stávkovou pohotovost, důvod pro ni pominul. Dohoda se týká platových skupin jedna až čtyři. U skupiny pět, která se týká pracovníků ve školství, ještě bude vláda s odbory jednat o tom, jak přesně se mzdové prostředky rozdělí.
Prezident Petr Pavel jmenuje nového ministra pro místní rozvoj i ministra průmyslu v úterý v 09:00, řekl po zasedání kabinetu novinářům premiér Petr Fiala. Nominaci na nástupce Ivana Bartoše v čele ministerstva pro místní rozvoj očekává Fiala od hnutí Starostové a nezávislí (STAN) do čtvrtečního večera. Adept Starostů se s Fialou následně sejde, v pondělí ho čeká jednání s prezidentem. Fiala se ve středu odpoledne sejde s poslancem Lukášem Vlčkem, kterého Starostové minulý týden navrhli jako nástupce ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN).
Německý kancléř Olaf Scholz dnes po telefonu hovořil s českým premiérem Petrem Fialou a vysvětloval mu mimo jiné opatření, která Německo v poslední době přijalo v boji proti nelegální migraci. V tiskové zprávě o tom dnes informoval mluvčí německé vlády Steffen Hebestreit. Scholz podle něj také nabídl Česku pomoc s odstraňováním následků zářijových povodní. Fiala na síti X uvedl, že chtějí se Scholzem urychlit zavedení už přijatých unijních opatření proti nelegální migraci.
Premiér Petr Fiala (ODS) oznámil, že ministr zahraničí Jan Lipavský bude pokračovat ve funkci, přestože Piráti odchází z vládního kabinetu. Lipavský zůstává ministrem zahraničí, pokračovat bude jako nestraník, řekl po jednání Fiala. "Máme podobné a často stejné názory. Naše zahraniční politika má podobné směřování které oba dva respektujeme," uvedl premiér. Dodal, že to konzultoval s dalšími třemi vládními stranami a všichni tento krok podporují. "Kontinuita ministerstva zahraničí je důležitá věc," řekl.
Jan Lipavský požádal o ukončení členství v pirátské straně. Potvrdil zároveň, že dnes jako ministr zahraničí předá svoji demisi premiérovi Petru Fialovi (ODS). Oznámil to dosavadním spolustraníkům na jejich internetovém fóru. Lipavský byl členem Pirátů od podzimu 2015. Lipavský uvedl, že respektuje výsledky hlasování členské základny o konci Pirátů ve vládě. S odchodem Pirátů do opozice se ale neztotožňuje a v některých ohledech se se stranou názorově rozchází, poznamenal.
Počínaje volbami do Evropského parlamentu Andrej Babiš vyhlašoval, že všechny následující budou referendem o Fialově vládě. Jak to dopadlo? V evropských volbách získaly strany vládní koalice devět mandátů a opozice v čele s ANO dvanáct. V krajských volbách bude mít hnutí Andreje Babiše pravděpodobně osm hejtmanů a všechny zbylé strany pět. ANO však bude mít zastoupení v deseti z třinácti krajů. Senátní souboj koalice versus opozice sice skončil v poměru 16 : 10 pro vládní partaje, ale v rámci jednotlivých stran získalo ANO nejvíc křesel (osm senátorů).
