Atmosféra v Jihočínském moři houstne. Peking se dočkal velké vlny kritiky od okolních států poté, co na povrch vyplavaly detailní fotografie rozestavěných „ostrovních pevností“. Ty má Čína údajně na svědomí v rámci militarizace oblasti. Letecké snímky získal a zveřejnil filipínský deník Inquirer.net.
Americký výbor pro kontrolu tajných služeb Sněmovny reprezentantů jednohlasně schválil zveřejnění stanoviska demokratických kongresmanů o údajném zneužití pravomocí Federálním úřadem pro vyšetřování (FBI) při objasňování ruského vlivu na předloňské prezidentské volby v USA. Uvedl to demokratický kongresman Adam Schiff. Konečné rozhodnutí o zveřejnění je nyní v rukou prezidenta Donalda Trumpa, čas na posouzení má do pátku.
Česko je o krok blíž obecnému referendu. Na jeho prosazení tlačí hlavně SPD, komunisté a hnutí ANO. Pro určitou formu referenda jsou i ČSSD, Piráti a lidovci. Neshodnou se ale na tom, kolik podpisů občanů by pro vyvolání referenda mělo stačit a jakých otázek by se mělo týkat. Zbylé opoziční strany varují, že obecné referendum může zemi uškodit. O případném referendu se nejčastěji hovoří v otázce setrvání Česka v Evropské unii.
Demokratičtí členové amerického Kongresu chtějí v reakci na republikánskou zprávu o údajném zneužití pravomocí Federálním úřadem pro vyšetřování (FBI) při objasňování ruského vlivu na předloňské prezidentské volby v USA zveřejnit vlastní hodnocení. O odtajnění demokratické verze bude v pondělí rozhodovat výbor Sněmovny reprezentantů pro kontrolu tajných služeb, který minulý týden odsouhlasil zveřejnění republikánské zprávy.
Méně než pět procent lidí na planetě žije v úplné demokracii, trend ,,demokratické recese‘‘ popsaný před deseti lety politologem Larry Diamondem nadále pokračuje - třetina lidské populace dnes žije v područí autoritářských režimů. Tyto výsledky naznačuje i letošní Demokratický index, který už od roku 2006 vydává časopis The Economist.
Oceňovaný politický komentátor Steve Richards, který pracuje pro BBC a další významná média, napsal jednu z klíčových knih této doby, analýzu situace, kdy strany hlavního proudu ztrácejí svoje pozice a na místo nich přicházejí lidé původně stojící mimo politiku. Jmenuje se The Rise of Outsiders. How Mainstream Politics lost its Way a vyšla v nakladatelství Atlantic Books.
Jsou Češi nacionalističtí? Jak se jich dotýkají trendy objevující se jinde v Evropě? Co se dnes děje s politickými stranami?
Jiří Drahoš v sobotu odpoledne, když uznával porážku v druhém kole prezidentských voleb, energicky oznamoval aplaudujícím příznivcům: „Jedeme dál.“
Americký Kongres schválil v pondělí prozatímní financování vlády, která je již od soboty bez peněz. Návrh, který by měl podle Bílého domu co nejrychleji podepsal prezident Donald Trump, zajišťuje chod úřadů do 8. února. Vládní rozpočet získal po dlouhém vyjednávání klíčovou podporu části opozičních demokratů, kteří za svůj souhlas požadovali republikánskou podporu pro zákon chránící přistěhovalce.
„Mantinely demokracie“ - tak se jmenuje výzva, kterou připravili aktivisté platformy „Rekonstrukce státu“ ve spolupráci s řadou významných veřejně činných lidí.
Ve volbách hluboko propadly klasické demokratické strany, na kterých stál polistopadový režim. Včetně TOP 09 dostaly necelých 30 procent hlasů, přitom do roku 2010 to vždy byly alespoň dvě třetiny, ještě před čtyřmi lety polovina. Může se trend obrátit, anebo je to definitivní konec stranického systému, jak ho známe z let 1992–2017?
Maďarské úřady vyměřily pokutu ve výši 331,7 milionu forintů (27,5 milionu korun) nejsilnější opoziční straně Jobbik za billboardovou kampaň proti premiéru Viktoru Orbánovi. Podle státních auditorů byla pokuta udělena proto, že krajně pravicová strana inzerovala protivládní slogany na billboardech pronajatých za netržně nízké ceny. Informovala o tom v pondělí agentura Reuters. Jobbik tvrdí, že zaplacení částky tvořící přes dvě třetiny jeho ročního státního příspěvku může ohrozit kampaň strany před dubnovými parlamentními volbami.
Izrael v neděli zveřejnil černou listinu organizací vyzývajících k bojkotu země a uvalení sankcí na Izrael kvůli jeho politice vůči Palestině. Aktivistům má být odepřen vstup do země, informovala agentura DPA.
Média po celém světě s gustem citují pasáže z knihy novináře Michaela Wolffa Oheň a zuřivost, která popisuje první rok Trumpovy administrativy.
Zbývá jen pár dnů, než bude zveřejněna závěrečná zpráva agentury OLAF o Čapím hnízdě.
Roky s osmičkou přinášejí změnu. Přijde i letos, kdy se bude rozhodovat o příští podobě zdejšího politického systému. Tandem Zeman–Babiš hodlá posílit roli prezidenta a premiéra na úkor parlamentu a ve své radikální podobě může tento pokus přinést nejen oslabení, ale i konec zastupitelské demokracie.
Kritika politické korektnosti, genderové ideologie a takzvané politiky identit přichází většinou zprava. Naopak hvězda soudobé rakouské filozofie Robert Pfaller přichází zleva.
Polska se výrazně zastal přední francouzský deník Le Figaro. Ředitel ultrakatolického rádia, obviňovaný z protižidovských resentimentů, uspořádal konferenci s účastí čelných představitelů izraelského parlamentu. Velvyslancem Polska v Kazachstánu se stal dlouholetý imám v Gdaňsku, příslušník tatarské menšiny a člen PiS. A černošský aktivista podal trestní oznámení na europoslance Guye Verhofstadta za slova o polských fašistech. To není bordel na kolečkách, ale realita světa, který je jako vždy složitější, než se na první pohled jeví.
Spojené státy rok po zvolení Donalda Trumpa stále vypadají jako Spojené státy. Socha Svobody pořád stojí a naprostá většina státních úředníků zůstává na svých místech, Donald Trump nerozpoutal válku ani jadernou, ani obchodní, ba ani nezačal zavírat své odpůrce do vězení. Neuzavřel spojenecký pakt s Ruskem. Ani nepostavil zeď na hranici s Mexikem.
Odvoláním tehdejšího prezidenta Československa Antonína Novotného z funkce šéfa komunistické strany, tedy prvního tajemníka ÚV KSČ, a zvolením Alexandra Dubčeka na jeho místo 5. ledna před 50 lety prakticky začalo tzv. Pražské jaro. Pokus o „socialismus s lidskou tváří“ však v srpnu 1968 zastavila invaze armád Varšavské smlouvy vedených Sovětským svazem a v Československu začalo dlouhé normalizační období.
Těžko říct, proč právě osmička je pro české dějiny tak důležitá. Nejlogičtější vysvětlení je, že je to náhoda.
Starostové, primátoři a hejtmani si od příštího roku finančně polepší. V pondělí vstupuje v platnost novela, která odstraňuje nerovnováhu v jejich odměňování. Starostové dosud měli stejné peníze a k nim dostávali bonusy podle velikosti obce, kterou vedou. Vznikaly tím velké rozdíly, které u nejmenších a největších obcí činily až desetitisíce korun měsíčně.
Představujeme výběr snímků našeho fotografa, které dokumentují události pomalu končícího roku.
Povánoční projev prezidenta Zemana vyšel z hodnocení iniciativy Demagog.cz docela dobře.
Byl Ježíš uprchlík? Jak se to vezme. Podle evangelií se Ježíš narodil v době, kdy jeho rodiče směřovali do Betléma na soupis obyvatelstva, což byl nedomrlý předchůdce dnešního sčítání lidí, domů a bytů.
Někdejší peruánský prezident Alberto Fujimori, který tento týden dostal milost ze zdravotních důvodů, se národu omluvil za příkoří způsobená behěm jeho vlády v 90. letech. Devětasedmdesátiletý politik odsouzený za porušování lidských práv a podíl na smrti skupiny lidí byl propuštěn na základě milosti současného prezidenta Pedra Pabla Kuczynského, což vyvolalo masové protesty.
Americký zábavní gigant Walt Disney se tento měsíc dohodl, že koupí filmové studio 20th Century Fox. Toto převzetí přitom již před téměř 20 lety předpověděl populární americký animovaný seriál Simpsonovi. V epizodě Dojezdy pro hvězdy vysílané poprvé 8. listopadu 1998 se totiž objevilo logo studia 20th Century Fox, u kterého je napsáno „divize společnosti Walt Disney“.
Švýcarští poslanci se už nemohou vymlouvat, že neznají rozdíl mezi flirtováním a sexuálním obtěžováním. Obdrželi příručku správného chování, která jim připomíná, co je přijatelné, a co již není přijatelné chování. Informuje Local.ch.
Konec roku se má za příhodný čas k bilancování, letos to navíc má i další opodstatnění – přihodilo se toho docela dost. Motivován pracovní poradou a s hlavou plnou dalekosáhlých myšlenek se sešel komentátorský tým Týdeníku Echo, aby se v dění posledních dvanácti měsíců společně pokusil nějak vyznat. Snahu moderovat výměnu názorů projevoval Ondřej Štindl, debatovali Lenka Zlámalová, Petr Holub, Jiří Peňás, Daniel Kaiser a šéfredaktor Týdeníku Echo Dalibor Balšínek.
Proč dopadly volby tak, jak dopadly, a vyvezly k moci ty, kdo sází na negaci a frustraci?
